20.3.2026
Redakce
2
Kategorie: Společnost415 přečtení

Zákon FARA pro politické neziskovky: Proč je potřebný?

Sdílejte článek:

SVOBODNÍ

Ústřední spor v pořadu Pro a proti ukázal na jednoduchou otázku: má v Česku platit stejný standard transparentnosti pro všechny, kdo ovlivňují politiku – tedy nejen pro politické strany, ale i pro neziskové organizace se zahraničními penězi a politickou agendou, podobně jako v USA pod dohledem zákona FARA (Foreign Agents Registration Act)? Právě to obhajoval ve sněmovním studiu Českého rozhlasu Libor Vondráček, který navrhovaný registr „neziskovek“ popsal jako analogii k přísným pravidlům financování politických stran a k principu amerického FARA, zatímco Karel Dvořák ze STAN v něm viděl nástroj k umlčování občanské společnosti.

Co ve studiu zaznělo

Libor Vondráček v pořadu Pro a proti připomněl, že vláda pouze plní vlastní programové prohlášení: zavést registr subjektů financovaných ze zahraničí, které působí ve veřejném prostoru a prosazují politické zájmy. Zdůraznil, že nejde o “nálepkování zahraničního agenta”, ale o účetní a evidenční nástroj – tedy o transparentní přehled finančních toků, podobně jako u politických stran.

Jeho oponent Karel Dvořák (STAN) návrh označil za “nálepkovací” a „šikanu občanské společnosti“, s odkazem na Slovensko, Maďarsko a Rusko, kde podobné normy soudy či EU kritizovaly. Tvrdí, že dnešní povinnosti neziskových organizací – výroční zprávy, účetní závěrky, registr dotací, zákon o lobbingu – jsou dostatečné a že nový zákon má jen zastrašit aktivní veřejnost.

Argumenty pro zákon

  • Vondráček připomněl inspiraci americkým zákonem FARA, který vznikl v roce 1938, aby veřejnost měla přehled, kdo prosazuje zájmy cizích mocností, tehdy zejména nacistického Německa a sovětského komunismu. Podobně má mít česká veřejnost jasno, kdo působí ve prospěch cizího státu nebo zahraničního aktéra – a kdo za to dostává zaplaceno.
  • Klíčový moment: pokud je v Česku extrémně přísná regulace financování politických stran – včetně zákazu zahraničních darů, transparentních účtů, registru dárců a vysokých sankcí – je logické, aby stejnou transparentnost nesly i politicky aktivní neziskové organizace, think-tanky a kampaně, které fakticky do politiky zasahují, jen bez volební kandidátky.
  • Vondráček opakovaně zdůraznil, že cílem není kriminalizace, ale zveřejnění: kdo přijímá peníze ze zahraničí, zapíše se do registru, povede transparentní účet a tuto skutečnost jasně uvede – například na webu. Sankce stojí až na konci – za porušení povinnosti, ne za samotné financování.
  • Připomněl také, že předchozí vláda zavedla trestný čin jednání ve prospěch cizí moci (§ 318), který vládní většina (včetně SPD) nyní chce zrušit, právě proto, že je příliš tvrdý a vágní. V tomto kontextu je registr s administrativní povinností mnohem mírnější nástroj: místo trestní represe nabídne veřejnou kontrolu.

Odpověď na námitky opozice

Dvořák varuje před „černou listinou“ a argumentuje, že zákon stejně nedopadne na skutečné nepřátele státu, kteří si své financování maskují. Jenže většina vlivných „politických“ neziskovek funguje zcela oficiálně, čerpá granty z EU, norských fondů nebo od zahraničních nadací a vstupuje do veřejné či školní debaty – příkladem, který Vondráček jmenoval, je Člověk v tísni a jeho projekty typu festival Jeden svět.

Právě u těchto organizací je podle Vondráčka legitimní, aby měly stejný standard transparentnosti jako politické strany: pokud vstupujete do politického boje, formujete názory veřejnosti a mládeže, je fér říct, kdo vaši činnost platí – zvlášť pokud to nejsou čeští voliči, ale zahraniční zdroje.

Odmítnout zákon jen proto, že některé autoritářské režimy přijaly zdiskreditované verze podobných předpisů, není přesvědčivé. Vondráček správně říká, že je možné poučit se z chyb Maďarska či Slovenska tak, aby česká verze odpovídala evropským standardům a ústavním limitům – tedy nesmí diskriminovat, nesmí bránit existenci spolků, ale může požadovat zveřejnění financování.

Proč je zákon potřebný

Debata v pořadu nakonec ukázala zásadní spor: jde o to, zda má být za transparentní považováno pouze to, co už dnes najdeme v roztříštěných účetních závěrkách, nebo zda má vzniknout jednoduchý, veřejně srozumitelný registr, kde se na jednom místě ukáže, kdo prosazuje, jaké politické zájmy a z jakých zahraničních zdrojů.

V situaci, kdy stát velmi přísně hlídá financování politických stran a omezuje jejich příjmy, je logické, aby obdobná pravidla platila i pro neziskové organizace, které do politické soutěže vstupují kampaněmi, programovým lobbyingem nebo ovlivňováním veřejného mínění – a to obzvlášť tehdy, pokud jsou placené ze zahraničí. Není to útok na občanskou společnost, ale narovnání prostředí: kdo ovlivňuje politiku, má hrát podle stejných transparentních pravidel.

 

SVOBODNI.CZ

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
415 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

2 komentářů
  1. hela 00:22:19 Odpovědět

    Politické neziskovky je nejhorší co nás mohlo potkat, často jsou financování ze zahraničí a večinou zasahují i do voleb nebo určují a pomáhají uprchlíkům z muslimských zemi atd , Politické neziskovky ihned zrušit nebo hnát za hranice států !

  2. Tekutý Prd 02:13:55 Odpovědět

    V těchto bohulibých činnostech obzvláště vyniká soudruh Seréš. Cokoli od něj zastavit. Protože:
    Seréš je špatný Maďar. Špatný Američan. Špatný Žid a veskrze špatný člověk.

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)