Tento článek je vhodné číst spolu s článkem Podrobná analýza dezinformací: Selektivní ověřovači faktů jsou cenzurní nástroj nejen EU a někdy sami šíří dezinformace. Do třetice časem na mých stránkách vyjde článek o ověřování věku, zákazech VPN a dalších dystopických restrikcích, které jsou napříč světem zaváděny v posledních několika letech.

Eurokomisař Thierry Breton a evropská vůdkyně Uršula Leynovápatří mezi přední představitele cenzury internetu:

Od roku 2015 proběhlo pod přímým či nepřímým nátlakem států i soukromých subjektů rozsáhlé uzavření internetu, cenzuře konzervativních názorů a postupnému omezení anonymity. Vlády a EU uzavírají internet zejména v rámci boje proti internetové trestné činnosti, mezi kterou však neřadí jen skutečné zločiny, proti kterým je skutečně třeba bojovat, jako je dětská pornografie či podvodné nabídky, ale i vágně definované nenávistné projevy, v důsledku čehož velké společnosti preventivně masově blokují konzervativní názory, aby se vyhnuly pokutě.

Od roku 2023 dochází k ještě radikálnějšímu uzavření internetu přímo nařízenému státy a EU, jehož základem je ověřování věku pro „ochranu dětí“, tedy úplné zrušení anonymity a soukromí na internetu, mnohdy povinné propojení veškerých účtů na internetu s občanským digitálním ID, a dokonce i snahy o prolomení koncového šifrování a povinné skenování veškeré soukromé komunikace, ale o tom snad brzy napíšu samostatný článek.

Velké sociální sítě začaly po roce 2015 masově mazat konzervativní obsah a blokovat konzervativní uživatele napříč světem, což se v Česku dotklo např. Martina Konvičky či Parlamentních listů. Začátek uzavření internetu přímo souvisí s otázkami, jako je evropská migrační krize, brexit či americké prezidentské volby v roce 2016, přičemž postupem času se nejvíce cenzurovanou stala kritika migrace a genderismu. Jako první byli cenzurování neonacisté, ale cenzura se brzy rozšířila i na běžné konzervativce a blokace hrozila každému kritikovi migrace či genderismu. K mnohem rozsáhlejšímu mazání a blokování došlo u anglojazyčných autorů, zatímco čím menší jazyk, tím byla cenzura mírnější, už vzhledem k tomu, že se jednalo o dobu před současnou pokročilou AI. Od roku 2022 některé sociální sítě od cenzury ustupují (Muskova koupě Twitteru v říjnu 2022 a postupný odklon Mety od cenzury, zejména od Trumpova druhého zvolení) a mladí muži se posouvají doprava, a tak vlády a Brusel přejímají aktivnější roli v cenzuře (bruselský Digital Services Act) a od roku 2024 zavádí věkové zákazy sociálních sítí, ověřování věku (zákaz anonymity), digitální ID a snaží se o zákaz koncového šifrování zpráv.

V tomto článku se věnuji zemím geopolitického západu, jejichž trendy se nás přirozeně více týkají a snáze se k nám mohou přenést. Ještě tvrdší cenzuru dlouhodobě vedou jiné země, jako je Rusko, Turecko, Írán, Čína či Saúdská Arábie, včetně zákazů celých sociálních sítí, blokování VPN sítí a nucení sociálních sítí předávat informace o disidentech. Současná západní civilizace, zejména země EU, Británie, Austrálie, Kanada a Brazílie, se standardům těchto území poslední dobou nebezpečně přibližuje a v některých ohledech (např. ověřování věku na sociálních sítích) je dokonce překonává.

Resumé

Státní vliv:

• Vlády a Brusel se na uzavření internetu podílejí buďto vydáváním zákonů nebo skrytě skrze tajné služby a tlak na provozovatele sociálních sítí.
• Do roku 2010 západní elitní diskurz vnímal internet jako sílu pokroku, svobody a demokracie.
• Pohled progresivistů se otočil v polovině desátých let v souvislosti s evropskou migrační krizí, zvolením Donalda Trumpa a brexitem, a začali pohlížet na internet jako na sílu ohrožující demokracii, kterou je nutné v rámci ochrany svobody a demokracie cenzurovat.
• Průkopníky uzavření internetu v západním světě jsou Evropská unie, Velká Británie, Austrálie a Německo.
• Základní cenzurní taktikou EU a vlád je předběžná opatrnost – firmy jsou povinny mazat nelegální obsah, vč. nenávistných projevů, které ale nejsou jednoznačně definovány, tak ze strachu z pokuty masově mažou konzervativní obsah.
• Evropská unie v roce 2022 zavedla Nařízení o digitálních službách (DSA), které nutí sociální sítě mazat nezákonný obsah, včetně nejasně definovaných „nenávistných projevů“ pod pohrůžkou pokuty až 6% celosvětového zisku. Jelikož sociální sítě nemohou s jistotou vědět, jaký obsah by soudce označil za nenávistný, tak masově mažou nepohodlný obsah. Na dodržování dohlíží nikým nevolený Evropský sbor pro digitální služby.
• DSA dokonce stanovuje i povinnost na základě hodnocení rizik mazat legální obsah, který má „skutečné či předvídatelné nepříznivé dopady na občanský diskurz, volební procesy a veřejnou bezpečnost“ a obsah nelegální v zemi, v níž je firma pro EU registrována (většinou Irsko). Zákon stanovuje „důvěryhodné oznamovatele“, mnohdy politické neziskovky, jejichž hlášením se sociální sítě musí zabývat prioritně.
• V současnosti Brusel a většina zemí EU chystají povinné ověřování věku u účtů na sociálních sítích a online hrách. Evropská komise a část zemí se opakovaně snažily o prolomení koncového šifrování a skenování veškeré soukromé komunikace.
• Německo zavedlo v roce 2017 zákon NetzDG nutící sociální sítě mazat nelegální obsah, včetně „nenávistných projevů“, což vede k preventivnímu mazání konzervativního obsahu. Merkelové zákon byl předlohou např. pro Putina. Merz letos v únoru řekl, že chce povinné vystupování pod vlastním jménem v internetových diskusích.
• Velká Británie v roce 2017 stáhla z YouTube reklamy na protest proti tomu, že necenzuroval obsah. Od roku 2023 platí Online Safety Act, který předává moc nad internetem nikým nevolenému úřadu Ofcom a nařizuje ověřování věku na sociálních sítích. Na jeho základě se uvažuje o zákazu pod 18 a ověřování věku na VPN, zákazu koncového šifrování. Británie taktéž zavedla povinné digitální ID a ročně je zatýkáno kolem 12 000 za politické projevy. Britská vláda se potajmu snažila přinutit iPhone k přístupu datům z cloudu.
• Zákon obdobný britskému zavedla v roce 2021 Austrálie a zřídila regulátora, který může nařizovat mazání obsahu, a v roce 2024 jako první země zakázala sociální sítě mladším šestnácti let s ověřování věku, tedy konec anonymity.
• Spojené státy americké vzhledem k ústavnímu právu na svobodu projevu se na uzavření internetu podílely spíše skrytě, než pomocí zákonů. Bidenova administrativa před volbami v roce 2020 tlačila na sociální sítě, aby cenzurovaly pravdivý příběh o kriminální kauze Bidenova syna, což Facebook a Twitter skutečně dělaly. Mnozí bývalí agenti CIA a FBI pracují na pozicích kontrolorů a moderátorů obsahu. Před koupí Twitteru Elonem Muskem se vedení Twitteru pravidelně scházelo se CIA a řešili domácí psychologické operace.

Další aspekty a dezinformace:

• Uzavření internetu, stejně jako dnes ověřování věku, předcházela morální panika.
• Uzavření internetu a tlak na konformitu účinně zlikvidovaly vědecký a vysoce kvalitní konzervativní obsah.
• Kapitola o dezinformacích v samostatném článku Podrobná analýza dezinformací: Selektivní ověřovači faktů jsou cenzurní nástroj nejen EU a někdy sami šíří dezinformace.

Jednotlivé platformy:

• Na uzavření internetu se kvůli tlaku států či z vlastního přesvědčení podílely také technologické platformy.
• Před rokem 2015 umožňovaly platformy pro sdílení uživatelského obsahu takřka absolutní svobodu politického projevu, ale v 2. polovině 10. let zahájily rozsáhlé uzavření.
• Zaměstnanci velkých technologických firem jsou většinou progresivisti.
• YouTube byl uzavřen v letech 2017 až 2019, k čemuž vedl i tlak britské vlády. Od roku 2019 YouTube potlačuje hraniční obsah, který neporušuje zásady komunity, a masově maže pravicové kanály a videa.
• Facebook se masově uzavíral zejména od roku 2018, přičemž většinu smazaného obsahu nahlásily algoritmy. Od cenzury ustupuje od Trumpova druhého zvolení.
• Twitter před rokem 2015 patřil mezi nejsvobodnější sociální sítě. V následujících letech zavedl rozsáhlou cenzuru, včetně rozsáhlých změn pravidel, která přímo zaváděla pozitivní diskriminaci. Elon Musk na podzim 2022 obnovil svobodu projevu.
• Reddit byl před rokem 2015 taktéž svobodný, ale postupně se z něj stala nejcenzurovanější velká sociální síť.
• IPhone, Android a Amazon se spikly proti sociálním sítím umožňujícím svobodu projevu a blokují je (Gab, dříve Parler)

Vliv států

Vlády a Evropská unie se na uzavření internetu podílely buďto tajně nebo formálně.

Kniha The Information State – Politics In The Age Of Total Control, uvádí, že západní progresivisté a elity v roce 2010 pohlíželi na internet jako na sílu pokroku, svobody a demokracie a americké administrativy za Demokratické strany podporovaly svobodný internet s přesvědčením, že rozšíří demokracii po světě, např. v souvislosti s arabským jarem. Po roce 2014 se však postoj začal obracet a od amerických voleb v roce 2016 progresivisté a západní elity pohlíží na internet jako na nebezpečnou a protidemokratickou sílu, kterou je třeba v rámci ochrany „svobody, demokracie a lidských práv“ cenzurovat (v jejich eufemistickém slovníku moderovat, nikoli cenzurovat).

Evropská unie

Evropská komise v roce 2016 zavedla tehdy ještě čistě dobrovolný kodex chování proti nelegálním nenávistným projevům online. K tomuto kodexu se zavázaly např. Twitter, Google, Facebook či Microsoft. Evropská unie financuje cenzorské neziskovky (ověřovači faktů, více v samostatné kapitole) a provozuje organizaci Evropské středisko pro sledování digitálních médií (EDMO), kde se sdružují ověřovači faktů a ovlivňují veřejné mínění. EDMO má středoevropskou pobočku CEDMO, jejíž hlavním koordinátorem je Václav Moravec, přičemž na této pozici seděl i během svého působení v České televizi, což je zřejmý střet zájmů. Evropská unie z našich daní provozuje celou řadu neziskovek věnujících se cenzuře, propagandě a vymývání mozků ve školách. Jedná se o organizace: AI-CODE (5 milionů euro), AI4Debunk (4,9 mil.), EU-HYBNET (3,5 mil.), E-engAGEd (206 t.), DRONE (1,5 mil.), RESONANT (3 mil.), SOLARIS (2,8 mil.) a SPEAK OUT (390 t.).

Za cenzurskou politikou EU stojí i česká eurokomisařka Jourová:

Evropská unie svobodu projevu na internetu omezila nařízením Zákon o digitálních službách (Digital Services Act) z roku 2022. Tento zákon nutí technologické společnosti pod pohrůžkou pokuty až 6% celosvětového ročního obratu mazat nezákonný obsah, přičemž Evropská unie se ani nesnaží skrývat, že ji jde převážně o nenávistné projevy. Dokonce stanovuje po vyhodnocení rizik povinnost mazat legální obsah, který má „skutečné či předvídatelné nepříznivé dopady na občanský diskurz, volební procesy a veřejnou bezpečnost“. Dále obsahuje ještě přísnější dobrovolné kodexy. Na dodržování dohlíží nikým nevolený Evropský sbor pro digitální služby se sídlem v Dublinu.

DSA stanovuje „důvěryhodné oznamovatele“, jejichž žádostem jsou sociální sítě povinny se věnovat přednostně. Důvěryhodné oznamovatele vybírá koordinátor digitálních služeb v jednotlivých zemích (v Česku Český telekomunikační úřad). Mezi „důvěryhodné oznamovatele“ patří jak národní úřady proti podvodům či pro kontrolu hospodářské soutěže, ale také např. Bruselem placená neziskovka Debunk EU prosazující ultralevicovou proimigrační či genderovou agendu.

