
To mu museli udělat Rusi!
IVAN HOFFMAN
Vyslechl jsem příběh, ve kterém dítě, školák z druhé třídy, listuje v ilustrované Bibli. Když narazí na obrázek ukřižovaného Krista, zamyslí se a pak mu to sepne: „Tohle mu museli udělat Rusi.“
Každá generace je utvářena atmosférou, která zrovna panuje ve společnosti. Jde o prvotní vklad, respektive prvotní zátěž, která člověka provází věkem, kdy teprve bere rozum. Něco z toho, do čeho se narodil, v sobě člověk nese celý život. Spor se vždy vede o to, zda vliv, kterému jsou děti vystaveny, brát jako výchovu, anebo indoktrinaci. Možná se ale o žádné dilema nejedná. Většinou se indoktrinace považuje za výchovu – a výchovou se míní indoktrinace.
V dobách, kdy společnost ovládne nenávist, se děti vychovávají k nenávisti. U zmíněného českého školáka lze předpokládat dva důležité faktory, vysvětlující jeho šokující dedukci. Jednak v sedmi letech nemá povědomí o existenci křesťanství a současně tráví čas v prostředí, kde je zapnutá Česká televize. Když děti zlobí, ze zkušenosti víme, že z toho vyrostou. S indoktrinací ovšem porostou.
U pohrdání, povýšenosti a nenávisti jde o duševní výbavu, se kterou takto vychovaná generace vykročí konfliktům, destrukci a válkám naproti. Ještě není zcela zapomenuto, jak dopadla generace Němců, vychovaných ve víře, že jsou výjimečná rasa, a to jim dává právo vyhladit rasy méněcenné. Poté co si vykoledovali drsnou odplatu, vychovali Němci pod okupačním dozorem generaci pacifistickou. Ta ovšem právě zestárla a u moci ji v Německu střídá politická elita, která sympatizuje s ukrajinským nacismem. Ukrajinský nacismus se samozřejmě neinspiruje pacifistickým Německem, nýbrž Německem hitlerovským. Není pak těžké prognózovat, jak dopadne generace Ukrajinců, vychovaných ve víře, že jsou výjimečná rasa… Dějiny rutinně reprízují stejné představení, kdy se povýšení, nadřazení stanou obětí sebeklamu, že jim nic nehrozí a že jim cokoli projde.
Na tomto místě se hodí citovat Cicera, že historia magistra vitae, historie je učitelka života. Cicero to myslel pozitivně. Historii chápal jako učitelku, která dává do života dobré rady. Jde o rukavici hozenou skeptikům a pesimistům, kteří se při ohlížení do minulosti soustřeďují na příběhy se špatným koncem. Vyvozují z nich, že špatný konec je zákonitý, a vybízejí vzdát se veškeré naděje, neboť člověk je nepoučitelný a vyhledá šikmou plochu i tam, kde není. Skeptik má za to, že k lidskosti se člověk uchyluje, až když doplatí na nelidskost. A že člověk po katastrofě má na rozdíl od člověka před katastrofou šanci na hezký život.
Dějiny ale mají na repertoáru kromě tragédií i dramata s dobrým koncem. Stává se, že se někdo podle Cicera z historie poučí, a na katastrofu, která vypadala jako neodvratná, nedojde. Řeč je o zázraku. Poučit se z toho, co ještě nenastalo, co teprve hrozí, je výsadou jasnovidců, proroků. Bývá jich ve ztracených generacích jako šafránu, ale jsou.
Současnou rusofobii si nejmladší generace osvojuje jako povinnou četbu. S dospíváním přijde revolta, zpochybňování autorit a odmítání zavedených klišé. Druhák, který dnes při pohledu na ukřižovaného Krista předpokládá, že „tohle mu museli udělat Rusi“, vyroste a uvědomí si, že tady něco nesedí. Nejspíše už bude moci vyhodnotit, jak společnost, vedená k nacismu a do války, ustála srážku s realitou. Vlna nenávisti, hrozící, že nás smete, může opadnout. Anebo smete ty, kteří na nenávist vsadili.
Nevíme, co přijde, nevíme, zda se kalich hořkosti bude pít do dna. Zmíněnému školákovi ale brzy dojde, že v tom, co se stalo na Kalvárii, neměli Rusi prsty. Berme to jako dno, od kterého se dá odrazit.
- To mu museli udělat Rusi! - 16.11.2026
- Pomáhat a přihlížet: Je cílené narušování akcí projev názoru? - 16.11.2026
- Umělci na Letné: Trojan by nejradši Klempíře a další vykázal do Ruska - 16.11.2026

Rusofobie je oprávněná.
Naši „milí krajané“ Němci nás vyhubili „jen“ 360 000 a chtěli některé z nás přesunout na otrockou práci pro ně „nadlidi“ na Sibiř, zbytek vyhubit do posledního kusu a vyčistit protektorát od slovanských podlidí.
To Rudá armáda nás tím, že nás od německých sviní osvobodila (a zemřelo při tom 144 000 vojáků), vlastně okupovala (viď, Blbuše Nerudová).
A protože mezi stovkami tisíc Ukrajinců, kteří nás v srpnu 1968 přepadli, bylo i 64 Rusů (z toho 48 novinářů), přepadli nás vlastně russáci.
A navíc – světe div se – Rusům došla v roce 2022 trpělivost s tím, že ukrajinská armáda hubí etnické Rusy na Donbasu a zasáhli. Hrůza!
Takže je to pochopitelné, ta rusofobie. Alespoň u těch, kteří to slavné Historia magistra vitae neumějí ani vyslovit, natož pochopit…
Koho chleba jíš, toho píseň zpívej
Pokud přestaneme zpívat píseň s těmi, kdo nás živí, přestaneme mít co do pusy. Za to též nese vinu Putin. Ještě to tak, podporovat naše zemědělce! To by tak scházelo!
Víme, že blázny živí Bůh. Jenomže, kdo bude živit nás, co se považujeme za normální?
Už jsem na to přišel! Budou to ti, kdo byli na Letenské pláni.
Mějte se hezky.
Ještě že nežeru chleba. Musel bych si notovat melodii z reklamy na Lidl 🤣
Baštit ovar bez chleba, to je na posrání.