
Vít Rakušan … nejnebezpečnější muž v republice
THOMAS PAUKNER
Přemýšlím, zda se dobrovolně stanu sebevrahem. Zajímal by mne proto i kultivovaný a pokud možno obsažný názor čtenářů.
Minulá vláda měla ministry neschopné, ty schopnější a ministry všehoschopné. Jana Černochová to dle mého názoru myslela dobře, ale dopadlo to jako vždycky a Mikuláš Bek byl s přehledem nejhorší ministr školství v novodobé historii – neudělal nic, nechal systém erodovat a raději trávil čas v Brně se svou výrazně mladší partnerkou a malým dítětem. Desetitisíce rodičů mezitím polykaly prášky nad přijímačkami na střední školy a české školství zaspalo dobu, což se bude jen těžko dohánět. Petr Hladík je pak příkladem nejneschopnějšího hochštaplera, který šel na ruku komukoli, kdo mu poskytl výhody – viz mé články o solárních baronech a nápojářské lobby. Bylo toho ale více – KDU aktivně lobbovala za maximální možnou provozní podporu starých solárních elektráren z éry let 2009 až 2010, čímž by dotčené firmy vydělaly další miliardy korun.
A povedlo se.
Z těch lepších ministrů lze jmenovat Martina Kupku, kterému na dopravě nelze příliš vytknout až do roku 2025, kdy se nechal Zbyňkem Stanjurou zlákat ke zcela vylhanému rozpočtu a musel jej veřejně obhajovat, ačkoliv věděl, že jde o vylhaný nesmysl. Také Petr Kulhánek na MMR neutralizoval přešlapy Ivana Bartoše a dík mu patří za to, že si přelomové nápady na převážně provozním resortu nechal pro sebe a raději přijal roli provozního manažera bez toho, aby na resort tahal příliš politiky.
Nechci jen kritizovat, tudíž je třeba alespoň těmto dvěma ministrům uznat jistou míru úspěšnosti.
Do historie jistě vstoupí i Pavel Blažek jako všehoschopný, zejména díky bitcoinové kauze, získávání informací ze živých spisů a angažmá Radomíra Daňhela, brněnského démona a hochštaplera, který si svými zhoubnými kvalitami nezadá s Petrem Hladíkem. Zbyňka Stanjuru lze také vnímat jako šedou eminenci a ne, Petr Fiala se jako profesor pouze tváří. Když jde do tuhého, je ochoten největšímu mediálnímu magnátovi v republice narazit nůž na krk a otevřeně vystupovat za zájmy Michala Strnada.
To nejsou mé domněnky, informace přinesla „oceněná“ levicová novinářka Apolena Rychlíková a levicový týdeník Respekt.
Všehoschopnost Blažka, Stanjury i Fialy ale bledne před Vítem Rakušanem. Než vypukla kauza Dozimetr, byl Rakušan připraven skrze Michala Redla ovlivňovat dění na České poště a díky zveřejněné nahrávce nejužšího vedení STAN je také zcela jasné, že měl informace o brzkém zadržení klíčových aktérů dříve než by bylo zdrávo. Mocenská klika za Rakušanem složená z veřejnosti nepříliš známých miliardářů, jakými jsou například Jan Dobrovský, Petr Pudil a Martin Vohánka, je nebývale mediálně a vlivově silná – rozhodně byla před sněmovními volbami silnější než Andrej Babiš.
Během své cesty na výsluní zvládl Rakušan vymanévrovat nemožné – po vypuknutí Dozimetru nerezignoval a dokonce mu k dnešnímu dni stoupají preference a STAN se stává nejsilnější opoziční silou. Není to náhoda – pro Rakušana pracují nejlepší lidé ve střední Evropě, z nichž někteří jsou na výplatní pásce Strnadovy Czechoslovak Group. Shodou okolností se Martin Klčo, hlavní stratég kampaně Petra Pavla, objevuje současně u Pavla, u Rakušana a dokonce i v CSG. Michal Repa a Martin Burger, Rakušanovi marketéři z roku 2025, byli zároveň Pavlovými marketéry a v jedné z předchozích štací se podíleli na přípravě násilného převratu na Balkáně.
Propojení na všech myslitelných úrovních, od angažmá Jana Farského coby politického poradce Pavla po společný program, společné marketéry, společné sponzory a společný „program“ – euro, právo veta atd. – dělá z prezidenta a Víta Rakušana skoro až spolustraníky.
