Děsivý rozhovor s bývalou muslimkou o nebezpečném islámu: “Švédsko brzy zanikne!”

Sdílejte článek:

COM/M1

Do Švédska utekla ze strachu před občanskou válkou, která vypukla v jejím rodném Somálsku. Měla devatenáct a hlavu plnou idealistických představ – snila o bezpečném životě ve svobodné, demokratické společnosti, která ctí svobodu i práva žen. Dnes jí táhne na padesát a iluze už dávno ztratila. Oči jí otevřel radikální islám. Konvertovala na křesťanství, kvůli obavám o život musela podstoupit změnu identity. Odvážná aktivistka MONA WALTER přináší necenzurované svědectví o zemi, která se “podvolila” bez boje.

Narodila ses v Mogadišu, hlavním městě převážně muslimského Somálska, kde si žila do svých devatenácti let. Jak si na toto období vzpomínáš?

V Somálsku jsme měli diktátorský režim, ale neplatilo u nás islámské právo šaría. Přestože jsme muslimskou zemí, nežili jsme podle něj. Velká většina Somálců jsou muslimové, sunnité. Měli jsme však svou vlastní africkou kulturu, která je velmi odlišná od kultury islámské. Pamatuji si, jak lidé chodili do mešity, modlili se … a to bylo asi tak všechno. Člověk viděl imáma jen příležitostně – například tehdy, když se někdo narodil, vydával, ženil nebo když někdo zemřel. Pamatuji si, že někteří lidé oslavovali Ramadán a jiní zase ne. Náboženství bylo věcí volby. Člověk si mohl vybrat, nikdo nebyl do ničeho násilím tlačený. Somálsko bylo sekulárním státem a měli jsme naše vlastní právo, naše vlastní zákony. Naším Bohem byl Alláh, prorokem Mohamed. Podrobnosti jsem ale neznala, Korán jsem jako mladá například nikdy nečetla. Nevěděla jsem, kdo byl ve skutečnosti Mohamed a co všechno dělal. Vyrostla jsem tedy v takovém prostředí. V socialistickém prostředí. Náboženství nebylo žádným problémem. Nikdo ho příliš neřešil, nikdo nikoho do ničeho netlačil.

Do Švédska si před somálskou občanskou válkou utekla v roce 1994. Podle tvých vlastních slov si byla nadšená ze své nové domoviny, z moderní demokratické země, kde se ženy nemusejí bít za svá vlastní práva. Právě zde si však narazila na něco, co tě překvapilo a šokovalo …

Až tady, ve Švédsku, jsem objevila náboženství a skutečnou tvář islámu. Až ve Švédsku jsem byla nucena žít podle Koránu a podle islámského práva šaría. Byla jsem velmi šokována tím, že moje víra ve skutečnosti učí lidi, aby nenáviděli nemuslimy, nevěřící lidí. A to vše se paradoxně dělo v zemi, kde jsou skoro všichni ateisté – Švédsko je západní stát, sekulární, demokratický. Demokracie je protipólem islámského práva šaría. Bylo mi řečeno, abych v ideu demokracie nevěřila a nenásledovala ji, protože je špatná, má na nás muslimy špatný vliv, chce nás změnit. Nesměla jsem se ani kamarádit s nevěřícími. Každý pátek jsem musela chodit do mešity, kde jsme se s imámem modlili za to, aby Alláh tyto nevěřící oslepil, zničil. Židy i křesťany. Imám nám kázal o tom, že jsou to nepřátelé, jejichž země jednou převezmeme. Mluvil o tom, že muslimské ženy nesmějí protestovat, když se jejich muž rozhodne oženit se s dalšími ženami za účelem plození co největšího počtu dětí. V islámu může mít muž až čtyři ženy. V tom měla být naše výhoda, protože nevěřící mají dětí málo. Švédské právo však nedovoluje mužům mít dvě manželky, ti proto ženili potají. A muslimské ženy musely být ticho, nesměli se proti tomu bouřit. Nechápala jsem to a kladla jsem si mnohé otázky. Nenávidíme jejich kulturu, nenávidíme jejich životy, nenávidíme všechno – ale je v pořádku, že od nich bereme peníze ?! Bylo mi řečeno a vysvětleno, že tak to chce Alláh – aby nám dávali peníze, poskytovali nám vzdělání zdarma, bydlení, zdravotní péči, vše. Byla jsem šokovaná, s tímto jsem se v Somálsku nikdy předtím nesetkala. Svůj první článek na toto téma jsem publikovala v roce 2014. Okamžitě se mi začali vyhrožovat smrtí, tím, že znásilní mě i mé děti, zabijí mého muže. Musela jsem si změnit identitu a přestěhovat se na nové místo. V roce 2015 jsem byla dokonce fyzicky napadena – na ulici, ve středu dne! V ten samý rok jsem se ocitla v čtvrti Rinkeby, známé kvůli vysokému počtu imigrantů. Novinářům švédské televize jsem chtěla ukázat situaci, která zde vládne. Mladí muslimové na mě plivali, nadávali mi do křesťanských kurev, vykřikovali: “Toto není Švédsko! Toto je naše území! “Taková je realita. Toto je islám. Když někdo tvrdí, že tito mladí muži se radikalizují, já řeknu, že to není zcela pravda. Oni jen žijí podle islámského práva. Oni jsou v podstatě “dobří muslimové”, protože dělají jen to, co jim káže jejich svatá kniha. Islám je totiž učí, že mají nenávidět nevěřících, dobývat jejich země, znásilňovat nevěřící ženy. Nejodpornější verše, kterých je v Koránu více než sto, říkají právě o tomto – o nenávisti, o terorizováni, vraždění nevěřících, nemuslimy. Židé a křesťané jsou pro ně jen opice a prasata.

