24.12.2015
Kategorie: Historie

Vzducholodí do Nového Yorku

Sdílejte článek:

RUDOLF HAVLÍK 24|12|2015

Já nevím, mohlo mi být tak deset let. Plus mínus. Doma jsem měl schovanou pod polštářem fotku Supermana. Někde v ábíčku jsem jí vytrhnul a schoval si jí. O prázdninách jsem měl s Čermákem plán, že pojedeme do Ameriky a zkusíme ho najít. Byl to dobrý plán. Vlakem na pobřeží. Potom lodí do Anglie a tam odsud vzducholodí přes oceán do Nového Yorku. Čermák tvrdil, že vzducholodě přes oceán nelítají. Ale on byl vždycky trochu při zemi, kromě toho si myslím, že byl podělanej z lítání, takže jsem to neřešil, protože jsem věděl, že to rozhodneme v Anglii, co pro nás bude nejvýhodnější.

[ad#clanek-respo]

Plán se mi trochu rozpadl pod rukama, když mi máma vysvětlila, že do Anglie to nepůjde. A na pobřeží už vůbec ne. Možná do Polska a to by ještě musela být extra náhoda. Nechápal jsem to. Ve škole jsem měl trochu nevýhodu. Ruštinářka mě nenáviděla. Já jí taky. Ne kvůli ideologii, tý jsme se smáli a ona mívala poměrně často dávivé záchvaty kašle z toho, jak hulila jednu od druhý a fanaticky prosazovala ruskou myšlenku. Problém byl v tom, že jsem uměl hezky malovat, a tak jsem vyfasoval každý rok na nějaké debilní výročí kroniku školy a musel jsem tam namalovat nějakou dementní píčovinu. Toho roku jsem byl dost mrzutý, protože Čermák nastoupil do pionýra a o Novém Yorku nechtěl nic slyšet. Debil.

Kronika doputovala jako každý rok s pravidelnou přesností. Procházel jsem si předchozí zápisy, které byly tak absurdní, že jsem se tomu divil i v tolika letech a to jsem byl ještě dost pitomý. Nicméně režim byl režim, tak jsem se dal tenkrát do práce, až se mi zavařily pastelky.

Za dva dny si mě zavolali do ředitelny. To už bylo terno, protože to přiběhlo oficiálně rozhlasem. Narovnal jsem si tesilky a vyrazil k panu řediteli, který byl také debil a neustále smrděl chlastem. V ředitelně seděla ruštinářka a začala na mě s ředitelem křičet, co jsem to provedl a že sem dorazí policie, aby si se mnou popovídala a jestli si vůbec uvědomuju, co jsem provedl. Řekl jsem, že vůbec nic. Protože to byla pravda. Ruštinářka propukla v záchvat kašle a hodila na stůl kroniku s mým obrázkem. Pravda, některé proporce nebyly zcela vydařené a musím uznat, že ta barevnost nebyla úplně vyvážená, ale tenkrát jsem prostě neměl k dispozici moc času a rozbilo se mi ořezávatko, takže žlutá došla příliš brzy a západ slunce jsem musel trochu dohánět jinými barvami. Ale jinak se mi to zdálo v pořádku.

Ředitel mi řekl, že tohle se může dotknout nejen mě, ale i mé rodiny. A taky se může stát, že by mě mohli vyhodit ze školy a nemohl bych už nikdy hrát fotbal. Potom se mě ptal, kdo mi to poradil. Byl jsem v šoku, protože mě nenapadlo, že by to mohlo někomu vadit. A proč bych kvůli tomu neměl hrát fotbal. dusili mě tam skoro tři hodiny. Tenkrát jsem odcházel domů s brekotem a křivdou. A strachem v duši. Ten obrázek vzducholodě, která přistává v New Yorku a lidé jí mávají jsem musel před těmi lidmi vytrhnout. A do druhého dne jsem měl namalovat Kreml.

Nenamaloval jsem ho. Odevzdal jsem kroniku a řekl jsem ruštinářce, ať si tam ten Kreml namaluje sama, když se jí tak líbí. Ten rok jsem dostal čtyřku z ruštiny a čtyřku z občanské nauky. Nesměl jsem od té doby dělat spoustu věcí s ostatními dětmi. O té vzducholodi mi zakázali mluvit přede všemi. Tenkrát jsem si říkal, jak debilní ti lidé musí být a doufal jsem, že to celé jednou skončí, protože taková věc přece nemůže vydržet, když je postavena na hlouposti.

[ad#clanek-respo]

Tu stránku mám dodnes schovanou doma. Nedávno jsem se na ni díval a pravda, ta kompozice není nejlepší, má své chyby a barevnost se dala vymyslet líp, ale pro mě je ta kresba dokonalá a neměnil bych na ní nic.

A jsem rád, že to komunistický svinstvo prohrálo, protože tak to má být. A my na to nikdy nesmíme zapomenout, co to bylo za kretény a pojďme jim to připomínat pořád dokola a sobě taky, aby nedošlo k mýlce, že tahle banda vrahů a hlupáků zničila hodně životů a k tomu všemu ani nebyla schopná říct promiň. Bijte komouše. Až navěky věků. Protože si to zaslouží… Oni budou vědět, za co to je.

havlik

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...