15.4.2026
Kategorie: Politika345 přečtení

Proč Babiš není Maďar?

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

V Maďarsku se volilo, Orbán opustil své šestnáct let držené místo mocného muže a překulí se do opozice. A nová vládní Tisza začíná vládnout.

Chtělo to změnu, řekli si Maďaři a naházeli do uren lístky pro opozici, která získala dokonce ústavní většinu. Ta únava po Fideszu Viktora Orbána byla nejspíš citelná. Volební účast přes osmdesát procent dává volbě dostatečně silný štempl. Nechť Maďarsko kráčí, kudy jemu se zlíbí.

Vládnout nyní bude Péter Magyar, který hned po volbách oznámil, že si servítky brát nebude. A možná by bylo vhodné vysvětlit místním rozjuchancům z řad opozice, že Magyar nebude zase takový dáreček z líhně liberálního rozmělňování hodnot, jak by se mohlo zdát. „Nabízí společenský kontrakt jako Viktor Orbán – po Kádárově gulášovém socialismu nabízí formu gulášového fašismu, ultranacionalismu, jen bez té orbánovské oligarchie, která všechen guláš sežrala, a lidem nic nezůstalo. V tomto je kouzlo Pétera Magyara,“ řekl pro Český rozhlas komentátor slovenské televize JOJ Arpád Soltész.

Soltész poukázal na to, že Magyar je konfliktní, egocentrický, trochu psychopatický a ve výsledku podobný Orbánovi. Ač Orbán už má odžito a jeho politika tak byla v lecčems předvídatelná. To u Magyara nebude pravidlem. Předsedkyně Evropské komise zase s radostí v hlase pravila, že srdce Evropy bije silněji nad tou vzrušující zprávou o vítězství Magyara. Na mě když lezl infarkt, taky to bušilo jako o život, dovolím si doplnit příměr paní předsedkyně.

Vláda Tiszy přitom už teď hrozí jistým panoptikem. Do Tiszy se přivtělily prakticky všechny opoziční strany, od protiorbánovských konzervativců až po progresivní zelené. Podobně, jako u nás proběhla vláda nekonečného kompromisu Spolu a PirSTAN, vypadá to v Maďarsku na podobnou patálii. A záleží na Magyarovi, zda tomu klubku zmijí dokáže dostatečně autoritativně nařídit směr. Třeba ano. Přesto je dobré poznamenat, že sám Magyar představuje konzervativní střed a s progresivními nápady svých koaličních souputníků v Tisze bude mít problém.

Vlastně se mi ale výsledek maďarských voleb moc líbí. Ukazuje to, co je na našem politickém systému hodné ochrany. Demokracii. Lidi chtějí změnu a ona přijde. Stejně jako u nás, když s hlasitým pohřebním maršem odtáhl do opozičního ústraní Petr Fiala a jeho melody boys. Změna.

Jen změna jiného druhu. Magyar už teď hlasitě vykřikuje, že by jej měl jmenovat prezident a pět minut poté podat rezignací. Ohlásil, že odstraní předsedu nejvyššího soudu, předsedu ústavního soudu a šéfa mediální rady. „Odejděte a nečekejte, až vás odvoláme. Je konec.“

Pěkně to Magyar rozjel. Až se jeden může leknout toho boje za demokracii nedemokratickými metodami. Čistka, to je velmi ošemetné slovo. Nedělal tohle Orbán po roce 2010? A nebyl za to krutě kritizován? Je to jen opojení z výsledku voleb? Nebo předzvěst čistek po Orbánově éře? Magyar není spasitel, kterého ta naše liberálně demokratická úderka progresivismu neustále někde hledá.

Otázkou z našich krajin a dluhů pak ve stínu voleb v Maďarsku je a zůstává, co přesně se dělo po našich volbách do Poslanecké sněmovny. Třeba jeden z příkladů. Před volbami i těsně po nich ze strany vlády Andreje Babiše zaznívalo, že Zbyněk Stanjura s Petrem Fialou porušovali u sestavování návrhu státního rozpočtu zákon. Zbyněk Stanjura si po volbách založil firmu, jak putovaly fámy, a Petr Fiala objíždí republiku a rozsévá do ní svá moudra. Pánbu mu přej, ale pokud, jak tvrdívala nynější vláda, porušili zákon, japato, že nejsou stíháni? Vždyť porušovat zákon, navíc u státního rozpočtu, to by se jaksi nemělo. Nebo je to jedno? Nebo to byla jen falešná předvolební rétorika, která vlastně naznačuje, že platí – padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina?

Padá z toho na člověka takový domrzavý pocit, že politika je prostě rétorická faleš a jede se tam podle stejného notového partu. Ale možná je dobře, že jen plácáme do větru a nic z toho. Aspoň tu po ulicích neteče krev.

Ale co. Je čas sázení brambor, politika je vlastně věc nezajímavá. Takové bzučení komára do filharmonie života. Pojďme se zaposlouchat spíš do té filharmonie.

Redakce

Sdílejte článek:
345 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
6 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)