Opravdu si může průmyslová země dovolit definitivně odepsat miliardy tun vlastního nerostného bohatství?

LADISLAV VĚTVIČKA

Jsou to tři měsíce, kdy se v českých médiích objevily zprávy o konečném řešení těžby černého uhlí v zemích Koruny české.

Po celé 20. století patřilo Ostravsko mezi nejvýznamnější uhelné revíry v Československu. Těžba dosáhla vrcholu po druhé světové válce, kdy byla důležitou součástí centrálně plánovaného hospodářství. Po roce 1989 začal postupný útlum těžby z ekonomických i ekologických důvodů. Poslední hlubinný důl v ostravské části revíru, Důl Paskov, ukončil těžbu v roce 2017.

Koncem ledna 2026 skončila i těžba v posledním činném dole na Karvinsku. V dole ČSM ve Stonavě byl slavnostně vyvezen symbolický poslední vozík uhlí, čímž byla éra těžby černého uhlí oficiálně uzavřena a skončila více než 250 let trvající éra hlubinného dobývání uhlí na Ostravsku.

Za dobu těžby, od roku 1763 do roku 2026, bylo vytěženo přibližně 1,8 miliardy tun černého uhlí. Vypadá to jako obrovské číslo, není to ale ani polovina zásob, které se v revíru nacházely. V zemi zůstávají odhadem 2-3 miliardy tun reálně vytěžitelného uhlí. Samotný důl ČSM vytěžil za svou existenci přes 124 milionů tun, ovšem jen v jeho dobývacím prostoru zůstává přes 400 milionů tun.

Proč se nepokračuje v těžbě? Důvody jsou jak ekologické, tak hlavně ekonomické. Část uhlí je příliš hluboko, více než kilometr pod povrchem. Část se nesmí těžit kvůli bezpečnosti, protože leží pod obydlenými oblastmi. Mezi klíčové problémy patří i ideologický systém emisních povolenek, zavedený úředníky z „Brusele“.

Co by se dalo udělat?

Rozhodnutí o likvidaci dolů je aktem politického rozhodnutí. Co bylo politicky rozhodnuto, může být pořád vzato zpět nebo přehodnoceno. Prvním krokem by mělo být zastavení likvidace jam a zachování systematického čerpání důlních vod. Udržení současného stavu znamená zachování budoucí možnosti, ať už pro těžbu uhlí, využití plynu, nebo jiné formy energetického využití podzemí. Jakmile budou jámy zasypány a revíry zaplaveny, návrat nebude možný a zásoby uhlí budou znehodnoceny.

Není to jen problém pro Ostravsko, ale doslova pro celé české země. Dobývání černého uhlí patří k nejdůležitějším kapitolám hospodářských dějin českých zemí. Právě díky uhlí u nás vznikla jedna z nejvýznamnějších průmyslových oblastí střední Evropy, která zásadně ovlivnila industrializaci regionu i celé tehdejší monarchie. Díky uhelným zásobám zde vznikly železárny a veškerý průmysl, navázaný na těžbu uhlí, výrobu železa a rozvoj oblasti. Vídeňský klan Rothschildů pochopil ekonomický význam oblasti a investoval obrovské prostředky na to, aby bylo možno zásoby využít.

Význam Ferdinandovy dráhy

Málokdo dnes ví, že díky Rothschildům vznikla Severní Ferdinandova dráha (Kaiser Ferdinands-Nordbahn), soukromá železniční společnost a trať, která propojila Vídeň s Brnem, Ostravou a solnými doly v Bochni a Wieliczce. Projekt vznikl ve 30. letech 19. století v době začínající průmyslové revoluce, kdy bankéř Salomon Mayer von Rothschild získal koncesi na výstavbu železnice v roce 1836.

Traduje se, že koncesi udělil tehdejší císař Ferdinand I. Dobrotivý poté, kdy mu Salomon slíbil, že trať ponese jeho jméno.

