
100 dní Babišovy vlády: Skutečná změna nebo jen změna kulis?
NEČT24/VOJTĚCH NĚMEC
Co se povedlo a co ne?
Prvních sto dní je vždycky spíš o signálech než o výsledcích. A tady je to vidět naprosto jasně.
Co se povedlo: uklidnění části společnosti, která byla unavená ideologickým tlakem předchozí vlády; snaha o pragmatičtější komunikaci směrem k lidem (méně moralizování, více „manažerský styl“); opatrné kroky v ekonomice – žádné šoky, spíš vyčkávání.
Co se nepovedlo: nenaplnění některých silných předvolebních slibů; opatrnost hraničící s nečitelností; pokračování v některých krocích, které lidé čekali, že skončí.
Přeloženo do normální řeči: Lidi chtěli změnu. Dostali zatím spíš změnu tónu než změnu systému.
Proč se pořád vrací „ruský narativ“?
Tohle je jednoduché: Politika jede na emocích. A strach je nejsilnější emoce vůbec.
Opozice nemá silné ekonomické výsledky, o které by se mohla opřít → tak vytahuje: Rusko, bezpečnost, hrozby. Protože to funguje.
A hlavně: Tenhle narativ už je vyzkoušený z minulých voleb. Tak proč ho nejet znovu?
Realita? Je to spíš marketing než analýza reality.
Ustupuje Babiš tlaku? A co bude dál?
Ano – a není to nic překvapivého. Každá vláda je pod tlakem: Bruselu, médií, opozice, vlastních koaličních kompromisů.
To, že neprošly některé tvrdší kroky, ukazuje jednu věc: Babiš není revoluční politik. Je to pragmatik. A to znamená: nebude bourat systém, bude ho upravovat tak, aby fungoval a zároveň přežil.
U zákona o neziskovkách? Velmi pravděpodobné, že přijde kompromisní verze, ne radikální řez.
Zahraniční politika – rozdíl oproti Fialovi
Tady je rozdíl docela zásadní: Fialova vláda: silně hodnotová politika, jasné ideologické ukotvení. „my jsme na správné straně dějin“.
Babišova vláda: více pragmatismu, méně ideologie, snaha „balancovat“. Jinými slovy: Méně pózování, víc obchodování. Ale pozor – není to otočka o 180°, spíš jemné přesměrování.
USA, Trump a obrana
Tohle je zajímavá kombinace. Podpora Trumpa = politický signál. Snižování výdajů = ekonomická realita
A tady vzniká napětí. Američané chtějí: vyšší výdaje na obranu, loajalitu. Česko chce: šetřit, udržet vztahy.
Co z toho bude? Realita: veřejně se bude říkat „jsme spojenci“, v zákulisí se bude tvrdě vyjednávat.
Vztahy se nezhroutí. Ale budou víc transakční než ideologické.
Naplnění očekávání voličů?
A to je klíčová otázka. Lidé chtěli: změnu, úlevu, konec chaosu. Zatím dostali: klidnější komunikaci, méně konfliktů, ale ne zásadní obrat. Takže stav po 100 dnech: Zklamání? Ne úplně. Nadšení? Taky ne.
Spíš něco mezi: „Počkáme, co bude dál.“
ZÁVĚR
Prvních sto dní ukázalo jednu zásadní věc: Nejde o revoluci. Jde o řízení systému.
A teď se láme chleba: buď přijde skutečná změna, nebo se jen upraví kulisy.
A to lidi poznají velmi rychle, např. na prosazení zákona FARA a implementaci DSA.
Děkujeme za rozhovor!
