20.12.2015
Redakce
0
Kategorie: Politika

Opravdu nás může před multikulturním eurosocialismem zachránit návrat stalinistických komunistů anebo Putin?

Sdílejte článek:

KAREL KŘÍŽ 20|12|2015

V první řadě bychom si měli nalít čistého vína a přiznat si nepříjemnou pravdu: Nežijeme ve svobodné společnosti. Nebo možná lépe … v tak svobodné společnosti o jaké jsme my, kteří pamatujeme totalitní bolševický režim před rokem 1989, snili. Byly nám sice otevřeny mříže zadrátovaného koncentráku, sundány náhubky absolutní cenzury a povoleno jednou za čtyři roky si zvolit nové vládní panstvo, ale podstata systému zůstala zachována a, bohužel, současný vývoj zavádí naši společnost pomalu, nenápadně, ale neochvějně, zpět do té původní „sociálně-komunistické“ klece.

[ad#clanek-respo]

Nutno přiznat, že míra občanských svobod je dnes, ve srovnání s komunistickou diktaturou za vlády jedné strany, o několik řádů vyšší a každý, kdo nemá rudé klapky na očích to musí připustit. Fanatičtí Gottwaldovi pohrobci, sdružení dnes v obskurních spolcích jako KSČM nebo Komsomol, se sice snaží, ve spojení s upadající historickou pamětí národa, vytvářet dojem, že tenkrát bylo lépe, lepší potraviny, lepší bydlení, lepší fabriky a já nevím co ještě, ale každý soudný, rozumně uvažující člověk ví, že je to jen tragikomická fraška pro stejně vymyté mozkovny soudruhů v boji za novodobé erární prebendy. To ale není předmětem mé dnešní úvahy.

Děsí mne totiž skutečnost, že opět strkáme hlavu do podobné oprátky a většina populace si není schopna a ochotna připustit, že nám salámovou metodou dnešní vládnoucí oligarchie naši smyčku kolem krku opět utahuje. Způsobem, který se sice od stalinistických bolševiků poněkud liší, ale cíle a principy zůstaly zachovány. Znovu je vytvářen nový člověk, tentokráte „eurosociálního“ střihu, který má však mít ve svém životě jen dvě priority – být ekonomickým otrokem a poslušným „demokratickým“ voličem.

Zbožím přeplněné chrámy konzumu, stovky televizních programů, možnost cestování do všech koutů světa, bombastické volební kampaně zaháčkovaných partají či dříve nevídané divoké performance na kulturní frontě umně zakrývají podstatu našich problémů. Masově míněnítvorná média se mohou v každodenním zpravodajství přetrhnout, aby nám sdělila jak se vlastně máme dobře, jak nám roste ekonomika, jak doháníme a předháníme (dříve prohnilé kapitalisty, dnes?) a hlavně jak bychom se měli konáním všeobecného dobra podělit o naše výdobytky s potřebnými. Jak se MUSÍME (což je jen šikovná kamufláž pro daňové okrádání obyvatelstva, plnění erárních koryt a zdroje odklonů pro přerozdělovače) o naše výdobytky podělit s potřebnými! Neboť to je ten vyspělý sociální stát, ty správné evropské hodnoty, ty vyšší principy mravní, ten nový, šťastný, spravedlivý, multikulturní svět!

Přesně takové mantry nám hlásají „Apoštolové eurodobra“ z Bruselu i jejich místní poskoci, kteří však svoji morálku, svědomí i charakter již dávno prodali na trhu s mocí, erárními penězi a velikostí vlastního narcistického ega. Jejich politické cíle jsou zabaleny v navoněných slibech sociálních jistot všeobstarávajícího státu, ale ve skutečnosti jsou marxistickou zdechlinou totalitně ovládané společnosti, kdy je tato násilně rozdělena na dva nesmiřitelné tábory, žijící dle zcela odlišných životních principů.

