Když je dražší nasypat hlodavci pod prdel než dát člověku pořádný salám
D. D. KRAJČA
K tomu, abych napsal tuto glosu, mě vede jedna zvláštní věc. Právě teď jsem několik dní na Novém Zélandu a stejně jako vždy Vám odtud píšu všechno tak, jak to opravdu vidím, bez filtru, bez pozlátka a bez evropských brožurek o šťastném konzumentovi moderní doby. A právě tady mě doslova praštila přes oči jedna věc, kvalita obyčejného jídla.
Normální voňavý chléb, máslo chutnající jako máslo, maso, které po položení na pánev nezmizí do poloviny v louži vody a chemie, jogurty, sýry, ovoce a zelenina, které člověku připomenou, že kdysi bývalo normální jíst kvalitu a ne marketing. A právě tady jsem se najednou vztekl, protože člověku v takové chvíli dojde, co všechno jsme si doma nechali vzít a jak moc jsme si zvykli na to, že evropský zákazník druhé kategorie má být vlastně vděčný i za potravinářský odpad, pokud je zrovna v akci.
Pamatuji si dobu, kdy měl obchod tři druhy salámu, dva druhy jogurtu a prodavačka se na Vás tvářila, jako byste ji osobně obtěžovali už jen tím, že dýcháte. Jenže člověk si koupil obyčejný rohlík a opravdu chutnal jako rohlík, salám chutnal jako maso, máslo bylo máslo a kuře nebylo nafouknuté vodou tak, že po položení na pánev připomínalo menší povodeň na Moravě. Dnes máme nekonečnou svobodu, barevnou, digitální a evropskou, máme desítky metrů regálů s cereáliemi, proteinovými tyčinkami a jogurty s příchutí všeho možného, ale člověk přesto stojí v hypermarketu jako idiot, otáčí výrobek ze všech stran a lupou hledá, zda v kuřecím salámu náhodou není alespoň stopové množství kuřete.
Největší ironie celé moderní doby spočívá v tom, že dřív člověk kupoval jednoduše jídlo, zatímco dnes kupuje „potravinářský výrobek“, což už samo o sobě zní jako něco, co by nemělo přijít do styku s lidským organismem bez ochranných rukavic a souhlasu hygienické stanice. Evropa nám přinesla neuvěřitelné možnosti, například možnost prodávat ve východní části kontinentu stejné výrobky ve stejných obalech, ale s horším složením. Němec otevře rybí prsty a najde rybu, Čech otevře rybí prsty a začne pátrat, zda ta ryba nebyla pouze vyfocena na obalu.
A my si ještě tleskáme, protože máme akce. To je naše nové národní náboženství. Dřív lidé chodili do kostela, dnes stojí od pěti ráno před Lidlem kvůli máslu o sedm korun levnějšímu a v očích mají stejnou víru i oddanost, jen místo modliteb slyšíte: „Vem ještě tři, Mařko, když už je to v letáku.“ Nejsmutnější na tom je, že jsme si na to zvykli natolik, že už ani nechceme kvalitu, chceme hlavně přežít nákup bez infarktu u pokladny, a tak vítězoslavně házíme do vozíku párky obsahující méně masa než průměrná psí konzerva a máme radost, že byly ve slevě.
A pak přišel moment, který měl být vytesán do kamene jako symbol moderní Evropy. Andrej Babiš kdysi v debatě zvedl kilo nějakého kuřecího gothaje za 63 korun a vedle něj pytel steliva pro hlodavce za 73 korun. V tu chvíli bylo po debatě, protože se ukázalo úplně všechno. V zemi, kde je kilo lidského „salámu“ levnější než pytel steliva, do kterého nějaký křeček nebo morče celý den doslova sere, už dávno nejde o potraviny, ale o civilizační diagnózu. Člověku najednou dojde absurdita celé moderní doby, kdy jsme schopni koupit zvířeti voňavou, kvalitní a hygienickou podestýlku, ale sami do sebe bez mrknutí oka cpeme separáty, náhražky, barviva, zahušťovadla a chemii, která by ještě před třiceti lety možná skončila v technickém průmyslu.
