Bojovat proti přirozenosti je nepřirozené
JANA ZWYRTEK HAMPLOVÁ
Na první místo v životě stavím svou roli maminky. A když mi v tyto týdny schází po boku muž, cítím se neúplná. Běžte do háje s feminismem. Dovolte, abych se představila – jsem sebevědomá, úspěšná, ambiciózní, vzdělaná a emancipovaná – ŹENA. To poslední slovo je to důležité. Žena.
[ad#clanek-respo]
Nikdy jsem ji v sobě nepopírala, a troufám si říct, že nebýt tohoto uvědomění, mohla bych škrtnout i ta lichotivá přídavná jména. Proč? Kdybych neměla děti, nebyla by žádná motivace usilovat, kdybych neměla po boku muže, který je mi oporou, ochráncem a partnerem pro sdílení toho všeho, nebyl by pro snahu o to všechno důvod, a možná ani odvaha a síla. Dokázala bych to, ale bylo by to jiné. Smutné. Narozdíl od toho, když sdílíme radost z každého pracovního úspěchu spolu a s dětmi.
Nerozumím povyku kolem krásné básničky o roli maminky od Jiřího Žáčka. Protože máme-li maminku, je opravdu svět v pořádku. A neznám ženu, která se nenarodila pro to, aby měla děti – jen se to některé z mnoha důvodů třeba nepoštěstilo. A je úplně jedno, zda je vedle toho třeba lékařkou, advokátkou, podnikatelkou, anebo se rozhodne být maminkou na plný úvazek. To mateřství je pilíř, a je skutečně v životě to hlavní, poštěstí-li se se vám děti mít.
A pak tu máme tu pseudoemancipaci „bezchlaptour“. Nechápu. Nechápu, když ženy vykřikují, že se obejdou bez muže. Že ho nepotřebují. Anebo zdůrazňují, jak jsou s muži totálně stejné. Probůh, jen to ne! Jinakost je ve vztahu dvou to fluidum, afrodisiakum, zdravé partnerské soutěžení. A být bez muže? Proboha proč, když být s ním je teprve ten životní příběh o něčem? Samozřejmě, musí to být ten pravý, což se ne vždy musí podařit na první pokus těch dvou. Ale na té pravdě to nic nemění.
A proč o tom píšu?
Mám nyní velmi těžké týdny. Můj muž, jak už jsem zmínila v předchozím blogu, bojuje o život, a nejsou to bohužel vůbec nadnesená slova ani fráze. Krutá pravda. Věřím a doufám. Bdím. Trápím se. Za ty dny a týdny vám tak projde hlavou tisíce věcí.
Například to, že díky tomu, že jsem maminkou, mám silnou oporu právě v dětech, a silnější opora být nemůže. O úspěch, kariéru, ani nic podobného, se neopřete. O děti ano. Tak, jako se jindy opírají ony o mně.
A přiznám se všem ženám, které hlásají do světa, jak dobře je jim bez muže – mně bez muže, s nímž jsem spojila život, není vůbec dobře, mně je neskutečně zle. Schází mi tak, že se cítím pouhou polovinou sebe, nemám-li ho po boku, a proto s ním trávím čas i v nemocnici, jakkoli je to těžké, a i když o tom možná sám zatím neví. V jeho blízkosti jsem to teprve já, i když jeho dlaň v mé dlani je zatím bezvládná. Ale je jeho. A proč bych měla zastírat, že jsem v této situaci naprosto slabá žena, ve které by nikdo nehledal bojovnou advokátku… U jeho nemocničního lůžka jí nejsem, tam jsem víc – jeho milující manželka. Ale v tu chvíli je to nejvíc, co mu můžu dát.
Zkrátka bojovat proti přirozenosti je nepřirozené. Jako ženy bychom měly být především maminky – a zda k tomu pak přidáme úspěch, kariéru, zájmy, je jen nadstavba, kterou svůj život doplňujeme, a uspokojuje nás to.
Také bychom jako ženy měly vnímat a obdivovat sílu svých mužů, kteří s námi kráčí životem, a poskytují nám oporu, lásku, vnitřní sílu i jistotu. protože i to patří k přirozenému životu – být na něj dva. Mít rád.
Můj muž je v řadě věcí silnější než já. Což neznamená, že bych se v životě ztratila. Jen jsem vedle něho více sama sebou, protože mi k tomu vytváří prostor už tím, že je, motivuje mne, a já dokážu víc. V řadě věcí jsem zase silnější já. Což neznamená, že on by si beze mne neporadil. Ale proč by to dělal, když ve dvou jsme silní dvojnásob, protože se respektujeme, a každý se za to své já obdivujeme. I on vedle mne v tom svém já sílí.
To vše vám dojde úplně na dřeň v okamžiku, kdy toho svého parťáka pro život náhle vedle sebe nemáte, protože je na nemocničním lůžku, a vy čekáte na zázrak, protože jste náhle zcela ztracená v toku dní. Čert vem militantní feminismus. Potřebuji svého muže, protože teprve vedle něho jsem ženou.
Tedy nestydím se být ve své mysli napřed maminkou a manželkou. Naopak – jsem na to v dnešní příliš rychlé době a překotnosti všeho pyšná, a jsem vděčná, že tyto pocity znám a mám. Protože jsou přirozené. Chtít děti a milovat je, a chtít muže a milovat ho, to je to, oč ženám běží od věků věkův. Všechno ostatní je jen bonus.
A žít se má pro podstatu. A podstatou pro ženu je vztah s mužem a děti. Každá, která zná, to potvrdí, a která nezná, nemůže vědět. A musí současně přiznat, že by věděla a zažila ráda. Dokáže-li být k sobě nejen emancipovaná, ale taky upřímná.
Zkrátka žít vedle milujícího muže, milovat ho a mít děti – to je ten svět, který je v pořádku. Vším ostatním ho jen víc zdokonalujeme.
Věřím, že i můj svět bude opět brzy v pořádku. Vedle manžela a dětí. Jinak bych neměla sílu ani na tento opět více osobní blog.
[ad#clanek-respo]
ZDROJ: Jana Zwyrtek Hamplová
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.
Příspěvky za měsíc květen 2022:
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Silvia Ambrogini 250,- Kč, Vladimír Kudrna 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Miroslav Andreska 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Hana Válková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč
Celkem za měsíc: 4 750,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Podobné příspěvky
Státně destruktivní ČSSD
TOMÁŠ FLAŠKA 02|05|2016 Je neuvěřitelné co vše lze v posledních dnech slyšet v souvislosti s placením, nebo spíše neplacením,
Kam až může vést ochrana dětí
ŠTĚPÁN CHÁB Andrej Babiš si nově vetkl do štítu boj za ochranu dětí před světem. Po vzoru Austrálie, Francie,