Všechny postupné kroky současného vývoje společnosti mají jasné znaky. Vytvářejí obrovskou masu poddajných, erárem uplácených voličů mocenské mafie, tedy „demokratickou“ většinu tyranů, která si uzurpovala patent na jediný správný názor, dobro, pravdu a lásku. Ovládají takto společně politiku, mainstreamová média, tvorbu zákonů, mocenské i silové složky, politicky korektní kulturu, školství a hlavně erární penězovody. Proti nim stojí pomalu se zmenšující skupina obyvatel, ještě poctivě produkujících vlastními silami a umem reálné hodnoty, ze kterých by však chtěli mít co nejdříve jen námezdní otroky v nadnárodních montovnách či koncernech, kde by jim výplata sloužila k akurátnímu poplacení složenek, hypoték a mizernému přežití, aby neměli čas a „roupy“ řešit velkolepé problémy soudruhů sociálních inženýrů.

A tím se kruh uzavírá. Dobro je nám, stejně jako za komunistů, vnucováno přes mrtvoly, přes omezování svobod, přes tisíce zmatečných zákonů, vyhlášek a nařízení, přes daňovou šikanu, přes nový nástup cenzury, přes multikulturní obohacení, přes diktaturu klientelisticky propojených skupin  nacucaných z cizích peněz, nakradených státem daňovým nevolníkům. S každým novým zasedáním národního parlamentu či Evropské komise, s každým novým písmenem tam napsaným na úřední papír, s každým novým výmyslem politických „elit“ ve jménu „sociálního dobra všemohoucího“ přicházíme o další část našich jedinečných osobností, o část zdravého rozumu, o historické tradice, o morální hodnoty. Likvidují naše normální životy nechutnou, smradlavou vrstvou byrokracie, populismu, pokrytectví i duševního a majetkového vazalství.

Chce snad někdo říci, že proti tomuto máme bojovat tím, že se budeme upínat na „ideály“ socialistické společnosti před sametovou dohodou o novém rozdělení moci? Že by snad ortodoxní komouši, kteří jako první aplikovali v praxi tento šílený model „nuceného dobra“ v řízení společnosti, nás najednou jako osvícení zastánci občanských svobod a volného trhu, proti kterým tak bojovali a neváhali jejich zastánce dokonce pro výstrahu, “dle zákona”, vraždit, najednou vyvedli přímo ke šťastným zítřkům? Ano, i takto dnes zcela vážně argumentují někteří naši spoluobčané.

[ad#clanek-respo]

A někteří jdou ještě dál. Primární zlo nevidí v tomto komunistickém podhoubí a myšlení současných psychopatických vůdců, jimž se zalíbila neomezená politická i hospodářská moc dle bolševického vzoru, ale v dekadenci „přežrané“ západní konzumní společnosti. Jen a jen z USA a „západní“ Evropy se prý šíří toto novodobé zlo! Ano, částěčně mají pravdu. Obama, Merkelová, Hollande, doma u nás třeba Babiš, Sobotka a jejich klony jsou opravdu to nejhorší co mohlo tradiční euroatlantickou civilizaci potkat, ale … mít za to, že by nám snad mohl pomoci soudruh báťuška Putin, komunista, agent KGB, který decimuje svojí oligarchistickou vládou Rusko úplně stejným, ne li horším způsobem? Opravdu?

Měli bychom si raději všichni honem rychle uvědomit, že naše „demokracie“ dospěla do poslední fáze a dle historických zkušeností znovu dovedla do vládnoucích pozic ideologickou lůzu, amorální společenskou spodinu bez morálky a svědomí, která parazituje na všem, co dokážeme ještě, přes všechny klacky pod nohy, vytvořit, vysává nás do bezvědomí a je jí úplně jedno co bude dál. Že je úplně jedno jakou partajní barvou jsou tito noví bolševici natření, jen je třeba prohlédnout demagogické žvásty a poslat konečně socialisty (nebo spíše výstižněji – mentální komunisty) všech zemí, při volbách, nebo, když to jinak nepůjde, občanskou neposlušností a tlakem, tam kam dávno patří – do prdele!

Jen tak ještě někdy budeme moci zvednout hlavy, žít po svém, za svoje a opravdu svobodně.

bloger

 

 

 

 

Karel Kříž

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (26 votes, average: 4,92 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky