Opravy silnic … stát sice není bankomat, ale o silnice dbát musí!

Stát začal přispívat na opravy silnic nižších tříd ve správě krajů teprve za vlády Bohuslava Sobotky v roce 2015. Situace se ale letos radikálně mění: Ze Státního fondu dopravní infrastruktury nedostanou letos kraje na své silnice druhých a třetích tříd ani korunu, řekl liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů pro dopravu Martin Půta. Je to podle něj poprvé od roku 2015. Informaci asociace údajně obdržela ve čtvrtek od ministerstva dopravy, které uvedlo, že nemá žádnou rezervu, kterou by mohlo krajům prostřednictvím SFDI poskytnout.

Po krajských silnicích jezdí podle Půty lidé každý den. „Hlavně na venkově. Mnozí z nich na dálnici nebo silnici první třídy vyjedou jen párkrát do roka. Benzín nebo naftu ale tankují úplně stejně. A právě výnos ze spotřební daně z minerálních olejů je příjmem SFDI. Proto mi připadá logické i spravedlivé, aby alespoň část těchto peněz směřovala zpátky do krajských rozpočtů na opravy silnic, které lidé skutečně denně používají,“ doplnil liberecký hejtman.

Inu, jezdíme po silnicích prvních tříd skutečně méně než po okreskách a silnicích II. tříd, zejména, pokud bydlíme na venkově a jezdíme tak maximálně do nejbližšího okresního města. Nicméně, teprve Sobotkův kabinet to zavedl jako „normu“ a vláda Andreje Babiše to nyní chce „porušit“. I já jezdím po okreskách docela často a v našem kraji jsou to silnice „flikované“, hrbolaté a jen málokdy ve stavu dobrém. Jsou ale kraje, kde jsou tyto silnice docela v pořádku, a tak zřejmě skutečně záleží na tom, co hejtmani na čele svých krajů považují za průchodné a co ne.

Připomeňme si, jak se dotace státu do oprav silnic ve správě krajů obhajovaly: Poskytnutí peněz od státu na opravu krajských silnic II. a III. třídy považuje za důležité také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Státní fond dopravní infrastruktury loni nevyčerpal deset miliard na opravy komunikací. Nepřál bych si, aby se to v dalších letech opakovalo. Proto nám kraje dodají zásobník hotových projektů na rekonstrukce silnic nižší třídy, na které peníze z fondu vyčleníme,“ uvedl Sobotka. Podle něj je to výborný způsob, jak zajistit, aby byl stát schopný utratit peníze, které pro opravy vyčlení v rozpočtu. (2014)

Inu, za jeho vlády se nedařilo otevírat nové stavby silnic I. třídy a dálnic, a tak to bylo „řešení“. Jestliže Babišova vláda má k dispozici schválené projekty rekonstrukce a výstavby silnic I. třídy a dálnic, pak samozřejmě nechce dát krajům nic. V této souvislosti lze obecně zmínit velké finanční rezervy krajských samospráv. Obce a kraje mají na svých účtech rekordních 625 miliard korun, z toho hlavní město Praha 205 miliard. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že Praha za posledních šest let nevyužila svůj investiční potenciál ve výši 114 miliard korun. Dodala, že stát není bankomat, k němuž si samosprávy přijdou kdykoliv, když nebudou chtít sahat na své rekordní úspory. Reagovala tak na vyostřenou debatu ohledně financování silnic druhých a třetích tříd.

Za tyto peníze by mohly silnice ve správě krajů vypadat skutečně mnohem lépe než dnes. Celou výšeuvedenou při o financování oprav silnic nižších tříd bych proto uzavřel velmi prostě a jednoduše. I v krajských podmínkách je zřejmě velmi nesnadné připravit projekty na rekonstrukci silnic v majetku krajů. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč kraje do opravy a rekonstrukce svých silnic přebytky na účtech neinvestují. Občas slýchám také větičky o tom, že ta okreska či vedlejší silnice je opravená, protože tam „někdo důležitý bydlí“. Takže v celém sporu mezi vládou a kraji vidím především jeden problém – kraje by si vskutku měly „sáhnout“ do svědomí a miliardy na účtech investovat do svých silnic. Stát by naopak měl vyvinout mnohem větší tlak na to, aby kraje do oprav silnic skutečně investovaly, a to i hrozbou sankcí ze strany státu. I to by mohla být cesta ke zlepšení kvality českých silnic obecně.