Zpověď pionýrky Peslarové
D. D. KRAJČA
Píše se rok 1988. Republika úpí pod jhem socialismu, regály zejí prázdnotou, lid se potácí ulicemi v zoufalém očekávání banánu a někde uprostřed té šedi vyrůstá malá pionýrka Danuška Peslarová. Dítě režimem těžce zkoušené. Tak těžce, že by člověk při pohledu na rodinné poměry skoro zamáčkl slzu. Nejlépe do kapesníku zakoupeného v Tuzexu.
Rodina Peslarových totiž rozhodně nepatřila k těm, které by tehdejší socialistická realita drtila svou železnou botou.
Soudruh Peslar byl vysoce postaveným funkcionářem, soudruhem nejen podle stranické legitimace, ale patrně i podle společenského postavení, které s ní přicházelo. Paní Peslarová si rovněž nežila právě životem ženy čekající od čtyř ráno před masnou na kus bůčku. Dohromady tvořili rodinný obrázek takřka vystřižený z propagační brožury ÚV KSČ.
Tatínek funkcionář, maminka zabezpečená a dítěti mohl socialismus ukazovat svou přívětivější tvář.
A malá pionýrka Danuška? Inu, té muselo být opravdu krušno.
Zatímco některé děti znaly západní svět hlavně z obrázků a vyprávění, u Peslarových se údajně materializoval přímo v obýváku. Tuzex, Eso, zahraniční zboží, žvýkačky s Donaldem, čokolády a video Grundig. Ano, video. V roce 1988. V době, na kterou dnes mnozí vzpomínají tak, že barevná televize představovala rodinný majetek téměř strategického významu, mohla malá pionýrka doma sledovat západní techniku a patrně přitom přemýšlet, jak nesnesitelně ji ten režim utlačuje.
Takové dětství zanechá stopy.
Jeden spolužák měl céčka. Druhý dostal k Vánocům mandarinky. Třetí znal Tuzex především podle toho, že kolem něj občas prošel. A Danuška? Ta mohla poznávat zahnívající kapitalismus prakticky, prostřednictvím jeho elektroniky, sladkostí a spotřebního zboží. Ideologický boj se zkrátka nejlépe vede s čokoládou v ruce a Grundigem v obýváku.
Nouze byla u Peslarových především teoretickou disciplínou. Něco jako imperialismus, o kterém se člověk učil ve škole, ale osobně se s ním setkával hlavně prostřednictvím výrobků, které by si rád odnesl domů.
Pomeranč tak nemusel být každoročním důkazem, že se blíží Vánoce. Západní zboží nebylo bájným pokladem ukrytým za železnou oponou a rodina nemusela řešit přesně tytéž starosti jako lidé, jejichž jménem komunističtí funkcionáři tak rádi hovořili.
A právě tady začíná být dnešní vyprávění o tehdejší době pozoruhodné.
Protože stěžovat si zpětně na poměry, z jejichž privilegovanějšího patra člověk vyrůstal, je trochu jako sedět v první třídě Titaniku a po letech vydat paměti o nesnesitelném nedostatku lehátek na palubě.
Ne, socialismus nebyl ráj. Nebyl spravedlivý, nebyl svobodný a privilegia stranických kádrů patřila k jeho odpudivým vlastnostem. Právě proto je ale poněkud komické, když se role obětí začnou po desetiletích rozdávat také mezi ty, jejichž rodiny nestály před dveřmi systému, nýbrž měly od nich podstatně lepší klíče.
A tak když dnes posloucháme zpověď někdejší pionýrky z dobře postavené rodiny, sluší se vzpomenout i na ty skutečně obyčejné děti roku 1988.
Na ty bez Grundigu.
Bez Tuzexu.
Bez funkcionáře doma.
Ty totiž možná mají na tehdejší poměry také nějakou vzpomínku.
Jen kolem ní není potřeba po téměř čtyřiceti letech stavět vitrínu s nápisem „Mé těžké dětství za socialismu.“
Daniel Danndys Krajča, FB
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2026:
**********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Ludmila Kárská 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Anonym 300,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Anonym 70,- Kč, Bohumír Holeček 500,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, František Burda 50,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Vladimír Pospíšil 250,- Kč, Miroslav Hloušek 200,- Kč
Celkem za měsíc: ... 8 620,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
Podobné příspěvky
Od svržení Kaddáfího uplynulo 9 let. Velm...
LUMÍR NĚMEC Od svržení Muammara Kaddáfího uplynulo 9 let. Počáteční radost libyjského obyvatelstva vystřídala frustrace a beznaděj. Není se
Dolejš (KSČM): Komunismus není zločinný ...
HNC 15|02|2016 Komunisté z KSČM se navenek pro někoho tváří demokraticky, to je ale pouhá iluze a přetvářka. I
Jo jo,socialismus nebyl ráj,ale ráj není ani současný také binec,který ani nelze nějak slovně definovat…
Tady je spousta těch komančů co říkají že tady byl komunizmus. Ale tady byl státní kapitalizmus, co stranicky nazývali socializmem.A ten podle vyráběl, ale z politických důvodů vejvar nešlo přesunovat rovnou na konta vybraný zasloužilých straníků. No, a dneska to už de. 400 mld dluhů, pardon 1,2bil dluhů a ještě předtím miliardy a zase miliardy a už to de. Už se přesouvá na účty jedna báseň.
Si pamatuju ten socialistický film jak pošťačka zahodila někam socialistyckých 100kč až to nemohla přežít.
no a tahle blbá a hnusná kráva teď parazituje v europrdlamentu a přitom má IQ horší než slepice… a co ty její falešné tituly? jak může být profesorka, když neumí anglicky? a co ty její zlodějny? a co ty prodané diplomy??? patří k dozimetrickým sviním, tak se není čemu divit…
Autore vůbec nevím kde jste vzal ty prázdné regály nebo fronty před masno natož ve 4 ráno.
jj, tohle je blbost, hlavně v 80. letech… ale článek je hlavně o té pitomé Blbuši.
Rozumím, ale uráží mě, jak autor píše a nezná, jak to bylo jako bychom žrali brouky a bydleli v zemljankách.
Dobrý voják Švejk – Vězení
Je to rozhodně lepší jak to bylo.
Dneska je to legrace, kavalce máme, hajzl máme, ….
https://www.youtube.com/watch?v=81Bwp9dQtBQ
Nadsázka ….
Jsem zvědavý, jak to dopadne, až se znovu změní režim. Kteří lidé pak budou nejvíce vyprávět, jak úpěli za kapitalismu? Myslím že ti co si dnes nemohou dovolit bydlení nebo založit rodinu to nebudou. Ale musíme vzít v úvahu, že miliardáři zažívají strašný stres a musí od rána do večera pracovat. Oni by se těch miliardových majetků strašně rádi zbavili, protože tu odpovědnost je tak strašně těžké unést, ale neudělají to z lásky k ostatním lidem a protože se chtějí za každou cenu obětovat pro vlast. Proto nám ten kapitalismus dnes tak prosperuje. Myslím proto, že charita by na miliardáře měla udělat sbírku. Jinak nám i se svým majetkem utečou do zahraničí, kde na ně budou hodnější a rádi jim dají dotace či státní zakázky nebo jim zjednoduší zaměstnávání přistěhovalců.
Jak se sbírka za chudé miliardáře vypíše – dávám víčko. Možná dvě
Za socíku se dalo žít úplně normálně. Ano, na barevné televizory se stály fronty. Ale potraviny byly, bydlení bylo, novomanželské půjčky byly, o děti postaráno bylo, dovolené ROH v Tatrách za pakatel byly. Cesty do západních krajin nebyly. V roce 1982 jsme prožili s manželkou úžasnou dovolenou v Bulharsku u Černého moře. Žádné přecpané pláže, kde se bojuje o lehátka.
Tady se vždy zapomíná , že spousta lidí měla chaty a chalupy . Po 89. jsme spolupracovali s francouzskou firmou , jejich inženýr seděl mezi námi .Ten nemohl pochopit , že většina kolegů měla chaty a chalupy na venkově. Byl to Pařížan , říkal , že hypotéku na byt bude splácet prakticky navždy a chatu nebo chalupu na venkově mají jenom hodně bohatí lidé !
Husák zavedl volné soboty a na 2 dny už stálo za to jezdit na chalupu. Chataření vzniklo díky Husákovi. Husákova doba byla nejblahobytnější období v historii ČSR, ČSSR, ČSFR a ČR. Takový růst životní úrovně obyčejných lidí se už nikdy neopakoval.
Na to jsi přišel hlavou? Svou vlastní? Neposmívám se, jen prosím nepiš, když nevíš. Volné soboty se zaváděly na 50% – každá druhá – v r. 1966. To Husák byl rád, že je rád a nesedí. Každá prvá nastala o dva roky poté, to Husák jen kibicoval Dubčekovi a dělal „lednového komunistu“. Takže …, jasný?
Ano přesně tak, nebylo to za šéfování komančů tak strašné jak se dnes prezentuje. Život se dal absolvovat celkem v pohodě a ta svobodnost je pojem také velmi diskutabilní. Možnost jet na zájezd nebo expedici do Tramtárie není Svoboda kterou jakožto pojmem se dnes ohání každý rádo by demokrat. Nadšeně jsem cinkal klíči 25 listopadu 89 na Letné, ale vůbec mě nenapadlo že bolševismus nezmizí tím že se odstraní z vlivných postů funkcionáři s touto nálepkou ale že to je mor který je zažraný pod kůží téměř každého z nás. Demokracie je prostě iluze jako komunismus ,jen s odlišným poločasem rozpadu.
cinkaljste klíčky netušíc že je budete vracet, že, muhehehehee, jednu totalitu diktát proletariátu vystřídala ještě horší diktatura, diktatura neziskovek, klimatohysteriků, LGBT, zelených Kmérů a blbých Uršul fon der Lejno
Na předchozí režim nejvíce nadavaji převlečení bolševici, to jsou největší ludry :).
Tmo na konci – to, o cem vykladas, jsem tehdy (v te dobe) neznal, ani o nich neslysel, asi jsi musel byt nejaka privilegovana svine. Dovolene ROH? Dostupne bydleni? Asi clen KSC, vid?
rudy
Tak znovu, nepochopil jsem, nevím o čem píšeš.
Rudy píše o tom, že za socíku se měli skvěle komouši v Praze a větších městech, ostatní a na venkově na ně dřeli a korumpovali prodavače , aby se na ně dostalo ( stavebniny, auta, motorky, zdravotní péče, lepší potraviny ( viz. prodejny ESO) , …) , takže propagovat husákovy časy dekadence konzumu jest vepřová stupidita
Bože sám jsi stupidní demente.
Balík
jako ironie, dobrýýý.
Ráj to za socíku nebyl, ostatně ráj nikde nebyl a nikde není dosud . Ale moje dětství, které jsem prožil v té “hrozné” době ( jsem ročník1944) bylo šťastné a rozhodně bych ho nechtěl prožívat v době současné a dnešních dětí je mi upřímně líto, především pro ten všudypřítomný tlak na jejich totální zblbnutí. Pro úplnost musím dodat, že moji rodiče byli dělníckých profesí, takže jsme nepatřili k privilegovaným
Říkalo se: Kdyby nebyl fašista, nemusel by být komunista (ano, pro některé to opravdu platilo) a dneska to pokračuje – kdyby nebyl komunista, nemusel by být libtard.
Blbuše je libtardí až moc, čímž se snaží něco zakrýt….
Pionýrka Danuška je pitomá kunhuta, NIKDO za socalismu neumíral hlady, naopak lidé v bývalém Československu koncem 70. a v době 80. let trpěli obezitou, která zrodila slavného doktora Dolečka a jeho nebezpečný svět kalorií, v 80. letech se v Česku otvíraly léčebny pro tlusté děti jedna byla v Sadské druhá v Bludově v Jeseníkách na umístěnku se čekalo, léčebny měly plno
Dcera kovaného přislušníka stb shalom
Krajčo, začínáš bejt trapnej. V r. 1988 měl video každej, kdo chtěl, zrovna tak barevnou TV. Regály rozhodně nebyly prázdný a na bůček se nestála fronta od 4:00 ráno. Seš prostě LHÁŘ.