A tehdy padla možná nejděsivější věta celé debaty. Andrej Babiš tehdy v podstatě řekl něco, co znělo brutálně, ale zároveň až nepříjemně pravdivě, že lidé to vlastně chtějí sami, že je nezajímá kvalita, ale hlavně cena, že chtějí žrát levně. A v tu chvíli člověku dojde, kam jsme se jako společnost dostali, když je pro nás normální koupit si ten nejlevnější salám plný bůhvíčeho jen proto, aby zbylo na drahé stelivo, do kterého může domácí hlodavec v klidu a komfortně srát. To není vtip ani nadsázka, ale přesná definice dnešní konzumní Evropy, ve které člověk už dávno není zákazník, ale odpadkový koš na levné náhražky, dochucovadla a marketingové lži, a ještě má mít pocit vítězství, protože ušetřil osm korun díky žluté cedulce AKCE.
A víte, co je na tom možná úplně nejabsurdnější? Že já bych nikdy nechtěl vrátit komunismus, nechci fronty, ostnaté dráty, cenzuru ani soudruhy mudrující o tom, co si člověk smí myslet. Ale sakra rád bych vrátil ten komunistický točený salám, ten gothaj, co voněl masem a ne chemií, obyčejné brambory, které po týdnu doma nezačaly svítit vlastní inteligencí, eidam, který po zahřátí netekl jako plast z čínské hračky, máslo, mléko a jogurt, které chutnaly jako výrobky z mléka a ne jako laboratorní experiment evropského potravinářského průmyslu. A upřímně? Bylo by mi úplně u prdele, kdyby na obalu místo usměvavé krávy byl nalepený Husák v životní velikosti, protože člověk si tehdy koupil jídlo, zatímco dnes si kupuje hlavně obal, reklamu a iluzi kvality, přičemž obsah často připomíná spíš technologickou demonstraci toho, co všechno je ještě možné nacpat do lidského žaludku, aniž by to okamžitě rozežralo stůl.
Daniel Danndys Krajča, FB
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc ČERVEN 2026:
*****************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, ing. Antonín Zlínský 1000,- Kč, Jaroslav Jedlička 200,- Kč, Pavel Komínek 300,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Josef Tichý 1000,- Kč, Anonym 300,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, ing. Jaromír Válek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, František Burda 50,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Zdeněk Frič 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč
Celkem za měsíc: ... 12 120,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
- Trojpapežství - 16.6.2026
- Západní Evropa je už nejspíš ztracená, ale my stále ještě máme šanci - 16.6.2026
- Zelená smrt a migrační pakt jako výpalné - 16.6.2026
(25 votes, average: 4,76 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Jediným viníkem nezaměstnanosti jsou polit...
OD: VILÉM BARÁK 09|10|2013 Česko stále znovu překonává rekordy v počtu lidí bez práce. A to je hospodářství udržováno
Příživníci a arogance moci
JINDŘICH KULHAVÝ V Parlamentu České republiky se na pořad dne dostalo jednání o národním rozpočtu na příští rok. Nepřipravují
Proto byly na přání Vency Vožraly zrušeny potravinářské normy. Spolu s urychleným zrušením „Komise pro stíhání válečných zločinců“ a likvidací Slušovic dokonalé vykreslení profilu téhle krysy…
Nabidka a poptavka. Cesi se nechaji libit prekvapive hodne. Dlouho jsem se divil, ze ceska Skodovka je v Cesku drazsi nez v Nemecku, lide to vedi a zda se, ze jim to nevadi. Plzenske pivo, to same. A asi bychom mohli pokracovat, ze? Cechum asi staci pivo a fotbal, “Chleb a hry!”
Rudy,
šíleně předraženou japonskou „Plzeň“ zásadně nekupuji. Piji přerovský Zubr Grand, vítěze pivní soutěže.
Jídlo a maso kupuji zásadně u drobných místních. Raději si koupím 15-20 dkg dobré uzeniny, než půl kila za stejnou cenu v hitlermarketu.
Slevy v hitlermarketech zásadně ignoruji. Když vidím při tankováním u benzinky chudé důchodce, jak se už před otevřením odporného Kauflandu hromadí před vchodem, je mi z toho zle na duši, ale chápu je. Léky jsou dnes drahé a na jídlo jim pak nezbývá, proto ty slevy.
Měl,pane Krajča bych k Vašemu přispěvku,dráždícímu mé chuťové bunky téměř do nepříčetnosti,zdvořilý ale všetečný dotaz.
Kdo by se dnes špinil z hnojem rozhazovavým na své velké širé rodné lány brambor a zeleniny.,bemocně sledoval jak mu pestrobarevné hordy porcují jeho chovné stádo do svých perkéltů?
Obával se existencí v oblečcích s pečlivě uvázanou kravatou procházející jeho obci vystesovaný představou že jde o exekutora,nebo hygienika,pověřeného důsledně mu zlikvidovat jeho právě úspěšně zahnízděný chov.
Sedlačina byla vždycky tvrdá řehole,
Liberálně progresivističtí maobolševici ji cíleně,záměrně a bohužel úspěšně zlikvidovali,nebo ji změnili na trestní prapor:
A le základní potravinová soběstačnost ohrožovala vznik a vývoj teéto země v bezprávný protentokrát Posseltů a jim pdodobnému xidlu.
,Když mu mu starostlivá matka vláda dodá až do papíňáku klokaní svíčkovou,,egypské brambory,palestinskou mrkev a kmín a etiopská rajčata bez chuti a zápachu na stůl,začal uvažovat,Jakákoliv lidem prospěšné ráce je známkou demence,snad i záměrnou prostátní činnosi bezprosztředně ohrožující jeho vzlet v výšiám svých zářných zítřků,
Nebylo tedy moudřejší svoji postaletí rodem vlastněnou živnost prodat nám pražákům na chalupy,dvakrát za měcvíc ci nechat vyplatit státní příspěvek za nesečené louky a neobdělaná pole?
A nakonec nový všetečný dotaz,
Kdo by dnes ten voňavý rohlík do křupava vypečený,mlíko z vůní louky, nerozpustné skutečnémaso a uzeninu a ne mycí houbu
dokázal vytvořit ,bez manuálu a pomoci AI?
Rudy,
Zdá se mi že vy vůbec neznáte ten tady vČR všemi oblíbený termín
VŠEMOCNÁ RUKA TRHU.
Tady v Posselten Tschechei se kde kdo Utrnout si co může nejvíc
Už papá Masárik ra doporučoval svým věrným
“ NEBÁT SE NAKRÁST SI “
Nebo to snas dokonce říkak krapet jináč ?
ja su urcite aspon o dvacet let starsi nez autor a nepamatuju si ze by tu mel nekdy byt komunismus a neco to ukazuje na jeho vzdelanost a taky si nepamatuju ty tri salamy na haku ale daleko vic a ja sem vydelaval cca 5 000 kcs a kilo kyty stalo 18 kcs file ktere ted uz nekupime 18 kcs
Taky bůčíček stál 18,-Kčs za kilo a dávali ho povinně ke krkovičce. Jenže tehdy ten bůčíček měl 5 a více cm špeku, který se dal vyškvařit na sádlo a škvarky.
Ten špek byl z velkých prasátek, hezky vyzrálý a to sádlo z něj bylo hezky tuhé. Ne, jako dnes, když ho vytáhnete z ledničky, tak teče jak kachní a špek 5cm+ na škvaření neseženete.
Si pamatuji, že babička s dědou zabíjeli prasátko až když mělo 250+kg, většinou před Vánocemi. Druhé pak v únoru. Bylo krmeno bramborami, šrotem a kozím mlékem. Sádlo se krájelo do necek a po vyškvaření se slilo do kameňáků, většinou kolem 50 litrů, do sklepa na celý rok a skoro jste na ně potřebovali sbíječku, jak bylo tuhé.
A kvašené zelí ve 100l bečce? Taky jsem jako kluk šlapal. Říkalo se u nás na Hané: „Brambory a zelé, živobytí celé“. Kde je tomu konec?
To byl ještě život normální.
„ja sem vydelaval cca 5 000 kcs“
To leda kdybyste byl horník. Nebo komunistický funkcionář.
