15.11.2014
Kategorie: Společnost

ČSSD – chaos, zmatek a neúcta

Sdílejte článek:

KAREL ÁBELOVSKÝ 15|11|2014

Vlády ČSSD, vždy charakterizoval chaos, zmatek, nepořádek a často i nepráce! Dnes to není jiné a nejlépe je to vidět právě při jednání PS – PČR.

 

[ad#hornisiroka]

 

A není to vskutku nic nového, bylo tomu tak vždy i v předešlé době, čehož svědkem mohl být každý, kdo trochu více sledoval jednání sněmovny a politiku vůbec. Nelze si toho prostě nevšimnout, stejně jako si nelze například aktuálně nevšimnout až příliš dlouhého vyjednávání po komunálních volbách. To vše dle mého názoru svědčí o všem možném, ale prospěch občana to opravdu není. Jednoznačně jde i o boj o “koryta”. Takže k chaosu a zmatku, k nepořádku a nepráci, si můžeme klidně přidat ještě boj o koryta. A když si přidáme i neúctu k práci jiných, k již vykonanému, k vynaloženému úsilí i prostředkům, neúctu společnou všem komunistům a také socialistům, nemůžeme se divit ani důsledkům.

 

Tam kde vládne chaos a nepořádek, se mnohdy i nepráce vyplatí. Nejen že se lépe krade a tuneluje, například tam kde je stát podílníkem, akcionářem nebo tam kde je stát majoritním vlastníkem, ale v tom zmatku se ztrácí i zodpovědnost. Příkladů máme mnoho, ČSA, ČD, ŘSD a další podniky jsou krásným příkladem toho, co zde popisuji. Všimnout by jsme si měli i toho, že se skoro vždy jedná o podniky, kde je silná odborová organizace. Není pak asi ani náhodou, že se osvědčení odboráři, stávají politickými reprezentanty ČSSD. A například takové opomenutí či jen nepráce, mnohdy může přinést i jiné benefity. O čem to všechno asi svědčí? A nemám na mysli jen u Jandáka. O profesioanalitě, o zájmu aby stát prosperoval a občan se měl lépe? A který občan? Každý? Kdo tomu opravdu věří?

 

ANO, bude prý líp? Čeká nás Úsvit přímé demokracie? To asi těžko. Naivita a mnohdy až tristní neprofesionalita mnohých zástupců těchto občanských hnutí, krystalizující například návrhem poslankyně Jermanové na omezení vystoupení poslanců, populistické návrhy na zavedení referend a prvků přímé demokracie Tomia Okamury, či jen “mimoňské” reakce některých “intelektuálů či publicistů” jako je pan Komárek, dokládající spíš naprosté odtržení od reality či jen naprosté nepochopení (neschopnost) prvků parlamentní demokracie a další excesy – doba hájení už tuším dávno skončila, protože nepochopí-li někdo za sto dnů téměř nic, asi není na pravém místě – umocňují už tak tristní pohled na naší politickou scénu a také na dění v poslanecké sněmovně. Popravdě moc nechápu nárust preferencí hnutí ANO po předvedených výkonech mnohých zástupců ve sněmovně, a to včetně předsedy. Po konkrétních krocích téhož, pak už vůbec ne. 

 

 

Mám neodbytný pocit, že “český volič” naprosto rezignoval na občanskou společnost, na demokratické principy a domnívá se, že úspěšný podnikatel, bude zákonitě i dobrým politikem. Jde mu tedy pouze o ekonomickou prosperitu a vše ostatní, je pro něj asi až druhořadé. Za pár dní, oslavíme 25 let svobody a demokracie, kdy se zhroutil totalitní režim. Zhroutil se nejen, ale především, z ekonomických důvodů. Přesto český volič volí pohrobky budovatelů socialismu, tedy “bývalé” soudruhy či mu dokonce nevadí lidé, kteří si “zadali” s režimem – bývalé StBáky, udavače – a sloužili mu do roztrhání těla. Ti sice na chvíli ztratili moc politickou, ale díky kontaktům, známostem a možná i kompromitujícím materiálům, díky lepší finanční situaci a také díky absenci svědomí, ovládli na počátku nejen ekonomický prostor, ale postupně opět i státní správu, policii a justici. Dnes se nám opět jejich pohrobci vrátili do politiky, a zavádějí staré známe a osvědčené recepty vlády. Většina občanů tomu dokonce tleská a vyjadřuje jim podporu.

 

A je to vskutku smutná podívaná a smutný výsledek pětadvacetiletého úsilí mnoha slušných lidí, mnoha slušných podnikatelů a také politiků. Většina z nich za své usilí zaplatili vysokou cenu, kdy z mnoha popsaných důvodů velmi často neuspěli, byli odejiti a kdy mnozí, kteří už nejsou mezi námi, jsou nastupující staronovou garniturou dokonce dehonestováni. Mnozí lidé jen smutně přihlížejí, co se to stalo s většinou lidí (tou většinou, kterou se neustále ohání Zeman i Sobotka) a která 17. listopadu a také po něm vyšla do ulic. Většinou, která prahla po demokracii, po svobodě ducha i slova a ptala se: “Kdo za to může”? Evidentně mnozí nenašli správnou odpověď, nebo se jen přizpůsobili (jako vždy) a nic pro změnu neudělali. A tedy je nic nestála a za nic jim ani nestojí. A z jakých důvodů ta “většina” opět prodala možnost získat ideály, hrdost a svobodu? Prodala je za kus žvance, za sliby a za vidinu vlastního prospěchu, který jim populisté jako jsou Zeman, Sobotka a nyní i Babiš, dokola nabízí.
 
ZDROJ: Karel Ábelovský

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 4,46 out of 5)
Loading...