Syndikát novinářů straší
IN
Novináři sdružení ve svém syndikátu se rozhodli bránit urážkám, které dopadají na jejich hlavu. Pravděpodobně považují svou funkci přinášet informace divákům a čtenářům za doživotní a svou pravdu za neotřesitelnou. To platí nejen pro největší média, ale i pro ta menší, v nichž končí odejití z veřejnoprávních mediálních kolosů. Přitom všem těmto nespokojeným se navíc hodí i nepochvalné výroky prezidenta republiky Zemana. Paradoxně právě on je nejčastějšímterčem urážek znějících z úst novinářů a tak se nelze divit vzájemné nevraživosti.
[ad#textova1]
Jste li autor uveřejňující své myšlenky na blogu, případně vlastníte li internetový časopis či objevují li se Vaše texty na sociálních sítích, projevujete svůj vlastní názor a je jen na Vás, jakým způsobem to děláte. Pochopitelně se můžete trefit do vkusu určité skupiny lidí, lze však také předpokládat, že někomu přijde Vaše práce v podstatě nezajímavá, někoho i rozohní a kritika na sebe nenechá dlouho čekat. Poté můžete ve své práci pokračovat či skončit, jde o Vaše rozhodnutí. Většinou tvoříte zadarmo, jen ti šťastní posbírají honoráře. O to větší máte svobodu myšlenek a není nikdo, snad jen s výjimkou zákonů, kdo by Vás mohl omezovat, což platí do doby, než cenzura zastaví možnost svobodně se realizovat a prezentovat.
Jste li ovšem skutečný novinář, publicista a redaktor, jste zaměstnancem vlastníka médií, ve kterých pracujete a jemu jste zodpovědný. To platí pro soukromá média, jako jsou například deníky a časopisy patřící Bakalovi a Babišovi. Od těchto autorů nemůžeme očekávat skutečně objektivní zprávy, protože jsou li zaměstnancem soukromého subjektu, je pravděpodobné, že nepůjdou proti němu. Zároveň je třeba vydělávat, případně předstihnout konkurenci, takže obsah článků uveřejněných v těchto periodikách, na rozhlasových vlnách nebo v soukromé televizi odpovídá zájmům vlastníka a jeho podřízení se musí přizpůsobit. Poté tedy záleží pouze na vlastním svědomí, chce li za těchto podmínek dotyčný pro někoho pracovat a opět nese riziko, že obsah jeho práce bude pod palbou kritiky veřejnosti nebo konkurence. O to více, že ne vždy jsou autoři objektivní. S tím se je třeba smířit.
Trochu jiný je případ veřejnoprávních médií. Důležitým ukazatelem je skutečnost, že tato část médií je udržována při životě z peněz daňových poplatníků. Má tedy de facto akcionáře z širokého spektra celé společnosti. Televizní a rozhlasové poplatky jsou povinné téměř pro každého z nás, zbytek prostředků poté přichází do ČT a Čro ze státního rozpočtu a obě stanice a zároveň firmy s obrovským rozpočtem by se ze své činnosti měly obrazně zodpovídat lidu. Takže by jejich účetnictví mělo být víceméně přístupné každému, kdo o to projeví zájem. Také práce redaktorů a moderátorů by měla odpovídat širokospektrálnosti divácké a posluchačské obce a rozhodně nebýt tendenční a ovlivněná politickou objednávkou. Z toho vyplývá i logická nepříslušnost veřejně vystupujících osob k politickým stranám a sdružením, ochota přinášet reálné a nezkreslené informace, zároveň spolupracovat se všemi stranami účastnými na dění kolem nás a poskytovat vyrovnaný prostor všem, kteří patří k účastníkům různých procesů ve společnost. Tomu tak ale není.
ČT a Čro se staly velmi silným nástrojem užší skupiny politiků propagujících vlastní záměry. Přestože lze reportéry těchto stanic považovat za skutečné profesionály, lze je také nazvat prodejnými. Zručná, a přesto evidentní manipulace s fakty, stále stejně směřovaní odborníci, propagace a prosazování jednostranných zájmů se staly standardem jejich vysílání. Nelze si toho nevšimnout, takže kritika přichází ze všech stran a nijak dobře se neposlouchá. Což je pochopitelné, televizní hvězdy mezi redaktory a moderátory byly zvyklé na jiný přístup obecenstva, tedy na obdiv a potlesk, nikoliv na kontrolu. S rozvojem sociálních sítí jakožto dalšího zdroje šíření informací dochází k možnosti porovnávat různé zdroje a veřejnoprávní stanice. ČTK poskytující sdělení i velkým soukromým médiím ztrácí monopol na utváření smýšlení obyvatelstva. To sice vede ke značné roztříštěnosti společnosti, na druhou stranu je poté na každém z nás, čemu uvěří. Jedinou správnou cestou veřejnoprávních televize a rozhlasu by tedy mělo být objektivní zpravodajství, průhledné hospodaření a profesionální přístup. Pokud se na tyto atributy solidní novinářské práce nelze spolehnout, je kritika na místě a žádný syndikát novinářů se jí nemůže bránit.
Existuje ještě jedna část novinářské obce. Jsou to investigativní publicisté. Jejich konání je na hranici novinařiny a práce kriminální a hospodářské policie. Nemají ochranu nastavenou zákonem pro policisty, zároveň pracují ve stejném prostředí a musí počítat se všemi riziky spojenými se svou činností. Těm nějaká ta urážka vůbec nemůže přijít dramatickou, jsou zvyklí na vyhrožování a mohou být vystaveni i násilí a nebezpečí ztráty života. Je to ale volba jich samotných a následky svého rozhodnutí nesou bez ohledu na platné zákony. Povyk novinářů a publicistů je tedy pouze snahou zavřít ústa oponentům podporovaných elit této oblasti. Jde už o několikátý pokus o vytvoření náustkového zákona. Přitom by stačilo poskytovat skutečně prověřené, pravdivé a nepřekroucené informace.
[ad#pp-clanek-ctverec]
ZDROJ: inadhled.cz
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.
Příspěvky za měsíc květen 2022:
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Silvia Ambrogini 250,- Kč, Vladimír Kudrna 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Miroslav Andreska 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Hana Válková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč
Celkem za měsíc: 4 750,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
(14 votes, average: 4,43 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Hradní fraška
REC Prezident Miloš Zeman se tedy skutečně rozhodl Bohuslavu Sobotkovi “ukázat”, jak se chodí na Hrad s demisí. I
Dlouhodobě budovaná nedůvěra
JINDŘICH KULHAVÝ Nikdy v minulosti nebyla společnost u nás tak rozdělená. O tom není pochyb. V posledních rocích však