Kdo chce a kdo nechce mír na Ukrajině?

VLASTIMIL PODRACKÝ

Ve vztahu k ukrajinskému konfliktu v Evropě existují dvě skupiny, váleční štváči a strůjci míru. AfD vítězící v zemských volbách v Německu patří do druhé skupiny, což vede k zamyšlení.

Historické resumé

Ukrajinští nacionalisté podporovaní Západem provedli převrat a chopili se moci v r. 2014. Ukrajina měla se odloučit ze svého historického východního kulturního zaměření a stát se západním národem. Ukrajinský národ většinou přijal tuto vizi, od které si sliboval lepší osud. Tento zásadní obrat týkající se hlavně jazyka a náboženství byl ovšem proveden násilně proti těm obyvatelům, zvláště na východě země, kteří východní zaměření považovali za svoje historické ukotvení a nechtěli se ho vzdát. Vznikla iluze, mnohokrát v historii aplikovaná, o přenárodnění. Lidská práva přestala být dodržována, ukrajinští nacionalisté, vědomi si bezpodmínečné podpory Západu, prohlásili, že na Ukrajině neexistuje ruský národ, existují jen rusky mluvící Ukrajinci, vše ruské bylo likvidováno. Byla rozpoutána občanská válka proti východu země, který se odhodlal svoje práva bránit. Podpora Ruska byla zřejmá dodáním zbraní povstalcům a vysláním dobrovolníků, vznikla plnohodnotná občanská válka živená oběma stranami. Hrozila ztráta krymské vojenské základny a Rusko Krym obsadilo na základě referenda jeho obyvatelstva.

Evropa neměla tenkrát zájem na rozvoji konfliktu, a proto její představitelé ujednali v Minsku dohovor zavazující ukrajinskou vládu dát ruské menšině autonomii a změnit ústavu. Zaleňskij, který při volbách slibovat jednání s Ruskem a zažehnání konfliktů, však smlouvu nedodržel a proti ruské menšině postupoval omezováním jejích práv a vytvářením občanů podřadné kategorie. Povstalecká území, která si zachovala nezávislost, se stala absolutně závislá na Rusku. Po osmi letech od zahájení střetů, poté co Ukrajina postoupila v jednáních o vstupu do NATO, napadl Putin Ukrajinu a zahájil horký konflikt. Jeho důvody nejsou jen ochrana ruské menšiny, ale i zabránění vstupu Ukrajiny do NATO, což by zvýšilo nebezpečí pro Rusko.

Evropa nebyla nikdy bytostně ohrožena Ruskem. Obráceně to platilo ovšem mnohokrát. Rusko historicky ohrožovali Švédové, Poláci, Napoleon, Hitler a na jihu Turci. Politika Ruska, která se podobala aktivitě jiných koloniálních velmocí, směřovala do Asie. Rusové nepotřebovali evropské území, stejně jako jej nepotřebovali třeba Angličané. Pokud jej získali, bylo to v zájmu nějaké evropské politiky. To se stalo při trojím dělením Polska mezi Prusko, Rakousko a Rusko a při kolektivní porážce nacistického Německa. To byly akce, ve kterých Rusko bylo partnerem evropských sil. Nebezpečnost Ruska pro Evropu je lež současných rusofobů a hlavní jejich legenda.

Putin zajišťuje bezpečnost Ruska a ruských menšin. Agresivní sklony Ruska jsou v dnešní době dané bezpečnostními důvody, vytvoření jakéhosi bezpečnostního koridoru proti Evropě. Agrese vůči Ukrajině vznikla na základě nebezpečnosti NATO, které se chová jako schránka agresorů (Turecko, USA) dobývajících cizí země (Kypr, Syrie, Jugoslávie, Irák, Afganistán atd.), momentálně odmítající s Ruskem jednat o jeho bezpečnosti.

Plán dobýt Rusko Ukrajinou selhal. Selhaly sankce, protože země velkého světa je nedodržují. Selhala představa, že Ukrajinci budou bojovat ve velkém množství, Západ je vyzbrojí a uživí zázemí. Dnes se natahuje patová situace a jen umírají lidé. Ukrajinci už umírat nechtějí. Ukrajina se stala úzkým hrdlem konfliktu, které se pomalu uzavírá. Evropa stojí před rozhodnutím jít do války sama. To neudělá ze strachu z rozpoutání jaderné války.

