14.6.2025
Kategorie: Multikulturní soužití

Establishment neupřednostňuje muslimy z lásky a úcty k nim. Dělá to proto, že se jich bojí

Sdílejte článek:

ROD DREHER

Nedávno mi v Budapešti u kávy jedna evropská právnička řekla, že její syn ukončil studium na Sciences Po – známý název pro elitní pařížský Institut politických studií -, protože se tam už necítí bezpečně. Důvod? Atmosféra zastrašování kolem propalestinského aktivismu a antisemitismus.

Mladý muž je křesťan, ale dospěl k závěru, že vedení Sciences Po ztratilo kontrolu nad situací a nemá v úmyslu obnovit pořádek. Nešlo jen o protesty v kampusu 2024, které nakonec rozehnala policie. Šlo spíše o celkovou kulturu netolerance a šikany v rámci jedné z nejlepších francouzských vysokých škol.

Zvykněte si na to. Jak Evropa postupně směřuje k islamizaci, podobné věci se stanou normou. Ví to i francouzská vláda.

Minulý měsíc někdo z Macronovy vlády vypustil důvěrnou zprávu zpravodajských služeb, která podrobně popisuje, jak Muslimské bratrstvo infiltrovalo francouzskou společnost na mnoha úrovních. Zpráva, která byla určena pouze pro oči vysokých úředníků, dokumentuje, jak Bratrstvo, dobře financovaná mezinárodní islamistická organizace, usiluje o přeměnu západních zemí ve státy šaría, a to nikoli přímou konfrontací, ale prostřednictvím měkké strategie a transformace zevnitř.

To není nic nového. V roce 2007 se při federálním soudním procesu s frontou Hamásu pro získávání finančních prostředků, která působila v severním Texasu pod rouškou islámské charity, objevil strategický dokument Muslimského bratrstva zabavený při razii FBI (Hamás je podle druhého článku své charty „Muslimským bratrstvem na palestinských územích“).

V dokumentu se uvádí:

Proces usazování [islámu ve Spojených státech] je „civilizačně-džihádistický“ proces ve všech významech těchto slov. Ikhwan [Muslimské bratrstvo] musí pochopit, že veškerá jejich činnost v Americe je jakýmsi velkým džihádem při odstraňování a ničení západní civilizace zevnitř a „sabotování“ jejich bídného domu jejich vlastníma rukama a rukama věřících, a Boží náboženství aby zvítězilo nad všemi náboženstvími. Bez této úrovně pochopení nejsme na tuto výzvu připraveni a na džihád jsme se dosud nepřipravili. Údělem muslima je vykonávat džihád a pracovat, ať je kdekoli a kdekoli se ocitne, dokud nepřijde poslední hodina, a před tímto údělem není úniku, kromě těch, kteří se rozhodnou polevit.

Člověk by si myslel, že takový dokument by měl vzbudit pozornost amerických médií, zvlášť když se objevil pouhých šest let po útocích z 11. září. Ale kdepak. Jak jsem tehdy napsal, americká média o něj neměla zájem. Mé dlouholeté reportáže o radikalizačních aktivitách Bratrstva v regionu, mimo jiné i prostřednictvím dallaské ústřední mešity, největší v Texasu, vedly k intenzivnímu tlaku místních muslimských aktivistů na mé noviny, aby mě umlčely. Na setkáních s aktivisty se mě snažili vykreslit jako fanatika odhodlaného démonizovat muslimy, kteří jen chtějí být součástí komunity.

Přihlásil jsem se tenkrát do online konference pro místní muslimy. Během jednoho dne zjistili mou přítomnost, ale to už jsem stihl stáhnout několik zpráv, v nichž se diskutovalo o potřebě apelovat na dallaské náboženské vůdce, aby se připojili k nátlakové kampani, která mě má „zničit“. Jejich strategie spočívala v tom, že se prezentovali jako mírumilovné menšiny, které se staly obětí křižáckého pravicového šílence.

Neuspěli – protože jsem měl svá fakta v pořádku a stál jsem si za svým, s podporou svého vydavatele jsem pokračoval v psaní. Ale ani redakce mých vlastních novin, ani žádná jiná místní média se nezabývala důkazy, které jsem našel. Na jedné redakční poradě mě liberální redaktor z redakce obvinil, že se nespravedlivě zaměřuji na islámský extremismus, zatímco bych měl věnovat pozornost nebezpečí ze strany křesťanských konzervativců.

Tak to tedy je. Islamistické organizace dobře znají své nepřátele. Vědí, jak využít liberalismu západních institucionálních elit k tomu, aby je ohnuly podle své vůle. Funguje to.

Nedávno se v Británii stala mimořádná věc. Kurdský ateista byl odsouzen za to, že na protest před tureckým velvyslanectvím spálil korán. Hamit Coskun byl shledán vinným z „nábožensky přitěžujícího přestupku proti veřejnému pořádku“, protože podle soudce byl jeho čin pravděpodobně motivován nenávistí k muslimům. Coskun přitom tvrdil, že nenávidí nikoliv muslimy, ale pouze islám.

Obhájci svobody projevu správně označili rozsudek za faktické znovuzavedení zákona o rouhání v Británii. Všimněte si dobře, že Coskun nenapadl muslimskou osobu. Spálil muslimskou knihu. Jakkoli to může být odporné, je třeba to chápat jako zákonem chráněný projev, stejně jako spálení Bible. Rozhodnutí soudce vytváří nebezpečný precedens v Británii, zemi, jejíž vláda v současné době povoluje muslimům říkat na veřejných protestech nejrůznější nenávistné věci, ale která zároveň přísně trestá projevy nemuslimských Britů za výroky kritické vůči islámu a muslimům.

Nic z toho se neděje z lásky a úcty k muslimům. Děje se tak proto, že se jich úřady bojí. A děje se tak pravděpodobně i proto, že establishment obvykle příznivě pohlíží na lidi, kteří mohou být chápáni jako „ti druzí“. Je to stejná reflexivní mentalita, která před lety přiměla amerického redaktora spolknout velblouda islámského extremismu, dokonce i jeho násilných projevů, a přitom cedit komáry mírumilovných fundamentalistických křesťanů.

Stejně jako ve Francii, i v Británii se toho jistě bude dít více, protože země postupně směřuje k islamizaci prostřednictvím de-anglizace. Před padesáti lety tvořili muslimové ve Velké Británii asi 0,6 % celkové populace. Dnes je to 7 % – ohromující nárůst za dobu kratší než jeden lidský život!

Výzkum zveřejněný tento týden v deníku The Telegraph předpokládá, že do roku 2050 bude více než každý desátý Brit muslim. Do konce tohoto století to bude každý pátý. Jak minulý týden uvedl maďarský premiér Viktor Orbán, politickým důsledkem bude oslabení konzervativních voličů, protože evropští muslimové volí ve velké míře levici.

Ve Francii je tato „islámsko-gaučistická“ strategie všeobecně uznávána. Levicový vůdce Jean-Luc Mélenchon, vážný uchazeč o francouzské prezidentství, často chválí islámské skupiny a odsuzuje „islamofobii“. V současné době je muslimská populace ve Francii odhadována na 13 % – o tři procentní body více než před pouhými dvěma lety. Ačkoli je vzhledem k francouzskému zákazu sbírat údaje ze sčítání lidu podle náboženského vyznání obtížné získat spolehlivé údaje, předpokládá se, že v roce 1975 tvořili muslimové pouze 3-4 % Francouzů – to znamená, že počet francouzských muslimů se za pouhé půlstoletí zečtyřnásobil.

V roce 2050 se bude počet muslimů ve Francii blížit 20 %. Stejně jako ve Velké Británii se muslimové soustřeďují ve městech, kde je pro ně snazší udržet úzká společenství odolná vůči asimilaci. Kromě toho je dnes 10 % Francouzů migranty, přičemž se odhaduje, že každý třetí Francouz je buď migrant, nebo potomek migrantů ve třech generacích.

Tento vysoký počet obyvatel, kteří nejsou původními obyvateli, a vznik ghett – to jsou hlavní  důvody, proč profesor válečných studií na King’s College v Londýně David Betz říká, že občanská válka – definovaná jako násilné střety mezi původním obyvatelstvem na jedné straně a muslimy a migranty na straně druhé – se pro západoevropské země rýsuje jako reálná možnost.

Historici označují období masové migrace germánských kmenů do západořímské říše jako „nájezdy barbarů“ (i když tento termín už vyšel z módy, z nechuti vynášet negativní soudy o těchto primitivech). Označuje se tak období od přechodu prvních germánských kmenů na římské území až do sesazení posledního západořímského císaře gótským kmenovým náčelníkem Odoakrem v roce 476.

Dnešní Evropa provádí stejný proces mnohem efektivněji. Koneckonců, Římané se těmto nájezdům bránili, naše evropské elity je vítají.

Pád Římské říše byl pro Evropu nezvratnou sociální, kulturní a hospodářskou katastrofou. Bude tomu tak znovu, pokud Evropa rychle nezmění směr. Faktické znovuzavedení zákonů o rouhání v Británii, které má zmírnit hněv islámu, je jen jedním ze znamení doby. Nebude však poslední.

The European Conservative

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 4,67 out of 5)
Loading...
5 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)