Vše, o čem mluvíme, tě nakonec přivedlo k tomu, že si se své víry vnitřně vzdala. Stala se z tebe ateistka. Hrozí něco muslimovi, který zanevře na islám?

Pokud se člověk vzdá islámu, podle islámského práva má být zabit. Ve Švédsku je mnoho muslimů, kteří jsou o tom přesvědčeni. Oni se nestarají o demokracii, svobodu vyznání nebo o švédské zákony. Oni mají své vlastní – právo šaría. Islamisté financování z Kataru a Saúdské Arábie nenávidí cokoliv národní, například vlajky. Pamatuji si, jak jsme jednou oslavovali národní den Somálska – příslušníci tzv. šaría hlídek, kteří sledují dodržování islámského práva, nám vlajky zabavili a roztrhali. Nenávidí naši somálskou kulturu, tanec, muziku, oblečení. My Somálci pocházíme z horkého prostředí, naše tradiční oblečení je proto velmi vzdušné, lehké, hodně odhaluje. Podle islámu má ale žena skrývat svou krásu, aby nebyla atraktivní pro muže – pokud ji znásilní, je to její chyba a její vina. Šaría hlídky nás proto vyzývaly k tomu, abychom se více zahalovaly. Jak komunita jsme byli pod neustálým tlakem. Trest smrti za to, že člověk opustí islám, platí ve více než padesáti zemích světa. Člověk si pod touto hrozbou nesmí dovolit ani nic kritizovat – například proroka Mohameda. Mohamed byl přitom násilník, člověk plný nenávisti, kázal o tom, že nevěřící třeba okrádat, zabíjet, brát jejich ženy za sexuální otrokyně. Kázal věci, které dnes prostě není možné akceptovat. Já jsem všechny tyto svá zjištění sdílela s lidmi, se ženami. Dávala jsem jim číst pasáže z Koránu, upozorňovala jsem je na hrůzy, které jsou tam napsané. Tehdy jsem už byla ateistka, ačkoli jsem se s tím nikdy nikomu nepřiznala. Důsledky by byly pro mě hrozivé. Nadále jsem byla součástí somálské komunity, podporovala jsem ji. Kdyby lidé v ní věděli, že jsem se odchýlila od víry, nebyla bych tam víc vítaná. Tak jsem se přetvařovala, předstírala jsem, že je všechno v pořádku. Fungovala jsem takto mnoho let. Opravdový život “dobré” muslimky jsem žila jen první tři roky po příchodu do Švédska. Po tom, co jsem o islámu zjistila, jsem prostě nemohla dál. Bylo to naprosto proti všemu v co jsem věřila, proti všem ideálům, které jsem měla, proti mé podstatě.

A pak, jednoho dne … si objevila Boha a Bibli. Jak se to celé událo a proč si nabyla pocit, že právě křesťanství bude pro tebe tou správnou cestou?

