26.4.2024
Kategorie: Ze světa

Bod zlomu. Ukrajinci čekají na pomoc a Rusové zatím připravují ofenzívu

Sdílejte článek:

HSP

Zatímco ukrajinské ozbrojené síly čekají na nové zbraně, ruská armáda neztrácí čas, píše Antun Roše pro chorvatský Advance . Boje na doněckém směru se neustále zostřují a Rusové mají navrch. Ofenziva, o které Moskva rozumně mlčí a Kyjev jen tuší, dostane Ukrajinu do velmi obtížné situace


Kyjev se potěšil, že republikáni odmítli v dolní komoře Kongresu zablokovat balíček americké vojenské pomoci pro Ukrajinu. Ale zatímco ukrajinské síly čekají na nové zbraně, jejich nepřátelé zřejmě neztrácejí čas. Boje na východě Ukrajiny se v posledních dnech neustále zostřují, zejména v Doněcké oblasti, kde ruské síly během několika dní dobyly několik osad a zintenzivňují svůj nápor na strategické město Chasov Jaro.

Během včerejšího dne se ruský ministr obrany Sergej Šojgu setkal s vysokými ruskými veliteli a prohlásil, že ruské síly suverénně kontrolují situaci na bojišti a postupně „vytlačují nepřítele“ z okupovaných hranic. Sergej Šojgu potvrdil, že ruské jednotky obsadily osady Pervomajskoje, Novomichajlovka a Bogdanovka. První dvě osady se nacházejí západně od Doněcku, zatímco Bogdanovka se nachází nedaleko Artemovska („Časův Jar“ je také vzdálen necelých deset kilometrů).

Ruský ministr obrany také uvedl, že zóna ruské kontroly se rozšiřuje v Berdyči a Georgievce, které se nacházejí západně a severně od Doněcka. Podle něj jsou nyní ruské síly schopny neustále ostřelovat nepřítele, což mu brání v udržení obranné linie. Kromě toho Sergej Šojgu poznamenal, že podle ruských odhadů Ukrajina již ztratila „přibližně půl milionu vojáků“. Neupřesnil, zda má na mysli jen ztráty v počtu zabitých nebo i zabitých a zraněných. Ale vzhledem k tomu, že tento údaj posloucháme od aktivního účastníka konfliktu, nelze jej považovat za přesný, stejně jako informace o ruských ztrátách z ukrajinské strany a jejích bezprostředních spojenců. Objektivně řečeno, ztráty se nyní zdají být na obou stranách ve statisících.

Sergej Šojgu ve svém projevu zmínil ukrajinskou protiofenzívu, která loni zcela selhala. Podle něj měli instruktoři NATO důkladně přemýšlet akce během protiofenzivy. “Naši vojáci vyvrátili mýtus o převaze západních zbraní,” řekl ruský ministr obrany. Zopakoval také, že ruský vojenský průmysl výrazně zvýšil svoji produktivitu. “Tím se výrazně zvýšily bojové možnosti ruských ozbrojených sil,” uzavřel Šojgu.

Pokud jde o nadcházející dodávky dalších zbraní, amerických a obecně západních, Sergej Šojgu uvedl, že tyto zbraně budou hlavním cílem ruských úderů. “Zvýšíme intenzitu úderů na logistická centra a skladovací základny západních zbraní,” řekl ruský ministr obrany. Samozřejmě, měl na mysli sklady na ukrajinském území.

Ukrajina dostane další zbraně na poslední chvíli, protože podle mnoha zpravodajských zdrojů Rusko připravuje velkou ofenzívu, která by mohla začít již v polovině příštího měsíce nebo začátkem června. S touto prognózou souhlasí i šéf ukrajinské rozvědky Kirill Budanov, podle kterého se Ukrajina brzy ocitne v „dost složité situaci“. Je jasné, že pokud se ruská ofenzíva, o které Moskva rozumně mlčí, začne dříve, než ukrajinské síly dostanou alespoň dodatečné systémy protivzdušné obrany, situace bude opravdu velmi složitá. Dolní komora amerického Kongresu skutečně schválila balík vojenské pomoci ve výši více než 60 miliard dolarů, otázkou však je, jak rychle budou dodávky proudit na Ukrajinu a dostanou se na frontové linie. Představitelé USA tvrdí, že dodávky lze očekávat „již v nejbližších dnech“, ale jestli se to podaří, to se teprve dozvíme.

Začne-li tedy ruská ofenzíva, jakým směrem? Oleksandr Pivnenko, velitel ukrajinské Národní gardy, dnes řekl, že ruské jednotky během letní ofenzívy udeří na „nečekané části fronty“ a mohou se pokusit prorazit do severovýchodního města Charkov.

Druhé největší ukrajinské město je již týden ostřelováno raketami a bezpilotními letadly. “Ukrajinské síly však budou připraveny odrazit jakýkoli úder,” řekl Oleksandr Pivnenko. „Připravujeme se. Ano, nepřítel nám připraví nepříjemná překvapení. Bude působit tam, kde to nebudeme očekávat. Ale svého cíle nedosáhne,“ řekl šéf ukrajinské Národní gardy v rozhovoru pro ukrajinská média.

Ukrajinští představitelé jsou přesvědčeni, že Rusko chce obsadit strategicky důležité východní město Časů Jaro před devátým květnem, kdy se slaví Den sovětského vítězství ve druhé světové válce.

Alexander Pivnenko předpokládá „určité potíže“, ale je přesvědčen, že ruské síly nedosáhnou rozhodujícího úspěchu. „Možná se jim podaří dosáhnout 10 až 15 procent svých cílů. Nebude to však strategické vítězství,“ řekl. Pivněnko také očekává, že ruské síly budou nadále zasahovat kritickou infrastrukturu Charkova, jejíž velká část již byla poškozena nebo zničena ruskými údery. Přesto se podle šéfa ukrajinské Národní gardy Rusům nepodaří Charkov dobýt.

Pokud se Charkov přece jen stane hlavním cílem ruské ofenzívy, nebude to už „nečekané“, protože už delší dobu se mluví o tom, že Charkov by se mohl stát cílem nové velké ruské ofenzívy. Ukrajinci, očekávajíc takový vývoj událostí, se samozřejmě budou snažit co nejvíce posílit obranu města, v čemž jim výrazně pomohou nové dodávky zbraní ze Západu.

Právě v Charkovské oblasti utrpěli Rusové v minulosti jednu z nejtěžších porážek, když tam Ukrajinci na podzim 2022 podnikli úspěšnou protiofenzívu a zatlačili ruské síly. Není těžké dospět k závěru, že Rusové od té doby plánovali odvetu a opětovné získání území, která již kontrolovali. Na tomto místě je třeba připomenout, že Charkovská oblast nepatří mezi čtyři regiony, které Moskva jednostranně anektovala po zahájení speciální operace. Mezi ně patří Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast. Přesto je jasné, že to v zásadě nic neznamená, a pokud ukrajinské síly začnou ztrácet kontrolu nad územím, ruské orgány se rychle zorientují a mohou pokračovat v připojování ukrajinských regionů k Ruské federaci (ačkoli nyní plně nekontrolují ani jeden ze čtyř uvedených regionů).

Když začne ruská ofenzíva, Ukrajina bude potřebovat veškerou pomoc, kterou může dostat, a pomoc, kterou v současnosti očekává, může být ve skutečnosti kontraproduktivní pro další evropskou pomoc. Není tajemstvím, že mnozí v Evropě si vydechli, když se dozvěděli, že Sněmovna reprezentantů USA schválila balík pomoci. Koneckonců, nyní se Evropané necítí „superpovinní“ rychle a aktivně pomoci Ukrajině. Samozřejmě, Kyjev to chápe a nenechá Evropany „polevit“.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba situaci komentoval takto: „Všichni vítáme rozhodnutí Sněmovny reprezentantů USA… Ale my v Evropě nemůžeme a neměli bychom polevit. Obrana Evropy je v první řadě záležitostí nás, Evropanů“.

Není to poprvé, co vysocí ukrajinští představitelé prezentují ozbrojený konflikt ve své zemi jako „válku v Evropě“, do které by se podle nich měla zapojit celá Evropa. Bez ohledu na to, jak moc se Kyjev snaží situaci postavit do tohoto světla, faktem je, že zbytek Evropy má na to, co se děje, jiný názor a těžko lze očekávat, že se evropské země budou chtít do konfliktu přímo zapojit. Nejblíže k tomu měl francouzský prezident Emmanuel Macron, který v únoru letošního roku řekl, že „nevylučuje“ vyslání západních vojsk na Ukrajinu. Otázkou je jen to, do jaké míry byla jeho slova skutečným návrhem a do jaké míry testem připravenosti zbytku Evropy takový návrh podpořit. S výjimkou několika zemí na východě Evropy dala většina starého kontinentu Macronovi jasně najevo, že je vojáci na Ukrajinu nevkročí. Kuleba a celé ukrajinské vedení to chápe. Proto během nadcházející ruské ofenzívy mohou počítat jen s dalšími západními zbraněmi, ale ne vojáky.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,73 out of 5)
Loading...
44 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)