
Zdechovský: Jednou budu prezidentem ČR
PETRA RÉDOVÁ
Tak jsem narazila na jeden starší rozhovor z roku 2019 a přiznám se, že už dlouho mě nic tak nepobavilo.
Tomáš Zdechovský v něm totiž prohlašuje, že už odmalička říkal, že jednou bude prezidentem České republiky.
Ale to nejlepší teprve přijde!
Sám sebe popisuje jako čestného, morálního, zásadového člověka, který nesnáší intriky a podrazy. Dokonce tvrdí, že je tvrdým, nekompromisním a systematickým vyjednavačem.
No, tak to už není rozhovor. To je přímo pohádka bratří Grimmů!
Chybí jen bílý kůň, svatozář a slavnostní fanfáry z Bruselu.
Zvlášť mě dojala ta jeho nechuť k intrikám a podrazům. V jeho podání to zní asi tak, jako kdyby liška přednášela slepicím o bezpečnosti kurníku.
A ta morálka? Ta musí být mimořádně pružná. Taková ta cestovní, evropská. Vejde se do každého kufříku a podle potřeby se přizpůsobí situaci.
Pan europoslanec má totiž zvláštní talent dostávat se do sporů nejen doma, ale i za hranicemi. Na Slovensku se pustil dokonce do premiéra Roberta Fica. Zřejmě už mu české politické pískoviště nestačilo.
A „nekompromisní vyjednavač“?
Já bych spíš ocenila, kdyby stejně nekompromisně hájil zájmy českých občanů vůči Bruselu. Ale možná jsem jen nepochopila, že evropská diplomacie spočívá především v tom, komu zrovna vynadat a na koho napsat stížnost.
A teď si představte Zdechovského prezidentem!
Pražský hrad by se mohl přejmenovat na Ústřední evropskou kancelář stížností a vzájemných politických přestřelek.
Prezidentská kancelář by musela zaměstnat další desítky lidí, aby stíhala vyřizovat korespondenci.
A kdo by byl premiérem?
To už by snad musel být samotný Hurvínek, ministrem zahraničí Spejbl a tiskovým mluvčím Žeryk.
Kocourkov by proti tomu působil jako švýcarská diplomacie.
Ale víte co? Ať si pan Zdechovský sní. Sny jsou krásná věc a naštěstí zatím nejsou zdaněné ani regulované evropskou směrnicí.
Jen bych mu doporučila jednu drobnost. Než začne plánovat stěhování na Hrad, mohl by si znovu přečíst vlastní definici čestnosti a morálky z roku 2019.
Třeba ho překvapí, co všechno o sobě tehdy prohlásil.
Když je člověk podle vlastních slov tak čestný, zásadový, morální a nesnáší intriky, proč má vůbec potřebu to o sobě tak důrazně vykládat?
Protože skutečná morálka se většinou pozná podle činů. Ne podle toho, jak krásně o ní člověk mluví.

Latest posts by Redakce (see all)
- Minářovi aktivismus vynáší. Občanská společnost zavádí nové postupy - 10.11.2026
- Plaga skáče, jak Soros píská - 10.11.2026
- Zdechovský: Jednou budu prezidentem ČR - 10.11.2026