Rozdělená Evropa

1/ Váleční štváči:

Cíl: Zničení nebo oslabení Ruska. Oddělení se od Ruska kulturní a ekonomické.

Důvod rétorický: Rusko ohrožuje Evropu, vždy ji ohrožovalo, je to říše zla, odtamtud přichází vše špatné. Je nutné jej rozdrobit na malé státečky a ovládnout.

Důvody skutečné:

Zmocnění se ruského přírodního bohatství. Pomstít se za II. světovou válku. Vytvořit strach, který sjednotí Evropany k větší integraci. Vytvořit nedostatek neobnovitelných surovin a dosáhnout tím ekologických cílů. Ve východní Evropě zlikvidovat jakékoliv kladné narativy ohledně Ruska a ruské kultury, které by narušovaly kulturně historickou jednotu pod německým hegemonem pomocí legend vykreslující Rusko jako univerzální zlo umožňující pominout německé zločiny jako nepodstatné. To umožní přijetí německé kulturní a jazykové hegemonie a vyřazení čehokoliv ruského v oblasti kultury a jazyka. Poměrně velký vliv mají zbrojařské firmy, které chtějí vydělávat.

Vymanění Ukrajiny z ruského vlivu mocenského a kulturního je vzhledem k historii, jazyku a původu ukrajinského obyvatelstva téměř neřešitelný problém a vyžaduje totální oddělení obou zemí a vznik nepřekonatelného příkopu, protože mírovým životem a přirozenými styky by se Ukrajina s Ruskem přirozeně sblížila jazykovou blízkostí, kulturní shodou, shodným náboženstvím a všemi velmi podobnými atributy života. Proto je zapotřebí vytvořit nepřátelství „na věky“. To je možné jen pod fašistickým režimem, který násilně vytvoří z Ukrajinců „nový národ“ západního typu. Evropa má v tom napomoci, ale potom musí i ona odstoupit od demokracie a lidských práv. Nemusím snad připomínat, že tento konstrukt postihne i Evropu a její ideály.

Jsou určité síly, hlavně na Ukrajině (Zeleňskij), pro které by byl mír následovaný demokratickými poměry katastrofou a proto jej nechtějí přijmout.

Metody:

Vyvolávání strachu z ruského nebezpečí. Nutno pomoci Ukrajině, která je nevinná demokratická země bránící Evropu.

Propaganda neustálého štvaní proti Rusku, lhaní o historii, zabraňování stykům, ekonomické sankce, vytvoření nové verze tzv. Železné opony, lhaní o momentální situaci, zveličování a manipulace s fakty (vytváření dojmu genocidy, které se Rusové ve skutečnosti velice brání).

Zabránění svobody slova, aby se lidé nedozvěděli pravdu o skutečnostech, aby mohli libovolně lhát a dosahovat snadno cílů evropských politických elit.

Lidé:

S uvedenými důvody se ztotožňují určité typy lidí:

Zastrašení lidé, kteří věří, že by snad mohlo Rusko postoupit do Evropy. Obvykle se argumentuje zásahem SSSR a jeho spojenců v r. 1968 v Československu. Tento strach vzniká neznalostí a určitou ideovou zabedněností nastavenou obvykle zastydlým antikomunismem a iluzemi, které neodpovídají realitě. Někteří jsou aktivizováni propagandou natolik, že se z nich stávají odhodlaní bojovníci (dnešní Rusko ovšem neznají, země, která nedobyla ani Kyjev přece nebude napadat Evropu, zemi několikanásobně silnější). Jejich přesvědčení má stejné základy jako kdysi komunistické nebo nacistické, prostě čistě manipulativní. Tato skupina je největší, ale odhalováním reality se zmenšuje.

Strach je ještě dalšího charakteru: Protože váleční štváči už byli dosazeni na významná místa a ovládají mnoho institucí, existuje strach z problémů v zaměstnání nebo v ekonomických vztazích. Na to doplatila učitelka Bednářová, která strach neměla.

Dalším typem jsou lidé mající nějaké materiální nebo pomstychtivé zájmy válku protahovat nebo Rusko porazit.

Třetím případem jsou lidé ochotni snášet manipulaci k postupné likvidaci českého národa a rozpuštění v nějakém větším celku, který se inzeruje jako evropský, ve skutečnosti převládají germanizační zájmy a Rusko může stát v cestě tomuto záměru (je to viditelně německý narativ, který zdůrazňuje Rusko jako historického nepřítele Německa, Česko však Rusko jako nepřítele historicky nemá). Chtějí likvidovat pomníky rudoarmějců a nebrání se germanizaci myšlení a přepisování historie. Tito samozřejmě přijmou rusofobii jakéhokoliv druhu jako součást tohoto procesu likvidace české historie a vědomí slovanské vzájemnosti (tato akceptace zániku českého historického příběhu je většinou neuvědomělá). Rusko stojí v cestě svými historickými narativy osvoboditelů, opory českých národovců, alternativní mocenskou silou, kterou lze použít proti Německu, příkladem východní kultury, která může být přitažlivá. Proto musí být zničeno, jeho existence je nežádoucí pro účelné vytváření evropské manipulativní historie a konstrukce nového velkoevropského národa. Nebo alespoň musí být totální oddělení, které se už realizuje sankcemi.

Je určitá skupina lidí, antikomunistů, kteří jsou vlastenci a na základě zkušeností s komunistickým režimem vidí v Rusku stále nějaké bytostné nebezpečí. Je to nedostatek nadhledu, skutečných informací a podléhání iluzím na základě osobních zkušeností bez schopnosti poznat změněný svět.

Důsledek nelze zatím předpovědět. Uvedené metody určitě nějaký výsledek dosáhnou, zároveň se vytvoří protitlak a vytvoří opozice. Nepochybným důsledkem je omezování svobody slova, zabraňování informací o pravdivých skutečnostech. To vede též k jakési rehabilitaci fašismu, protože se vytváří dvojí metr, ve společnosti nastává konfliktní linie a druhá strana je nepřítel, kterému se pomalu ubírají práva.

Váleční štváči opírající se o lži budou těžko hledat narativ založený na pravdě, nemohou jen tak lehce popřít něco, do čeho vložili tolik energie. Proto bude mírová smlouva těžce uskutečnitelná.

2/ Mírotvorci:

Cíl: Mír s Ruskem a vytvoření otevřeného světa vzájemných styků ekonomických i kulturních. Vytvoření výhodné situace pro konkurenci tržního charakteru. Možnost malého státu volit mocenskou sféru podle výhodnosti. Mírotvorci neuvažují obvykle o ukrajinských reáliích a cílech ukrajinských nacionalistů, se kterými se neztotožňují.

Důvody:

Vytvoření mírového života, který tu byl, vytvoření přirozených kontaktů s Ruskem.

Vytvoření ekonomické prosperity volným obchodem a levnými surovinami.

Zachování svobody slova a rovnosti lidí, odsudek nenávisti a fašistických metod.

Metody:

Hlavní metodou je pravda ohledně konfliktu na Ukrajině, o podílu Evropy a USA na vytvoření konfliktu, o akceptování ukrajinského fašismu evropskými lídry a jeho podpoře.

Svoboda slova a cestování je pomocník v objevování a propagaci pravdy o světě a o životě. Důležité je sdělení pravdy o protiruském narativu ohledně nebezpečnosti Ruska pro Evropu (nikdy nenapadl slabší silnějšího, Rusko je slabší, neschopné po pěti letech dobýt Donbas, nemá zcela pochopitelně zájem začínat přímý konflikt s Evropou a všechny snahy o cílené provokace přichází z evropské strany).

Lidé jsou především vlastenci mající obavy o osud národa ve válce, možnost stát se elektorátem pro cizí zájmy. To předpokládá určité znalosti reality a přesvědčení, že národ je ohrožen ze zcela jiné strany (migranty, odnárodňováním) a že odloučením se od Ruska mizí alternativní síla, ke které je možno se obrátit o pomoc, jak se už v historii stalo. Jsou to tedy především ti, kteří prohlédli cíle evropské asimilační politiky, politiky migrační, politiky zbavování států suverenity.

Najednou se do postoje k válce prolíná mnoho různých aspektů. Především se do konfliktní linie dostávají narativy existence českého národa. To neznamená, že všichni jsou nakloněni Putinovi a jeho režimu. Nejde o podřízenost Rusku stejně jako nejde podřízenost EU (o Putinovi a jeho režimu je zapotřebí informovat pravdivě a určitě jej neuvádět jako přijatelný vzor).

Další lidé jsou ti, kteří prostě chtějí mír z humánních důvodů, které jsou pro ně bytostnější než válečné cíle. U jiných převládají hospodářské a podnikatelské důvody. Někdy je to též přátelství k ruským lidem, ať už platonické nebo kamarádské.

Skupina mírotvorců se rozrůstá s tím, jak lidé poznávají pravdu a uvědomují si realitu a vymaňují se z šoku, který prožili ruským vpádem na Ukrajinu. Pro ideologické štváče je to výsledek snahy ruských agentů, protože v rámci jejich vylhané legendy není jiné vysvětlení. Přesto je skupina mírotvorců menší, protože není podporována sdělovacími prostředky, které jsou převážně v rukou válečných štváčů.

Lidé stojící na straně míru vytvářeli určitou skupinu už před konfliktem na Ukrajině, většinou jako nepřátelé evropské integrace. Je to tedy skupina už zakotvená ve svých institucích (spolcích, stranách) a mír na Ukrajině zapadá do jejich agendy jako jeden z narativů.

Důsledky jsou výsledkem metod. Na konci je otevřený svět obchodu a prosperity, výměny kulturní a hledání historické pravdy. Evropská spolupráce národů musí být založena na pravdě, nikoliv lživé propagandě a štvaní.

Etická struktura konfliktu

Konfliktní linie má svoje epitomé v etické struktuře. Na začátku musíme vyjádřit, co je tedy morálním cílem. Je morálním cílem ideologická zabedněnost respektující lež jako metodu?

Můžeme tedy akceptovat lež jako „naši pravdu“? Nikoliv. Všechny „naše pravdy“ historie se nakonec ukázaly být stejně lživé jako jiné a skončily jako obyčejné lži na smetišti dějin. „Naše pravda“ je u válečných protiruských štváčů omluvitelná bojem proti Rusku jako univerzálnímu zlu. Komunisté měli „naši pravdu“ posvěcenou bojem proti kapitalistům. Nacisté měli svoji „naši pravdu“ posvěcenou bojem za německý národ jako nadřazený jiným. Lež o Rusku jako univerzálním zlu dokazovaná vybranými pokroucenými nepravdivými narativy a vlastními provokacemi (Vrbětice, Skripal, letiště v Lipsku) je základní, onou fundamentální lží, od které se odvíjí lži a zločiny sekundární a situační. Váleční štváči se tedy opírají o lež jako podstatnou metodu. To znamená, že v důsledku toho musí zavést režim, aby se lži věřilo, aby nebyla narušena pravdou. Musí být tedy zaveden fašismus se všemi důsledky, zákaz svobody slova, zákaz spolčování, trestání a dehonestace spravedlivých a pravdivých.

Válka proti Rusku je důležitější než cokoliv jiného, důležitější než pravda, důležitější než morálka, důležitější než blahobyt, důležitější než kultura, důležitější než život. Tisíckrát opakovaná lež se potom stává pravdou v myslích lidí a účel se může uskutečňovat. Váleční štváči se tedy postupně, byť jakkoliv se rekrutovali, stávají fašisty, nemají jinou možnost. Setrvávání ve válečném štvaní a uskutečňování konfliktu musí vést k fašismu. To nás čeká, jestliže váleční štváči zvítězí ve volbách a dostanou se k moci. Fiala už začal donucením provozovatele internetu vyřadit některé weby. Učitelka Bednářová ztratila za svůj názor práci a byla pronásledována. Pokojní demonstranti proti ukrajinské vlajce na budově Musea byli zbiti. To nepokračovalo jen proto, že lidé se tomu postavili a zvolili jinou politickou garnituru, která to zatím nedělá.

Mírotvorci tedy nebojují jen za obyčejné věci jako je volný obchod a mírový život, ale také automaticky za demokracii a svobodu.

Válka vyměněna za hybridní válku. Nebezpečí provokací

Většina zemí světa nepodléhá lhářským narativům, kterým nás krmí západní propaganda. Konflikt na Ukrajině začal občanskou válkou vyvolanou nacionalistickou vládou v r. 2014, Valné shromáždění OSN uctilo minutou ticha konflikt na Ukrajině v den, kdy bylo ukrajinskými nacionalisty upáleno v Domě odborů 35 demonstrantů. Svět nemá zájem na lži, většina zemí se řídí pravdou, kterou neopakují podle Putina, ale podle informací svých tajných služeb a historických faktů. Putin nebyl ICC obžalován ze zahájení konfliktu, ale z únosu dětí. Možná je už vrátil, protože jezdí po světě.

Válka na Ukrajině bude muset skončit nikoliv proto, že někdo ji vyhrál, ale proto, že ukrajinský národ ji už nemůže dále snášet, protože oběti jsou obrovské. Váleční štváči už mluví o hybridní válce, která prý je nutná, hlavně proto, že Rusko ji prý vyvolává. Protože ve skutečnosti nutnou není a zájem Ruska není ji vést, musí se nutnou stát. To se může uskutečnit jedině stálým napětím a vyvoláváním nepřátelství. Všechny výhody, které pro štváče přináší válka, se přesunou na hybridní válku. Domnívám se, že některé skupiny štváčů odpadnou, protože jejich nenávist byla spojena s válkou, ale s hybridní válkou si nemusí zrovna vědět rady. Jsou to především ti zastrašení a neinformovaní o realitě. Tím spíše bude zapotřebí diktatura protiruských sil. Důvody jsem sdělil shora.

Zbrojařské firmy chtějí vydělávat i když válka nebude. Zbrojení se musí nějak zdůvodnit. Proto se připravme na sérii provokací, kterými se bude udržovat napětí. Prozatím byly provokace trapné. Důkazy chyběly, Rusko bylo obviňováno bez důkazů a tajné služby dezinformovaly veřejnost, že „vyšetřování má ruskou stopu“. Rusové prý vyslali na letiště v Lipsku tři drony, ale žádný nevybuchl. Divné, že? V případu Vrbětice se sice pohybovali jacísi agenti, ale ve Vrběticích je nikdo neviděl a důkazy spíše mluví o požáru, který vznikl neopatrným zacházením se střelným prachem (tím nepopírám, že se v Česku pohybují ruští informátoři). Skripal otrávený Novičokem se zázračně uzdravil, ačkoliv to povaha této otravné látky vylučuje. ATD.

Nechci zde tvrdit, že Rusko nikdy provokace nedělalo a že je dělat nebude. Pouze si nemyslím, že je potřebuje a že mu slouží, zatímco evropští váleční štváči jejich simulaci používají k prodlužování války. Provokace slouží především Ukrajině, která chce zatáhnout Evropu do války s Ruskem. Proto nevěřím, že je dělá Rusko, které nemá zájem na přímém konfliktu s Evropou, protože jej jako slabší nemůže vyhrát. Nová situace po ukončení války a zahájení hybridního konfliktu to může změnit.

Doufejme ovšem, že zvítězí rozum, volný obchod a styky. Postupně se pravda projeví, lži se stanou směšnými a demokratická liberální společnost bude pokračovat jako dříve. Rusko se stane jedním z dodavatelů levných surovin, celkově ve světě se ropa a plyn zlevní a blahobyt se posune kupředu. Rovnováha je ovšem nutná, obě strany musí být dostatečně silné, nelze nezbrojit. Všechny země světa by si přály mír a spolupráci, včetně Ameriky (vyjma dodavatelů zbraní). V cestě stojí jen evropští váleční štváči. Začít se musí kolektivní bezpečnostní a bezpečnost Ruska se musí zohlednit.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2026:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Vladimír Rozinek 200,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Anonym 5000,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, ing. Vojtěch Vorel 500,- Kč, Michal Fleišer 1000,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Jiří Duda 200,- Kč, Martin Ondráček 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jana Gunterová 300,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Jan Petr 100,- Kč, Hana Tvarohová 500,- Kč, Karel Urban 200,- Kč, František Burda 50,- Kč, Ivo Pimper 400,- Kč, ing. Darek Brzobohatý 1000,- Kč, Anonym 200,- Kč, Zdeněk Hanwald 1000,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Mgr. Luděk Tesařík 200,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Jaroslav Vybíral 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč

Celkem za měsíc: ... 21 110,00 Kč

Vybráno 47.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• CDU se podařilo historicky se znemožnit - 23.9.2026
• Kdo chce a kdo nechce mír na Ukrajině? - 23.9.2026
• Přestup šéfa Škoda Auto k Číňanům je zdrcujícím vysvědčením budoucnosti VW i Škodovky - 23.9.2026