26.5.2020
Kategorie: Ekonomika

Stát by měl ohlídat, aby ekonomické dopady nezpůsobily ohrožení svobody

Sdílejte článek:

ROZHOVOR/PAVEL CHARAMZA

„Stát by měl ohlídat, aby ekonomické dopady nezpůsobily ohrožení demokratických hodnot a nerovnost v ekonomickém prostředí. Měl by také zamezit byrokracii v oblasti čerpání nejrůznějších státních výhod. Vždy, když se něco takového objeví v masovém měřítku, znamená to nárůst korupce, klientelismu,“ varuje ekonom a podnikatel Pavel Charamza.

 „Koronavirová epidemie je výjimečná událost, na kterou je potřeba jedinečně reagovat. Není to úplně spravedlivé, ostatně jako všechno v přírodě – na někoho to dopadne víc, na někoho méně, někdo na tom může i vydělat. Vždy záleží na aktivitě, hledání řešení nové situace a na rychlé a adekvátní reakci. Ani to však nemusí stačit a nevyhneme se menším či větším prohrám.“ říká o aktuální krizi Pavel Charamza, expert na řízení finančních rizik ve společnosti Creative Dock. 

Považujete současnou situaci za krizovou?

Záleží, co přesně rozumíme pod pojmem krizová. V zásadě ano, protože jsou ohroženy lidské životy, ale větší nebezpečí možná představuje ohrožení demokracie, paralýza strachem. V tomto směru je to krizové. Pokud máme na mysli krizi ekonomickou, tak nás určitě čekají velmi silné dopady, krachy firem, ztráty jednotlivců. Každá krize je ale zároveň očištěním, uvědoměním si základních hodnot.

Jak by měl podle vás malým a středním firmám pomoci stát?  

Stát by měl především minimalizovat dopady svých opatření zavedených v nouzovém stavu. Měl by se snažit co nejdříve uvolňovat omezení a znovu otevřít pokud možno svobodný ekonomický prostor. Upřímně – pokud by například banky samotné nepomohly v dané situaci svým klientům odlehčením, bylo by to kritické i pro ně. Stát by měl ohlídat, aby ekonomické dopady nezpůsobily ohrožení demokratických hodnot a nerovnost v ekonomickém prostředí. Měl by také zamezit byrokracii v oblasti čerpání nejrůznějších státních výhod. Vždy, když se něco takového objeví v masovém měřítku, znamená to nárůst korupce, klientelismu.

A co by měly naopak dělat firmy?

Firmy samotné musí reagovat co nejaktivněji. Viděl jsem teď v nedaleké vesnici příjemnou restauraci. Pochopitelně zavřenou, ale pilně pracovali na rekonstrukci. Je třeba využít možnosti rozvozu jídel, nastavit alternativní scénáře výroby a podobně. Chápu, že to není tak jednoduché, ale já osobně bych věnoval více času hledání nových cest, které budou poplatné a ekonomicky ziskové v pokoronavirové době (která určitě bude jiná), než zdlouhavému vyplňování formulářů.

Proč si myslíte, že není dobré spoléhat jen na stát? 

Jak jsem řekl, doba po tomto jednorázovém zářezu do našich životů bude jiná. Je potřeba na to adekvátním způsobem reagovat, neztratit iniciativu. Bojím se defétismu. Spoléhání se na stát ve velké míře povede k podpoře politických směrů, které mohou ohrožovat demokracii.

V čem stát podle vás selhává nejvíc?

Pomalostí, nejasností a komplikovaností nejrůznějších programů. Protože je to stát, stojí ho velké úsilí celá ta byrokracie a rozhodování spojené s tím, co je nejlepší. A výsledek není pochopitelně nejlepší. Nejsem ekonomický expert, možná by pomohly plošné, ale rychlé a jasně omezené příspěvky s jednoduchými pravidly, ale i s jasně daným horizontem pomoci. Koneckonců, státní pomoc zaplatíme my všichni v nějaké formě daní. Doporučuji rychlost a transparentnost. Pomoc, která pomůže rozjezd a zvýšení aktivity subjektů.

Dá se v něčem spoléhat na pomoc z EU? 

Spoléhání se na něčí pomoc vede v zásadě k vlastní pasivitě. Vždy je lepší snaha být subjektem, který pomoc může poskytovat, než ji hledat nebo očekávat. Každý z nás se samozřejmě může dostat do situace, kdy pomoc potřebuje. Z tohoto pohledu by EU jako instituce, která agreguje část prostředků svých členů, měla být (a určitě bude) nějakým způsobem pomoc rozdávat. Ale jako byrokratická instituce bude pravděpodobně reagovat pomaleji než vlády na úrovni jednotlivých států, a je otázka nakolik bude otevřená a spravedlivá k malým firmám. Spíše bych viděl roli EU v investicích do velkých investičních strukturálních projektů, na které se budou moci přirozeným způsobem menší a střední firmy napojit.

Máte pocit, že stát šetří svou pomocí na úkor menších firem? 

Nemyslím, že by byl nějaký jednoznačný úmysl poškozovat SME. Jako v každé svobodné zemi by bez nich nemohla svobodná a rozvíjející se ekonomika fungovat. Na druhou stranu neexistuje ani jednoznačná strategie pro různé segmenty podniků. Zájem o větší kontrolu nad klíčovými subjekty, ať již formou zestátnění (např. aerolinky) nebo jinou formou kontroly, tu pochopitelně je a je nutné hlídat případné excesy. Proto je potřeba se co nejdříve vrátit z nouzového krizového stavu do fungování standardní parlamentní demokracie.

Jak vidíte budoucnost české ekonomiky? Můžeme hledat inspiraci v zahraničí? 

Česká ekonomika bude zcela jistě přirozeně ovlivňována situací evropskou i světovou, a to zejména v oblastech, které jsou pro ni klíčové, např. automobilový průmysl. Směr, který by pomohl zmírnit dopady, vidím ve snaze využít tuto příležitost pro větší digitalizaci, otevření prostoru pro investice nebo zjednodušení administrativy pro podnikání. Nápady je určitě nutné sbírat v širokém mezinárodním měřítku, celý svět zkouší cesty, jak se s touto situací vyrovnat.


Podnikatel, pedagog, odborník na zpracování dat

Absolvoval obor pravděpodobnosti a matematické statistiky na MFF UK, přes třicet let se pohybuje v oblasti analýzy a zpracováním dat. Byl u vzniku mnoha zajímavých projektů, ať již u metodiky projektů o sledovanosti médií (tzv. peoplemetry) nebo skóringových projektů v bankách (podílel se na vývoji prvních skóringových funkcí v ČR). Na vysokých manažerských pozicích se věnoval tvorbě metodik a rozvoji procesů, zejména v oblastech řízení a modelování kreditních rizik. Je spoluautorem koncepce softwarových systémů pro zpracování dat a posuzování rizik. Jako externí vysokoškolský pedagog spoluvytvářel koncept výuky kreditních rizik na MFF UK a vedl bakalářské a diplomové práce v oblastech statistického modelování. Pracoval několik let v zahraničí, zejména v Asii.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 4,60 out of 5)
Loading...