20.8.2013
Redakce
0
Kategorie: Historie

Mnozí vraždili, nemnozí protestovali, srpen 1968

Sdílejte článek:

MIROSLAV VÁCLAVEK 20|08|2013

“Co těm hajzlům píšeš telegramy? Pověsit je za nohy na kandelábry!” Básník Vasilij Aksjonov k Jevgeniji Jevtušenkovi ve dnech srpnové okupace Československa roku 1968. Poté co spolu zapíjeli stud a strach. Stud nad brutální okupací a střelbou do lidí bránících svoji zemi holýma rukama. Strach nad tím, že Jevtušenko zaslal Leonidu Iljiči Brežněvovi telegram, v němž onen válečný akt odsuzoval.

 

[ad#hornisiroka]

 

Obsazení Československa vojsky komunistického útočného paktu nazývaného Varšavská smlouva byl celosvětový coming out komunismu. Jestliže do srpna roku 1968 snad nějaký blouznivec žijící na západní straně ostnatého drátu, kterým své otroky komunisté obehnali, mohl snít o ráji na zemi, pak řádění „spřátelených armád“ na území ČSSR ho vyvedlo z omylu.

 

Národní vlajky z nichž kapala krev zavražděných. Mrtví u Československého rozhlasu, kde se odehrála bitva o svobodu slova vedená československými civilisty dlažebními kostkami a holými dlaněmi, proti studeným pancířům pravé tváře komunismu.

 

Statisíce lidí v ulicích bránících vlastními těly pohybu obrněncům a úderným jednotkám. Pomníčky mrtvým v ulicích. Rozstřílené fasády domů. Déšť prázdných nábojnic. Pach smrti, krve a všudypřítomného sladkého zápachu spáleného benzínu vycházejícího z odnikud nikam jezdících kolon okupačních vojsk. Socialismus bez masky lidské tváře, kterou chvíli předtím v jakémsi divném karnevalu navlékli na obličejové kosti smrtky.

 

To vše mohla díky odvaze jak profesionálů, tak občanů, dokumentujících s nasazením života vraždění a pustošení naší země, spatřit světová veřejnost. Dvě stě padesátimilionový sovětský, po zuby ozbrojený obr zabírající třetinu světa, dal pocítit malému národu ve středu Evropy svoji drtivou převahu a rozmáčkl ho jako štěnici.

 

Tamní, po desetiletí komunisty terorizovaná společnost prostředky, které se vymykají lidskému chápání, se zdála být naprosto homogenní, šedá a beztvará masa, poslušně plnící pokyny z centra moci nalézajícího se v Kremlu.

 

Ti jež snad měli své vlastní svědomí, myšlenky a touhy se zdáli být vyhubeni jako obtížný hmyz. Desítky milionů lidí, kteří byli ač domnělými nebo skutečnými nepřáteli zrůdného komunismu leželi pod zemí, nebo se v jejich kostech proháněl polární vítr zachvívající dráty nekonečného množství koncentračních táborů.

 

Ale jakkoli se to zdá neuvěřitelné i v Sovětském svazu se našla hrstka těch, kteří již dále neuměli žít v hanbě a nedovolili tamním komunistům hovořit za celý národ. A nebylo jich jen osm. Osm těch, kteří na Rudém náměstí roztáhli transparent „Za vaši i naši svobodu.“ Aby jim poté pohůnci bolševismu na místě vyrazili zuby a věznili je a mučili v psychiatrických léčebnách.

 

 

Bylo jich mnohem více. Jak se otevírají i v Rusku archivy dokumentující příšernosti více než sedmdesáti let trvajícího komunistického teroru, dozvídáme se příběhy nejen beznaděje a nepředstavitelných hrůz, ale můžeme vidět i lidské světlo a neuhasitelné jiskřičky svobody.

 

Bude mi velkou ctí milí čtenáři, kteří jste dočetli až sem, představit vám jména těch, kteří jsou známi. Protože si zaslouží to abychom na ně nikdy nezapomněli, neboť svoji osobní oběť přinesli okupovanému a znásilňovanému Československu když protestovali za naši svobodu a sdělovali nám tak i její cenu.

Anatolij Avak, * 1941, v dopisech KSSS kritizoval okupaci. Vězněn v letech 1970 – 1975.

