16.5.2015
Kategorie: Politika, Společnost

Dost bylo oveček!

Sdílejte článek:

ANTON SMATANÍK 16|05|2015

Bojovali jsme s jednou propagandou, dnes musíme se dvěma. Bojovali jsme s americkou propagandou, dnes musíme už i s ruskou. “Pomohli jsme si.” Dostali jsme se do bodu, kdy je část tzv. alternativy otevřeně proruská, zatímco většina mainstreamu je typicky proamerická. Vyvážení? Jin a jang? Měl jsem “trochu” jinou představu a nebyl jsem sám.

[ad#hornisiroka]

Alternativa měla být alternativou, ne opozicí, už vůbec ne exotizmem. Bohužel dění kolem Ukrajiny situaci “na trhu” dokonale promíchalo. Dnes tu máme lidi, kteří se vláčejí s ruskými vlajkami, různými stužkami, křičí o morálce a zásadách východu a máme i lidí, jejichž denním chlebem je “McKáč” s Colou a zaslíbená zem leží za oceánem, podobně jako bájný Aman v Pánu Prstenů.

Představa byla jiná, až diametrálně odlišná. Nedělat poskoka, ať už vědomě, nebo ještě hůře ve formě užitečných idiotů, tedy pod vlivem propagandy, nikomu. Být nad věcí, nad žabomyšími válkami, dělením se na tábory, být neutrální, zasazovat se za pravdu a umět udeřit bez zaváhání vždy tam, kde je to potřeba. Bez chvilky pochybností, zda jsou to naši, nebo ne. Žádní naši neměli existovat. Obzvlášť, když má náš národ zkušenosti s různými okupanty. Historická zkušenost měla vést k uvědomění si výhod neutrality, nezávislosti, odstupu, skepticismu. Ne dělit se na dva tábory, ale spolupracovat v rozumné míře s oběma tábory. Se všemi tábory.

Před několika lety jsem uvažoval, když se pro někoho stane alternativa mainstreamem, jaký bude důsledek? Objeví se opět stejný problém slepé důvěry? Problém konzumace obsahu bez kritického myšlení? Opět se nebude nic ověřovat? Nespadla do stejného stavu? Je tento problém vůbec řešitelný?Je vůbec teoreticky možné naučit lidi kriticky myslet, nevěřit ničemu, všechno si ověřit, spoléhat se sami na sebe, být skeptickými, řídit se svědomím a vnitřním kompasem?

Odpovědí je podle mě ano, ale musí chtít. Protože většina nemá zájem, energii, čas, je líná, pohodlná a vypočítavá, slabá, svět si zjednodušuje, většina to prostě tak rychle “nedá”. Pracovat na tom třeba každý den po mnoho let a desetiletí. O to větší odpovědnost je na menšině, která se však bohužel zaprodává někdy již při první možné příležitosti.

Je třeba si uvědomit, že zaprodat se dá nejen za peníze, ale i návštěvnost, sledovanost, čtenost či poslechovost. Prostě za růst média v číslech. Vůbec nemusí “někdo” přijít a “něco” s úsměvem posunout po stole. Úplně stačí, pokud si někdo uvědomí, že na určitých tématech podávaných určitým způsobem “neskutečně zaboduje”.

maxresdefault-200x140

Rozum do hrsti. Nejsem Rus, ani Američan, nemusím Putina a už vůbec ne Obamu. Co však mohu, to je Rusko i USA. Samozřejmě odtud-potud. Mohu, alespoň prozatím, dokud se nevytvoří nějaká nová železná opona, vycestovat do obou zemí, díky internetu sledovat filmovou produkci, bavit se videohrami, v knihkupectvích si pořídit literaturu, dát si něco z obou kuchyni, studovat historii, vojenskou techniku, obdivovat umění, architekturu, mít známé z obou zemí, atd. Mohu obě země, ale nemusím ani jednu jejich politickou reprezentaci, tajné služby, korporace, oligarchy, mafii …

Lid uvažuje často pouze ve dvou barvách – černá a bílá. Vždy musí být někdo dobrý a vždy musí být někdo špatný. To je jádro problému, neschopnost dostat se z této duality. Pokud je dobrý Američan, tak špatný je automaticky Rus a když je Američan špatný, tak Rus může být už jen dobrý. A přece pro ovečku mainstreamu dobré USA nemůže mít špatné spojence, přece pro ovečku alternativy dobré Rusko také nemůže mít špatné spojence. Každá strana má své zájmy a cíle, sloužit jí za peníze je strašné, ale sloužit zdarma je ještě horší. To už není na hněv, ale lítost. Koláže, vtipy, hoaxy, polopravdy, selektivní realita, manipulace, fanatismus, silácké gesta, neznalost často už jen základních faktů. Není toho už dost? Není na čase vrátit se do reality? Strhnout si brýle? To si někdo opravdu myslí, že jednou propagandou, jedním fanatismem vyváží ten druhý? Stádo často křičí na druhé stádo na základě hesla – podle sebe soudím tebe.

[ad#velkadolni]

Škody na alternativě jsou obrovské. Část je imunní, část se probere a oklepe, ale bez zániku starých a příchodu nových médií to asi nepůjde. Snad se lidé v nich působící, fanoušci, diváci, posluchači, čtenáři poučí a neudělají později stejnou chybu. Neboť forma se mění, ale obsah zůstává. Šablona. Když znám šablonu, nemůže mě nic na ní založené překvapit, nemohu se splést. Snad je nyní už jasná. Pokud jsou zde dvě strany, máme více možnosti. Obě jsou “špatné”, jedna je “špatná”, zatímco druhá “dobrá” a obě mohou být i “dobré”. Nehrajme se už na strany a tábory.

Tato osoba není proruská, proamerická, nemusí být pročeská, dokonce místy ani prolidská, zcela určitě je však pro život.

ZDROJ: Anton Smataník

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 4,80 out of 5)
Loading...