
Brněnský sraz ukázal, jak snadno se Češi nechají rozeštvat
BENJAMIN KURAS
„Velký štěp,“ řekl o sudetoněmeckém brněnském srazu v jednom podcastu Thomas Kulidakis. Ne rozkol, ne rozbroj, rozvrat či roztržka, ale „štěp“.
Člověk se holt asi musí narodit v jiném jazyce, aby dokázal v tom novém z národní slovní zásoby vydlábnout takovou jazykovou lahůdku. A štěp mezi Čechy je to nejvýznamnější, čeho brněnský festival docílil. Skoro jako by to byl ten jeho účel pravý a – jak se rádo říká – prvoplánový. Jako by si landsamanšaft chtěl vysondovat, co si Češi nechají líbit, kam až se u nich dá zajít, jak se nechají rozeštvat.
Jako bychom těch štěpů už od Covidu neměli dost, tento je v mnohém přetrumfl. Fascinující bylo sledovat, jak se ty dosud pestré názorové bubliny a bublinky seřazují do dvou vyhraněných a nepřátelských šiků, poslušně, ukázněně. Bez potřeby stranického „biče“ – jak stranické hlasovací jednotě říkají Britové, jejichž parlamentní strany mají funkcionáře zvaného Chief Whip, čili vrchní bič, který na stranickou jednotu dozírá, někdy pomocí vyhrožování, občas i trestání.
Strany
Strana odpůrců sjezdu sestávala z mnoha různorodých „umírněnců“, s výhradami třeba vůči rétorice některých protestujících poslanců a zbytečnosti parlamentního hlasování. Nebo jen s lítostí nad zbytečným rozeštváváním a oživováním konfliktů, které se zdály dávno vyřešené (jako bývalý ombudsman Křeček), nebo s otázkou „kolikrát se ještě s nimi máme smiřovat?“ (jako právník Hasenkopf.)
Pro stranu obránců srazu k sešikování stačilo stát viditelně na opačné straně než okamurovští „extrémisté a náckové“. Když je japončík proti, musíme být pro, neboť přece „nejsme jako oni“. (Kdyby byl proti, museli bychom být pro.) Kdokoli vyslovil pochybnosti o čistých úmyslech Berndta Posselta a brněnských pořadatelů, nebo jen o samotném smyslu akce, byl obránci automaticky zařazován do okamurovského tábora „komunistů a nacionalistů“ – jak jej nazval sám předseda landsmanšaftu Posselt.
Historická fakta se stala irelevantní. Historická posloupnost a kvantitativní nesrovnatelnost zločinů příčinných a následných byla vymazána. Zamlžil se rozdíl mezi násilím při divokém vyhánění (za něž se český stát s podpisem prezidenta Havla oficiálně omluvil) a samotným vysídlením (které bylo výnosem konference vítězných spojenců, převzatým do československých zákonů). To první bylo porušením zákona, to druhé jeho naplněním.
Hlavní argumenty obránců srazu byly tyto:
- Je to soukromá akce soukromých spolků, nic mezistátně politického.
- Landsmanšaft se vzdal veškerých nároků na zrušení Benešových dekretů a navrácení majetku.
- Protestující čeští nacionalisté v EU kolaborují s nácky AfD, která naopak zrušení dekretů prosazuje.
- Při odsunu byl uplatněn protiprávní princip kolektivní viny. S brněnským sjezdem sympatizují i významní Židé, jimž Němci ublížili víc než Čechům.
- Landsmanšaft je spolek hlavně kulturní a opravdu, opravdu, opravdu nechce nijak ovlivňovat českou politiku, česko-německé vztahy, ani rušit poválečné uspořádání.
Zní to přátelsky. Akorát to tak trochu skřípe.
Soukromá akce za účasti bavorského premiéra a spolkového ministra vnitra, s prezidentským pozváním na Hrad, je vážně soukromá a nepolitická?
Takže někteří
O landsmanšaftu a Benešových dekretech vám třeba chatGPT řekne toto: „Sudetoněmecký landsmanšaft v roce 2015 změnil své stanovy a vypustil explicitní požadavky na navrácení zabaveného majetku, odškodnění a znovuzískání vlasti, ale „kritiky Benešových dekretů se nevzdali úplně“. Kdyby se vám zdálo, že AI kecá, nebo vám v tom chybělo něco konkrétního o tom majetku, mrkněte do Reflexu čísla 20 ze 14. května, kde sám pan Posselt o vzdání se majetkových nároků říká: „Někteří tak neučinili proto, že se majetku opravdu nechtějí vzdát, druzí to využili jako symbol ublíženosti.“ Takže někteří.
Podobně si můžete v AI vyťukat tu náckovskou AfD a poví vám toto: „Alternative für Deutschland nemá v celostátním spolkovém programu explicitní požadavek na zrušení Benešových dekretů. V oficiálních programových dokumentech AfD se toto téma standardně nevyskytuje. Současně ale někteří představitelé AfD — zejména v Bavorsku a v prostředí napojeném na sudetoněmeckou otázku — dlouhodobě Benešovy dekrety kritizují a část z nich podporuje jejich revizi nebo zrušení.“
Princip „kolektivní viny“ nevymysleli Češi, nýbrž Němci. Na jeho základě se jim téměř podařilo z Evropy vymýtit kolektivní etnikum židovské, a podle Heydricha zvažovali budoucí kolektivní vymýcení etnika českého. Navíc, odsun nebyl zcela „kolektivní“: týkal se těch 90 procent českých Němců, kteří se zřekli československého občanství a přijali říšské. Těch 10 procent smělo zůstat, i když někteří ještě rádi utíkali před komunismem.
S brněnským sjezdem sympatizují a ublížení odpouštějí Židé (zase jen někteří) proto, že Židé mají historicky nekonečnou schopnost znovu a znovu odpouštět. Bez ní by si neměli s kým povídat.
A nakonec tato pozoruhodná myšlenka, která v Posseltově rozhovoru asi většině čtenářů unikla: „Nacionalisté a komunisté (…) téma dekretů stále víří. Podle nich prý chceme rozvrátit poválečný řád. Každý ale ví, že poválečný řád byl diktaturou stalinismu, o kterou nikdo rozhodně nestojí.“
Takže postupimská konference, která se stala zákonem platným pro celou Evropu a umožnila Němcům návrat z barbarství a bestiality do lidství a civilizace, byla diktaturou stalinismu. Nikdo o ni nestojí. Uchovat ten poválečný řád chtějí jen komunisté a nacionalisté. A každý to ví.
Kdo tady z koho dělá blbce?
DENÍK.TO
- Jak to chodí v Českém rozhlasu Plus? - 30.5.2026
- Vít Rakušan … nejnebezpečnější muž v republice - 30.5.2026
- Brněnský sraz ukázal, jak snadno se Češi nechají rozeštvat - 30.5.2026


V MF Dnes vyšel v úterý 12. května rozhovor s tímto obézním individuem. Palcový titulek na titulní straně: Posselt: S dekrey nemohu souhlasit. Dojem z rozhovoru: Ví, že Čechy rozeštvává a dělá mu to dobře.
Chazar Kuras zase lže, cituji:
„S brněnským sjezdem sympatizují a ublížení odpouštějí Židé (zase jen někteří) proto, že Židé mají historicky nekonečnou schopnost znovu a znovu odpouštět. Bez ní by si neměli s kým povídat.“
Ale nedivím se pokušení dělat si z gojim dobytka srandu, když tento dobytek skočí nekriticky na všechno.
Benjamin Kuras nemá pravdu. Češi nejsou rozeštvaní, jen náckům nedali dostatečně najevo, kam patří. Prostě na to nemají čas, protože to nepovažují za důležité. Nepovažuji za důležité vysvětlit bílým podkolínkám, kde je jejich místo. A vysvětlit jim to důrazně. Postačila by jedná pořádná demonstrace a ten přifouklý Hitler by už se k nám nepáchal ani ve snech!
Ano, tupé ukrotschechischen ojroovce nepovažují za důležité nic kromě zábavy pro opice a akcí v zuprmarketech.
Já su len vesnický sprosták,
vůbec nerozumím o čem Kuras píše,
tedy snad krom snahy vytěžit krapet sympatií pro lžidy.
Ale nesouhlasím že by sudeťáci a pár podržtašek rozdělili naši společnost.
Když je u nás (dnes už bohužel málokdy) v sobotu zábava,
tak trocha bolšánů v důchodovém věku vzadu u stolu vzpomíná na staré zlaté časy,
trocha mladých si nafackuje před hospodou,
trocha paniček se ztratí se sousedem za hospodou.
Ale naprostá většina se dobře baví a užívá si možnost vyhodit si z kopejtka ….
Nikdy jsem si nevšiml, že by trocha bolšánů, trocha přemotivovaných mladých, nebo trocha zhrzených paroháčů rozdělila naši vesnickou společnost.