31.3.2019
Kategorie: Multikulturní soužití

“Ale nesmíš to nikde říkat!” aneb opět učíme děti lhát

Sdílejte článek:

JANA ZWYRTEK HAMPLOVÁ

A jsme zase tam. Už se nesmí mluvit otevřeně, protože by nás mohli stíhat za vyslovení jiného názoru, než se těm nahoře líbí. Těmi nahoře myslím hlavně naši slavnou Evropskou unii. Ta nyní dokonce požaduje, aby byla zakotvena trestní odpovědnost za to, že nebudeme milovat příchozí lidi afrického původu a budeme o tom mluvit.

Naopak – EU žádá v Návrhu usnesení o základních právech lidí afrického původu v Evropě své členské státy, aby (mimo jiné)

  • jim zajistili na svůj účet vzdělání (!!!!!!!!)
  • jim zajistili na svůj účet bydlení (!!!!!!!)
  • jim zajistili na svůj účet práci (!!!!!!!)
  • a aby trestali jiné, než “schválené” názory. To je překlad vyumělkovaného textu, který se v nás snaží dokonce vzbudit pocit viny za dávnou kolonizaci.

Je to podobně, jakoby náš Parlament vydal zákon, kterým by vám přikazoval, abyste ze svých rodinných rozpočtů, uspořených díky vlastní práci, zaplatili jídlo, bydlení a vzdělání těm nepřizpůsobivým odvedle, co holt jim to tak nejde (hlavně pracovat), a kteří zabuší na vaše dveře, a když budou chtít, aby si klidně na vaší zahradě postavili dům. Za vaše peníze samozřejmě. A zakázal by vám to kritizovat pod hrozbou trestního stíhání.

Tedy EU nejen vše, co jsme tu staletí budovali, dává vplen, ale komu se to navíc nebude líbit, a bude hlasitě protestovat a nazývat věci pravými jmény, pak EU žádá, aby se tyto projevy “tak nějak zakotvily” jako trestný čin, aby se to monitorovalo (jako kdysi soudruzi samizdat) a trestalo. Tedy aby tito lidé byli umlčeni legislativou členských států.

Kam se hrabou soudruzi – ti chtěli, abychom platili dobré bydlo jim, ale tady máme platit dobré bydlo milionům jiných odjinud. Také se tím vrácí i éra udavačů z ulice..a jiných pravd doma, a jiných venku.

Je to tragické. Chápala bych, že jsou skupiny, které výše popsané považují za správné, a bojují za to. Prosím, mohou. Oni ale musí chápat, že jsou tu i jiné skupiny, kterým se to výše popsaná hrubě nelíbí, a chtějí bojovat proti tomu. Proč by neměly mít stejné právo? Na pravdu nemá nikdo monopol. Soupeření názorů má být fair play. Tak proč jeden směr umlčovat?

Lež se přece nestane pravdou jen proto, že ji za pravdu prohlásíme směrnicí a přikážeme ji opakovat formou zákonů a nařízení. Tady přece vůbec nejde o rasismus, ten odsuzujeme všichni. Tady jde o to, že si chce někdo přivlastnit naše domovy a naši Evropu a to je sakra něco jiného!

Tak proč se o tom už skoro bojíme mluvit jinde, než doma, mezi svými?

Listopad 1989 byl přesně o tom – že už lidem bylo trapně mluvit jinak doma a jinak venku.

Ale my už s tím máme přece zkušenost. Soudruzi se taky snažili vtělit do zákonů tu “svou pravdu” a trestat jakoukoli jinou. Ale přesně to je ta diktatura, o které se nesmělo mluvit. Stává se EU novodobou diktaturou obludných rozměrů? A může se to vůbec beztrestně říct?

Demokracie je o souboji názorů. Protože EU se názorového střetu bojí, neb by mohla utrpět zdrcující porážku (většina totiž Evropu obětovat nechce), hodlá jeden názorový proud zakázat vnitrostátními zákony, a tím si zajistit vítězství jen toho svého, té své “pravdy”. Tedy vytváří se politický prostor jen pro jednu skupinu, která otevírá sebevražedně náruč kdekomu, a nám ostatním přikazuje, že je musíme a budeme živit, a riskovat svoji bezpečnost. A kdo bude říkat něco jiného, bude trestán jako rasista.

O tom je ve své podstatě daný dokument.

Takže směřujeme k době, kdy u televize budou rodiče říkat své názory, ale pak důrazně přikáží dětem, aby to nikde, hlavně ve škole, neříkaly. Tato škola bude mít právo vyučovat jen jeden názor, totiž že vše, co EU dělá, je to nejlepší, správné a jediné. Do médií bude připuštěn opět jen jeden směr. Vše ostatní bude trestně stíhatelné. 

Vážení, v tu chvíli se ocitáme v diktatuře, kdy je názor přikazován zákony, a jiný názor trestán jako trestný čin. O to EU žádá v daném dokumentu. Jen to zaobaluje do krásných frází.

Je to pro mne nepřijatelné jak pro občana svého města, tak pro občana České republiky, tak je to nepřijatelné pro mne jako Evropanku.

Respektuji právo skupin, které říkají, že jsme povinni pomáhat a ubytovávat si ve svém okolí kde koho, a starat se o ně. Chci, aby bylo respektováno právo jiných skupin, které říkají, že to nemá právo po nás nikdo žádat, a že proto jsme Evropu staletí nebudovali.

Pokud je zde snaha názor B) zakázat zákony na příkaz zhora, nemají ti, kteří pro tento text zvedli ruku, dostat náš hlas v nastávajících evropských volbách.

Chci žít ve svobodném městě, svobodné zemi a svobodné Evropě. A pojem svoboda je pro mne synonymem pojmu demokracie. A také nechci, abychom zase museli učit naše děti lhát. 

A už jen pro připomenutí z trestního zákona za socialismu:

§ 100 Pobuřování 
(1) Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky nejméně dvě osoby pobuřuje
a) proti socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky,
b) proti její územní celistvosti, obranyschopnosti nebo samostatnosti, nebo
c) proti spojeneckým nebo přátelským vztahům republiky k jiným státům, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

§ 104 Hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele 
Kdo veřejně hanobí některý stát světové socialistické soustavy nebo jeho čelného představitele, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.

Chceme opravdu zase něco takového, jen v modrém hávu a s hvězdičkami?

Autor: Jana Zwyrtek Hamplová



Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (41 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...