V rámci předběžné opatrnosti jsou sociální sítě de facto povinny mazat i obsah, který není nezákonný (ale je třeba jen podle AI podobný obsahu, který neziskovka označila za dezinformace), aby se vyhnuly pokutě. V okamžiku, kdy přijde nahlášení, se za případné nesmazání stává firma právně odpovědnou. DSA nutí sociální sítě mazat jak obsah nezákonný v zemi autora, ale také obsah nezákonný v zemi, v níž je firma pro EU registrována (většinou Irsko). DSA tedy nutí sociální sítě mazat české příspěvky kvůli tomu, že jsou nezákonné např. v Irsku. Brusel tak vynucuje mazání nepohodlných názorů i v zemích s mírnějším přístupem, jako je Česko, Polsko či Estonsko, jen na základě restriktivnějších irských zákonů. YouTube provedl v EU v první polovině roku 2025 celkem 52 571 285 zásahů do uživatelského obsahu (3 673 287 proti „nenávistnému a obtěžujícímu obsahu“ a 482 860 proti „dezinformacím“).

Z českých europoslanců pro DSA hlasovali europoslanci z ANO (Charanzová, Dlabajová, Hlaváček, Kovařík), Pirátů (Kolaja, Peksa, Gregorová), TOP09 (Niedermayer, Pospíšil), KDU-ČSL (Zdechovský, Šojdrová) a Soc-dem (Maxová). Proti hlasovali pouze europoslanci SPD (David a Blaško). DSA aktivně kritizují Spojené státy americké za prezidentství Donalda Trumpa. Americký viceprezident Vance uvedl, že DSA je „používáno pro cenzuru svobody projevu politických oponentů.“

Na základě DSA Evropská unie válčí proti Twitteru. Nikým nevolený evropský komisař Thierry Breton v listopadu 2022 pohrozil zablokováním Twitteru s tím, že Twitter nesmí nesmí volit „svévolný“ přístup k obnovování účtů zakázaných uživatelů, musí „agresivně“ stíhat dezinformace a souhlasit s „rozsáhlým nezávislým auditem“ platformy. Ve válce proti Twitteru se velmi angažovala také česká eurokomisařka Věra Jourová. Nikým nevolená Evropská komise udělila 5. prosince 2025 Twitteru pokutu 120 000 000 eur. Zřejmým cílem Evropské unie je přinutit Twitter k mazání nepohodlných informací, což se ji zatím moc nedaří. Evropská unie odmítá svobodu projevu, ač se sama označuje za nositelku svobody a demokracie.

Povinné ověřování věku na internetu a zákaz sociálních sítí pro děti jako první v EU začala zavádět Francie. Po ověřování věku chce ministryně pro umělou inteligenci a digitální záležitosti Le Hénanff zákaz VPN. Ověřování věku je pro ni „jen prvním krokem“ a řekla „budeme pokračovat, VPN jsou dalším tématem na mém seznamu.“ Zákaz VPN by znamenal absolutní deanonymizaci internetu a znemožnění útěku z digitálního gulagu, přesně po vzoru Ruska, které masově blokuje VPN na počátku roku 2026.

EU, zejména Dánsko, Irsko a Španělsko a Evropská komise, se také opakovaně snažila zavést chat control, tedy zakázat šifrování soukromé komunikace a nařídit plošné skenování veškeré soukromé komunikace (nejprve proti dětské pornografii a groomingu, ale časem by se to jistě rozšířilo o veškerou ilegální činnost, včetně např. kritiky imigrace), což jim sice zatím nevyšlo, a tak se od podzimu 2025 snaží zavést kompromisní verzi chat control požadující povinné ověřování věku, tedy zákaz anonymity, na sociálních sítích a dokonce i online hrách, a zároveň již EU zavedla zatím dobrovolné digitální ID, které má v podle irského návrhu sloužit povinně pro ověřování věku všude na internetu, tedy propojit veškeré účty na sociálních sítích s občanskou identitou. Kromě toho zákaz sociálních sítí pod určitý věk a povinné ověřování věku právě připravují vlády v řadě zemí EU, včetně české vlády Andreje Babiše.

Německo

Německý zákon NetzDG (Netzwerkdurchsetzungsgesetz) z roku 2017 (účinný od 2018)zavedený vládou Merkelové si došlápl na svobodný internet. NetzDG vyžaduje po sociálních sítích s více než 2 000 000 uživatelů, aby do 24 hodin odstranily „jasně nezákonný“ obsah a do 7 dnů od obdržení žádosti od uživatelů veškerý nelegální obsah. Zákon se vztahuje na 22 trestých činů včetně pomluvy, nenávistných projevů či podněcování k trestnému činu. Řada těchto trestných činů nemá jednoznačné definice, což nutí technologické firmy preventivně masově odstraňovat obsah kritický např. k imigraci, islámu či transgenderu, aby snížily riziko pokuty. Společnosti jsou nuceny zveřejňovat pololetní zprávy a statistiky. Za porušení hrozí pokuta až 50 milionů eur. Novela z roku 2021 nařizuje povinné podávání zpráv o některé trestné činnosti policii. Tento německý zákon posloužil jako vzor pro další země, jako je Rusko, Bělorusko, Venezuela, Vietnam, Velká Británie či Indie.

Dnes Německo uvažuje o deanonymizaci internetu, ač ještě před patnácti lety bývalo baštou soukromí. Německý kancléř Merz chce nejen ověřování věku, ale i povinné vystupování v internetových diskusích pod občanskými jmény. Merz řekl: „Chci vidět skutečná jména na internetu. Chci vědět, kdo mluví.“

Merkelové vláda zavedla cenzurský zákon NetzDG, který posloužil jako předloha např. pro Putina:

Velká Británie

Velká Británie je v přístupu k internetu asi nejvíce autoritářská západní země.

Již v roce 2017 britská vláda stáhla reklamy (armáda, dárcovství krve) z YouTube s tím, že YouTube nedostatečně maže „nenávistný a extremistický“ obsah. Jeden z manažerů Twitteru pro redakční odpovědnost pro Blízký východ, působící před koupí Elonem Muskem, byl zároveň odborník na psychologické operace v britské armádě.

V roce 2023 Británie zavedla do té doby na západě nepředstavitelný a tyranský Online Safety Act, který předává zákonodárnou a soudní moc společně nikým nevolenému úřadu Ofcom a zakazuje anonymitu na internetu (ověřování věku). Británie v posledních letech taktéž zavedla povinné digitální ID, zatýká až 12 000 lidí ročně za politické projevy na sociálních sítích či v terénu, připravuje zákaz anonymity na VPN (ověřování věku). Online Safety Act taktéž otvírá dveře zákazu šifrování soukromých zpráv a dat, ke kterému se britská vláda tajně snažila přinutit iPhone. Nyní iPhone v Británii požaduje ověřování věku přímo v operačním systému.

Britský premiér Keir Starmer zavádí digitální otroctví:

Austrálie, Kanada a Nový Zéland

Austrálie patří mezi nejradikálnější regulátory internetu na světě. Již v roce 2018 zavedla zákon umožňující vládě za určitých podmínek nařídit společnostem prolomení koncového šifrování, byť to zatím nevyužila.

Nový Zéland v boji proti svobodnému internetu obecně bývá umírněnější než nedaleká Austrálie. Za zmínku stojí, že vláda v roce 2019 publikovala neformální závazek „bojovat proti online extremismu“,ke kterému se přidala většina západních vlád a sociálních sítí, ale USA ho za Trumpovy administrativy odmítly podepsat s ohledem na svobodu projevu, ale později závazek podepsal Biden.

Austrálie v roce 2021 zavedla Online Safety Act, který zřídil regulátora eSafety Commissioner, který má pravomoc bez soudu nařizovat globální mazání obsahu týkajícího se Austrálie. V roce 2024 Austrálie jako první země světa schválila od prosince 2025 platný zákaz sociálních sítí pro mladší 16 let (Online Safety Amendment Act 2024) a povinné ověřování věku, tedy zákaz anonymity (ale o tom až v dalším článku).

V lednu 2026 zvažovaly koordinovaný zákaz Twitteru Velká Británie, Austrálie a Kanada.

USA

V USA se, vzhledem k ústavně zakotvené svobodě projevu, proti svobodě projevu bojuje jiným způsobem, než v ostatních zemích.

Bidenova administrativa tlačila na sociální sítě, aby cenzurovaly dezinformace o covidu. Bidenova administrativa v roce 2020 před prezidentskými volbami tlačila na Zuckerberga, aby na Facebooku a Instagramu cenzuroval pravdivá fakta o kriminální a drogové kauze Bidenova syna Huntera pod záminkou, že ověřovači faktů neprokázali pravost. Facebook omezoval dosah odkazů na články New York Post o Hunteru Bidenovi a Twitter zcela blokoval odkaz na články o Hunteru Bidenovi tím, že je zařadil na blacklist odkazů vedle odkazů na weby s drogami či dětskou pornografií. O cenzorské kauze není na Wikipedii v článku Hunter Biden ani zmínka. Odkazy na dobové články:

• Hunter Biden New York Post story being blocked on Facebook and Twitter draws ire of Donald Trump.
• Facebook, Twitter make editorial decisions to limit distribution of story claiming to show ‘smoking gun’ emails related to Biden and his son.
• Facebook And Twitter Limit Sharing ‘New York Post’ Story About Joe Biden.

Více než 200 agentů amerických organizací, jako CIA či FBI, „našlo nové zaměstnání“ ve velkých technologických společnostech, především na pozicích kontrolorů a moderátorů obsahu (např. „boj proti dezinformacím“). Bývalí agenti CIA dnes působí na pozicích, jako je manažer pro dezinformace ve firmě Meta (dříve Facebook) a vrchní manažer pro důvěru a bezpečnost v Googlu.

Twitter Files zveřejněné Elonem Muskem potvrzují, že se vedení Twitteru opakovaně setkávalo s FBI a CIA a že v Twitteru pracovalo mnoho bývalých agentů. Při setkáních vedení Twitteru se CIA, které formálně měly řešit zahraniční vliv v USA, se ve skutečnosti zabývaly domácími psychologickými operacemi. Dne 8. ledna 2021 Twitter na základě falešných argumentů o podněcování ke vzpouře zablokoval Donalda Trumpa.

Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) má ve svých manuálech, jak využít nevládních třetích stran pro vládní propagandu.

Od roku 2024 se postupně zavádí povinné ověřování věku, nejprve s tím začaly republikánské státy u pornografie, ale brzy se přidaly demokratické státy a začaly rušit anonymitu i na sociálních sítích. O tom však až v samostatném článku týkajícím se deanonymizace internetu v posledních letech.

Další aspekty

Restriktivní státní zásahy do naší svobody obvykle předchází šíření morální paniky z fiktivních a výrazně zveličaných problémů (dezinformace, rasismus, islamofobie, transfobie) či problémů skutečných (např. dětská pornografie či určité škodlivé vlivy sociálních sítí na děti), ovšem s naprosto extrémními návrhy na „řešení“, které by znamenaly konec svobody (např. digitální ID či dokonce povinné skenování veškeré soukromé komunikace).

Výskyt názvů 20 různých „nenávistí“ v New York Times a Washington Post: Slova jako transfobie, transfobní, islamofobie či islamofobní se před rokem 2010 takřka nevyskytovala a před rokem 2000 vůbec.

Morální panika vede k tomu, že stále více lidí se necítí svobodných vyjadřovat své názory a to ani v USA, kde stát díky ústavě nemůže přímo porušovat svobodu projevu, kterou však o to radikálněji porušují některé instituce (např. univerzity či korporace).

Cenzura ničí seriózní konzervativní obsah, nikoli konspirační teorie

Dalším výsledkem cenzury internetu a rozsáhlého tlaku na „správné“ názory, který probíhá zejména v elitních (akademických, mediálních, odborných) složkách společnosti (cancel culture, vyhazování kritických profesorů, bojkot kritických osobností), je rozsáhlý úpadek racionální, statistické a vědecké kritiky progresivistického paradigmatu. V důsledku přímé a nepřímé cenzury se k lidem většinou nedostanou přesné statistiky postupující islamizace Evropy, kriminality islámských imigrantů v Evropě, kulturně antropologické důvodnění odlišnosti a neslučitelnosti jednotlivých civilizačních okruhů, vysvětlení, jak moc je politicko-soudní systém Evropské unie nedemokratický, národní suverenitu porušující a znemožňující přežití původních Evropanů (rozsudky nikým nevolených institucí, jako je Evropský soud pro lidská práva a Soudní dvůr EU znemožňují většinu deportací ilegálních imigrantů) či důkazy, jak moderní přebyrokratizovaný stát a feminismus snižují porodnost. V každém systému je přirozeně větší tlak na názorovou konformitu právě u těch složek společnosti, které mají čas, prostředky a schopnosti k vytváření vědeckého obsahu. Naopak poměrně snadno se k lidem dostanou různé teorie o čipech ve vakcínách či ještěrech z Demokratické strany pijící krev uneseným dětem, jelikož vytvoření takového obsahu nevyžaduje tolik času, prostředků a schopností jako vědecká analýza. Zjednodušeně řečeno, dělník a otec s výučním listem, který má půl hodiny volného času denně, může bez většího strachu ze společenského tlaku sdílet meme, ale univerzitní profesor nemůže napsat vědeckou studii o islamizaci Evropy, nahrazování původních Evropanů a kriminalitě islámských dobyvatelů.

Morální panika z dezinformací a ověřovači faktů

Samostatný článek odkaz Podrobná analýza dezinformací: Selektivní ověřovači faktů jsou cenzurní nástroj nejen EU a někdy sami šíří dezinformace.

Konkrétní platformy

Cenzury konzervativního obsahu se dopouštějí také jednotlivé internetové platformy, ať již z přesvědčení vedení (předmuskovský Twitter, Reddit, částečně Youtube) či spíše z tlaku států (Facebook). Zákony některých zemí, jako je Německo, Velká Británie, Austrálie či od DSA Evropská unie, nutí platformy mazat nezákonný obsah, včetně nenávistných projevů, pod hrozbou vysokých pokut, což vede k předběžné opatrnosti a preventivnímu masovému mazání obsahu, který by čistě teoreticky soud mohl označit za nezákonný projev.

Platformy mají podobnou historii – před rokem 2015 takřka absolutní či absolutní politická svoboda projevu, následně rozsáhlé uzavírání, které vyvrcholilo v letech 2020 a 2021, a následně v některých případech (Muskova koupě Twitteru, částečně Meta) odklon od cenzury, který je pravděpodobně jedním z hlavních motivů, proč progresivistické vlády napříč světem od roku 2024 zavádí ověřování věku na sociálních sítích, kterému chci věnovat samostatný článek.

Zaměstnanci velkých technologických firem jsou většinou progresivisti. V roce 2018 během voleb do senátu a sněmovny reprezentantů, jak je v USA obvyklé, bohatší lidé finančně podporovali nějakého kandidáta. Dary pro kandidáty Demokratické strany představovaly 98,7% darů od zaměstnanců Twitteru, 97,5% z Apple, 96% z Googlu, 94,5% z Facebooku, 91,7% z Microsoftu a 89,3% z Amazonu.

YouTube

Před rokem 2020 představoval YouTube hlavní platformu, kde mladí sledovali uživatelský obsah. YouTube patří Googlu, který je obecně striktnější než Meta (Facebook) a zavádí autoritářské restrikce více, než po něm státy chtějí. Generálním ředitelem Googlu je v současnosti Sundar Pichai [Pičaj]. Před rokem 2015 byl YouTube velmi svobodné místo, kde jste mohli publikovat a zpeněžit prakticky cokoli (pochopitelně kromě nepolitických zločinů, jako jsou podvodné nabídky či dětská pornografie). V letech 2017 až 2019 došlo k rozsáhlému uzavření YouTube.

Uzavření YouTube předcházela výzva britské vlády z počátku roku 2017, aby zakázal reklamy na „extremistických videích“, tedy aby takové autory odstřihl od zisků. Od roku 2018 začal YouTube mazat kanály pravicovým autorům (např. Alex Jones). V roce 2018 se počet moderátorů obsahu rozrostl na více než 10 000 lidí, přičemž přes 90% odstraněných videí vidělo méně než 10 lidí. YouTube zpřísnil v lednu 2019, kdy začal algoritmicky potlačovat „hraniční obsah“,který neporušuje zásady komunity, ale který „by mohl být škodlivý“, tím, že výrazně ztížil jeho vyhledávání a vyskakování v doporučení. V roce 2018 YouTube mazal kolem 16 000 politických videí za čtvrtletí. V roce 2019 byl zablokován Steven Crowder za označení novináře Voxu slovy „anchor baby“ a „lisping queer“.

S rozsáhlou cenzurou Youtube začal v druhém čtvrletí roku 2019 zákazem „videí s tvrzením o nadřazenosti skupin“, což vedlo k zpětinásobení počtu smazaných videí (111 185 za čtvrletí) a kanálů (17 818 za čtvrtletí) za nenávistné projevy. V prosinci 2019 Youtube zakázal „zlomyslné urážky založené na chráněných atributech“. Tím se během dvou let Youtube změnil z politicky zcela svobodného prostředí na autoritářský systém, kde je jakýkoli výrazný odpor proti wokeistickému paradigmatu omezován. Naopak dodnes lze na Youtube občas vidět zjevně podvodnou reklamu, což je skutečná trestná činnost ve všech zemích světa, která ubližuje lidem. Trump byl na Youtube blokován od 13. ledna 2021 do 17. března 2023. Podle studie Roberta Epsteina z roku 2023 YouTube v další doporučuje u dospělých progresivistický obsah ze 76% a u dětí z 96%.

Youtube je také velmi autoritářský v dalších záležitostech. Kromě toho, že je nucen vynucovat státní věkové regulace obsahu a ověřování věku (o těchto novotách posledních dvou let budu psát v samostatném článku, každopádně se již množí případy, kdy Youtube vyžádá ověření věku přes fotografii dokladu i u mnoho let starých účtů, jen kvůli tomu, že se podívají na pár dětských videí), tak mnohdy blokuje přístup k videím přes VPN.

V červnu 2019 Youtube zakázal komentáře všech u dětských videí a skryl všechny již napsané komentáře k nim (což výjimečně částečně dává smysl, jelikož zejména u videí dospívajících dívek se běžně vyskytovaly sexuální komentáře, ale zákaz komentářů se týká i pohádek, filmů či dokonce vzdělávacích videí, kde by se lidé naopak mohli na nějaké podrobnosti k danému oboru zeptat). Zatímco zákaz komentářů u dětských videí částečně smysl dává, ač je pojat široce, tak absolutně žádný smysl nedává další „myslete na děti“ opatření. Youtube neumožňuje na mobilu přehrávání dětských videí na zmenšené liště, když divák má na většině obrazovky něco jiného. Příkladem takového videa je např. video Českého statistického úřadu Jak v Česku ubývá narozených dětí, jelikož v názvu videa se nachází magické slovo dítě.

Od listopadu 2021 je skrytý počet disliků (vidí ho jen autor videa) patrně proto, že kvůli cenzuře a společenskému tlaku se konzervativci bojí psát k progresivistickým videím komentáře, ale nebojí se dát dislike (což můžeme vidět i v Česku na Novinkách.cz, kde se zcela běžně rozchází výsledek ankety a komentáře).

Youtube stále častěji blokuje přehrávání videí z VPN:

Facebook

Zuckerbergova Meta (Facebook, Instagram, Threads) je obecně oproti Google méně autoritářská. Zatímco různí manažeři na YouTube jsou přesvědčení progresivisti, tak Zuckerberg je apolitický podnikatel, který dělá jen to, co mu umožní více vydělat a méně ztratit na pokutách. Facebook je síť spíše starších lidí a Instagram síť mladších lidí. Od roku 2016 byl zejména Facebook viněn za vítězství Trumpa, brexit a kritický postoj původních Evropanů k islámské a africké imigraci. V roce 2018 se rozšířilo tvrzení, že microtargeting, zejména na Facebooku, likviduje demokracii. Tvrzení, že sociální sítě ohrožují demokracie absencí cenzury je absurdní, jelikož právě progresivisti obcházejí demokratický proces tak, že sociální sítě tlačí do cenzury nepohodlných názorů. V dubnu 2017 Facebook zablokoval profily slovenských národně konzervativních politiků Kotleby, Mazurka a Uhríka.

K rozsáhlému uzavírání Facebooku dochází od roku 2018. Projevilo se to např. masovým nasazením algoritmů pro odhalování „projevů nenávisti“. Podíl AI detekovaných „nenávistných projevů“ na smazaných příspěvcích prudce rostl. Zatímco v první čtvrtině roku 2018 se jednalo o 24% příspěvků, tak v první čtvrtině roku 2019 se jednalo o 65,4% a v druhé čtvrtině roku 2020 již 95%. Donald Trump byl na Facebooku a Instagramu zablokován 6. ledna 2021. Blokování bylo odvoláno 7. února 2023. Až od vítězství Trumpa od začátku roku 2025 tento podíl klesá, ale v poslední čtvrtině roku 2025 stále 74% kvůli nenávistným projevům smazaných příspěvků bylo odhaleno pomocí AI.

Prudce rostl též počet příspěvků, na které Facebook zavedl nějaké opatření kvůli nenávistným projevům. Zatímco v poslední čtvrtině roku 2017 se jednalo o 1,6 milionů příspěvků, druhé čtvrtině roku 2020 již o 22,5 milionů příspěvků.

Od roku 2017 začal Facebook označovat dezinformace a od roku 2019 tuto funkci předal externím ověřovačům faktů (o nich podrobně v tomto článku v kapitole o dezinformacích). K agresivní cenzuře přirozeně vede již zmíněný německý zákon NetzDG z roku 2017, který stanovuje extrémní pokuty za neodstranění nelegálního, vč. politického, obsahu, ale žádné postihy za mazání obsahu legálního, což přirozeně vede k tomu, že sociální sítě radši mažou více, než přímo vyžaduje stát. K dalším restrikcích vedly britské zákony poté, co novináři rozšířili morální paniku, že za Brexit mohou skryté reklamy a kauza Cambridge Analytica.

Od nástupu Donalda Trumpa v USA Facebook výrazně zmírnil svoji politiku, snížil mazání nenávistných projevů a zrušil ověřovače faktů. Právě Zuckerbergův určitý odklon od cenzury může být jedním z důvodů, proč od roku 2025 obchází svět strašidlo ověřování věku, pomocí kterého chtějí státy znemožnit mladým lidem se dostat ke svobodnému obsahu.

Zároveň však Meta od 8. května 2026 ruší koncové šifrování na Instagramu. Zvláštní je ještě jedna věc, ač na ní nemám žádné důkazy, a tak může jít jen o náhodu. Meta a Google patří mezi největší technologické giganty a jsou velkými konkurenty. Meta koncově šifruje soukromé chaty na Whatsapp a nemá k nim přístup, avšak pokud si je uživatel Androidu zálohuje, tak se ukládají na Google disk (jen málokdo je tak znalý, že si zálohy chatů zašifruje nastavení – chaty – zálohování chatů) a přístup k nim má Google, tedy Zuckerbergova největší konkurence. To z hlediska Zuckerbergových finančních zájmů vůbec nedává smysl.

Twitter/X

Twitter je specifická sociální síť. S výjimkou Japonska (kde jde o základní sociální síť) ho aktivně používá menší podíl populace, ale právě lidé se zájmem o politiku a politici. Twitter by šlo označit jako sociální síť pro intelektuály, politiky, vědce a další vlivné osoby. Před rokem 2015 patřil mezi ty nejsvobodnější, ale postupně zavedl extrémně autoritářskou woke politiku, načež se po koupi Elonem Muskem v říjnu 2022 vrátil ke svobodě.

V roce 2015 byl Twitter velmi svobodný, generální ředitel Jack Dorsey označil Twitter slovy „the free speech wing of the free speech party“ a na rozdíl od ostatních sociálních sítí se vyhýbal spolupráci s americkou Národní bezpečnostní agenturou. Původní pravidla uváděla, že Twitter nemonitoruje a necenzuruje obsah s výjimkou vyjmenovaných případů, jako jsou výhrůžky či pornografie. Nic jako nenávistné projevy nebylo ve výjimkách uvedeno.

Vijaya Gadde, která změnila Twitter ze svobodného místa na místo wokeistické cenzury:

Přeměna Twitteru začala ještě v roce 2015, kdy se na klíčové pozice dostala v USA žijící Indka Vijaya Gadde. Za zmínku stojí, že u takto vlivné osoby Wikipedie ani neuvádí přesný datum narození. Pod jejím vedením Twitter změnil pravidla a zakázal nenávistné projevy, aby „zachoval bezpečnost Twitteru“. Ještě tentýž rok byl zablokován americký pravicový aktivista Chuck Johnson za urážku BLM. V únoru 2016 Twitter založil Radu pro důvěru a bezpečnost, kde se sdružovali odborníci na cenzuru. V roce 2018 Twitter výrazně zpřísnil svá pravidla, zakázal uvádět skutečné pohlaví transsexuálů a stanovil skupiny se zvláštní ochranou (privilegia): ženy, barevní lidé, lesby, gayové, bisexuálové, transsexuálové, queer, intersexuálové, asexuálové a marginalizované a historicky podreprezentované komunity. Již v červenci 2016 byl zablokován americký pravicový aktivista Milo Yiannopoulos a v říjnu 2017 jeden z mnoha Trumpových poradců Roger Stone. Již 2. listopadu byl Donald Trump 11 minut blokovaný, avšak ještě se nejednalo o oficiální politiku Twitteru, ale jen o akci moderátora, v Německu žijícího Turka Bahtiyara Duysaka. V červnu 2018 Twitter zablokoval účty nepohodlným českým médiím, vč. Parlamentních listů. V červenci 2018 Twitter zavedl shadowban (takto omezený účet prakticky nelze najít či na něj náhodou narazit) předních republikánských politiků, vč. těch z administrativy Donalda Trumpa, což po velké kritice odvolal. V první polovině roku 2018 Twitter zakročil proti 250 806 účtům pro projevy nenávisti. Tento počet se do druhé poloviny roku 2019 zvýšil o 54%. V letech 2020 až 2022 byl šéf Twitteru v poměrně intenzivním kontaktu s FBI. FBI měla svůj komunikační kanál, kde označovala správcům příspěvky na odstranění. Twitter měl tajné samostatné černé listiny vyhledávání, trendů a šíření (v němž byl i Charlie Kirk). Lidé z těchto seznamů měli shadowban, čímž jim byl výrazně snížen dosah. Masově cenzurovány byly pravdivé informace o kauze Huntera Bidena. Twitter 9. ledna 2021 zablokoval Donalda Trumpa.

Vše se změnilo koupí Twitteru Elonem Muskem v říjnu 2022, který cenzuru postupně výrazně omezil, zavedl koncově šifrované soukromé zprávy, a když ho už nějaké systémy (např. EU) nutí do cenzury určitého obsahu, tak ho Twitter většinou nesmaže, ale skryje pro zobrazení v EU (pro zobrazení stačí mít zrovna zapnutou VPN mimo EU). Musk po lidovém hlasování uživatelů 19. listopadu 2022 odblokoval Trumpa. Musk zveřejnil Twitter Files, kde byly popsány praktiky vedení Twitteru, masové blokování, shadowbany a napojení na politiky. V roce 2026 probíhá blokování pravicových účtů jen velmi výjimečně a když už, tak spíše kvůli konkrétním výhrůžkám. Pro wokeistické autoritáře představuje Twitter velký problém, jelikož se na něm mohou velmi snadno, rychle a svobodně sdílet fakta ukazující na sebevražednost a tyranskost sluníčkářské, bruselské a progresivistické politiky. Nikým nevolený evropský komisař Thierry Breton v listopadu 2022 pohrozil zablokováním Twitteru s tím, že Twitter nesmí volit „svévolný“ přístup k obnovování účtů zakázaných uživatelů, musí „agresivně“ stíhat dezinformace a souhlasit s „rozsáhlým nezávislým auditem“ platformy. Od 30. srpna do 8. řijna 2025 Twitter zablokoval nikým nevolený brazilský soudce Alexandre de Moraes (který také odsoudil na 27 let vězení pravicového exprezidenta a příznivce svobody projevu Jaira Bolsonara), přičemž blokování skončilo až poté, co si Moreas vynutil od Muska rozsáhlé ústupky. Nikým nevolená Evropská komise udělila 5. prosince 2025 Twitteru pokutu 120 000 000 eur na základě Digital services act, který sama navrhla a teď na základě něj soudí (zákonodárná, výkonná a soudní moc v jedné instituci, tedy opak demokracie). V lednu 2025 zvažovaly zákaz Twitteru Velká Británie, Austrálie a Kanada. Velkým paradoxem je, že wokeisté říkají, jak je Musk druhý Hitler, ale přesto píšou na jeho sociální síť.

Reddit

Reddit je globální diskusní fórum. V roce 2015 byl Reddit velmi svobodný, pravidla zakazovala jen skutečně škodlivé činy, jako je dětská pornografie, doxxing, podvody či prodej drog, nikoli např. projevy nenávisti. Postupně se však z Redditu stala nejcenzurovanější velká sociální síť ze všech, o kterých píšu v tomto článku. Subreddit r/The_Donald bylo internetovým centrem podpory Donalda Trumpa a pravidelně dominoval hlavní stránce Redditu, tak Reddit změnil zásady komunity tak, aby vlákno bylo nejprve algoritmicky potlačeno a nakonec v červnu 2020 zcela zablokováno. V říjnu 2017 došlo k dalším restrikcím. Na jaře 2019 bylo zablokováno mnoho subredditů kritických k islámu. Zatímco v roce 2015 většina aktivních uživatelů nesouhlasila s cenzurou, tak postupné zničení disentního obsahu vytvořilo extrémně autoritářské prostředí, kde defacto mohou psát jen progresivisti, kteří tak většinově souhlasí s cenzurou, aby se mohli sami sebe utvrzovat ve svých pravdách bez kontaktu s jinými názory a nepohodlnými fakty. Reddit je také z velkých sociálních sítí nejtvrdší vůči přístupu z VPN i při pouhém čtení diskusí. Z vlastní zkušenosti je přibližně v 90% případů přístup z VPN znemožněn, aby provozovatelé přesně věděli, kdo co čte.

Apple, Android a Amazon

Apple i Android se podílí na cenzuře nepřímo tím, že z appstoru blokují nepohodlné aplikace. Apple jakožto operační systém přirozeně ani tak neblokuje politický obsah přímo, ale tím, že na rozdíl od Androidu zcela znemožňuje instalace mimo oficiální appstor, může uživatelům zcela zakázat instalaci nepohodlných aplikací. Toto bude velký problém pro právo na soukromí, až např. Evropská unie zavede povinné ověřování věku na sociálních sítích, na co již má několik návrhů. Aplikace Signal se ověřování věku nikdy nepodvolí, takže bude alternativou pro dospívající a odpůrce digitálního gulagu, což povede k zablokování v appstoru. Zatímco uživatel Androidu si Signal bude moct nainstalovat tak, že povolí instalace z neznámých zdrojů a při instalaci a vytvoří účtu bude mít zapnutou VPN mimo EU, tak na iPhone to obejít půjde jen instalací dříve, než Signal zakážou, a na nových Apple mobilech již Signal nebude možné používat.

Parler je svobodná sociální síť podobná Twitteru založená roku 2018 skupinou amerických Republikánů, jejíž pravidla zakazují pouze příspěvky jako je pornografie, prodej drog, či podvody, nikoli nenávistné projevy, Parler tedy nijak necenzuruje politický obsah. Právě Apple, Android a Amazon v lednu 2021 společně provedly zásah proti Parleru, přičemž neskrývaly, že jim vadí absence cenzury („nedostatečná politika moderování a její vymáhání“). Zásah byl veden souběžně se zablokováním Donalda Trumpa na Twitteru, jelikož Trump přešel právě na Parler. Google Play zablokoval Parler 8. ledna, což další den zopakovaly Apple a Amazon. Uživatelé Androidu si mohly dál stáhnout Parler z neznámých zdrojů (tak jako jakoukoli aplikaci), uživatelé Iphonu nikoli. Později Android (2. září 2022) a Iphone (duben 2024) odblokovaly Parler, ale vynutily si zavedení politické cenzury pro mobilní verzi aplikace.

Gab, další svobodná alternativa k dříve autoritářskému Twitteru, nikdy nezískal licenci od Applu, takže uživatelé iPhone ho nikdy nemohli a nemohou používat. Od května 2017 byl Gab dostupný v Google play, ale již 17. srpna 2017 Android zablokoval Gab z Google play s tím, že Gab „neprokázal dostatečnou úroveň moderování, včetně obsahu, který podporuje násilí a prosazuje nenávist vůči skupinám lidí.” Uživatelé Androidu si mohou Gab nainstalovat z neznámých zdrojů.

Apple také akceptuje požadavky čínské vlády pro přístup k datům a kontrolu obsahu. V roce 2017 Apple v Číně na žádost komunistické strany zablokoval VPN aplikace a poskytl straně neomezený přístup k datům čínských uživatelů na iCloudu. V appstoru v Číně blokuje 3 200 aplikací, které neblokuje jinde (+ další, které blokuje po celém světě, jako je Gab).

Generální ředitel Apple Tim Cook v roce 2018 řekl: „Máme jen jedno poselství pro ty, kteří se snaží šířit nenávist, rozdělení a násilí: Na našich platformách nemáte místo.“ V praxi samozřejmě tzv. nenávist znamená např. zcela racionální postoj, že džihádisti by neměli dostávat v Evropě azyl či že by muži neměli chodit na mužské záchody.

Google

Google má defacfo globální monopol na vyhledání. Globálně ze všech vyhledávání na internetu jich v prvním čtvrtletí roku 2026 proběhlo 89,91% právě na Googlu a Google dominoval vyhledávání ve všech zemích světa s výjimkou Číny, Ruska a Jižní Koreji. V Česku v daném období proběhlo přes Google 80,97% vyhledávání, tedy jedenáctý nejnižší podíl na světě (díky Seznamu). Tento monopol na vyhledávání dává Googlu do rukou obrovskou moc nad informacemi, které se k lidem dostanou.

Generální ředitel Googlu Sundar Pičaj:

Již na podzim 2016 americká studie potvrdila, že Google ve výsledcích vyhledávání zvýhodňuje „liberální“ obsah. Studie zkoumala 1 200 URL, které se objevily na předních příčkách při zadání slov politicky kontroverzních témat, jako je „gun control“, „abortion“, „TPP“ a „Black Lives Matter“. Studie zjistila, že levicové až krajně levicové zdroje měly o 40% vyšší pravděpodobnost, že se objeví na prvních výsledcích vyhledávání. U 16% klíčových slov se na předních příčkách pravicové zdroje neobjevily vůbec. Vlivem algoritmů vyhledávání na rozhodnutí voličů se zabýval psycholog Robert Epstein. V roce 2020 před volbami Google prioritizoval zdroje vyznívající pozitivně pro Bidena. Google taktéž financuje ověřovače faktů, vč. těch českých.

Google taktéž plošně skenuje obsah nahrávaný na Google disk a Gmail. Za zmínku taktéž stojí, že Google Chrome, globálně nejpoužívanější internetový prohlížeč, stejně jako vyhledávač, uchovává informace o činnosti uživatelů. Této kontroly firmy Google nad vašimi životy se můžete snadno zbavit používaním prohlíže Firefox či Brave a vyhledáváním přes Duckduckgo.

Další platformy

Snapchat zablokoval Donalda Trumpa 13. ledna 2021 a dodnes ho jako jediný z platforem neodblokoval.

Twitch blokoval Trumpa od 7. ledna 2021 do 19. července 2024.

Dalším prvkem uzavření internetu je deplatformování od poskytovatelů plateb, AWS, CloudFlare a firem zabezpečujících weby proti DDoS a hackerským útokům, což vede k tomu, že vytvořit si vlastní necenzurovanou sociální síť je extrémně náročné a drahé. Deplatformování začalo u otevřeně neonacistických webů, ale brzy se rozšířilo na sociální sítě umožňující svobodu projevu, jako je Gab. Problém je i s registrací alternativních sociálních sítí u domény nejvyššího řádu.

Sitauce v Česku

Česko obecně patří mezi ty svobodomyslnější země a rozhodně nepatří mezi průkopníky cenzury, uzavírání internetu či ověřování věku. To však nelze říct o eurokomisařce Věře Jourové, která patřila mezi jednu z hlavních proponentek cenzury v Evropě. Jelikož o většině našich nových zákonů rozhoduje Evropská unie, tak jsou naše digitální svobody do značné míry odkázány na milost a nemilost Bruselu. Ministr vnitra z ČSSD Milan Chovanec v lednu 2016 mluvil o tom, že by internet měl být přístupný jen s potvrzením identity. Tehdy se proti tomu probruselská média právem postavila a kritizovala to, ale když dnes to samé chystá Brusel, tak mlčí, ač tehdy to nemělo šanci projít, ale dnes se postupně zavádí autoritářské systémy napříč světem.

Sdružení CZ.NIC, správce české domény nejvyššího řádu, dne 25. února 2022 na žádost české vlády zablokoval řadu politických webů. Weby byly zablokovány s odůvodněním, že šíří ruskou propagandu, ač mezi zablokovanými weby byl i Voxpopuliblog.cz, což nebyl klasický zpravodajský server, ale blog umožňující každému psát, co chce, či web Eurabia.cz píšící primárně o probíhající islamizaci Evropy, který se o Rusku a Ukrajině příliš nevyjadřoval. Zablokované a ze strachu z blokace i další weby se často přesunuly na doménu nejvyššího řádu .net. Později došlo k odvolání blokace.

České internetové prostředí je velmi specifické tím, že má jako jediná země na západ do Ruska/Turecka vlastní velmi používaný všestranný internetový portál, jakousi obdobu Googlu, tedy Seznam.cz. Ze všech zemí na západ od Běloruska/Ruska/Turecka má Česko nejnižší podíl vyhledávání na Googlu. České internetové prostředí bylo historicky velmi svobodné a plné různých malých decentralizovaných webů a v nultých letech se psaly zcela běžně komentáře bez registrace, a to i v diskusích v mainstreamových médiích. Na tyto staré dobré časy si můžete zavzpomínat přes Web archiv. Seznam na podzim 2022 zavedl v určitých případech (v praxi pokud člověk vystupuje pod přezdívkou, nepravděpodobným jménem či píše kritické názory) povinné ověření identity skrze bankovní identitu či sken občanského průkazu pro přispívání do diskusí pod články. V diskusích jsou také blokovány odkazy na články na opozičních webech. Od roku 2022 Seznam také vyžaduje u veškerých nových e-mailových schránek při založení uvést telefonní číslo a ověřit ho přes SMS kód, pod záminkou „bezpečnostní situace v Evropě“, což je zdůvodnění zcela absurdní, jelikož případný ruský agent by nijak nešifrovanou emailovou schránku od Seznamu pro svou činnost patrně nepoužíval. Poslední dobou bývá taktéž problém se do emailové schránky přihlásit přes Tor či VPN.