Hloupé bruselské nápady

To vše se zdá být dávnou historií, ovšem dnes jde o naši budoucnost. Pokud se přestane čerpat voda, která do vytěžených prostor prosakuje, bude vše zničeno nejen dnes, ale prakticky navěky, protože se znehodnotí zásoby, které v zemi jsou. Uhlí není jen surovina. Je to součást ekonomické páteře státu, který se po generace opíral o průmysl a výrobu. Rozhodnutí, která činíme dnes, mají nevratný charakter. Zavřený provoz lze znovu otevřít. Sloje lze znovu dobývat, pokud tady je know-how, lidé a hlavně nezdevastované zásoby. Ale zatopený revír, zasypané jámy a rozebraná infrastruktura znamenají definitivní konec všeho. Politická reprezentace by si měla uvědomit, že zde nejde o krátkodobé plnění hloupých bruselských závazků. Jde o to, zda si Česká republika ponechá nástroje pro vlastní energetickou a průmyslovou stabilitu i poté, co tady dnešní Evropská unie nebude.

Tlak na rychlé uzavření a likvidaci dolů vychází z ideologie, že dekarbonizace musí být okamžitá a totální. Bez ohledu na technickou, ekonomickou či sociální realitu. Paradoxem je přesouvání výroby mimo EU. Pokud se výroba oceli nebo energeticky náročných produktů přesune do zemí s nižšími ekologickými standardy, globální emise neklesnou, pouze se změní jejich geografické umístění. Evropa si může statisticky „zlepšit“ bilanci, ale svět jako celek na tom zůstane stejně.

Zelený návrat do středověku

Zelený úděl návratu do středověku apeluje na odpovědnost vůči planetě. Méně se však mluví o odpovědnosti vůči zaměstnancům, regionům a průmyslové základně země. Proč je dnes těžba neekonomická? Česká republika by měla v rámci Evropské unie usilovat o revizi systému ETS-1, případně o zastropování cen povolenek na úrovni, která neznemožní základní průmyslovou výrobu. Energetická transformace nemůže být postavena na likvidaci domácího průmyslu. Stát má povinnost ponechat si strategické možnosti, ne likvidovat bohatství, které už za pár let může být klíčové. Nechat zatopit doly v zemi, která má pod sebou miliardy tun uhlí, je rozhodnutí srovnatelné s německým „vypínáním“ jaderných elektráren. Ideologické gesto s dlouhodobými důsledky pro bezpečnost a ceny energií v zemi.

Jsme svědky nejen ukončení těžby, ale i plánů na zasypání jam a zatopení celého revíru. Tento krok je veřejnosti předkládán jako ekologická nutnost, jako logické vyústění „modernizace“ energetiky.

Ve skutečnosti však znamená něco zcela jiného. Zatopení dolů není ekologický akt. Je to strategická chyba, ztráta surovinové, energetické a průmyslové suverenity. Protože nejde jen o to, že se dnes uhlí netěží. Pokud šachty zasypeme a necháme zaplavit, definitivně se vzdáme možnosti ho těžit kdykoliv v budoucnu. A to už není běžné ekonomické rozhodnutí. To je nevratný zásah do základních zdrojů státu. Otázka proto zní: Opravdu si může průmyslová země dovolit definitivně odepsat miliardy tun vlastního nerostného bohatství?

Celý článek najdete v aktuálním vydání měsíčníku TO 5/2026.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc KVĚTEN 2026:
*****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Anonym 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Zdenka Pimperová 400,- Kč, ing. Jaromír Válek 500,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, ing. Jiří Viselka 200,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Ladislav Konopka 2000,- Kč, František Burda 50,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Zora Kudelková 200,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Anonym 5000,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Tomáš Dvořák 1000,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Miroslav Meder 500,- Kč, Miloslav Čermák 200,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Jan Liskar 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Květoslav Ondráček 30,- Kč, René Hladík 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Anonym 150,- Kč, Martin Vavrinka 20,- Kč, Petr Formánek 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 23 860,00 Kč

Vybráno 53.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• Petr Pavel za nás už nikam nesmí - 29.5.2026
• Zelenskyj a cynická spirála války na Ukrajině - 29.5.2026
• Prý jsme málo zdaněni - 29.5.2026

(24 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...