Drž hubu hajzle. S přesčasama ve fabrice v pohodě. Akorát jsi musel něco fakt umět, ty kryple.
prasata pomeje sobě ! sláva
Pěkně sepsáno. Ale na druhou stranu svoboda znamená odpovědnost. Za socíku se o vše staral stát. Teď se holt musíme starat sami. Někdo chce a záleží mu na tom, co jí, někdo holt hledá ty slevy. Dřív mámy vařily, pekly, doma na venkově byly slepice, zahrady a vše si lidé opatřili sami. Teď máme farmy, kdo chce, za kvalitu si připlatí. Jen bohužel každý na to nemá. Na druhou stranu na operace pro své mazlíčky, na cigára a jiné zbytnosti se peníze vždycky najdou….
No, za socialismu se „stát“ o všechno nestaral. Otázka je, kdo či co byl ten „stát“. Učili jsme se, že „stát“ je imaginární pojem, že „stát“ jsme my všichni a že politici a úředníci pracují pro blaho občanů. Tolik teorie, pamětníci vědí, že skřípala na všechny strany.
Teď ovšem „stát“ je právickou osobou, lze ho žalovat, inkasovat tučné pokuty, za které by – teoreticky – měli zodpovídat politici a úředníci, ale ti za nic nemohou, protože škody způsobil „stát „.
„Stát“ by rozhodně měl zajišťovat základní jistoty – bezpečnost, sociální, zdravotní ……. Uvedu příklad: Takový prof. MUDr. ….. DrSc. PhD. má zajisté a plným právem vysoký plat. Ale svoji práci může vykonávat i díky tomu, že v nemocnici je i špatně placená uklizečka. Navzdory výši platu by chytré děti té uklizečky měly bez problémů studovat i universitu, a třebas i přednostně před „hloupými“ dětmi toho prof. MUDr. Tomu říkám sociální spravedlnost. A i ta uklizečka by měla být placena tak, aby si mohla zajstit střechu nad hlavou a slušnou životní úroveň. Jsou nyní u nás, v demokratické společnosti, v době, „kdy se máme nejlépe v dějinách“, takové poměry?
My, východňáci, jsme pro Evropskou uhniji a její korpoše Petriho miska, ve které si zkouší, co sneseme.
Konec dvojí kvality potravin bude! Ale ne že nám kvalitu zvýší. Všichni budete žrát šméčka, holoto gojimská! I v Holandsku se v regálu superáče vedle halál dobrůtek objevuje na výrobcích „nová receptura“… Na nás si to vyzkoušeli a zjistili, že to žereme, a ten západ už také jaksi chudne a kdo nebyl zvyklý moc hledět na cenovku, si na to teďka zvyká.
Všecko padlo o level dolů. Zápaďáci v Uhniji se budou mít jako donedávna my. My se budeme mít jak donedávna Ukrajinci. A Ukrajinci se nebudou mít vůbec, protože nebudou existovat.
Doplnění: U věcí jako jsou třeba bonbóny, různé tyčinky, oplatky, čokoládky a podobně. Ne u mléka a ne u sýra, to by jim u Holanďanů neprošlo, jsou na to psi jako Češi na pivo.
Přesně napsáno, člověk s tim musí souhlasit, teda normální člověk.
Také bych souhlasil, ale jsou tam i přehlédnutelné detaily. Vidím to kolem sebe. Když dostane důchodce 16 tis., 10 dá za nájem, 3 za léky, 2 za energie, tak za zbývající 1 tisk prostě musí žrát odpad, jinak by se musel chodit pást. Obdobně je to s většinou lidí, hypotéky, energie, doprava a zbytek už je jen na ten odpad. Pokud by byly příjmy stejné jako na „milovaném západě“ bylo by po slevách.
Oponoval bych, že ty kvalitní potraviny za socialismu byly i díky tomu, že zde vládla diktatura, která „bezohledně“ stanovila potravinářské normy. I díky tomu, že ti „předváleční“ komunisté měli ty zkušenosti, jak podnikatelé šidili. Po Velké Sametové pak byla politika nasměrována opět ve prospěch podnikatelů. Protože i politici chtěli být bohatí a je jasné, že „chudí“ občané jim moc velké úplatky dávat nemohou.