5.11.2015
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Můj soused muslim (III.)

Sdílejte článek:

NM 05|11|2015

Třetí díl článku o soužití s muslimy, opět vybíráme z autentických výpovědí Němců na facebooku, kde tento problém nadhodil jeden populární Kurd, zeptal se lidí, jaké mají zkušenosti ze soužití a lidi mu tam své zkušenosti se soužitím s muslimy začali psát.

[ad#hornisiroka]

Van Z.: „Moje zkušenosti taky směřují k negativnímu. Byl jsem před nedlouhou dobou (2-3 roky) ještě často na montážích, také ve Švýcarsku a Rakousku. Co jsem v tamních firmách zažil, se hned tak nevidí. Jednou mi nadával jeden muslim, co si dovoluji jít nahý do sprchy. Ale to nebylo všechno, druhý den jsem byl povolán k zástupci šéfa stranou a to, co mi řekl! Měl jsem brát ohled na náboženství a svléknout se teprve ve sprše, abych měl já i on od muslimů klid. Další příklad – byl konec montáže a když už jsme měli vše sbaleno, chtěl jsem ještě zkontrolovat zařízení a chtěl si k tomu půjčit žebřík. Ten stál vedle a na něm tmavovlasý muž, který na můj dotaz odpověděl ‘‘Ty jsi kafír (nevěřící), tobě nedám nic‘‘. To jsou jen dva příklady, ty z diskotéky, z vánočních trhů – o tom ani nezačnu.“

Yvonne K.: „Bydlela jsem 20 let v Mnichově. Třikrát jsem byla napadena. Vždy to byli muslimové. Poprvé mi bylo 21 a jela jsem večer z práce tramvají domů. Na Stachusu v podchodu jsem byla obklopena mladými muslimy a verbálně napadena. Naštěstí sešel po schodech dolu manželský pár a muž mne vzal za ruku a odvedl mne k tramvaji. Když mi bylo 25 byla jsem při jízdě na středním okruhu přibrzděna a přiběhli ke mně 4 mladí muslimové a jeden už otvíral dveře mého auta. Úplně v šoku jsem přidala plyn a málem jsem se srazila s nákladním vozem. Když mi bylo 27 vybírala jsem si večer na Východním nádraží u banky peníze, když jeden mladý muslim mlátil svoji partnerku. Dívala jsem se na něj a on přestal a přišel ke mně. Co čumíš řval a strčil do mne. Od roku 2011 nebydlím v Německu. A nepostrádám to.“

Anke O.: „V mém bezprostředním sousedství žijí dvě muslimské rodiny. Jedna je kosmopolitní. Druhá rodina, muž a tři ženy (ovšem všechny vždy černě oděné), neměl od začátku ani zájem zdravit. Moje dcera vyšla ze dveří, když šli kolem otec a dcera. Dcera řekla přátelsky ahoj, dívka v hidžábu (cca 16 let) se podívala na otce, ten potřásl hlavou a oba přešli beze slova kolem. Stejná scéna s mým vnukem 5 let: řekl ahoj k oběma, dívka se podívala na svého bratra, ten potřásl hlavou a přešli beze slova kolem vnuka. Integrace – prázdné slovo. 16letá dcera náhle zmizela, poté co měla přání jít do učení v lékárně na rohu, ji už nikdo neviděl.“

12063386_402994856560674_8071719701029329065_n

Mel A.: „Já mám jen špatné zkušenosti. To je převážně důsledkem chybějící tolerance ke mně. Mám barevné vlasy, mám piercing a na fotkách jsem nápadně nalíčena a mám nápadný styl oblečení. Negativní komentáře, které jsem dostávala na mé staré facebookové stránce, byly převážně od muslimů. Proč se tak levně prezentuji, jestli mne rodina nevychovala slušně. S muslimskými dámami si bohužel vůbec nerozumím. Ty se mnou nechtějí ani mluvit, když mne vidí (kdysi ve škole nebo když se zeptám kolik je hodin). Pomlouvají mne (podívej se na její ošklivé vlasy, brr, její uši). Muslimští muži reagují vůči mne agresivně nebo úplně jinak, jsou zpočátku velmi přátelští a chtějí ode mne poté sex, to okamžitě přerušuji kontakt. Měla jsem dokonce situaci na železniční stanici, kdy muslimská matka ode mne odtáhla dítě. Tak vypadám.„

Tiano G.: „Jsem od 9 let pravidelně obtěžována a napadána muslimskými muži (na cestě do školy, na zastávce, u pekaře, všude). Naučila jsem se velice rychle se bránit, protože rádi napadají v bandách. Některé jsem dokonce s kružítkem nebo nůžkami na nehty poslala do nemocnice.

Když piji koktejl v kavárně nebo jím curry buřt, tak na mne agresivně mečí něco v jejich řeči, dokud nedostanou lahví přes hlavu. Dělají to proto, protože nechápou, že si jejich primitivní životní způsob neosvojíme – a to uprostřed Evropy.

Oni pochodují v Berlíně opravdu po okolí a napadají ženy a dívky, které se nechtějí podřídit islámu a stát to roky ignoruje. Muslimské ženy mne blbě očumují, protože nejsem muslimsky oblečená a zkouší mne vypudit z fronty nebo z ulice. Těm to nandám tak, že jim řeknu ‚‘‘hej ty couro, v koránu se píše, že se nesmíš přiblížit k nevěřícímu a nemáš s námi mluvit, tak drž hubu, ty děvko‘‘ Jinak se s nimi nedá jednat.“

Sabrina L.: „Jojo, mužští muslimové. Nejprve souloží co se dá, pak jim nadávají jako nedůstojným děvkám a pak si vezmou jim přislíbené. Znám jich dost! A nebo předstírají lásku kvůli německému pasu. Blonďatou dívku se psem hloupě balit, tak že pes začne samozřejmě štěkat, této dívce pak nadávat do nacistické coury, vše jsem viděla už v 90. letech, a je to stále horší! Když je nějaká žena nebo dívka znásilněna – jak vypadá většinou policejní fotka hledaného? Ale i něco jiného: v mém kruhu přátel mám multikulti – ti jsou plně v pořádku! Smutné, že takoví jsou pak vláčeni kolektivně špínou! Jedno je ale směšné! Takoví chlapi mají skutečně strach před silnými ženami. Mne nechají v klidu, když se zle koukám!“

Lejla F.: „Můj otec byl bosenský muslim. Unesl mé bratry, když jsem ještě byla miminko, mne naštěstí ne, já jsem totiž žena.“

Benedikt M.: „Měl jsem ve svém okolí v životě často muslimy. Když byli v menšině, nebyly žádné zvláštní problémy. Problémy začínají tehdy, když jsou muslimové v jednom prostředí ve většině. Souhlasím s analýzami Hameda Abdela-Samada. Islámský svět se nenaučil formě moderní sebekritiky. To je ten základní problém dnešního islámského světa.„

[ad#velkadolni]

Daniel V.: „Měl jsem tureckou snoubenku z jedné domněle dobře integrované rodiny. Když se její rodiče dozvěděli o našem vztahu (mne osobně nikdy nepoznali, pouze informace o tom, že jsem Němec stačila), padaly věty jako „má Hitlerovu krev“, „zřekneme se tě“, “zabijeme vás“. Dále nám bylo vyhrožováno jejím íránským ex-partnerem a několikrát jsme byli napadeni. Takže jsme dali výpověď z práce a bytu a utekli jsme do 200 km vzdáleného města.

Bez práce a bez kamarádů jsme museli začít od nuly. Byli jsme uprchlíci ve vlastní zemi, a to kvůli někomu, kdo sám přišel jako uprchlík do naší země. Zda to má vše souvislost s islámem, nechci posuzovat, ale ukazuje to velkou propast mezi našimi a jejich hodnotami. Nepřeji nikomu ten stálý strach, když jsme vyšli z domu a strach, jestli přijde partnerka v pořádku domů, ale takových lidí bude bohužel v budoucnu stále více, kteří projdou stejnou zkušeností, protože se zamilovali do „nesprávného“.

Zevšeobecňování je vždy špatné, ale člověk k tomu má sklon kvůli ochraně sebe sama a tím pádem se octnou také všichni rozumní muslimové v tomto latentním počátečním podezření, že jsou sráči, což osobně nepovažují za dobré, a samozřejmě to hluboce škodí všem migrantům v Německu.“

ZDROJ: Fcb Naštvané matky

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 4,71 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky