15.7.2019
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Co se záškodníky? Vyznamenat!

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL 

Před pár dny, v pátek 12.7, se město Paříž rozhodlo vyznamenat dva námořní kapitány. Zprávu zaznamenala a s radostí kvitovala všechna pokroková media světa. (třeba zde) . Tedy,  abychom věc uvedli na pravou míru: Nerozhodlo se město, ale jeden aktivistický náměstek „odpovědný za mezinárodní vztahy”, jménem Patrick Klugman. Nejde o kapitány, ale o kapitánky. O známou Carolu Rackete a už trochu pozapomenutou Piu Klemp. Obě čelí v Itálii trestnímu stíhání za pašování migrantů lodí Sea Watch 3. A konečně nejásají všechna media, ale jen ta „echt” progresivní. Zato velice usilovně….

Podle pana náměstka: „Sdružení jako SOS Méditerranée a Sea Watch zachraňuje naši čest” a “Carola Racketeová a Pia Klempová jsou ikony tohoto boje, nesoucí evropské hodnoty, ve jménu kterých město Paříž opět volá náš kontinent, aby jim zůstal věrný”.

Zdá se, že tyhle dvě zmatené osoby, (řečeno citlivě) byly vybrány do rolí jakési Johanky z Arku. Aby se staly bojovými zástavami, pod kterými „progresivní” zmobilizují své šiky k závěrečnému útoku na naši civilizaci. Alespoň tedy, pro začátek,  na území polomrtvého Německa a téměř doražené Francie.

Podívejme se na pár příkladů, jak to probíhá, třeba do toho sousedního Německa. Ihned po zatčení Caroly Rackete vyhlásili dva němečtí televizní moderátoři sbírku na zaplacení obří pokuty, která jí v Itálii hrozí. (zde). Bleskově se vybralo téměř milion eur…. A stejně razantně začaly pouliční protesty, kterých se zúčastnilo více než 30 000 lidí ve 100 městech po celém Německu (zde).  Podle údajů organizátorů, se jen v Berlíně a Hamburku připojilo asi 12 tisíc lidí.

Ukázkou, jak to probíhalo, může byt modelový příklad z města Düsseldorf. (zde). Místní organizace na pomoc uprchlíkům “Zůstaň” a další sdružení, nazvané  “Uprchlíci vítejte v Düsseldorfu” zorganizovaly protest a na jejich výzvu zareagovalo přibližně 500 lidí. Před radnicí symbolicky postavili člun. Mezi demonstranty byli politici SPD, Zelených a Levice. Kromě toho i zástupci odborů, takzvaná Rada uprchlíků,  Úřad pro rovné příležitosti města Düsseldorfu, primátor Thomas Geisel, skauti, Asociace pronásledovaných nacisty – Sdružení antifašistů a občanů…. Stačí?

Prakticky současně se rozběhla také celoněmecká petice, za propuštění kapitánky Sea Watch 3, Racketeové, která za necelý týden nasbírala 100 000 podpisů. (zde).  A k věci promluvily i „nejtěžší váhy” německé politiky.  Například německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzval Itálii, tedy (nemilovanou) italskou vládu, aby se záchrana lidí na moři nekriminalizovala.  V podobném duchu se vyslovil i sám německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ostře kritizoval italské úřady. Ve své řeči sice připustil, že mohou existovat nějaké předpisy pro to, kdy může loď zakotvit v přístavu. „Jenomže Itálie není ledasjaký stát. Itálie je stát uprostřed Evropské unie, je to zakládající stát Evropské unie. A proto smíme od země jako Itálie očekávat, že bude k takovému případu přistupovat jinak, “ prohlásil.

Víte, co je na tom nejzajímavější? A přitom to nikdo nezmiňuje? Počty! Podívejte se na počty aktivních účastníků! Třeba právě v těch shora uvedených příkladech. Nebo na počty „petičníků”. S přihlédnutím k tomu, že se to děje ve více než osmdesátimilionovém Německu.

Podle medií to vypadá, že povstává celé Německo a jako jeden muž volá hromovým hlasem Itálii k pořádku. Ale…. Podívejte se pozorněji. 500 demonstrantů v šestisettisícovém Düsseldorfu… 30 000 v celém Německu. Z toho 12 tisíc dohromady v Hamburku (1,8 milionu obyvatel) a Berlíně (3,6 milionu obyvatel).  Nebo ti „petičníci”. Celých  sto tisíc. To je, v poměru k počtu obyvatelstva SRN, mnohem, mnohem méně, než je třeba „našich” Klinikářu (a spřátelené verbeže) v Praze! Ale přece to stačí. A velké, mocné Německo zní pouze jejich hlasem. Jak je to možné?

Důvodů je několik. Nepřátelský výsadek, označovaný obvykle krycím názvem “neziskovky”, je sice vždy a všude malý počtem, ale zato má skvělou, profesionální organizaci a prakticky neomezené finanční zdroje. Na západ od našich hranic našel navíc velice úrodný terén pro své působení. Ten připravili někdejší revoluční „studentští”  vůdcové z osmašedesátého, typu Rudi Dutschkeho a Daniela Cohn-Benditta, kteří po porážce nastoupili, i se svými soudruhy, „dlouhý pochod institucemi” a zcela promořili orgány státu. Pro okolí sice úhledně a konsolidovaně opakovali naučené demokratické mantry, ale oheň nenávisti ke „kapitalismu” a k normální společnosti, která jejich ideje a hodnoty kdysi dávno odmítla, jim hořel v srdci dál.

Neziskové, Sorosovy bojovníky přijali nadšeně a poskytli jim potřebné politické krytí. Které se, (s pozdějším vznikem molochu EU), stalo všeobecné, všudypřítomné a neprůstřelné. Postupně tak, během let, tak ovládli vzdělání, kulturu, media a vytvořili síť nátlakových organizací, nazvanou vznešeně „občanská společnost”.  

Ta, nebožtíkem Havlem tolik vzývaná občanská společnost, funguje v podstatě  jako takový „fake-lid”, když je potřeba prosadit nějakou lumpárnu do zákona, někoho skandalizovat a potopit, či naopak protlačit vhodného „koně” do funkce. Má vytvořit dojem, jako že „si to přece občané přejí”. Funguje to zhruba takto: nějaký ujetý intelektuál nadhodí pokusný balónek. Něco fakt škodlivého. Protože hodnoty, Evropa, civilizace, lidská práva… Spřátelená media to ihned vyhlásí za úžasnou iniciativu. Jiný názor není připuštěn. A vzápětí se najde dostatek Klinikářů, aktivistů a umělců, podivných, z neznámých zdrojů žijících lidí s nadbytkem volného času, kteří vytvoří jakýsi základ, „organizační jádro” demošky. Media to vybubnují a ponouknou frustrované, nevědomé, aby tomu jádru udělali křoví. A je tu „lidová” demonstrace, nebo více demonstrací. Podle potřeby. Peníze na ozvučení, jakož i na vlaky a autobusy, svážející jiné buňky „fake-lidu” z okolních měst pak už nejsou problémem…. A je to. Tak se postupně dostávaly do zákonů zhůvěřilosti typu korektnost, předsudečná nenávist, zelené blbosti, genderové úchylárny, safe-space,  hate-free…. A do funkcí vybraní lidé, jako naposled vedle, u sousedů, jistá Čaputová.

Media, vzdělávání a nátlak ulice… a to vše zvládá taková, v zásadě hrstka lidí. Nepatrné procento obyvatelstva, které je, při  dobré organizaci, schopné postupně pootáčet kormidlo státu. Až do pekel. Jak vidíme třeba právě na příkladu dnešního Německa. A nejen tam.

Ten zkázonosný proces, který zničil západní demokracii,  je už, bohužel,  v plném běhu i u nás. Stačí se podívat třeba na program „Jeden svět” Člověka v tísni na školách, na přitvrzující boj s fake-news, provozovaný třeba fake-autoritou Manipulátori.cz, levičáckého manipulátora Cempera, opět za peníze Člověků v tísni, nebo na „neziskové udavače”, Elfy, okolo redaktora Britských listů  B.Kartouze, na hlídače dobrých mravů na síti z Romea.cz, na odbornou výrobu udání na ideozločince z neziskovky InJusticia K.Kalibové, na netransparentní protivládní Chvilkaře…. Proto je nezbytné:

  • přijmout zákon typu amerického zákona FARA
  • zrušit financování POLITICKÝCH neziskovek z našich peněz (proč bychom si měli sami platit rozvracení řádu a normální společnosti) Změnit odpovídajícím způsobem zákon o státním rozpočtu.
  • omezit působení POLITICKÝCH neziskovek ve veřejném prostoru (kdo chce politicky veřejně působit, ať si založí stranu a jde do voleb)
  • kategoricky vytlačit POLITICKÉ  neziskovky z oblasti vzdělávání (podívejte se, kolik jich je zaháčkovaných na MŠ) Zrušit inklusi a zabránit neziskovkám ovlivňovat výuku.
  • přísně kontrolovat  financování POLITICKÝCH neziskovek ze zahraničí a jejich aktivity (protože kdo platí, poroučí. Takže hlavní úkol „čučkařů” z BIS a spol)
  • zrušit mono-etnické POLITICKÉ neziskovky jako rasistické. (důvod – diskriminace jiného obyvatelstva, o které není pečováno a které není „začleňováno”)
  • dát do zákona o bezpečnostních prověrkách účast v POLITICKÉ neziskovce jako BEZPEČNOSTNÍ RIZIKO (kdo se účastnil činnosti v politických neziskovkách, prověrku nedostane. A v citlivých státních strukturách zaměstnání taky ne)

Německu s Francií už asi není pomoci. U nás je ten destruktivní proces teprve zhruba v polovině. Díky odlišné historii a historické zkušenosti. Ovšem už teď má sílu téměř paralyzovat stát. Kdo by chtěl zahlédnout skutečnou hloubku prorůstání neziskového sektoru do mocenských struktur, tak ať si, pro příklad, rozklikme třeba poradní orgány vlády. Různé ty Rady vlády pro… a podívá se, kolik je tu přímo zástupců neziskovek a kolik dalších z „poradců” má neziskovou minulost!

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (29 votes, average: 4,69 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky