Volební analýza

Sdílejte článek:

JOSEFÍNA PUNČOCHÁŘOVÁ

  1. Volební analýza

      1. O co v těchto volbách nejde

  • Nejde o volbu mezi levicí a pravicí, neboť žádná skutečně pravicová strana není k mání. Výjimkou je Trikolóra, ale ta bude ráda, když se dostane do sněmovny. Příští vláda bude určitě levicově populistická.

  • Nejde o volbu mezi slušnými a neslušnými politiky, neboť v nabídce jsou pouze kariéristé, hlupáci, magoři, darebáci a naivky. Opravdu rozumný člověk v dnešní extrémní době do politiky nepůjde.

  • Nejde o volbu mezi vyrovnaným státním rozpočtem a divokým zadlužování republiky. Žádná dnešní vláda nemůže usilovat o vyrovnaný státní rozpočet, neboť voliči zvyklí na štědrý sociální stát by ji okamžitě smetli. Zadlužování bude pokračovat – problém se vyřeší až po krachu celého finančního systému Západu. Tento krach je přede dveřmi.

      1. O co jde

V těchto volbách jde výhradně o volbu mezi nedokonalým národním státem na jedné straně a mezi dokonalým ideálem světového společenství řízeného z jednoho nadnárodního centra. Můžeme zvolit cestu směrem zpátky k národnímu suverénnímu státu, který je malý a zranitelný. Nebo můžeme dát přednost vzrušující představě světa jako jediné globální vesnice, kterou řídí osvícení a morální cizinci ze sklobetonových budov kdesi v Bruselu či Washingtonu. Volíme mezi nacionalismem a globalismem. Zvolíme-li cestu směrem k národnímu státu, bude to strašné. Zvolíme-li ale politické strany zastupující ekonomické zájmy jiných zemí a nadnárodních korporací, bude to ještě horší.

      1. Čemu se musíme pokusit zabránit

Musíme zabránit tomu, aby cizí ekonomické zájmy ovládly řízení našeho státu. Tyto zájmy cizích zemí a obřích nadnárodních korporací se šikovně maskují za Evropskou unii, ekologii, humanismus, pokrokové sociální teorie či za požadavky solidarity s celým světem. Ve skutečnosti jde ale o to, zda je Česká republika především domovem českých lidí, anebo je pouhou ekonomickou kolonií určenou k vylepšení účetnictví zahraničních subjektů. Pokud ve volbách dáme přednost vzletným ideálům a nikoli přízemní volbě ve prospěch České republiky, staneme se postupem času nevolníky v digitální globalistické totalitě, která povstane po nejbližší ekonomické recesi. Budeme plně kontrolováni.

Budeme mít dokončené očkování povinnou osmou dávkou vakcíny. Budeme platit výhradně bezhotovostně digitálním eurem, které bude vydávat Evropská centrální banka. Když budeme nenávistní, zruší nám účet a odečtou body ze sociálního kreditu. Bez zeleného pasu se nikam nedostaneme. Budeme číst jen správné a pokrokové názory, všechny ostatní budou smazány. Naše podnikání bude zregulováno ve jménu společenské zodpovědnosti a ve prospěch nadnárodních firem. Budeme budovat sociální diverzitu dovozem muslimů a trpících obyvatel Afriky. Budeme nosit náhubky. Budeme zelení.

      1. Politické strany, mezi kterými volíme:

ANO – Andrej Babiš (darebák)

Levicová pragmatická strana, která odpudivě lavíruje mezi zájmy Čechů a zájmy Bruselu. Babiš potřebuje být kvůli dotacím zadobře jak s EU, tak kvůli svému politickému přežití s českými voliči. V Bruselu tak často říká opak toho, co v Praze. Strana je směsí korytářů, ale také schopných lidí s opravdovými společenskými zásluhami. V případě, kdy dojde tvrdé na tvrdé, musí zatím dávat Babiš přednost českému voliči (viz např. odmítnutí kvót na migranty).

SPOLU – Petr Fiala (naivka)

Nesourodá směs původně pravicové ODS, umírající progresivně levicové TOP 09 a korytářské KDU. Toto společenství bude zastupovat zájmy Evropské unie a Washingtonu, nikoli zájmy malých českých podnikatelů. Petr Fiala přiznal, že s šíleným „Green dealem“ nehodlá bojovat, naopak ho bere jako danou věc. „Zelený úděl“ zlikviduje českou energetiku, zdraží elektřinu na několikanásobek a zruší výrobu aut se spalovacími motory. Petr Fiala nemá lidskou sílu na to, aby řídil stát a bránil jeho zájmy. Co se na americké ambasádě v Praze vymyslí, to Petr Fiala poslušně zrealizuje a odůvodní.

PirSTAN – Ivan Bartoš (kariérista)

Původně solidní strana starostů STAN se nepochopitelně spojila se stranou praštěných mlaďochů vyznávajících pokrokové neomarxistické ideologie. Piráti jsou sice mladí a krásní, ale jinak jsou zmatení, namachrovaní a neschopní. (Viz Praha a Hřib.) Jejich výsledky jsou umožněny především díky obrovskému přítoku peněz ze zahraničí. Piráti jsou ideová i organizační odnož německých Zelených a vždy souhlasí s tím, co Berlín prosazuje. Jsou hlavní převodovou pákou cizích zájmů do české společnosti.

ČSSD – Jan Hamáček (hlupák a kariérista)

Strana původně zastupující zájmy pracujících se pod Bohuslavem Sobotkou rozhodla změnit směr a zastupovat zájmy městských liberálně levicových progresivistických voličů z korporací a univerzit. Ti ale volí Piráty nebo TOP 09. ČSSD je extrémně probruselská a zájmy EU jsou pro ni ve skutečnosti důležitější než přání českých obyvatel.

KSČ – Vojtěch Filip (kariérista)

Staré časy dělnického internacionalismu jsou pryč. Dnes jsou komunisti přízemní, reálně vlastenecká konzervativní strana zastupující zájmy a potřeby nejobyčejnějších lidí. Komunisti jsou odpudiví, ale jinak jsou dnes zbytečně démonizováni. Neopírají se o žádnou zahraniční moc (Putin na ně samozřejmě kašle jakožto na bezvýznamné kašpárky), a tak musí KSČ sloužit obyčejnému českému pracujícímu.

TRIKOLÓRA – Zuzana Majerová (naivka)

Jediná pravicově konzervativní strana s vlasteneckým programem. Ideál pro všechny malé podnikatele. Jenže strana je příliš mladá a bude mít problémy s překonáním pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu. Paní učitelka Majerová je okouzlující žena, ale nemůže řídit dnešní monstrózní státní byrokracii – ta by ji snadno sežrala.

SPD – Tomio Okamura (magor)

Levicově populistická strana s razantním vlasteneckým a konzervativním programem hájícím zájmy venkovských lidí, pracujících a malých podnikatelů. Okamura je šílenec, nikoli ovšem nácek. V programu SPD není ani náznak něčeho antihumanistického, antidemokratického či dokonce fašistického. Agresivně a nesympaticky vystupující Okamura je vhodně interpretován médii tak, aby si v něm lid nenašel spasitele. To by totiž mohlo ohrozit pozice současných politických a mediálních elit. SPD se opírá o podnikatelské peníze Okamury a o podporu venkovských oblastí státu. Ve skutečnosti je SPD nástupce prvorepublikové sociální demokracie a vlastenecký program SPD jde přesně v duchu masarykovských národních tradic. Okamura je červený hadr pro všechny zahraniční korporace a politické neziskovky placené z Bruselu.

PŘÍSAHA – Robert Šlachta (darebák)

Strana policajtů, která si jde do politiky vyřídit dávné účty. Šlachta má image sympaťáka, ve skutečnosti je to ale darebák sloužící vždy temným politickým zájmům v pozadí. Přísaha jsou nové „Věci veřejné“ – neboli chvilková naděje pro úplně hloupé a naivní voliče. Dopadne to jako vždycky.

      1. Koho volit

Dynamika dnešních společenských procesů a nadosobních sil každý hlas nakonec přidá na stranu buď vlasteneckou, anebo naopak na stranu globalistickou. Není jiná možnost, i když si to můžeme myslet. Volíme buď umírající globalismus, anebo upoceně vznikající novou národní společnost.

Otevřeně globalistické strany:

Piráti, TOP 09, ČSSD

Skrytě globalistické strany:

ODS, KDU-ČSL, STAN

Strana lavírující mezi globalismem a národní orientací:

ANO

Otevřeně vlastenecké strany:

Trikolóra, SPD

      1. Jdi prosím volit a zvol přežití České republiky jakožto samostatného státu – hoď prosím hlas Trikolóře, SPD

Zakladatel konzervatismu Edmund Burke (18. století):

Má-li zlo triumfovat stačí, aby dobří lidé neudělali nic. Lidé, kteří neberou ohled na národní tradice a minulé generace, neberou ohled ani na své potomky.

________________________________________________________________________________

Pro porozumění tomu, o co jde v českých volbách, velice doporučuji zhlédnout skvělý rozhovor s Petrem Robejškem na iDnes TV o německých volbách – mistrovské shrnutí naší situace:

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 3,79 out of 5)
Loading...