13.9.2020
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Nenávist mezi lidmi je alarmující

Sdílejte článek:

JINDŘICH KULHAVÝ

KULHAVÝMomentální stav společnosti je tragický. Jestliže kdysi se uměli Češi a Moravané semknout a dokázali držet pospolu, pak situace kolem nás ve 3.čtvrtletí roku 2020 připomíná vztahovou apokalypsu. Jsou často přetrhána i přátelská pouta, natož ta rodinná. Jestliže kdysi se řešila především existence KSČ a rozhodujícím se jevilo, byl li člověk v ní či nikoliv, pak nyní je důvodů k rozepřím mnohem více. S kýmkoliv se pustíte do řeči, narazíte na téma, ve kterém se prostě neshodnete. Najít někoho, s kým si budete skutečně názorově souznít, je stále náročnější.

Problémem se stává i radikalizace názorů a přístupu k nim. Dříve bylo častějším vyústěním diskuse mávnutí rukou a odchod na pivo, nyní si lidé obrazně roztrhají občanky a nechtějí se potkat. Témat příhodných k vyvolání sporů je stále více a většina z nich se stává zásadními. V této atmosféře se nejlépe žije politikům. Ti svým vytvářením eskalujících problémů odvádí pozornost od skutečných, které jim umožňují v pozadí provádět ty největší lumpárny. Také média si spokojeně chrochtají, protože mají stále k čemu se vracet a v podstatě beztrestně a bezpracně získávají obrovskou moc.

Prostí lidé však žijí pod obrovským tlakem. Šťastným je snad pouze ten, kdo si nic nepřipouští, nesleduje vývoj či je mu vše lhostejné, neboť je přesvědčen, že stejně nic z toho neovlivní. Tito jedinci přitom možná nejvíce vyhovují systému, který se snaží elity vytvořit. Stádo přesvědčených, že jsou sami vlastně bezmocní, dává tvůrcům nových pořádků bianco šek na to dělat si cokoliv, co se jim zlíbí. A věřte tomu, že se o to snaží. Naopak potížisté s vlastním názorem jsou na black listu a pod přísným dohledem. Taková AfD v Německu bourající představy vládní koalice by o tom mohla vyprávět. Jsou nazýváni jako extremisté, fašisté, existuje mnoho případů fyzického napadání. Ani rodinní příslušníci členů strany to nemají jednoduché, děti jsou dokonce nepřijímáni do některých škol. Postavit se systému znamená přinášet oběti. Ostatně ani u nás se k SPD a nově i Trikoloře nepřistupuje v médiích zrovna demokraticky.

Jaké protipóly tedy nyní vytváří svět kolem nás? Snad nejhorším označením z pohledu demokraticky smýšlejícího občana je slovo liberál. Za ním se totiž skrývá prosazování migrace, LGBT, Zeleného údělu, sjednocování Evropy při ztrátě svrchovanosti národních států. Liberálové ovládají Evropskou komisi i unii. A pokud někdo vnímá tyto instituce jako svobodné a demokratické, pak ztrácí logický úsudek. Dále tu máme údajně protichůdné pojmy, jakými je rasismus a nacionalismus. Především v poslední době je prosté vlastenectví nazýváno nacionalismem a připodobňováno k době fašistického Německa. Ve skutečnosti jde o úplně jiné náležitosti. Vlastenectví se týká prosté lásky k rodné zemi a k jejím zvykům, které by měly být zachovány.

Německý nacionalismus za 2. světové války znamenal povyšování nad jiné. Rozdíl jistě vnímáte. Samotný rasismus je poté nenávistí například k lidem jiné pleti. Není to však případ, kdy bráníte vlastní území a domov před invazí cizích národů. Pokud někdo, kdo k Vám přijde na návštěvu, prosazuje pouze vlastní zájmy a zvyky, máte právo jej i bez odsouzení k rasismu vykázat či zařadit na seznam nepřátel. Pokud jde o hnutí Black Lives Matter, je to problém Spojených států, který vznikal dlouho a jeho momentální eskalace je vytvořena uměle. Ukázkou chování černochů je však rabování, které zrovna nesvědčí o lásce k vlasti a spíše poukazuje na jistou oprávněnost jejich života v ghettech. Ti schopní z nich dokážou žít mnohem lépe a daří se jim to.

Dalším dělitelem společnosti je momentálně rouškování. Nesmiřitelnost obou stran pak poukazuje právě na stoupající radikalizaci mezi lidmi. Argumentace přechází v nenávist. Napomáhá tomu především nedůvěryhodnost politiků a médií. Obojí prokazatelně lžou a ignorují fakta, případně s nimi manipulují ve svůj prospěch. Navíc politici ani nedodržují při svých nařízeních platné zákony a média pro změnu pečlivě filtrují informace, které pustí dále a které zamlčí. Vzhledem k vlastnické struktuře je většina mediálních domů na jedné straně, takže o objektivitě nemůže být řeč.

A protože se politici přeci jen občas mezi sebou na něčem neshodnou, máme tu různé politické strany a jejich voliče. Takže další důvod ke sporům mezi námi. Přitom se nacházíme v situaci, kdy už téměř není koho volit, chtěl li bychom se vrátit o 25 let zpět a začít budovat silnou Českou republiku. Chybí osobnosti, které by za sebou neměly skandály, průšvihy či kriminální minulost. Většina z našich politiků je spojena z nějakými podvody, loupežemi. Slyšíte jména Kalousek, Babiš, Schwarzenberg, Zeman, Klaus a plno lidí dostane osypky. Navíc z děr vylézají staří pardálové, u kterých zjišťujeme, na jak teplá místečka dosednuli. Přesto každý z nich má své zastánce a už se to mele. Přidejme ještě rozdílnost názorů na zahraniční politiku, tedy na Čínu, Rusko, USA, EU a máme tolik styčných ploch, že klid mezi námi je v nedohlednu. Sjednocení nás všech je tak naprosto nereálnou vizí, což nahrává všem, kdo na rozvrácenosti dokážou extrémně vydělávat. Už nejsme národ Čechů a Moraváků, jsme pouze torzo, jehož hlas je pro svět nepodstatný. A elity si tleskají. O to přeci šlo.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (30 votes, average: 4,87 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky