20.8.2025
Redakce
5
Kategorie: Společnost11 přečtení

Úděl dezoláta

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Dnes už druhým dnem probíhá v Havlíčkově Brodě akce Slovo do pranice! zorganizovaná Janem Schneiderem. A na to konto se mezi mnou, Janem Schneiderem a Tomášem Kolocem rozpoutala bitva.

Zároveň s akcí Slovo do pranice! v tomtéž městě totiž probíhá i Letní žurnalistická škola napresovaná mainstreamovými novináři a mainstreamu libými mluvícími hlavami. Dokonce ve stejné dny. A u toho jsme se pobili jako psi.

Začalo to mým textem, kde jsem vzal pytel a vážené dámy a pány z obou akcí do něj nasypal, tloukl je holí a křičel – mluvte spolu, diskutujte spolu, hádejte se spolu, neignorujte se, neveďte monology, nekopejte příkopy.

A to s dokonale naivní představou popírající prožitou realitu, že média jsou most, který drží nestrannost (nebo ne nestrannost, ta je ve skutečnosti nesmyslná, spíš mnohostrannost) a měří všem stejně. Naivní představou, popírající realitu, ale, snad, doufám, volající po té skutečné podstatě médií a žurnalistiky obecně.

Vynadal mi pan Schneider, Tomáš Koloc na mě řval do telefonu (ve vášni, v rámci diskuse zcela přijatelně). Oba mi vyčítali, že neberu v patrnost, že mainstream je naplněný lidmi, kteří nejenže nechtějí dialog, ale účinně mu i brání. Ano, měl bych to vědět, vždyť jsem prožil covidovou jednostrannost hlavních médií, která trvá doposud, zažil a zažívám změnu médií na stroj na propagandu u války na Ukrajině, stejnou u prosazování novolevicových ideologií, zažíval jsem to a zažívám u drobných událostí jednostranně zabarveného informování o volbách, kandidátech, reportování o jednotlivých politicích a jejich dehonestací nebo nekritickou oslavou. Vidím to na drobnostech, kdy média grilují jen jim nepohodlné, ty pohodlné nechávají vykecat, ale také, kdy nepohodlní mizí z obrazovek a stránek jejich tiskovin. Mediální apartheid jako vyšitý.

Vidím to, ale tak nějak vnitřně doufám, nebo jsem aspoň doufal, že i v mainstreamu takové likvidování demokratické podstaty médií někomu vadí. Že vidí ve foltýnovském příkopu ohrožení, ne příležitost. Že vidí to rozdělování společnosti. Že vidí ničení jejího demokratického smýšlení a tolerance s demokracií spojené za pomoci jednostranné masírky a zahánění lidí s odlišnými názory do novodobého ghetta, kde místo Davidovy hvězdy ulpí na člověku nálepka dezolát.

Ve svém původním textu jsem oba tábory nasypal do jednoho pytle a vyčinil jim holí. Zpětně uznávám, že trochu neomaleně. Dám příklad. Jana Bobošíková na svém kanálu Aby bylo jasno zavedla alternativu pro Otázky Václava Moravce. Po krátkém čase byla nucena ji zrušit, protože jí tam odmítali chodit hosté. A jsem si jistý, že chtěla ve svém studiu střet více světů, ale jeden, ten vládní, jí ignoroval. Ona je ta prašivá, její pořad je prašivý… její diváci jsou prašiví. Logika vyčlenění, které jsem vlastně v nadšení z naivní myšlenky – mluvte spolu – opominul. A vést pořad s monology asi Janu Bobošíkovou nepřitahovalo. Těžký úděl dezoláta, dalo by se říct. Bitý apartheidem mocnějších, vlivnějších a movitějších. O té samé zkušenosti mi vyprávěl Jan Schneider přes e-mail.

Mediální svět nám zešílel. Stal se z části propagandou, z část jednostrannou masírkou, z části selankou pro kamarády, kteří si předávají vliv a teplá místečka a pečou spolu falešnou realitu. Podstata médií zmizela. Snad i proto se povolání novináře umísťuje tradičně na předposledním místě v důvěryhodnosti. Hned před politiky. Za ta léta mi naše šéfredaktorka vtloukla do hlavy – nebudeš jako oni, uprostřed mostu budeš vyvažovat tu mizející roli médií. A jak mi napsala nedávno – „jestli na tom mostě mám vartovat sama, budiž“. Nebude, vartuje tam polovina alternativy a vyvažuje to mainstreamové temno.

A tím bych si dovolil celou polemiku uzavřít. Jsem rád, že mi ledacos došlo, jsem rád, že jsem zkusil navázat kontakt s mainstreamem, jsem rád, že to rozvířilo bouři. A pokusím se vymyslet, jak se nezabetonovat v pozici dezoláta a dál nutit mainstream, aby s námi začal vartovat na mostě, který spojuje všechny světy společnosti. Protože tam je místo médií. Já vím, jsem naiva. Ale baví mě to víc, než být mediální kripl.

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
11 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

5 komentářů
  1. VladimírStíhaný 08:38:55 Odpovědět

    Po 3 hodinách rozhovoru s mejnstrýmovým časopisem a novinářkou jsem dosáhl následující. Téměř NIC z toho o čem jsme diskutovali nenapsala.😁

  2. nykado 08:54:54 Odpovědět

    Milý pane Chábe pochopte už konečně že mejnstrým nikdy s opozicí jako je škola pana Schneidera diskutovat NEBUDE a NESMÍ, mají to nařízené shora, takže opravdu zbytečně mlátíte prázdnou slámu

  3. Mikelo 09:35:43 Odpovědět

    Cháb do dnes nepochopil, že mainstreamoví „novináři“ nemají žádný vlastní rozum, ba zřejmě ani mozek a už vůbec ne čest.
    Jsou to jen maňásci, se kterými diskutovat je mrhání časem.

  4. leafroller 09:54:50 Odpovědět

    Máme to chápat jako omluvu panu Schneiderovi?

  5. Orel na střeše 21:40:22 Odpovědět

    Uf jsem se lekl, to titulní foto, ten vyžranec vypadá jak holánkova tlustá prdel chlupatá bléééééé!!

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)