Ludmila Grigorijevna Agapovová, * 1938, signatářka prohlášení odsuzujícího okupaci Československa, pronásledována KGB, nezákonně hospitalizována v psychiatrické léčebně.

Altunjan Henri Ovanesovič, 1933-2005, signatář prohlášení odsuzujícího okupaci Československa a aktivista hnutí za lidská práva, vězněn 1969 – 1971.

Boris Altshuler, * 1939, fyzik, signatář prohlášení odsuzujícího okupaci Československa, pronásledován KGB, profesně zlikvidován.

Eugen Andrjušin, * 1951, fyzik, protestoval proti okupaci Československa, autor řady samizdatů, vězněn v letech 1982 – 1985.

Leonid Apkrasin, autor předmluvy samizdatového románu Deník okupanta.

Jurij Aron, 1939 – 1987, farmaceut, pronásledován a profesně zlikvidován za nesouhlas s okupací.

Majid Akhundov, * 1930, geofyzik, signatář prohlášení odsuzujícího okupaci Československa, vězněn v letech 1969 – 1974.

Konstatin Babickij, 1929 – 1993, účastník demonstrace na Rudém náměstí 25.8.1968, vězněn v letech 1968 – 1970.

Taťána Bajevová, * 1947, signatářka prohlášení odsuzujícího okupaci Československa, pronásledována KGB.

Viktor Balašanov, * 1942, fotograf, politický vězeň od roku 1962, na protest proti okupaci Československa vylezl na střechu táborového baráku s československou vlajkou. Vězněn do roku 1972 a poté byl vystěhován do USA.

Sergej Batovrin, * 1957, výtvarník, vyloučen ze školy za protest proti okupaci, signatář prohlášení odsuzujícího okupaci Československa, nezákonně v letech 1975 a 1982 hospitalizován v psychiatrické léčebně.

Vjačeslav Baxmin, * 1947, signatář prohlášení odsuzujícího okupaci Československa, autor samizdatu i letáků odsuzujících Stalinovu rehabilitaci Brežněvem, vězněn v letech 1980 – 1983 a 1983 – 1984.

Valentin Běloruskij, * 1950, student, v létě roku 1968 rozšiřoval letáky odsuzující okupaci, vězněn v letech 1969 – 1971.

Larisa Bogorazová, 1929 – 2004, účastník demonstrace na Rudém náměstí 25.8.1968, pronásledována KGB.

Nikolaj Bondar, * 1939, filosof, veřejně odsoudil okupaci, profesně zlikvidován, vězněn v letech 1970 – 1977.

Jelena Bonnerová, * 1923, manželka Andreje Sacharova, disidentka, signatářka prohlášení odsuzujícího okupaci Československa, brutálně pronásledována KGB.

Igor Boguslavskij, *1948, veřejně protestoval proti okupaci, profesně zlikvidován, vězněn v letech 1968 – 1971.

Natalie Buzyrevová, * 1947, ekonomka, signatářka prohlášení odsuzujícího okupaci Československa, činná v disentu, pronásledována KGB, v roce 1977 odsouzena k domácímu vězení.

Lydie Bulatovová, * 1919, lingvistka, protestovala proti okupaci, vystavena pronásledování ze strany KGB.

Irina Valitová, signatářka prohlášení odsuzujícího okupaci Československa i prohlášení podporujícího Chartu 77. Pronásledována KGB.

Taťána Velikanová, 1932 – 2002, signatářka prohlášení odsuzujícího okupaci Československa, vězněna v letech 1979 – 1983.

Valdik Vilt, rozšiřoval letáky odsuzující okupaci, brutálně pronásledován KGB.

Julija Višněvskaja, * 1949, básnířka, za své aktivity v hnutí za lidská práva v letech 1965 – 1966 nezákonně hospitalizována v psychiatrické léčebně, signatářka prohlášení odsuzujícího okupaci Československa, vězněna v roce 1970.

Okťjabrina Volkova, 1926 – 1988, indoložka, za svůj protest proti okupaci pronásledována KGB se zákazem vykonávání své profese.

Galina Gabaj, * 1937, autorka plakátu „Ruce pryč od Československa“ pro demonstrující na Rudém náměstí, pronásledována KGB.

Ilja Gabaj, 1935 – 1973, aktivistka hnutí za lidská práva, vězněna v roce 1967, signatářka prohlášení odsuzujícího okupaci Československa, zemřela po údajné sebevraždě.

Gennadij Gavrilov, * 1938, vojenský inženýr, autor samizdatového dopisu občanům SSSR, protestoval proti okupaci, vyhozen ze sovětské armády, pronásledován KGB a vězněn v letech 1969 – 1974.

Jurij Lvovič, * 1944, student, za veřejný protest proti okupaci vyhozen ze školy a pronásledován KGB.

Alexandr Galich, 1918 – 1977, spisovatel, autor samizdatu a písní protestujících proti okupaci, pronásledován KGB.

Jurij Gastev, 1928 – 1993, signatář prohlášení odsuzujícího okupaci Československa, pronásledován KGB.

Jurij Gendler, * 1936, za svůj protest proti okupaci 1968 v letech 1968 – 1971 vězněn.

 

Dále už jen jména a příjmení. A co jméno to lidský osud, co příjmení to odvaha.

 

ГИНЗБУРГ (по первому мужу ЖОЛКОВСКАЯ) ИРИНА (АРИНА) СЕРГЕЕВНА

ГОРБАНЕВСКАЯ НАТАЛЬЯ ЕВГЕНЬЕВНА

ГРИГОРЕНКО (урожд. Егорова) ЗИНАИДА МИХАЙЛОВНА

ГРИГОРЕНКО АНДРЕЙ ПЕТРОВИЧ

ГРИГОРЕНКО ПЕТР ГРИГОРЬЕВИЧ

ГРИММ ЮРИЙ ЛЕОНИДОВИЧ

ГУСЕВ АЛЕКСАНДР ВЛАДИМИРОВИЧ

ДАНИЛОВ НИКОЛАЙ НИКОЛАЕВИЧ

ДЕЛОНЕ ВАДИМ НИКОЛАЕВИЧ

ДЖЕМИЛЕВ (АБДУЛДЖЕМИЛЬ) МУСТАФА

ДЖЕМИЛЕВ РЕШАТ

ДИНМУХАМЕДОВ РАШИД ГАТАУЛОВИЧ

ДРЕМЛЮГА ВЛАДИМИР АЛЕКСАНДРОВИЧ

ЕВДОКИМОВ БОРИС ДМИТРИЕВИЧ

ЕВТУШЕНКО ЕВГЕНИЙ АЛЕКСАНДРОВИЧ

ЕГИДЕС ПЕТР МАРКОВИЧ

ЕМЕЛЬКИНА НАДЕЖДА ПАВЛОВНА

ЖУКОВСКИС ИВАР (Иварс) ФРАНЦЕВИЧ

ЗАКС ЮЛИЯ БОРИСОВНА

ИВАНОВ АНАТОЛИЙ ИВАНОВИЧ

ИВАНЧЕНКО АЛЕКСАНДР ГРИГОРЬЕВИЧ

ИГРУНОВ ВЯЧЕСЛАВ ВЛАДИМИРОВИЧ

ИОФЕ (Прохорова) ОЛЬГА ЮРЬЕВНА

КАЛЛИСТРАТОВА СОФЬЯ ВАСИЛЬЕВНА

КАПИТАНЧУК ВИКТОР АФАНАСЬЕВИЧ

КАПЛАН АЛЕКСАНДР ЕФИМОВИЧ

КАПЛУН ИРИНА МОИСЕЕВНА

