Jak moc lze klesnout? V hlavní roli Šídlo a Seznam Zprávy

Spolupráce Seznamu s politikou je zajímavá. Seznam je korporátní médium, kterém jde o zisk, a obrovský zisk také má – i v porovnání s politiky. Politici se střídají, ale lidé kteří ovládli Seznam jsou stálí daleko více. Na jedné straně je je tedy korporace s velkými penězi a stabilitou, na druhé straně měnící se politici, kteří chtějí úplatky. Kdo má tedy na vládu v ČR větší vliv? Seznam není pod vlivem politiků. Je to aktivní hráč snažící se dosadit takové politiky, kteří dělají to, co mu vyhovuje. Pravda, americké korporace jsou mocnější a ovládají mocnější politiky, a Seznam není na špičce – ale jeho moc na domácím poli je ohromující. Ale i tak žijeme ve světě, kde politiky tvoří spíše mediální kampaně než demokracie a kde rozhodují spíše peníze než voliči. Vládne kapitál. Za každou politickou stranou stojí korporace nějaké korporace a jejich zájmy. Za čímkoliv co je prezentováno jako dobro ve skutečnosti stojí zisk – nikoliv státu, ale soukromých firem. Politici jsou jen dobře placené figurky – herci, kteří odříkávají svoje repliky tak, jak je od nich vyžadováno. A tomu se dnes říká demokracie. Pokud by moc získala nová strana, budou do ní znovu infiltrováni lidé sloužící korporacím nebo se najde způsob, jak zkorumpovat či zastrašit lidi, kteří v ní jsou. Proto můžeme volit kohokoliv, ale děje se pořád totéž. Sledují se zájmy korporací, a korporace se nemění.

Paukner a Pávek kdy shalom taky o něm mluví.

Když se chce člověk dobře pobavit, tak si přečte Seznam :).

Třeba proběhnou eugenecké války….

Proč se kriminalita tzv. vyšších kruhů nedá trestat…

Pokud se změní režim, skončí válka, padne po převratu vláda, nastane očekávání struktur, pachatelů, kteří se dopouštěl trestných činů – vražd na nevinných cbětech, zabavování majetku, rasových (masových) vražd, co s nimi bude. Při masovosti trestných činů a těch, kteří je páchali (páchají) je v každém případě postižena celá společnost natolik, že po válce či převratu téměř není koho určit jako zdravé jádro pro nutnou změnu poměrů. Tato nouze o nové, ničím nezatížené kádry je natolik velká, že je de facto neřešitelná. Takže přeživší zločinci se opět dostávají do funkcí a pozic, které zastávali i v průběhu války, kdy se jejich činy daly kvalifikovat jako zločinné a trestné. Opět se pro ně otevřou nejen dveře, za nimiž mučili své oběti, ale i možnosti jak se navzájem krýt. Zločinci ze státní správy, silových struktur se navzájem osobně znali s těmi, kdo páchali stejná zvěrstva. Takže ty jejich známosti eliminovaly možnost potrestání těch skutečných pachatelů.

Po tomto prvním dějství, kdy jsou postupně převzaty ministerstva těmi zločinci, kteří se v době války, bolševismu, dopouštěli trestných činů na nevinných lidech, obětech za účelem vyhubení rasy a za zabavování majetku těm, kdo ho nabyli poctivou prací.

V dalším dějství následuje tlak na to, aby přeživší zločinci měli co nejvíce sociálních výhod. Pak přijde bohatnutí na úkor společnosti. Luxus pro nově vytvořené elity musí platit daňoví poplatníci. Elity nevytváří hodnoty, ale dostaly se k penězům a rozhodovacím pravomocem. Zapouzdří se do celku, který se stane pro reformátory nedobytnou pevností. Kriminálníci ví jak na to. S vetřelci, kteří by narušili jejich vzájemné vazby si poradí. Tímto způsobem pracují nejen mafie, ale i další organizovaný zločin. Ten se zcela logicky dere do čela společnosti a pak nabere sílu k destruktivnímu chování, kdy každý, kdo by s těmito živly chtěl skoncovat právní cestou, je odstraněn. Odstranění se provádí tak, že odvážlivec je napaden a dnem i nocí dehonestován sdělovacími prostředky, jichž se zmocní jediní majitelé pravdy a lásky, kteří si potom přes ně vyřizují účty s těmi, kdo se jim opovážili postavit. V této fázi se dnes naše společnost nachází.

Jsme svědky paradoxu. Pravdu nám určují ti, kdo nás dnem i nocí okrádají. Kdo má peníze, má i moc. Tě nelze vzdorovat s prázdnými kapsami. Důvěřivci si bláhově myslí, že svou volbou změní poměry k lepšímu. To je ale vyloučeno, protože ti, kdo mají navrch jsou na takových pozicích, které je zaštiťují. (Viz Rakušan na Ministerstvu vnitra). Tím je kruh uzavřen. Změna k lepšímu není možná, a to v žádném případě. Špičky mafie ovládají psychologii davů a dobře s ní manipulují.

Pane Pauknere, máte na své straně celou řadu těch, kteří Vás podporují. Sledujte bedlivě tu pavučinu, která se kolem Vás utvořila. Jednu stranu pavučiny svými argumenty a důkazy protrhnete, ale hned nato se vytváří nová, ještě pevnéjší síť, říkejme jí chobotnice. Ta má bohužel dost chapadel a když o jedno přijde, dorůstá jí nové. S tímto molochem se špatně bojuje. Pravda a láska nás hubí svými nakradenými miliony, které jí pomáhají vyhrát každý soudní proces, co se proti ní vede. Stejně jako nacisti si vytvořili vlastní bezpečnostní síť po válce, tak i komunistická verbež si utvořila totéž. Ať se člověk obrátí kam se obrátí, vždy narazí do stěny, jíž nelze proniknout. Takže ONI nás mají v hrsti. My si jen myslíme, že se poměry mění k lepšímu. To si mysleli chartisti totéž. A vidíte, kam jsme to dopracovali…
Mějte se hezky.