Migrační pakt EU: Vydáme se na cestu Švédska?

Zajímavé je, že v roce 2015, kdy bylo ohrožení menší, jsme zaznamenávali mohutné protesty po celé Evropě, dokonce i u nás, což se dnes neděje.

Naši současnou situaci často přirovnávám ke Švédsku hned z několika důvodů. Především máme zhruba stejný počet obyvatel, rychlost přečíslení tak lze odhadnout právě podle této severské země.

Švédsko však – podobně jako my – nemělo žádné kolonie, takže také v tomto ohledu mělo svého času stejnou „startovací čáru.“

Zejména Francie, Velká Británie či Holandsko si za sebou nesou zátěž koloniální minulosti, která do zemí již tak nějak přirozeně táhne obyvatelstvo bývalých kolonií.

Migrační pakt, který byl definitivně schválen tento týden a začít platit by měl již od února, bude spolu s dalšími dokumenty, které schválily již předchozí vlády, docela účinným bičem pro EU, aby nám při přerozdělování vnutila desítky  tisíc cizinců z islámských zemí ročně.

Debata o otázce, která by mohla rozhodnout o osudu Evropy a změnit členské státy nadobro na islámské chalífáty, trvala jen 13 minut.

Maďarsko a Polsko hlasovaly proti návrhu nařízení týkajícího se konkrétního textu – mechanismu „krizové regulace“ – umístěného v rámci migračního paktu, zatímco Slovensko, Česká republika a Rakousko se zdržely hlasování.

Žádné z těchto hlasování však nemělo žádný vliv na výsledek v Bruselu a tento nebezpečný návrh nařízení byl schválen kvalifikovanou většinou.

Brusel chce mít plnou kontrolu nad tím, kdy, kde a kolik muslimů se v členských zemích usadí. Do úvahy se neberou počty přijatých Ukrajinců, což jen dokazuje, že prvotním důvodem přerozdělování je islamizace evropských zemí.

Než si řekneme, co to pro nás znamená, nejprve si zopakujeme, jaká pravidla v rámci migračního paktu platí a poté si zopakujeme, jaké páky – mimo samotného migračního paktu – na nás EU má.

Přerozdělování má nastat v momentě, kdy o to požádají přetížené vstupní země – tedy zejména Itálie, Španělsko (zde zejména Kanárské ostrovy a exklávy Ceuta a Melilla), Řecko, Kypr a Malta.

Všechny uvedené země nárazově zažívají invazní nápor a podle migračního paktu mohou požádat o „přerozdělení migrační zátěže.“

V současné době se přerozdělování plánuje zejména do Polska, Maďarska, České republiky, Slovenska, Pobaltí a Rumunska.

To jsou země, které zatím nezaznamenaly invazní nápor a jsou proto první na seznamu „povinné solidarity.“ Z přijímání se lze vyplatit za cenu kolem 22 tis. eur za jednoho ilegála.

EU může schválit případně i jiný druh kompenzace – například v naturáliích (vybavení migračních center, jejich financování apod.), ale lze předpokládat, že podobné výjimky se příliš udělovat nebudou.

Finanční kompenzace za nepřijaté migranty pak ekonomicky zničené země nemohou v případě tisíců jedinců měsíčně ustát. A s tím se zřejmě počítá.

Nicméně EU má připraven i další bič – a to zejména na některé země.

Konkrétně to jsou vládami již dříve schválené dokumenty jako Márákéšská deklarace z jara 2018 nebo Globální kompakt o uprchlících z roku 2018 (pro druhý globální kompakt – o migraci – nehlasovala žádná ze zemí, do kterých má přerozdělování mířit).

Migrační pakt EU je vlastně takřka dokonalou kopií globálních kompaktů, takže těmi se nejspíš EU ohánět nepotřebuje.

EU by si nejspíš jako bič zvolila zejména Márákéšskou deklaraci, která byla schválena na popud EU a podporuje migraci mladých Afričanů do Evropy. Jde o dohodu mezi zeměmi EU a asi 20 africkými zeměmi.

Deklaraci na jaře 2018 podepsaly všechny země EU, vyjma Maďarska (ČR tehdy zastupoval Metnar). V té době z toho byl docela poprask, nicméně postupně se na deklaraci zapomnělo.

Je jasné, že takový dokument nikdo nedává dohromady pro nic za nic, jednou jej jistě hodlali využít.

Jakmile tedy začne za pár měsíců Migrační pakt EU platit, začne se nejspíš přerozdělovat, jak bylo od začátku v plánu.

Zde je třeba také upozornit na fakt, že za každým přijatým ilegálem přijde dřív či později i jeho rozvětvená rodina, což je také hlavní důvod poměrně rychlého rozrůstání muslimských ghett.

My jsme tedy nyní na stejné startovní čáře, na jaké bylo Švédsko před dvaceti lety. Jen tentokrát by šlo vše podstatně rychleji, protože i samotná invaze nabývá na síle a zřejmě nelze čekat, že jen tak ustane.

V Africe již ohromné hordy putují na sever, aby se přeplavily do Evropy a další davy míří i z obvyklého směru přes balkánskou trasu.

Invazi zřejmě utlumí jen nepříznivé počasí, ale jakmile se podmínky zlepší, opět přibude i jedinců, kteří se vydají převzít Evropu.

Budou i u nás za nějakých 15 let první muslimská ghetta jako ve Švédsku? Stanou se i u nás každodenní realitou pouliční přestřelky gangů a bombové útoky?

Pokud zůstaneme v EU, tak uvedenému švédskému scénáři dozajista neunikneme…

Co asi udělá s Evropou, až zde začnou jim podobní dominovat?