25.5.2026
Redakce
0
Kategorie: Historie1 přečtení

Záhada letu JAT 367: Mohla by přežít letuška pád z desetikilometrové výšky?

Sdílejte článek:

MAREK DOBEŠ

Lidé málokdy uvěří, že se zásadní historické události odehrály zcela přirozeně. Je mnohem pohodlnější předpokládat, že svět řídí tajné služby, mocné skupiny a neviditelní loutkovodiči, kteří tahají nitky. A také to dává větší smysl naší existenci.

Copak by nás čistý chaos mohl dovést tam, kde nyní jsme? Mohla by přežít letuška pád z desetikilometrové výšky, kdyby nespolupracovala se svými katy? Aneb vítejte v záhadě letu JAT 367. Půjde v ní o terorismus, nebo o osudovou chybu šlendriánu socialistické armády?

Dne 26. ledna 1972 se nad československou obcí Srbská Kamenice odehrála jedna z nejdiskutovanějších leteckých tragédií studené války. V zavazadlovém prostoru jugoslávského letounu na lince JAT 367 došlo k explozi nálože, která stroj roztrhala. Tato událost se odehrála v dramatických 60. a 70. letech 20. století, kdy Evropu sužovala vlna terorismu, reprezentovaná skupinami jako Baader-Meinhofová nebo operacemi Carlose Šakala. I přes politickou nestabilitu a maximální snahu vyšetřovatelů se však skutečného pachatele útoku nikdy nepodařilo s naprostou důkazní jistotou vypátrat. K činu se sice krátce poté přihlásili ustašovci, tedy chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu, ale jejich vina nebyla nikdy nezvratně prokázána.

Symbolem celého neštěstí se stala letuška Vesna Vulovič, která jako jediný člověk na světě přežila pád z neuvěřitelné výšky deseti kilometrů. Její přežití je dodnes předmětem zájmu lékařů i psychiatrů, kteří zkoumají, jak se v takto extrémních situacích chová lidská psychika. Zotavení Vulovičové bylo natolik sledované, že ji během tříměsíčního pobytu v nemocnici musela hlídat ochranka kvůli obavám z možného atentátu, než byla převezena k další léčbě do Bělehradu. Nikdy si nevzpomněla na události, které ke katastrofě bezprostředně vedly.

Okamžitě se začalo spekulovat o fatálním selhání československé armády. Podle teorií, které v roce 2009 oživili investigativní novináři, mohl být jugoslávský letoun omylem sestřelen jednotkami protivzdušné obrany, protože se v nízké výšce neočekávaně ocitl v blízkosti citlivého vojenského prostoru. Zastánci této verze argumentují zmizením klíčových důkazů, jako jsou originály radarových obrazů, a pochybnostmi o autenticitě černých skříněk, které měla pod kontrolou StB. Tato teorie o „vojenském šlendriánu“ by zároveň nabízela racionálnější vysvětlení pro přežití letušky Vesny Vulovičové; pád z výšky kolem 800 metrů po zásahu raketou je sice stále extrémní, ale fyzikálně mnohem uvěřitelnější, než pád z hranice deseti kilometrů, který by lidské tělo podle patologů v takovém stavu nemohlo vydržet.

Protiletecká obrana v akci?

Oficiální vyšetřování, vedené institucemi z Československa i Jugoslávie, uzavřelo případ s tím, že příčinou byl výbuch na palubě první třídy. Přesto se však v průběhu let ohledně letu začaly objevovat teorie zpochybňující tuto verzi a naznačující, že za pádem letadla mohla stát československá protiletecká obrana. Tyto spekulace nabraly na intenzitě v lednu 2009, kdy novináři Peter Hornung-Andersen, Tim van Beveren a Čech Pavel Theiner předložili nová zjištění. Podle jejich teorie bylo letadlo sestřeleno armádou a následné vyšetřování bylo pod rozhodujícím vlivem StB, která manipulovala celým procesem.

Podle úvah novináře Pavla Theinera letoun McDonnell Douglas DC-9-32, zaměněný za nepřátelský letoun, sestřelil ve výšce pouhých 800 metrů MIG československého letectva. „Z dokumentů vyplývá, že letadlo se rozpadlo několik metrů nad Srbskou Kamenicí, takže průběh nehody byl úplně jiný a ten takzvaný zázrak je nesmysl,“ říká Peter Hornung.

Novináři shromažďovali dostupné záznamy tajných služeb armádního leteckého archivu, zkoumali výpovědi svědků. „Najednou jsem uslyšel takové tlumené bouchnutí. Otevřel jsem oči, podíval se k obloze a vidím padající letadlo. Pak jsem slyšel tlumené dopady, jako kdyby padaly pytle,“ vzpomínal Zdenko Kubík, bývalý velitel hasičů.

Kritici oficiální verze poukazují na to, že ze závěrečných zpráv zmizely klíčové dokumenty, jako jsou originály radarových obrazů, a zpochybňují také autenticitu záznamů z černých skříněk. Zásadním argumentem byl rovněž rozptyl trosek, který podle nich neodpovídá pádu z desetikilometrové výšky. Německý patolog oslovený novináři dokonce na základě fotografií těl obětí uvedl, že zranění odpovídají spíše pádu z výšky kolem 800 metrů, což je úroveň základny oblačnosti.

Navíc se objevily pochybnosti o tom, zda by svědkové na zemi vůbec mohli slyšet hukot motorů a explozi, pokud by se stroj nacházel v plné letové hladině. Ačkoliv letecké úřady tyto teorie s odkazem na původní šetření vytrvale odmítají, otázky, co se skutečně stalo v oblacích nad Srbskou Kamenicí, zůstávají i po desetiletích živé. Dodejme, že název obce vtipně koresponduje s ustašovskou protisrbskou pointou…

Podezřelý rozptyl trosek

„Zázraky“ v oblacích však nejsou tak neobvyklé, jak by se mohlo zdát. Mezi přeživší, kteří přepsali pravidla fyziky, patří jako jeden z nejznámějších případů zázračného přežití příběh sedmnáctileté Juliane Koepcke, která v roce 1971 přežila havárii letu LANSA 508 nad peruánskou Amazonií. Poté co letadlo zasáhl blesk a rozpadlo se ve výšce kolem tří kilometrů, Juliane dopadla do džungle, stále připoutaná ke svému sedadlu. Navzdory zlomené klíční kosti a hlubokým řezným ranám dokázala v neprostupném pralese přežít jedenáct dní. Díky znalostem převzatých od svých rodičů biologů sledovala tok potoka, až narazila na tábor dřevorubců, kteří jí poskytli první pomoc.

Dalším fascinujícím osudem je příběh Bahie Bakari, která se v roce 2009 stala jedinou přeživší havárie letu Yemenia 626. Letadlo se zřítilo do Indického oceánu poblíž Komorských ostrovů a ze 153 lidí na palubě zůstala naživu pouze tehdy čtrnáctiletá Bahia. Ačkoliv neuměla dobře plavat a neměla záchrannou vestu, dokázala se ve tmě a rozbouřeném moři držet úlomku trosek neuvěřitelných třináct hodin, než ji objevila záchranná loď. Její příběh je dodnes citován jako symbol nezměrné vůle k životu v situaci, která se zdála být naprosto beznadějná.

Spekulace o zapojení vlastních obranných složek do leteckých katastrof nejsou ojedinělé a případ letu JAT 367 vykazuje v rovině konspiračních teorií silnou paralelu k událostem z 11. září 2001, konkrétně v otázce zkázy letu United Airlines 93. Zatímco u jugoslávského letadla novináři spekulují o fatálním omylu československé protivzdušné obrany, která měla stroj sestřelit kvůli jeho neplánovanému výskytu v nízké výšce nad citlivou zónou, u letu 93 se objevily teorie o záměrném sestřelení americkou armádou, aby se zabránilo nárazu do politického cíle ve Washingtonu.

V obou případech zastánci alternativních verzí operují s argumenty o podezřele malém rozptylu trosek a absenci klíčových dokumentů, jako jsou originály radarových obrazů, které měly být z oficiálních zpráv odstraněny. Zatímco však u 11. září oficiální vyšetřování trvá na hrdinském odporu pasažérů, u neštěstí nad Srbskou Kamenicí zůstává stín pochybností kvůli tehdejšímu prokazatelnému vlivu StB na vyšetřovací komisi a snaze státního aparátu v době studené války předejít mezinárodnímu skandálu.

Kontext je král

Pro nás jako občany České republiky plyne z této události především memento o zranitelnosti a nutnosti solidarity v časech globálních hrozeb. Přestože se k útoku na jugoslávské letadlo nad Srbskou Kamenicí přihlásili chorvatští ustašovci, tragédie připomíná, že terorismus si nevybírá oběti podle národnosti a může zasáhnout i nebe nad malou, zdánlivě bezpečnou zemí.

Tento příběh je pro českého občana lekcí o lidskosti, od okamžité pomoci místních obyvatel až po neuvěřitelnou vůli k životu letušky Vesny Vulovič. Z incidentu vyplývá, že v boji proti teroru je klíčová bdělost a mezinárodní spolupráce, protože následky takových činů dopadají na nevinné lidi bez ohledu na hranice nebo velikost jejich vlasti.

A to nejpodstatnější jsem si nechal až sem. Říká se, že kontext je král, a tudíž bez komplexnosti informačních zdrojů nikdy nemůžete s jistotou narativu uvěřit. Konkrétně v jugoslávském letadle měl v roce 1972 na palubě letu JAT 367 původně cestovat tehdejší jugoslávský premiér a předseda svazové výkonné rady Džemal Bijedić. Ten se 24. ledna 1972 účastnil pohřbu dánského krále Frederika IX. v Kodani a očekávalo se, že se zpět do vlasti vrátí právě touto pravidelnou linkou.

Teroristé z řad ustašovců, kteří se později k činu přihlásili, s ním patrně na palubě počítali. Bijedić se však nakonec nečekaně vrátil domů již o dva dny dříve vojenským speciálem. Tato shoda okolností sice zachránila život vysokému politikovi, ale stála život sedmadvaceti nevinných lidí a učinila z letušky Vesny Vulovič nechtěnou rekordmanku, která jako jediná přežila pád z deseti kilometrů.

Pro občany naší země je to připomínka, že i historicky významné atentáty se mohou shodou náhod odehrát nad našimi hlavami a hluboce zasáhnout do našich dějin. A menší spekulace na závěr – letuška se zřejmě zachránila tím, že byla vymrštěna na úlomek křídla, které jí „sneslo“ zpět na matičku Zemi.

 

Poděkování: Michal Petruš, DiS.

Zdroje: Wikipedia (ZDE a ZDE), VálCast, Teror nad ČSSR!: Příběh letu JAT 367. Jakou roli hráli chorvatští teroristé? (ZDE)

 

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Vzpoura proti exekutorům

    PRAV  Před 80 lety se na severovýchodě Slovenska zvedla vlna odporu proti exekucím. Do historie se zapsala jako čertižniansko-haburská vzpoura

    Jak Obama Ameriku obohatil

    OTA ULČ Zbývá mu už jen necelý jeden měsíc prezidentování, právě ještě pospíchá s rozhodnutími jako například s právě

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)