Věřící jsem se stala v roce 2005 nebo 2006. Jedna z mých příbuzných se také stala křesťankou a kvůli obavám o život musela uprchnout do Velké Británie. Jednoho dne mi zavolala a řekla mi o Bibli. O mém ateismu nevěděla, bylo to něco, co jsem uchovávala v tajnosti. Bála jsem se toho, jak by reagovali lidé. Na její podnět jsem tedy začala studovat Bibli a byla jsem velmi šťastná. Zalíbila se mi Ježíšova cesta a velmi jsem ji ocenila – sama jsem hledala mír a klid, lásku. Byla jsem šťastná, když jsem zjistila, že Bůh v křesťanském pojetí je Bohem lásky, tolerance. Cesta Ježíše Krista, který káže o tom, že je třeba milovat bližního, je lepší pro nás všechny – namísto cesty Mohameda a islámu, který učí lidi, aby nenáviděli jiné. Potkala jsem velmi mnoho Somálců, kteří také přijali křesťanskou víru – samozřejmě potají. Necítila jsem se sama. Našla jsem klid a mír, který jsem hledala. Jsem šťastná a vděčná za svou víru a cestu, kterou mi ukázal Kristus. Když jsem v roce 2006 konvertovala a stala se křesťankou, sama jsem nabádala lidi k tomu, aby porovnali, co káže Ježíš a co káže Mohamed.

Tvrdíš, že Švédsko je dobytou krajinou a Švédové “kontrolu” nad ní ztratí do zhruba padesáti let. Lidé, kteří mají otevřené oči, vědí o situaci, která ve Švédsku panuje – vědí o no – go zónách, o kulturní válce, vědí o tom, že imigranti se odmítají integrovat do švédské společnosti a mají spíše tendenci přeměňovat země, ve kterých žijí, na druhý Blízký východ či Afriku. Přestože toto všechno víme, řekni nám prosím o aktuální situaci ve Švédsku a o tom, jak ji vnímáš ty. Jak islám změnil a mění tvář země?

Švédsko přestane být Švédskem spíše než za padesát let – už dnes jsou tu oblasti, například v Göteborgu nebo Malmö, které švédskými dávno nejsou. Islám mění a přebírá krajinu velkou rychlostí. Pokud se muslimové stanou většinou v zemi začne kompletně platit právo šaría. Také pro sekulární muslimy, kteří chtějí žít svobodně. Dnes, když se člověk prochází po švédských městech, cítí se, jakoby byl někde v Íránu, v Somálsku nebo v Saúdské Arábii. Už to není Švédsko, které to bývalo. A problémem je to, že když člověk na tuto situaci poukáže, je okamžitě obviněn z rasismu, islamofobie. Je démonizován, udělají z něj pomalu monstrum.

O Švédsku se kdysi mluvilo jako o moderní, demokratické, progresivní a multikulturní zemi. Švédsko dneška je však spíše negativním ˏvýstavním’ příkladem toho, kam až může vést neuvážená a příliš tolerantní migrační politika. Švédové zažívají masivní nárůst násilí – policejní statistiky hovoří o nárůstu útoků střelnými zbraněmi, rostou počty znásilnění, kvůli kterým se ženy v ulicích už necítí bezpečně. ˏNovinkou’ jsou bombové útoky – v roce 2019 se jich ve švédských městech událo přibližně 120. Roste i počet lidí závislých na sociálních dávkách, samosprávy jsou nuceny ořezat výdaje – například na sociální péči o důchodce. Situace je neveselá, z nějakého zvláštního důvodu je však zakázáno mluvit o ní otevřeně. Politická korektnost je důležitější, než pravda. Jak to vnímáš ty, Mono?

Sociální demokraté a liberálové, kteří v zemi vládnou a kterým jen tak mimochodem neustále klesají preference, mají před sebou jakýsi obrázek utopie. Myslí si, že lidé různé barvy pleti, kultury, etnicity a náboženského vyznání mohou žít vedle sebe v míru a demokracii. To je idea, kterou protlačují. Když však máte kulturu, která neuznává pluralismus, demokracii, svobodu slova, svobodu vyznání, ženské práva … jako s ní chcete žít bok po boku v míru? Většina imigrantů, kteří přicházejí do Švédska, pochází z islámských zemí. Už dávno to nejsou lidé, kteří přicházeli do Švédska v 80. nebo 90. letech. Jsou radikalizovaní, věří v Muslimské bratrstvo, ve striktní islámské právo šaría. Přicházejí do země a radikálně ji mění. Nemají zájem integrovat se a být součástí demokratické společnosti – přišli sem s celkem odlišným cílem. To, co tvrdí sociální demokraté a liberálové, je utopie. Takto se mírumilovně koexistovat nedá. Protože to, co se děje, je prostě katastrofa, katastrofa! Je mi líto, že to musím říci: Evropa páchá sebevraždu! Islámské kultury stojí v opozici proti kultuře, která existuje v Evropě a konkrétně i zde, ve Švédsku. Kultuře, založené na toleranci, kultuře, která vyznává demokracii, svobodu slova … Vše toto Evropa měla. Evropané za to bojovali! A dnes otevírají náruč těm, kteří přicházejí s nenávistí a přinášejí násilí. Faktem je, že většinu zločinů páchají ve Švédsku právě imigranti, ne rodilí Švédové. Už jsem zmínila, že když na tento fakt člověk poukáže, je označen za rasistu. Může například snadno ztratit pracovní místo. Pokud je náhodou novinář, který si o tom dovolí psát, označí ho za kraje pravicového’. A budou veřejnost neustále strašit tím, že přichází druhý holocaust! Toto je taktika a zbraň mainstreamových médií – přesně takto chtějí umlčet lidí. Označí je za rasisty a islamofoby – lidé se pak bojí a aby nebyli démonizováni, zůstanou raději ticho. Toto je zbraň médií a liberálů. Budou v tomto boji pokračovat, protože věří své vlastní utopii.

I švédská mainstreamová média píší o masivním nárůstu stíhání za tzv. nenávistné projevy na sociálních sítích. Jsou známé například absurdní případy stíhání důchodců, kteří vyjádřili své obavy nebo nesouhlas s masivní imigrací. Jak je možné, že podobné ˏtrendy’ převládají napříč celou Evropou? Pravda je pronásledována a trestána – nelze kritizovat imigraci, sílící vliv islámu v Evropě, nelze zmiňovat špatné příklady, nelze mluvit o no – go zónách … Evropané nemají právo svobodně mluvit a ptát se? Nemají právo kritizovat masivní nárůst nových obyvatel ve svých zemích? Švédové nemají právo zajímat se o budoucnost vlastní země a řešit, s kým v ní chtějí a budou žít? Žijeme stále v demokracii …?

Ne, ne, ne. Není to demokracie. Je to tyranie. My ve Švédsku máme média, které prostě neumožňují lidem svobodně debatovat. Do debat si zvou jen vybrané hosty, kteří s nimi souhlasí. Ostatní, kteří mají jiný názor a dovolí si s tím ˏoficiálním’ nesouhlasit, jsou označeni za rasisty. Úplně je z veřejného prostoru a debat vyloučí! Kolem stolu tak spolu sedí jen ti, kteří si vzájemně přitakává a mají stejný názor. Toto je švédská realita! Je to liberální ideologie, která nemá absolutně představu o tom, co se děje, nemá představu o skutečné podstatě islámu a jeho násilné povaze. Já jsem imigrantka, jsem z Afriky. Přišla jsem do Švédska, miluji ho, miluju jeho svobodu a chci, aby to tak zůstalo. A je tu mnoho lidí, kteří jsou stejnou barvou pleti, jako jsem já – imigrantů z Afriky nebo Blízkého východu, kteří chtějí tuto svobodu zničit. Švédsko nepotřebuje více imigrantů a to říkám já, která sem sama před lety přišla. Vidím tu katastrofu, která se v zemi děje. Vidím tu islámskou infiltraci v našich liberálních stranách, která se dožaduje zavedení práva šaría. Co tu bude za pár let ?! Co se stane, když vzroste počet lidí, kteří ve skutečnosti Švédsko nenávidí a přišli ho obsadit? Katastrofa! Používají demokracii na to, aby ji zničili. To je plán. Proti tomu budu vždy protestovat. 

Krátce ještě promluvme o mainstreamových médiích, které jsou, tak jako všude na světě, pilíře systému’ také ve Švédsku. Jejich zájmem není šíření pravdy, oni si vytvářejí svou vlastní. Jaké jsou tvé zkušenosti s médii? Rozhodně nejsi jejich miláčkem – právě od médií si dostala ˏnálepky’ islamofóbky, rasistky. Proč nechtějí poslouchat tvůj příběh, tvé zkušenosti, tvé varování?

Mainstreamová média jsou politickým nástrojem. Pokoušela jsem se ukázat jim, co se děje na švédských periferiích, vyprávěla jsem jim můj příběh. Nechtěli informace ani mé zkušenosti zveřejnit. Mnohdy jsem se setkala s cenzurou. Moje první interview v švédské veřejnoprávní televizi bylo například sestříhané tak, aby v něm ohlásili závažné informace o islámu a právu šaría. Svobodu projevu mají dnes jen vybrané elity a právě mainstreamová média. Svobodu projevu nemám já, nemají ji jiní lidé s odlišným názorem. Média hledí na své vlastní zájmy a zájmy svých vlastníků. Nehledají pravdu. Novináři by však pravdu hledat měli.

Když jsme se spolu povídali poprvé, řekla jsi mi, že největšími kritiky islamizace Švédska jsou paradoxně lidé, kteří přicházejí z Blízkého východu nebo Afriky. Důvodem je to, že vědí, o co jde, s islámem mají špatné zkušenosti. Co na to samotní Švédové? Bojí se mluvit? Nebo to už vzdali?

Přicházejí sem například křesťané z Blízkého východu, kteří se pokoušejí varovat Švédy před tím, co se děje. Před islamizací a pronásledováním, které postihlo i jejich původně křesťanské země. Nechtějí, aby se situace opakovala i v zemi, do které před islamisty utekli. Pokud jde o Švédy, jsou velmi tolerantní. Nejsou velcí ˏnárodovci’ a ani jim není dovoleno, aby jimi byli. Pokud jste ˏnárodovec’ ve Švédsku, není to interpretováno tak, že milujete svou zemi a kulturu, ale tak, že jste rasista a xenofob. Švédové nebyli ve válce, nemají představu o tom, jaké je to bojovat za svobodu, protože ji vždy měli. Velká většina Švédů se stále hlásí k sociálním demokratům nebo liberálům. Jsou povětšinou ticho, většina obyvatelstva stále spí a věří tomu, co řekne vláda a média. Na druhé straně musím říci, že věci se pomalu mění. Lidé se postupně začínají probouzet a začínají protestovat proti tomu, co se děje. Zmiňovali jsme nárůst počtu explozí v švédských ulicích – toto dění se pomalu přesouvá z předměstí do center měst, například do překrásného historického centra Stockholmu. Před takovým něčím už člověk nemůže zavírat oči. Proto doufám, že lidé postupně změní názor a nebudou volit liberály, ale strany, které jsou konzervativní. Strany, které se rázně postaví islamizaci Švédska a které budou hájit zájmy vlastní země. Doufám, že lidé se konečně probudí, protože i tak je už dost pozdě. Před takovým něčím už člověk nemůže zavírat oči. 

Jak dnes vypadá tvůj běžný život, odvážná Mono Walter?

Já a moje rodina stále žijeme pod policejní ochranou. Teď mám ale od veřejných vystoupení pauzu, protože jsem se rozhodla studovat na univerzitě. Za sebou už mám dva roky studia historie a náboženství, čekají mě další tři. To je důvod, proč se velmi neukazuju a momentálně veřejně nepůsobím. Jméno, které používám na sociálních sítích je odlišné od mého jména, které používám v denním životě. Musela jsem si změnit identitu, žijeme v utajení. Žiji ale normálně, chodím do práce. Žiji v oblasti, která je čistě švédská. Nikdo mě nezná a zatím potřebuji, aby to tak zůstalo. Plánuji vydat knihu, prozatím jsem ji musela stopnout. Dokončím studia a vydám ji později.

Řekla si, že Evropa páchá sebevraždu … Může se něco změnit? Máme ještě naději?

Ano, myslím že máme naději v případě, pokud se lidé dozvědí o tom, co se děje. To je velmi důležité. Je důležité vědět, co spolu s islámem přichází do Evropy. Lidé mají naději v případě, že se postaví za to, čemu věří. Musí se postavit proti cenzuře, proti establishmentu, který se stává stále více diktátorským. Děje se tak proto, že elity se obávají ztráty vlastní moci, bojí se toho, že lidé se probouzejí. Takže ano, máme naději. Musíme se postavit za svou svobodu, protože je to něco vzácné a posvátné. A k tomu, abychom se za ni postavili, potřebujeme odvahu. Hodně odvahy.

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (35 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...