КАРАВАНСКИЙ СВЯТОСЛАВ ИОСИФОВИЧ

КАРАСЕВ ВЛАДИМИР

КАСАТКИН ЛЕОНИД ЛЕОНИДОВИЧ

КОВАЛЕВ СЕРГЕЙ АДАМОВИЧ

КОЛЬЧИНСКИЙ ЛЕОНИД (ИОНА) НАУМОВИЧ

КОМАРОВА (КОМАРОВА-НЕКИПЕЛОВА) НИНА МИХАЙЛОВНА

КОПЕЛЕВ ЛЕВ ЗИНОВЬЕВИЧ

КОРХОВА ИННА ВЛАДИМИРОВНА

КОСТЕРИН АЛЕКСЕЙ ЕВГРАФОВИЧ

КОСТИН МИХАИЛ СТЕПАНОВИЧ

КРАНОВ ДМИТРИЙ НИКОЛАЕВИЧ

КРАСИН ВИКТОР АЛЕКСАНДРОВИЧ

КРИВОШЕЕВ ВЛАДЛЕН МИХАЙЛОВИЧ

КРЫЛОВА (по мужу Левятова) НАТАЛЬЯ ВЛАДИМИРОВНА

КРЫСИН ЛЕОНИД ПЕТРОВИЧ

КУКОБАКА МИХАИЛ ИГНАТЬЕВИЧ

ЛАВРОВ ВИКТОР ВИКТОРОВИЧ

ЛАВУТ АЛЕКСАНДР ПАВЛОВИЧ

ЛАВУТ ТАТЬЯНА АЛЕКСАНДРОВНА

ЛАЗАРЕНКО А.И.

ЛАНДА МАЛЬВА НОЕВНА

ЛЕВИН ЮРИЙ ЛЕОНИДОВИЧ

ЛЕВИТИН (псевд. КРАСНОВ) АНАТОЛИЙ ЭММАНУИЛОВИЧ

ЛЕМАН МИХАИЛ ВЛАДИМИРОВИЧ

ЛЕОНОВ ЛЕОНИД МАКСИМОВИЧ

ЛЕРТ (наст. фам. Левенберг) РАИСА БОРИСОВНА

ЛИПАТОВ СТЕПАН ВАСИЛЬЕВИЧ

ЛИСНЯК (Лесняк) ГЕННАДИЙ АЛЕКСЕЕВИЧ

ЛИТВИН ЮРИЙ ТИМОНОВИЧ

ЛИТВИНОВ ПАВЕЛ МИХАЙЛОВИЧ

ЛИХЦОВ МИХАИЛ СТЕПАНОВИЧ

ЛОХВИЦКАЯ ЛАРИСА ЮРЬЕВНА

ЛУКАНИН (Луканов) ВАЛЕРИЙ С.

ЛУРЬЕ ЛЕВ ЯКОВЛЕВИЧ

МАЛИНКОВИЧ ВЛАДИМИР ДМИТРИЕВИЧ

МАРЧЕНКО АНАТОЛИЙ ТИХОНОВИЧ

МЕДВЕДОВСКАЯ ИРИНА ТЕОДОРОВНА

МЕЙМАН НАУМ НАТАНОВИЧ

МЕЛИКЯН МАРИНА АШОТОВНА

МЕЛЬНИКОВ В.И.

МЕШЕНЕР ИОСИФ ЯКОВЛЕВИЧ

МИТЯШИН БОРИС ОЛЕГОВИЧ

МИХАЙЛЕНКО П.И.

МИХЕЕВ ДМИТРИЙ ФЕДОРОВИЧ

МОРОЗОВ АЛЕКСАНДР ГРИГОРЬЕВИЧ

НАЗАРОВ АНАТОЛИЙ СЕРГЕЕВИЧ

НЕКИПЕЛОВ ВИКТОР АЛЕКСАНДРОВИЧ

НИКИТИН В.

ОРЛОВ БОРИС СЕРГЕВИЧ

ОСИПОВА ТАТЬЯНА СЕМЕНОВНА

ПАВЛИНЧУК ВАЛЕРИЙ АЛЕКСЕЕВИЧ

ПАНОВА

ПЕТРЕНКО

ПЕТРОВСКИЙ ЛЕОНИД ПЕТРОВИЧ

ПИСАРЕВ СЕРГЕЙ ПЕТРОВИЧ

ПЛЮЩ ЛЕОНИД ИВАНОВИЧ

ПОДЪЯПОЛЬСКИЙ ГРИГОРИЙ СЕРГЕЕВИЧ

ПОЛИКАНОВ СЕРГЕЙ МИХАЙЛОВИЧ

ПОЛИКАНОВА АЛЕКСАНДРА ИВАНОВНА

ПОМАЗОВ ВИТАЛИЙ ВАСИЛЬЕВИЧ

ПОПОВ ВЛАДИМИР ГЕОРГИЕВИЧ

ПОТЫЛИЦЫН СЕРГЕЙ АНАТОЛЬЕВИЧ

ПРОХА И.К.

ПРОХОРОВ ВАЛЕРИЙ

ПУЗАНОВ ГРИГОРИЙ ГРИГОРЬЕВИЧ

РИПС ИЛЬЯ АРОНОВИЧ

РОМАНОВА АВГУСТА ЯКОВЛЕВНА

РОХЛИН ЕВГЕНИЙ МАКСОВИЧ

РУСАКОВСКАЯ МАЙЯ ЛЬВОВНА

САЗОНОВ ВИТАЛИЙ

САМБОР АЛЕКСАНДР

СВЕРСТЮК ЕВГЕНИЙ (Евген) АЛЕКСАНДРОВИЧ

СЕРЕБРОВА ВЕРА ПАВЛОВНА

СИМОНОВ КОНСТАНТИН (наст. имя КИРИЛЛ) МИХАЙЛОВИЧ

СКРЕБЕЦ ОЛЬГА ФИЛИППОВНА

СОКИРКО ВИКТОР ВЛАДИМИРОВИЧ

СТРОКАТОВА (СТРОКАТАЯ, СТРОКАТА) НИНА АНТОНОВНА

СТУДЕНКОВ АНАТОЛИЙ МИХАЙЛОВИЧ

СУСЛЕНСКИЙ ЯКОВ МИХАЙЛОВИЧ

ТВАРДОВСКИЙ АЛЕКСАНДР ТРИФОНОВИЧ

ТЕРНОВСКИЙ ЛЕОНАРД БОРИСОВИЧ (псевд. КОМАРОВ ВАЛЕНТИН)

ТОКАЮК ГРИГОРИЙ АЛЕКСАНДРОВИЧ

ТОПЧИЙ ВЛАДИМИР ВЛАДИМИРОВИЧ

УЧИТЕЛЬ АЛЕКСАНДР ЕФИМОВИЧ

ФЕДОТОВ ЭДУАРД (ГЕОРГИЙ) АЛЕКСЕЕВИЧ

ХАРИТОНОВ ВАСИЛИЙ НИКОЛАЕВИЧ

ХАРИТОНОВ ВАСИЛИЙ

ХЕНКИН КИРИЛЛ ВИКТОРОВИЧ

ХОДОРОВИЧ СЕРГЕЙ ДМИТРИЕВИЧ

ФАЙНБЕРГ ВИКТОР ИСААКОВИЧ

ЦИЛИНСКИЙ (ЦИЛИНСКАС) АЛДИС Ю.

ЧАРНЫЙ СЕРГЕЙ

ЧЕРЕПАНОВ ВЯЧЕСЛАВ НИКОЛАЕВИЧ

ЧУБАЙС ИГОРЬ БОРИСОВИЧ

ШАТУНОВСКАЯ НАДЕЖДА ЯКОВЛЕВНА

ШАШЕНКОВ ЕВГЕНИЙ ВИКТОРОВИЧ

ШЕР

ШЕРМАН НИКОЛАЙ ПЕТРОВИЧ

ШИЛЬКРОТ БОРИС ЛЬВОВИЧ

ШМЕРЛЕР (ныне Шамир) ИЗРАЭЛЬ СОЛОМОНОВИЧ

ЩЕГЛОВ ВАДИМ

ЮРКЕВИЧ ИГОРЬ ИОСИФОВИЧ

ЯКИР ИРИНА ПЕТРОВНА

ЯКИР ПЕТР ИОНОВИЧ

ЯКОБСОН АНАТОЛИЙ АЛЕКСАНДРОВИЧ

ЯКУНИН ГЛЕБ ПАВЛОВИЧ

ЯРОСЛАВЦЕВ СТАНИСЛАВ

ЯРЫМ-АГАЕВ ЮРИЙ НИКОЛАЕВИЧ

ЯХИМОВИЧ ИВАН АНТОНОВИЧ

 

 

Nakonec každé vítězství svobody stojí na jménech několika nemnohých.

Nemnohých a statečných, kteří dají svoji svobodu za tu moji.

Nebýt těch malých světýlek v temnotách, byli bychom již dávno tmou.

Děkuji vám.

 

Miroslav Václavek

Šumperk

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky