29.4.2013
Kategorie: Historie

Otevřený dopis soudkyni OS Trutnov JUDr. Marcele Horváthové

Sdílejte článek:

MIROSLAV PETR 29/04/2013

Vážená paní soudkyně,

 

se zájmem jsem si přečetl v Trutnovinkách rozhovor s Vámi na téma Vaší role v případu Pavla Wonky, vězně svědomí, kterého jste odsoudila za nedodržování podmínek ochranného dohledu 20. dubna 1988 k pěti měsícům vězení v druhé nápravné skupině. Odsouzený šestý den po tomto rozsudku v královéhradecké vazební věznici zemřel.

 [ad#hornisiroka]

 

Vážená paní soudkyně, došel jsem k názoru, že obviňovat Vás ze zavinění  poslední smrti politického vězně v zařízení českého Ministerstva spravedlnosti, je vůči Vám značně nespravedlivé. Jako kdybyste měla nést zástupně vinu za celou řadu těch vyšetřovatelů, prokurátorů a soudců, a následně i bachařů a vězeňských lékařů, kteří rozhodovali o tragickém osudu Pavla Wonky před Vámi a po Vás. Vždyť Vy jste byla jen shodou okolností tím posledním justičním článkem v celém řetězci. Ano, je to vůči Vám nespravedlivé.

 

Neboť o pozadí případu jste nebyla vůbec informovaná. Možná jste ani netušila, že existují nějací devianti usilující z pozice prachobyčejných občanů o dodržování lidských práv. Devianti zvaní disidenti, kteří končili jako kriminálníci ve vězeních. Nedá se ani vyloučit, že Vás na tento zanedbatelný společenský fenomén na právnické fakultě a na soudcovských školeních náležitě nepřipravili. Kupříkladu jste také nemohla vědět, že ležící a křičící individuum při zatýkání jen využívá poslední možnost jak upozornit alespoň někoho z veřejnosti na to, co se právě děje, na léčku, kterou na něj příslušníci StB nastražili.

 

Vážená paní soudkyně, docela rozumím tomu technickému přístupu, kdy jste se plně koncentrovala na vlastní soudní projednání případu, aniž byste se nechala rozptylovat nějakými hlubšími jeho souvislostmi. Usnadňovalo Vám to Vaši náročnou práci.

 

Nuže, odsoudila jste Pavla Wonku podle práva. Podle socialistického práva, jehož jedno zákonné ustanovení, v tomto případě o ochranném dohledu, jak vy říkáte, maření výkonu úředního rozhodnutí, odmítl dodržovat. A to, že se měl po tři roky denně poslušně hlásit na VB, jste pochopitelně neřešila. Jakápak šikana propuštěného politického vězně? Ostatně, ti v socialismu ani neexistovali, že. Takže pro Vás to byl obyčejný zločinec. A nebylo v tom nic osobního ani ideologického, jak se Vám snaží Vaši kritici podsouvat. Stejně tak byste odsoudila kohokoliv jiného. Havla, Horákovou, Ježíše … Stačilo, aby připadli do Vašeho obvodu.

 

Vážená paní soudkyně, určitě si ze studií pamatujete, že soudce nemůže a nesmí být pouhý automat na aplikování paragrafů zákonů. A představte si, že stejný názor hlásal i námi probíraný Wonka. Možná by Vás zaujaly i další jeho právní úvahy, ale asi jste je nečetla. Škoda. Odhaduji, že by vás oba právní problematika mohla docela sblížit. I když … Vím, na jedné straně mladá perspektivní soudkyně socialistické justice, na druhé straně recidivista s cejchem nenapravitelného antisocialistického živla a ztroskotance.

 

Taky mě napadá, že byste se na něčem neshodli. Tak třeba, určitě by Vás jmenovaný nepochválil za to, že se nezajímáte o to, jak jsou vybíráni soudci pro politické procesy. Víte, on ty deformace, kterými byla tehdejší justice prostoupena jako ementál, nejen dokázal rozpoznat a pojmenovat, on, představte si, veřejně žádal jejich nápravu. Nehrozil zbraněmi, nestrašil defenestrací, jen psal dopisy a za to ho Vaši tehdejší kolegové posílali do kriminálu. Zkrátka, byl bezohledný vůči sobě a vůbec nemyslel na svoji kariéru. Proto také takhle špatně skončil. Zavinil si to sám, jak říkáte v trochu jiné souvislosti.

 

Vážená paní soudkyně, kladou Vám hloupě za vinu, že jste Pavla Wonku odsoudila a přitom nemusela, ba i to, že jste nesplnila svoji zákonnou povinnost a neinformovala rodinu o jeho vzetí do vazby, a pak i o soudu, což mu prý mohlo zachránit život. Třeba tím, že by ho převezli do nemocnice, a tak. Ale Vy jste přece nemohla tušit, že úplně stejně jako Vy se zachová i jeho advokát. A tak se ona pochybná mezinárodní solidarita, pomoc ze strany tzv. lidskoprávních organizací a kapitalistických vlád, které se chystaly Wonkův případ zneužít pro své imperialistické rejdy, nekonala a na smrt zoufalý Wonka zemřel v odborné péči svých romských spoluvězňů.

 

Vážená paní soudkyně, nevím, jestli jste si všimla, že další společensko-politický vývoj v naší zemi s odhalením nepravostí a zločinů právě v justici a s rozsáhlým procesem rehabilitací dává tomu kverulantovi Wonkovi s tak trapným teatrálním chováním u soudu jednoznačně za pravdu. Pochopitelně tohle jste tenkrát opět nemohla vědět. Natož, že ho někdy nějaké významné orgány za jeho pevné a statečné postoje vůči totalitnímu režimu ocení čestným občanstvím či pamětní deskou. Chápu, že pro Vás zůstal tím směšným domýšlivcem, který dráždil a provokoval i Vaše tehdejší kolegy už jen tím, že se pasoval na samozvaného právníka a oháněl se paragrafy, jako by byl jeden z vás. Už jen takováto opovážlivost by měla být tuplem trestná.

 

 

Vážená paní soudkyně, vyčítají Vám, že jste měla 23 let na to, abyste pochopila, že jste byla jedním, a to posledním, kolečkem ve zvráceném justičním mechanismu, který semlel Pavla Wonku. Že jste měla 23 let na to, abyste nad tím vyslovila politování, abyste opustila svoji údajnou povýšenost a cynismus. Dokonce Vás drze vyzývali k rezignaci na funkci soudkyně. Ale Vy jste opět statečně odolala. Dnes si Vaši kritici bezostyšně troufají parafrázovat Váš výrok o tom, že jste ta nejprověřenější soudkyně po sametové revoluci, pomluvou o nejproblematičtější kandidátce na soudní křeslo té doby.

 

Ale zanechme výčtu těch podlých útoků vůči Vám. Tady mě napadá, a promiňte mi moji opovážlivost, jestli si za to nemůžete tak trochu i sama. Víte, kdybyste nebyla taková tvrdá palice … Ale to byl ten Wonka taky.

 

Vážená paní soudkyně, ruku na srdce, pořád si myslíte, že s ním nemáte nic společného?

 

S pozdravem

 

Miroslav Petr

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...