
Kam se schovala konstruktivní opozice?
JINDŘICH KULHAVÝ
Poslední parlamentní volby už máme pár měsíců za sebou, a i přes obrovskou snahu eurohujerských médií se minulá vládní koalice odebrala do částečného důchodu. Bohužel i díky hradní dvojici se situace tak bouřlivá před volbami verdiktem daným národem nezměnila a opozice nadále pokračuje v kampani.
Nulová sebereflexe namistrovaných představitelů Pětikoalice brání jakémukoliv pokusu snažit se být užitečnými této zemi. Přestože existuje mnoho důkazů o tom, že Fialova vláda vedla republiku do záhuby a k závislosti na Německu, přičemž razantně rostlo zadlužení státu a nikdo z tehdejší vlády nebyl schopen či ochoten se vzepřít v čemkoliv Bruselu, nepociťují ani náznak hanby a studu. S arogancí jim vlastní přehlíží kriminální činnost řady svých předáků zúčastněných v kauzách Kampelička, Dozimetr, Bitcoiny, kšefování s byty, naopak neustále dokola kriminalizují Andreje Babiše a zcela účelově i Tomia Okamuru a celou SPD, Filipa Turka a rádi by zdiskreditovali i velkého nepřítele Jindřicha Rajchla. Neštítí se vůbec ničeho a k ruce mají i největší liberální a mainstreamová média.
Vyhrnuté rukávy a jistou úroveň používání podpásových úderů lze v politice očekávat v době předvolební. Tato sféra není prostředím gentlemanů a se zvyšujícím se počtem žen dochází k daleko zákeřnějším praktikám. Právě „dámy“ jsou taktizováním spojeným s hranými i skutečnými emocemi pálivým kořením politiky. Ptáme se naprosto upřímně a možná s jistým náznakem vulgarity, ale jinak to nelze. Znáte snad větší mrchy v politice , než je v evropském měřítku Leyenová, Merkelová, Lagardeová, Kallasová či naše Jourová, Němcová, Decroix, Černochová, Richterová, Pekarová Adamová, Nerudová a plno dalších? Velmi často je u nich nedostatečná míra inteligence, znalostí či schopností nahrazena asertivitou, nasazením, ženskou lstivostí a zcela obludnou bezcitností. Projevuje se to jak v předvolebních bojích, tak i po dosažení cílů v podobě obsazení důležitého postu.
Bohužel Pětikoaliční destrukční tažení českou politikou pokračuje i po prohraných volbách. Neschopnost Fialy & spol. přiznat nejen porážku, ale i naprosto šílené důsledky vlastního hospodaření před nimi, jsou vizitkou nulové sebereflexe. Nečinnost Policie ČR a justice v nejevidentnějších případech krádeží, defraudace, korupce a zneužívání postavení čelního veřejného činitele dávají těmto lidem křídla, za která by se nemusel stydět ani Red Bull, ale i jistotu beztrestnosti. Jak jinak může vylézt Fiala z brněnské díry a opět šířit své lži, Rakušan v klidu spát třeba i s novým šifrovaným telefonem pod polštářem či Kupka vést nově ODS, přestože se ukázalo, že za něj se kilometr dálnice stavěl 2x tak draze než za předchozí vlády? Kde se bere drzost nedostudované právničky, exministryně spravedlnosti a bitcoinové uklízečky Decroix se pohybovat v Parlamentu ČR a ještě se k čemukoliv vyjadřovat. Kde se v něm vzal exprimátor prahy Hřib, za nímž skončila naprosto zdevastovaná pražská doprava a kterému chodili desetitisíce korun, aniž by údajně tušil, odkud jsou. Kde skončily miliardy určené na digitalizaci spravovanou Bartošem, když nic nefunguje. Pokračovat by šlo donekonečna, že páni Stanjuro, done Pablo (Blažek), Lipavský, Kubo a další…
Přesto tito lidé nadále pouze kritizují současnou vládu, hází jí klacky pod nohy, schovávají se za generálská záda hradního zbrojařského lobbisty, vytváří hrdiny ze Zdechovského, Foltýna, Oganesjana, Mináře, Novotného, Vetchého či komediantů, s nimiž žijí v symbióze. Stvořili Milion chvilek, zlanařili Lukačeviče (Seznam) a spoluvytvořili silnou mediální zónu představovanou novináři schopnými naprosto znevážit jejich řemeslo. Co naopak nevidíte, je konstruktivní práce pro blaho České republiky. Naopak. Piráti si jezdí poplakat a stěžovat do Bruselu, Petr Pavel pomlouvá naši vládu všude, kam přijede, zároveň rozprodává zemi a vyváří reklamu zbrojovkám (především vlastněných Strnadem), navíc infiltruje do škol. Nikdo z nich není v politice proto, aby posunul naší zemi vpřed, vrátil jí hrdost, prosperitu, samostatnost a úctu. Pavel by ji rád viděl v evropské federaci a s eurem, stejně tak celá opozice. Oni jsou schopni popřít i popřít i historická fakta, 2.světovou válku i Benešovy dekrety. Opravdu toto může ještě někdo volit?
Ne, nejsme naivní a v Babišovi zdaleka nevidíme Mesiáše. Momentálně je ale to menší zlo než Fialova skvadra. Jedná se o hrozné zjištění, protože potřebujeme úplně něco jiného. Rovné, pracovité, tvrdé a nezkorumpované předáky, vůdce a politiky schopné se porvat jak s místními škůdci, tak i s agresivním prostředím evropské i světové politiky. Za nás nemohou vystupovat Niedermayer, Vondra, Kolář mladší, Gregorová, Zdechovský a další kolaboranti. Potřebujeme realisty, kteří se nesloží při prvním zadupání, neohnou hřbet a zároveň nemají oč přijít, jsou nevydíratelní. Postkomunisté, Havlisté, liberálové…to vše jsme zkusili. Chceme novou krev, generaci jestřábů bránících a budujících novou Českou republiku. Dokud je nenajdeme (a pár jich tu je), nebudeme mít šanci mít se lépe, nezískáme ztracenou prestiž a nic nezměníme. Tak to bohužel je.


Ale samozřejmě. Co byste od nich čekali? Mně připadá důležitější, že nejsou konstruktivní ve smyslu budování vlastního profilu, zvednutí přitažlivých témat – a to je dobrá zpráva. Pořád plácají antiBabiš – s jeho voliči nehnou, ani kdyby odhalovali, že jí vlastní děti, to už by měli vědět. Jeho nevoliče to nijak zvlášť nezajímá. Teď by měli vytáhnout něco, co lidi chtějí, ale vláda jim to nedá a bít se za to – ale na to nemají schopnosti. Dnes je jediný opravdu viditelný opozičník Pávek – a pokud nezíská svým vodičům, co chtějí, nebudou mu další kampaň financovat. A i kdyby: z Pávka vládu nesesmolíš! Hezky se to vyvíjí, hezky! Ještě pád Ukrajiny, ještě zvraty v zemích EU – a je vymalováno!
Komu zvoní hrana…
Mafie, jimž se podařilo dostat mimo politiku i policii řadu lidí, kteří by ji ohrozili, se domnívaly, že pro svou beztrestnost už udělaly všechno. V politických stranách (hnutích) nezůstal nikdo, kdo by mafiány ohrozil. Policejní útvary byly sloučeny a tím bylo zabráněno vyšetřování trestné činnosti těch, kdo se za pomoci peněz dostali k moci. Voliči neměli tušení, že si u uren volí ty, jimž by se nejraději vyhnuli. Ale scéna byla mafiemi tak úmyslně vymetená, že ti, co měli v úmyslu udělat pořádek, byli celostátně vedenými pletichami mafiemi obviněni, že se stali obětí zločineckých intrik. Lidé reagovali na pomluvy a lži šířené mafiemi přesně podle zamýšleného scénáře. Naletěli podvodníkům a grázlům natolik, že se zločincům, kteří jako členové mafií spolupracovali na naprosté dehonestaci těch, kdo se jim chtěli (nejen na politickém kolbišti) postavit. Národ stál u uren a většinově naházel své hlasy šmejdům. Při volbách jsme se zbavili těch, kdo původně věřili ve spravedlnost. V návaznosti na tento fakt jsme dopustili, aby se mafie etablovaly ve vrcholné politice.
Naše současná samizdatová scéna je bohužel nejednotná. Nedovedeme táhnout za jeden provaz. Měli bychom si uvědomit, že jsme jako obrazy v galerii. Různí autoři, ale pod jednou střechou. Ten sjednocovací prvek je klíčem k našemu prosazení se. Takže náš orchestr potřebuje dirigenta, co by byl schopen řídit ansámbl tak, aby se navzájem sladil. Bez toho se neprosadíme, to nám chybí.
To, že našim mafiím zvoní hrana není naší zásluhou. Tím, že celý náš finanční sektor řídí ti, kteří velice dobře ví, jak byly veškeré soukromé banky, kampeličky i fondy nemilosrdně rozkradeny „bývalými“ estébáky a pak se mor zločinu rozšířil do celé naší společnosti.
Dnes mají v tomto sektoru zcela jasno ti, kteří k nám přišli ze zahraničí. Ti velice dobře evidují vše, co se obchodních obratů podezřelých týče. Ve světě financí se nedá nic utajit. Kdo investuje, musí mít peníze. Peníze načerno obchází bankovní systém. Jsou dohledatelné i s pachateli. Takže dnes pachatelé musí být velice opatrní, aby nešlápli židovským bankéřům, globalistům na kuří oko. Jsou pod neustálým dohledem a jsou evidováni jako (mega)zloději. Pokud se jen trochu odchýlí a projevili by své vlastní názory, budou globalisty smeteni. Být na jejich místě, tak bych ani nespal. Jsou to dnes lidské trosky, jejichž každý krok je sledován. Pokud se znelíbí, tak…
Mějte se hezky.