Dárek od Timura Mindiče

Polský prezident odebral Zelenskému nejvyšší polské ocenění, Řád bílé orlice. Proč? Inu, ukázalo se, že na Ukrajině je nacismus a to tak velký, že tam dávají jednotkám ocenění „Hrdinové UPA.“ Čili, hrdinové vrahů, kteří osvobozovali Ukrajinu od sovětského jha tím, že zabíjeli polské, vesničany. To je podobné jako s našimi milými krajany od Berndta Posselta. Ti také dělali velikost Německa tím, že popravovali české civilisty v Kounicových kolejích. V Polsku je kolem toho docela vyhrocená debata, prý se v ukrajinské politice objevil POSUN!

Houby posun, je to v nich od začátku jako v koze. Jen se ti banderovští šmejdi zase jednou Západu hodili. Stejně jako se jim předtím hodil Islámský stát, Al Káida, Čečenci, Tálibán. Shadám Husajn, Hamás a velké množství dalších gaunerů, pomocí kterých chtěli zatlačovat všechno, co se jim nelíbilo. Jak vidíte, narativ ani provedení se nemění. Nejdřív ty hajzly podporují, pak jsou najednou překvapení, když se jim vymknou z ruky a pak roní krokodýlí slzy.

Ostatní ukrajinští Banderovci začali také vracet svá polská vyznamenání. Mezi prvními byl i příští ukrajinský prezident, Kyrylo Budanov.

Samozřejmě, vracejí jenom vyznamenání. Peníze vracet nebudou, ale jestli to takhle půjde dál, budou ještě vracet dodané zbraně formou projektilů. I tohle je totiž vždycky stejné. Islámský stát byl naprosto v pohodě, dokud řezal hlavy syrským Alavitům. To nikdo ani nepípl. Problémy začaly, až když začal řezat hlavy Američanům. Ukrajina je přesně v té fázi, kdy si Trump rozmýšlí, jestli ji proti Putinovi ještě dál použít a nebo jestli už se mu vymyká z kontroly.

Našemu prezidentovi, premiérovi ani ministrovi zahraničí samozřejmě žádní hrdinové UPA nevadí, takže česká vyznamenání Zelenskému se odebírat nebudou. Ale to mě také nepřekvapuje. Není náhodou Konrád Henlein ještě pořád čestným občanem Jablonce? Některé věci se prostě nemění…

A mně se dneska v noci zdálo, že mě navštívil Timur Mindič osobně. Nechal si uvařit kafe, posadil se proti mně a povídá: „Víš Vidláku, ty tady vedeš ten svůj boj, ale je to úplně zbytečné. Celá Evropa i celý Západ to takhle chtějí. Mají to v sobě. Starému Adolfovi Němci nevyčítají, že začal válku. Vyčítají mu, že ji prohrál. Dokonce i tvoji Češi tuhle válku chtějí. Žádný jiný národ mezi sebou nenasbíral tolik peněz na zabíjení Rusů jako ten tvůj. Žádný jiný národ se nenechal tak obrat na inflaci, žádný jiný národ nebyl tak vstřícný a nikde na světě se nevede tak minimální veřejná debata o tom, co se s vašimi penězi děje. Češi jsou národ, kterým ukrajinské zlaté záchody vadí úplně nejméně a prakticky nikdo od vás, kdo k nám přijede, tak neklade žádné otázky. Jen se klaní. Bylo to tak od začátku války a je to tak i teď.“

Pak mi podal balíček a řekl, že je to záloha. Abych prý věděl, o co přicházím, když jsem se nepřidal k největšímu přerozdělování peněz všech dob. Abych věděl, co všechno jsem mohl mít, kdybych se postavil na tu správnou stranu. Evropské hodnoty jsou totiž vždycky odměněny. Státní rozpočet není v mínusu proto, že by se vybralo málo, ale prostě proto, že lidem nevadí, jak jsou obíráni. Jsi mezi chudáky, Vidláku. Mezi těmi, kteří pořád ještě nepochopili, že porážka Ruska byl je a ještě dlouho bude jediný důvod ke všemu, co se v Evropě děje. Všechny evropské bídy vznikly ze stejného důvodu jako všechny evropské blahobyty. Hlad nebo katalog Neckermannu měly posloužit tomu stejnému. Chuti podrobit si východní Lebensraum.

Když jsem se probudil, řekl jsem si, že ten sen zhmotním. Že zhmotním tu zálohu, kterou jsem od Mindiče dostal. Všichni totiž nejsou stejní. Všichni nejsou zaprodaní. Někteří z nás umějí domýšlet důsledky a nechtějí se účastnit kolektivní sebevraždy, která už několikrát náš kontinent zdevastovala. Někteří z nás raději budou bojovat tak, jak to jde, než aby se přidali k dávným démonům, které tady globální kapitál vykopává z hrobu a nasazuje je do první linie. Někteří z nás budou raději zapalovat malé svíčky, než aby proklínali tmu. Někteří budou zkoušet všechno možné i nemožné, politické i nepolitické, chytré i hloupé, ale nepřidají se k válečnému štváčství. Ani za peníze ne.

A tak jsem si ten dárek od Timura Mindiče vyrobil a umístil ho přesně tam, kam patří. Abych si pamatoval, proč jsem se v roce 2022 pustil do boje a proč nemůžu přestat. Abych si pamatoval, proč jsem udělal Kydy great again, proč jsem se dal na politiku a proč teď stavím komunitní centrum.

Promiňte, dnes jsem prostě jen nesmyslně sarkastický a na sýpce jsem v uplynulém týdnu pracoval jen hlavou. Dotáhl jsem návrh vodojemu a hned jak budeme mít na zaplacení řeziva, bude vodojem další položkou, na kterou budeme střádat. Rukama jsem nedělal nic a tak jsem si alespoň znázornil, co si o dnešní geopolitice myslím.

Najdete to na fotografii pod dnešním textem. To první je skutečnost, to druhé je to, co se mi zdálo. Pokud jedenáctého července přijedete, můžete to vyzkoušet.