- Návštěva u Šafrů - 13.4.2026
- Tak Orbán prohrál. Jak dlouho ale udrží vítězná strana své vítězství? - 13.4.2026
- Nevratný úpadek svědomí - 13.4.2026


(18 votes, average: 4,78 out of 5)
Dejme mu/jim šanci. Co nám jiného zbývá? Chce to čas. Více času. Po čtyřech letech bordelu! A nikoho „orbánovského“ teď prostě z klobouku nevykouzlíme. Hrajme s kartami co máme…
Moje řeč!! Nevím, jestli lze v těchto podmínkách a poměrech za pouhých 100 dní všechno změnit. Bordel, který zde zanechala Pět-isr,ačka, se bude odstraňovat několik generací. Člověku majícímu špetku strategického myšlení, by mělo být jasné, že k úspěšnému prosazování principů a myšlenek patří občas i nějaký ten ústupek – samozřejmě, pokud totálně nezboří zamýšlenou koncepci postupu. Zatím bych to tak tragicky neviděl. Babiš se zatím projevuje jako umírněný protagonista „mírného pokroku v mezích zákona“, ale podle všeho hlavní trumfy mají nyní v rukách Turek, Macinka a Okamura, což mě naplňuje mírným optimismem (zatím). Tak bych možná zatím místo psaní článků, které zpochybní důvěru ať už naivků nebo radikálů (ale v obou případech na straně barikády proti Pětisra-čce) spíš mlčel a vyčkával. Předčasný útok nebo předčasný ústup jsou chyby plynoucí ze zbrklosti.
Souhlas. Já nechápu netrpělivost a hysterii těchto komentátorů: hned ječí o zradě a zaprodanosti. Co čekali, že se lusknutím prstu všechno změní? Nevědí o provázanosti složek politiky, o smlouvách a pojistkách, které nelze den ze dne zrušit? Soukromě soudím, že Babiš neziskovky zruší a ČTV vykastruje – ne protože je to správné nebo protože to slíbil, ale protože je pro něj nebezpečné nechat je jít mu po krku. A teď má partnery, kteří chtějí totéž. Dejme jim čas a nechme je zvolit způsob.
vy 3 babišem placení králové jděte do análu, máte čas ? jo? tak samozřejmě že vy máte čas, howada tupá, ve frontě na genocidu
A kde byl váš horečný chvat na splnění všech předvolebních slibů od te henleinovské onuce rekové přeudatní.
To že Babiš není Spasitel ale kšeftař tušil nebo i věděl snad každý z nás.
Ale za své předchozí funkce Financministranta nepochybně jasně prokázal že to z pěnězi umí,
právě proto získal důvěru občanů v zemi,kde jsou peníze až na prvním místě,
A také proto že jeho ANO bylo jediný spolek schopný konečně zatnout típec té nenažrané vlastizrádné tlupě křiváků,fanatiků,a všehoschopných chameleonů.
Je pro mě smutné že se zdá, že mediálmě postižené vovce nakonec podlehnou tlaku goeblskovko/chorošovských mediií.
A to jen proto že se klubko umíněných aplégrů zarputile domáha okamžitého a střelhbitého splnění svých a často i našich přání a tužeb.
Žádná klaussovská třeíí cesta k úspěchu prostě není,
Účet mám jen dvě stránky
MÁ DÁTI A DAL.
ONOŤ VEŠKÉRÉ TUMLOVÁNÍ SE,
TOLIKO PRO HOVÁDKA DOBRÉ JEST !
Rozumná řeč a vidění situace pragmaticky. Tak to je, souhlasím
Myslím si to samé. Ten čtyřletý bordel, kterým tady zdevastovali všechno, půjde dávat, jestli vůbec, dohromady pomalu a těžce. Nenahrává tomu ani situace ve světě a možné dopady samozřejmě i na nás. Ale mě po těch čtyřech letech naplňuje optimismem i ta snaha, a to co už se aspoň trochu daří! Tak vydržet:-)! Chce to čas!
Za pár let, až Babiš odejde do penze a navrátí se mu holding Agrofert,
tak se dozvíme, že za dobu jeho nepřítomnosti Agrofert zdvojnásobil svoji účetní hodnotu ….
…. a ČEZko je stále v (_!_)
No jézusmankote… Co kdo čekal, když chazarský Arcipoberta Babisch stáhl zpět z korejtka ve Finsku toho nanicovatého zpěvavého buzíka, a udělal z něj opět ministra nemocního průmyslu, vyhlazovacích MRna injekcí, protiprachových náhubků, lokdaunů a bigpharmy, pardón, ministra „zdravotnictví“.
A pak ještě vylezl na chanukové pódium z pětimetrovou menorou chasidský chabadčik Macinka, narazil si šábesdekl, rozepnul si příklopec a pyšně všemu obecenstvu na kamery ukázal svého obřezaného fógla.