8.10.2020
Kategorie: Ekonomika

Co na to banky?

Sdílejte článek:

JINDŘICH KULHAVÝ

KULHAVÝO ekonomických dopadech spojených s koronou není pochyb. Už jarní změna schodku národního rozpočtu jasně naznačila, že se řada zemí řítí do pěkného průšvihu a případný celoroční propad může být mnohem vyšší, než si i ti nejzarytější pesimisté dokázali představit. Devastace většiny odvětví dosáhnula svého vrcholu až nyní na podzim, to když po letních měsících, kdy se aspoň částečně ekonomika rozbíhala, přišlo další její uzavírání. Stát nepřipravený na podobnou situaci a bez zajišťovacího polštáře naprosto v klidu odříznul obrovské množství podnikatelů a společností od zdrojů obživy, aniž by přitom měl vizi, co s údajně šířící se pandemií.

Pojďme se podívat na „úspěchy“ států v boji s pandemií. Přestože se o existenci covidu-19 oficiálně mluví až ve spojení s čínským městem Wu-chan a koncem roku 2019, jeho existence je pravděpodobně starší a je dost možné, že se dosud jeho přítomnost brala jako chřipka. Nikdo tak s jistotou nemůže tvrdit, kdy se objevil a vinit z toho netopýry. Snad jen jeho tvůrci v laboratořích tuší, kdy byl připraven k použití a vypuštěn ven. Je s podivem, že neexistuje tribunál, který by pátral po vinících a dohnal je k zodpovědnosti. Napáchané škody jsou nedozírné a snad jen spojené síly Rothschildů, Rockefellerů a Gatese by dokázaly pomocí svých nesmírných finančních zásob vrátit ekonomiku světa do stavu před „pandemií“. Jenže právě tito jsou podezřelí ze spuštění celosvětové krize a patří k nejlépe vydělávajícím na tomto stavu.

Vir se tak rozšířil po celém světě. Protože zatím není možné šířit podobné věci pomocí internetu, například přes sociální sítě, bylo nutno využít leteckých tras a pohybu lidí po celém světě. Tento způsob přenosu v nynější společnosti funguje výborně, takže během pár měsíců byl covid-19 všude. Co je s podivem, je rychlost, se kterou byl na trhu test na jeho přítomnost v lidském těle, navíc s daty vzniku ještě před vypuknutím pandemie. Další zvláštností je nulová snaha hledat lék na propuknuvší onemocnění a honba za vývojem vakcíny. Jde o jistou zvláštnost, které nikdo nevěnuje pozornost. Na rozdíl od jiných nemocí, na které Vám lékaři naordinují různé přípravky, covidem postižení se většinou léčí samotní a až při závažnějším a mediálně zpopularizovaném průběhu dochází k léčbě některým ze starších farmak, ovšem dosud nikoliv prokazatelně dostatečně účinných. Při hodně těžkém průběhu spojeném s jinými onemocněními v těle pacienta se pak léčí více věcí najednou, protože průvodním jevem jsou zápaly plic a další komplikace. Těchto případů je však s ohledem na následky v sociálním prostředí minimum a jejich význam je zveličován, byť dopady na jednotlivce a jejich okolí je jistě individuálně tragický. To však platí pro každé úmrtí a covid jich způsobuje skutečně i přes strašení minimálně.

V kontextu s výše uvedeným je tedy zjevné, že se žádnému státu nepodařilo šíření viru zabránit. Platí to pro covidové ignoranty v Bělorusku, švédské promořovače i despotické Němce stejně, jako pro gestapem se inspirující australskou vládu s jejím stanným právem. Covid je snadno se šiřitelný vir, který prostoupí celosvětovou společností i přes nesmyslné nošení roušek a další opatření. Ten vir tu prostě je a bude, i kdyby Prymula na trakaři jezdil. Otázkou tedy zůstává, je li lepším způsobem nechat s tím malým zmetkem naše těla bojovat a vytvořit si imunitu, nebo mu bránit v rozletu, což je stejné, jako když byste spali v igelitovém zábalu ve vlastní posteli, aby jste se nedostali do kontaktu se všudypřítomnými roztoči. Žít ve sterilním prostředí možná teoreticky jde, ale rozhodně Vám to nezajistí dlouhověkost a ve chvíli, kdy ho opustíte, tak o to rychleji zemřete i na něco úplně obyčejného, co jiní přežijí bez vážnějších problémů. Jistě, v určitých případech je tedy nutné věnovat nákaze větší pozornost, nikoliv však mediální, ale spíše lékařskou. Vir má už nyní 132 mutací, a to číslo se může denně měnit. Ale v zásadě je pořád tím samým virem, který časem bude slábnout.

V nastalé situaci je tedy třeba místo zavírání ekonomiky její podpora. Babišem údajně vybojovaných 750 mld korun by mělo sloužit k nastartování ekonomiky a vytvoření můstku přes toto období. Například formou úvěrů poskytnutých státem. Samotné banky totiž i přes přebytek hotovosti způsobený tím, že řada lidí v této době místo utrácení vytváří určité zásoby a vkládá peníze do těchto ústavů, i přes příslib vlády a tzv. Covid program zastavily přidělování úvěrů. Reklamy v televizích běží, proslulý kocour od Monety slibuje nízké úrokové sazby, ale když pohovoříte se zaměstnanci bank či o úvěr rovnou požádáte, tak zjistíte, že v poslední době se prostě peníze nepůjčují, nebo jen proti přemrštěným zástavám či do výše, za kterou si koupíte tak rohlík. Ne proslulou a expandující rozvážkovou službu. Zdůvodnění, proč úvěr nedostanete, jsou výsměchem. Jenže se zdá, že výše zmíněné miliardy jsou předurčené spíše k rozkradení, na což má vláda přesně rok, než budou vyhlášeny výsledky parlamentních voleb. Zároveň je to držhubné a startovací balíček k prosazení ekošílenství nazvaného Zelený úděl pro Evropu.

Budeme tedy nadále svědky brutálního propadu, zavírání provozoven, plných pracovních úřadů, lidí zaměstnaných na černo z důvodu neplacení sociálních a zdravotních odvodů za zaměstnance. Stoupne kriminalita. Přidejme represi ze strany Finanční správy a jsme tam, kde jsme být nechtěli. A mezitím se poslanci hádají o zmrazení svých platů a Prymula s Babišem si plní kapsy na vládních nákupech. Postupně tedy padá vše, restaurace, hotely, dálková odprava. Cestovní ruch úplně utichnul. To je jen špička plovoucího ledovce. A jak známo, pod hladinou je jeho dalších 9/10. To, co nás čeká, moc pěkné nebude. A nevěřte tomu, že se banky třesou na to, aby Vám pomohly. Ostatně stejně víme, že pokud si dáte práci a půjdete po struktuře jejich vlastníků, dojdete ke jménům, které už jsme tu v článku uvedli. A to vysvětluje mnohé.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,07 out of 5)
Loading...