Cenzura je matkou bídy

A dnes je to stejné. Lidi si žijou své životy, nevadí jim plout povrchně po vlnách konzumu a odmítají si dát do souvislostí omezení svobody slova s nastupující bídou.

Je to tak – každá cenzura jde ruku v ruce s bídou. Vždy to tak bylo, je a bude. Omezení svobody slova znamená omezení kritické diskuse. Lidé se tak nedozví, že jim vládnou pitomci a když pitomce volí, volí si tak bohužel i vlastní ožebračení. Cenzura je druhé slovo pro propagandu, která místo kritiky adoruje slabochy a ubožáky a nahrává řešením, které prospívají všemu jinému než občanovi.

Kdo mlčí k cenzuře, kdo souhlasí s propagandou, kope si vlastní hrob chudoby a problémů. Je smutné pozorovat, jak někteří tvrdí, že to tak není, protože jsou to srabi a bojí se ozvat. Je smutné pozorovat, jak to většina nechápe a nepovažuje za důležité a rebelům, kteří se nebojí ozvat, se vysmívá a ignoruje je. Je smutné vidět, jak chudí duchem jdou k vlastní porážce.

Hrátky s plynem jsou toho silným důkazem. Kdo ví, že kupujeme plyn od překupníků, kteří ho stejně kupují z Ruska? Gesto naší vlády, která nechce s Ruskem jednat, tak zaplatí i ta poslední babička, která se nechala zblbnout, vyhodila kamna a z posledních úspor si do domečku nechala zavést plyn. Možná by si mohla přitápět elektřinou, kterou umíme levně vyrobit, ale protože naše vlády ji musí samy od sebe překupovat na burze, nezbyde babičce než opravdu mrznout.

Kdyby tyhle babičky a jejich rodinní příslušníci věděli, jak se věci ve skutečnosti mají, NIKDY by nedovolili, aby se k moci dostali takoví nezodpovědní neumětelové! Mohlo se tak stát jen kvůli cenzuře a propagandě. Dobře jim tak a vezou se s nima i ti, kteří to vidí a varují. Cesta k chudobě není nevyhnutelná, ale už se nejde vrátit…