Ticho po pěšině.
Pošta měla být zisková a Balíkovna prodaná. Ztráta je větší než kdy dříve, majetek je rozprodaný a Balíkovna je ve ztrátě 2,4 miliardy – takovou firmu si nikdo nekoupí ani „za odvoz“ zvlášť tehdy, když je její provoz svázán s absolutně neperspektivním státním podnikem a při oddělení by se ztráta ještě prohloubila. Odpovědnost za Českou poštu přitom Rakušan spojil se svou osobou již na počátku mandátu.
Ticho po pěšině.
Pak jsou tu ty tendry. Neprůstřelné vesty pro policii dodává syn šedé eminence zbrojního byznysu. Firma bez zaměstnanců sídlí v paneláku a vesty neprošly zkouškami kvality. I tak je vnitro „na sílu“ koupilo od oné panelákové firmy. Životy policistů? To není důležité.
Ticho po pěšině.
Personální čistky v tajných službách. Exodus zpravodajců do holdingu CSG Michala Strnada tvoří z firmy třetí civilní rozvědku. Odchody musel osobně schválit Rakušan a jelikož dnes elitní zpravodajci pracují pro Strnada, nebyl to zřejmě příliš velký problém.
Ticho po pěšině.
Vojenská i civilní rozvědka pracují pro Strnadův holding v rámci České muniční iniciativy, kde podle serveru Investigace.cz dochází k nákupům staré sovětské munice za dvojnásobnou cenu proti novým nábojům vyráběným v Turecku. Náklady hradí Česká republika a členové rozvědek po nějakém čase plynule přechází do CSG. Strnad exponenciálně roste, kupuje si mediální vliv, usiluje o Mafru a dokonce se za přispění vlády pokouší o nepřátelské převzetí Seznamu Iva Lukačoviče. Vláda vyhrožuje zapojením ÚOHS, k zásahu úřadu následně skutečně dochází. CSG se stává po IPO nejhodnotnější českou firmou. Za pouhé tři roky vlády Petra Fialy navýší svou hodnotu 70 násobně.
Ticho po pěšině.
Kauzy STAN vyšuměly do ztracena, v Dozimetru je více spolupracujících obviněných a dohod o vině a trestu než v jakémkoli jiném případu a mluví se jen o podílu TOP 09, nikoli o jakémkoli podílu hnutí STAN nebo jeho špiček.
To ticho je ohlušující.
Jenže na své cestě za slávou, vlivem a penězmi udělali Vít Rakušan i jeho okolí několik zásadních chyb. S jídlem roste chuť a když se chrochtá blahem až příliš „nahlas“, přestanou si mocí opojení aktéři dávat pozor. Tak si říkám, proč to nikdo nerozkryl? Proč nikdo nepřezkoumal tendry na Ministerstvu vnitra, kde ke Strnadovým firmám plynuly miliardové kontrakty, často předražené a zmanipulované tak bizarně, že by tomu snad ani nikdo příčetný nevěřil?
Sám vím, že mediální řev není určující – skutečně nebezpečné je mediální ticho.
Mám se na stará kolena stát dobrovolným sebevrahem? A proč vlastně? Má někdo v České republice zájem na odhalení bezprecedentní korupce ve chvíli, kdy je Ministerstvo obrany schopné podepsat smlouvu s firmou Tatra, jen aby jí o několik dní podepsalo s jinou firmou, plně vlastněnou Michalem Strnadem, která si k ceně přičte 1,8 miliardy navíc?
Nikdo neskončil za mřížemi, nikdo nebyl odvolán – mediální ticho bylo opět ohlušující a příslušníci NCOZ asi dostali od Víta Rakušana dovolenou, jinak to nechápu.
Můžu to zpracovat, můžu doručit nezpochybnitelné důkazy a mohu také objasnit celý řetězec událostí, který vedl k raketovému zbohatnutí několika vyvolených na úkor státu – je ale otázkou, zda to někoho bude zajímat v době, kdy mám pocit, že je všem již všechno naprosto ukradené.
Budu rád za vaše názory.
Šalom.
FB
- Jak to chodí v Českém rozhlasu Plus? - 30.5.2026
- Vít Rakušan … nejnebezpečnější muž v republice - 30.5.2026
- Brněnský sraz ukázal, jak snadno se Češi nechají rozeštvat - 30.5.2026


Jo, Rakušan je nejlepším pracovníkem jistých zahraničních sil.
A proto je nepostižitelný. Zatím. Proto si mohl vyskakovat.
Ale situace na frontě a ve světě se mění každým okamžikem. Síly, kryjící (a futrující) STAN mohou kdykoli bleskově změnit názor, jaká politika je pro jejich zájmy výhodnější.
Podívejte se na ukrajinské Mindiče. Dlouho byli nedotknutelní. Ale jejich šéfík začal vadit…
To se může stát i Rakušanovi. Žádný vděk, žádný důchod na Floridě. Jen prosté cynické (a v dané chvíli politicky výhodné) předhození davu.
V článku zmíněné figury jsou asociálové a proti těm lze bojovat jedině jejich zbraněmi. Jsou to bezohlední a nebezpeční tvorové a dokud se takoví budou rodit tak bude společnost tzv.atomizovaná. Takže najmout asociály na boj s asociálama.
Tak tak, stejnými zbraněmi. Jako ve světě, v demokratickém světě. Prostě se musí najít někdo, zaplatit, kdo tu vykulenou krysu jednoduše zastřelí. Co je na tom divné? NIC.
Můj názor je, že by to byla sebevražda. Tyhle kausy jsou tak velké, že musí být kryté i dohodnutým mlčením opozice. Na venek na sebe v parlamentu štěkají, ale když jde o miliardy (desítky miliard), drží basu. Dnes tečou prachy tobě, zítra mně.
Kór když jde o silové složky. Proti těm nikdo nepůjde. Třeba Koudelka. Pan nedotknutelný, přestože je to od pohledu krysa. Viz třeba Vrbětice.
Babiš proti Rakušanovi určitě nepůjde. Okamura by možná šel, ale ze své pozice toho moc nedokáže. Macinka je rád, že mu Babiš dá nějaký prostor v diplomacii. Do vnitra ho nepustí ani náhodou. Důkazy budou dobré tak do učebnic dějepisu.
Typicky votlemený zubatý vykulený prdelatý krátkonohý Chazar Pulec Kulizrak z Kolína žije v konkubinátu s Chazarkou z Kyjeva, která je dcera Chazarky Célia Kapitelman alias Jůlia Tymošenko. Takže „český“ ministr vnitra ve vládě nečeského Pětisrance byl součást Kyjevské Ukrochazarské mafie. Z toho plyne i bezbřehá tolerance korporátní PČR ke kriminalitě ukrochazarských parazitů alias „válečných uprchlíků“. To Kulizrak je třeba také za tím, že ukroparazité alias „uprchlíci“ nemusí platit povinné ručení na svá luxusní fára nemusí mít osvědčení o platné technické kontrole vozidla.
Svým chazarským židobanderovským soukmenovcům Kulizrak vydal část České Pošty, kterou systematicky vedl „zu grunt“ (ta je pod MV). Tato ukrochazarská Nova Posta vyrostla a napakovala se na špeditérství pro ukrochazarské banderovce, kterým již od začátku masakrů před 12 lety na Donbasu a Luhansku zajišťovala do západní Ukrochazárie přepravu uloupených majetků po uprchlých nebo zabitých Rusech. Kulizrak šel ještě dál, České poště nařídil přepravu zásilek do Ukrochauárie bezplatně, takže Ukroparazité si za luxusní českou ukroparazitickou sociálku nakupují zboží, a ČP jim to, třeba bednu s pračkou, grátis dopraví ke šmelině k nim domů do Kyjeva.
Podkarpatský východní cancour nechali židozednáři v r. 1918 připojit k nové ČSR, aby potalmudštělí Chazaři z podkarpatských štetlů a goletů měli otevřená vrata pro invazi na šťavnatou zakosherovanou pastvinu ze zablešených podkarpatských hliněných štetlů a goletů. Národnostně a geograficky ten cancour patřil pod Maďarsko a Rumunsko. Od té doby proběhla řada invazí Ukrochazarů na Moravu, do Slezska a do Čech.
Již pátým rokem probíhá další chazarská invaze, přesazeno bylo k nám nejméně milion ukrochazarů alias „válečných uprchlíků“ a zdaleka ještě neskončila. Chazarů a jejich kříženců už je na parcele korporace ČR Ltd. cca 2x více než Čechů. Chazarské invazní vlny z východu, z území bývalého ztalmudizovaného Chazarského kaganátu, probíhaly již na konci 19. století.