
Desatero malého českého kolaboranta
KAREL STRAKOŠ
1. Přijmu nadřazenost silnějšího jako přirozený stav věcí.
Německo je ekonomicky, kulturně i morálně vyspělejší. Mým úkolem je se tomuto faktu pokorně přizpůsobit.
2. Historii budu interpretovat výhradně z perspektivy silnějšího.
Naše národní narativy z roku 1945 jsou přežité. Skutečná zralost spočívá v tom, že přijmu sudetoněmecký pohled jako vyvážený a spravedlivý.
3. Budu se aktivně stydět za svůj národ.
Každý projev české hrdosti považuji za nacionalismus a zaostalost. Čím více se za svůj národ stydím, tím větší jsem Evropan.
4. Benešovy dekrety budu považovat za morální skvrnu.
Odsun byl tragédií. Okupace a nacistické zločiny byly sice nepříjemné, ale už je čas se posunout dál a přestat s tím provinčním vzpomínáním.
5. Každou německou kritiku přijmu s vděčností.
Když mě Němec poučuje o historii nebo demokracii, mám se cítit poctěn. Když mě ponižuje, mám mu poděkovat.
6. Vlastní předky rozdělím na ty dobré a ty špatné.
Ti, kteří bojovali proti nacismu, byli zaslepení nacionalisté. Ti, kteří kolaborovali nebo mlčeli, projevili zdravý rozum a předvídavost.
7. Smíření znamená, že já ustoupím.
Skutečné smíření není symetrické. Je to proces, při kterém se Čech učí pokoře a Němec laskavě přijímá jeho omluvu.
Mnichov, protektorát nebo Lidice? Už se to stalo, tak proč to pořád řešíme.
8. Budu aktivně potírat populistický odpor.
Každého, kdo proti sjezdu landsmanšaftu protestuje, označím za extremistu, nacistu, xenofoba a člověka, který žije v minulosti.
9. Svou zemi budu prezentovat jako provincii Německa.
Česko je krásná, ale zaostalá země na okraji vyspělé německé kulturní sféry. Mým posláním je, ji této sféře co nejvíce přiblížit. Naše úloha je poslouchat, dodávat lacinou pracovní sílu a držet hubu.
10. Budu věřit, že podlézání je vlastně statečnost.
Nejsem zbabělec. Jsem vizionář a realista, který chápe, kde je budoucnost. A ta budoucnost je německá. Vy ostatní jste jen hloupá lůza, která ještě nepochopila, kde je budoucnost.
FB

