Mladí opouštějí Česko. Pětina českých dětí chce v dospělosti žít v zahraničí
NECT24/PETRA RÉDOVÁ
Mladí opouštějí Česko. Pětina českých dětí chce v dospělosti žít v zahraničí. Na možný odliv mladých lidí upozornil průzkum Mladé hlasy 2024, který provádí UNICEF ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Alarmujícím faktem je, že s vyšším věkem klesá chuť mladých v tuzemsku zůstávat. Ve věkové kategorii 14 až 17 let to plánuje jen 51 procent dospívajících. Chuť opustit rodnou zemi se přitom v posledních letech zvýšila. Jak tento trend lze vysvětlit?
Petra Rédová: Položme si zásadní otázku: proč chtějí mladí lidé opouštět naši zemi? Hledají lepší vyhlídky do budoucna a atraktivnější pracovní příležitosti? Často si představují, že na ně v zahraničí všichni čekají s otevřenou náručí a že jim pečení holubi budou létat přímo do… pusy. Ale ze své zkušenosti vím, že to tak není. I když doba pokročila a některé aspekty migrace se zjednodušily, na nově příchozí obvykle nikdo nečeká s otevřenými dveřmi a koláči na stole. Bez práce nejsou koláče – to platilo dříve a platí to i dnes. Pokud si mladí lidé tato fakta uvědomují, a přesto se rozhodnou odjet, mají mé požehnání. Taková zkušenost je totiž k nezaplacení.
Pak zde máme druhou skupinu – „rozmazlené dětičky“. Tito mladí lidé mají díky rodičům a jejich financím zametenou cestu a vidí svět skrze růžové brýle. Jejich probuzení v realitě může být tvrdé. Současná generace mladých je jiná, než jsme byli my. Obávám se, že si mnohdy neuvědomují hodnotu toho, co vybudovali jejich předkové. Aby pochopili cenu tradic, vlasti a respektu k ní, bude možná třeba silného otřesu. Láska k rodné zemi je základem všeho. Když ji získají, mohou cestovat kamkoli, ale vždy se budou rádi vracet domů – tam, odkud pocházejí.
Jak tento ukazatel (počet mladých, kteří si přejí Českou republiku opustit) lze snížit a jak moc to považujete za důležité?
Jak jsem již zmínila, otázkou zůstává, co mladé lidí žene ven. Odpověď na tuto otázku nám může pomoci najít cestu k nápravě. Osobní zkušenost je nenahraditelná, ale pokud lidem chybí kořeny, můžeme s tím jen těžko něco udělat. Na druhou stranu, mnoho dalších faktorů je řešitelných. Je klíčové vrátit se k základům a k našim kořenům. Musíme znovu přivést kvalitní vzdělání do škol a učit děti skutečnou historii, nikoliv její přepisované verze. Měli bychom je vést k respektu k ostatním, učit je diskutovat, ptát se a obhajovat své názory. Současná situace, kdy chybí prostor pro svobodné myšlení a debaty, vede k tomu, že se z mladých lidí stávají osobnosti bez vlastního názoru. Takoví lidé se ve světě snadno ztratí nebo se stanou oběťmi silnějších.
Od roku 1989 média soustavně adorují anglosaský svět. Dá se říci, že výsledky průzkumu jsou vedlejším účinkem mediální a kulturní masáže? Je to tedy slabost pronárodního marketingu?
Anglosaský svět se stal vítězem Studené války a od roku 1990 byla jeho kultura zcela dominantní po celém světě. Tato dominance přetrvává dodnes a připomíná sílu kultury starověkých Řeků v rámci Římské říše. Mainstreamová média však zůstala zakotvena v této éře a odmítají připustit, že svět se mezitím zásadně změnil. Dnes se pronárodní marketing neodehrává v zastaralých televizích, ale na moderních sociálních sítích. Kdo by také investoval do drahého a neúčinného marketingu, který již nikoho neoslovuje? Doba globalizace se pomalu chýlí ke svému konci. Její protagonisté stále působí velcí a mocní, protože stojí na zádech svých předků. Avšak skutečnost je jiná – jejich vliv slábne. V nadcházejících letech se svět promění a bude vypadat zcela jinak.
Dlouhodobě pracujete jako zdravotní sestra ve Velké Británii. Pokud porovnáte pracovní podmínky v tuzemsku a v zahraničí, je to skutečně tak velký rozdíl, který motivuje mladé odjíždět?
Musíme rozdělit dvě klíčové věci. První jsou peníze, které se ve srovnání s naší zemí mohou zdát nesrovnatelné. Pro obyvatele Londýna však často nejsou dostačující. Práci zdravotních sester místní nechtějí dělat. Podle jejích vlastních slov je to „náročné a špatně placené“. Výhodou je však možnost přesčasů, které jsou placené agenturou a přinášejí do rodinného rozpočtu extra finance, což otevírá více možností. Druhým, a pro mě velmi důležitým faktorem, je způsob spolupráce, možnosti růstu a respekt. To vše v českém zdravotnictví často chybí. Lékaři se zde často vnímají jako „bohové“, odmítají argumenty sester, přestože právě sestry tráví s pacienty nejvíce času a mají nejlepší přehled o jejich stavu.
Tato povrchnost a arogance kontrastuje s tím, co jsem zažila v Londýně. Tam jste součástí týmu. Lékař naslouchá vašim postřehům a zajímá se o váš pohled. Možnost růstu mají všichni bez rozdílu a díky kosmopolitnímu prostředí Londýna spolupracujete s lidmi z mnoha národností. Práce v Londýně mi vyhovovala, zatímco život jsem vedla v naší zemi. Odešla jsem však po smrti svého přítele, kterého jsem paradoxně poznala na JIP v Brně – kde jsem podle některých novinářů údajně nikdy nepracovala. Sama jsem se naučila anglicky, vrátila se do oboru a díky vstřícnosti zaměstnavatele dostala možnost vystudovat vysokou školu v oboru neurověda. Česká pracovitost je v zahraničí vyhlášená a já se práce nikdy nebála. Proto povýšení přišlo brzy. Zůstala jsem sama se synem, ale díky vstřícnosti vedení jsem mohla cestovat mezi Británií a Českem. Čas přinesl nové příležitosti a nabídky na trvalé opuštění České republiky, ale pro mě to bylo nepřijatelné. Zde jsem doma, sem vozím peníze, které za tvrdých podmínek vydělávám, a tuto zemi miluji. Kdysi mi ČR nedala příliš šancí, a tak jsem se rozhodla ukázat jí záda. Přesto jsem zůstala propojena s lidmi, kteří zde žijí. Někdy je třeba vyrazit na cestu, abyste získali nové poznatky a pochopili, co je opravdu důležité. Práce v zahraničí a tamní zkušenosti jsou k nezaplacení, a věřím, že je uplatním i zde doma.
Rodičovství plánuje pouze 29 procent mladých Čechů, zjistil průzkum Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy. Před pěti lety to bylo 42 procent dotázaných. Poklesly i plány dotázaných lidí mít v budoucnu dítě. Jaká sociální, demografická a ekonomická rizika může tento trend přinést České republice v příštích desetiletích? Existuje riziko ekonomické stagnace způsobené stárnutím populace?
Není divu, že mladí lidé často váhají přivést dítě do světa plného chaosu, ideologií a nejistoty. Paradoxně to vnímám jako zodpovědné rozhodnutí. Byly časy, kdy děti vyrůstaly v rodinách, kde žily společně s rodiči a prarodiči, a vzájemně si pomáhali s výchovou. Ale to byla jiná doba. Existovala podpora v podobě nevratných půjček a stát měl skutečný zájem na tom, aby lidé zakládali rodiny. Mladí tehdy mohli získat bydlení spojené s pracovní příležitostí.
Dnes však nikdo neví, co přinese zítřek. Nejistota je tak velká, že jen málokdo je ochotný tato rizika podstoupit. K tomu se přidává otevřený svět plný možností, cestování a touhy po poznání. A pak tu máme i generaci, která si není jistá, jaké je její pohlaví nebo jak se vlastně cítí. Pro tyto jedince je skutečně lepší, pokud děti mít nebudou. No a nechceme si nic nalhávat – očkování proti covidu mělo také své následky, jako je snížení plodnosti, zvýšená potratovost a další problémy. Existuje už tolik studií na toto téma, že není třeba se do nich detailně pouštět. Pokud chceme obnovit porodnost, musíme vrátit zdravý rozum tam, kam patří. Přestaňme uznávat nesmyslné množství pohlaví a držme se těch, která nám dala příroda a která se učí v biologii. Dejme mladým lidem podmínky, aby chtěli zakládat rodiny, a hlavně je naučme, jak své děti vychovávat. Zplodit dítě je jedna věc, ale vychovat z něj slušného občana je věc druhá – a v dnešní době velmi náročná.
Děkujeme za rozhovor!
- Volební průzkumy jsou především byznys - 19.1.2025
- Karta do hry? - 19.1.2025
- Otevře se jícen pekla - 18.1.2025
jo jo výchova vzorného otroka je náročnější den ze dne
…neumí kritický myslet….
No bodejť by uměli myslet, když mozky jim cíleně vymývají a kartáčují. A to se neděje tak, že by jim do hlav vkládali cypoviny, oni jim nevloží do hlav nic, co se vkládalo ve škole do hlav dětí před touto zvrácenou dobou.
Přesně tak – skutečnou historii. Nejen co pouze ve svém životě zažily. Skutečnou historii, nejen co ve svém životě zažila, protože soudružka Konečná s tím co bylo před ní nechce mít nic společného, netýká se jí to, v podstatě to odmítá vnímat a věřit faktům o zrůdnosti totalitní dlouhé kom-doby v naší zemi historii. Takže opravdu STAČILO! Je mi z té osoby a celého STAČILO zle. Položím otázku. Lze všechny občany naší země, kteří jsou štrejšchlí totalitou byť jen tím, že se narodili maximálně až 25 roků před Listopadem, kdy sotva opustili školy? V podstatě jsme všichni narozeni před Listopadem, protože jsme v té době nějakou část života prožili v ČSSR, spolupachatelé?
To, že mnozí mladí chtějí do světa, ať už jen tak cestovat, poznávat, nebo se někde upíchnout profesně je pochopitelné. Nemusí, soudružko Konečná, utíkat tajně, drát se přes dráty na hranicích s rizikem, že budou zastřeleni. Nemusí se obávat, že když se jim to podaří, už nikdy se nesetkají s rodiči, sourozenci… nehledě na to, že těm, , které tu nechají, zkomplikují soudruzi život.
Nikdo neví a nikdy nevěděl, co přinese zítřek.
Jak své děti vychovávat? Je to těžký běh na dlouhou trať, ale vždy však s láskou, pochopením, spravedlivě, ne vše můžou a nic nemusí, tolerancí, ale i přiměřenou přísností, protože děti to je to nejvíc, to nejdražší, co máma a táta mají.
Vlastenec nebyl žádný soustružník, ale podle toho, jak se tu prokrvuje, působil jako uklízeč špón od soustruhu 😄😄
Pro Já třetí…
Tak, tak, je to paráda, už se nemusíme prodírat přes ostnaté dráty, když se chceme podívat ven. Problém je pouze v tom, že máloco už nám tady doma patří, jestli si můžu zatopit o tom rozhoduje Brusel, stejně jako o tom, koho mi nastěhujou do baráku a když zpaměti nevyjmenuju všech devadesát pohlaví, tak nedostanu práci….nicméně žijeme v unikátní době, kdy včerejší nadsázka je příštím dnem realitou. Díky absenci ostnatého drátu.
Konečná je falešná židovka!
Ta jen hraje, že je s námi!
Ji jde jen o to, dostat se díky nám ( naivním blbcům) k lepšímu korytu!
PŘED NÁMI NÁM MAŽE MED A ZA ZÁDY JED!
Že bez práce nejsou koláče? U nás ve vyjedeném, cizákům za babku prodaném krámě jménem Česko ovšem nejsou ani s prací, a v tom je ta potíž.
Petr 12.12.2024 09:51:49
délka poznávacího procesu 4 roky je vlastně úspěch
Já třetí…a jednoduchej. Dnes chodíš přes hranice lesem, nebo přes hraniční přechod? Ti kreténi, co pořád pláčou, že někdo na ně střílel, co to žvaníte? Chodíš v cizině dnes přes lesy v noci, anebo používáš ofiko přechod? Ve většině zemí tě zatknou a budeš mít problémy, někde tě picnou i dneska. Primitivové, vždy je pro přechod hranic určené místo všude na světě! A že jsi debil, neuměl sis zařídit pas, doložku a ofiko výjezd za hranice, neházej to na režim. Režim se chránil před křivými anglosasy, škodili nám šíleně, tak se prober joudo vymytý.
Nikdy jsem nebyl v žádné straně, vyslýchali mě na stb a vždy slušně. Věděli, že nemám rád komunisty, ale nikdy jsem jim neškodil, žilo se mi dobře, jen jsem nesnášel blbce co byli „u komunistů“ z prospěchu a byli strašně tvrdí komouši (dnes nám vládnou) špinavci bez charakteru. Přesto jsem jezdil do Rakouska, Švédska atd. Ty lži, že to nešlo, to sem narvala charta 77-parta nemakačenků placených západem na rozvrat socíku. Povedlo se, bohužel, propagandu má anglosas vymakanou, že Goebels byl malý jouda proti nim. Tak si to dnes vyžerme a stydím se i za svoji mladíckou debilitu, chycenou na pozlátko plné sraček. Hezké Vánoce rozumným lidem.
No a to jsou ti co tu dneska a vůbec celých 35 zpět vykřikují a nadávají na komanče. Tenkrát škrabali prstíkama aby je vzali do partaje. Křivácký pokrytci.
Žumpa a jen žumpa, protože vy jste jen zamindrákovaní blbečci. 30 procent blbečků voličů pro Andrejka, který – komentář nutný není, dalších ještě pár procent stejných prázdných makovic to hodí Kačence, Jindrovi, Filipovi, Robertovi, Zuzance, s pocitem že tito se postarají, aby bylo. Aby bylo jako dřív. Slováci již jsou v tom o krok napřed.
Je pro mě k popukání že za předhavlovské éry nejvíce trpěly ročníky 1990 a výše.
A je pro mě zajímavé ,jak už pro někoho t,zv ŠŤASNÝCHDEVADESÁTÝCH “ byly rychle
zdefornovanými komundíry často z StBáckou minulostí odstraněna a umlčena skupina lidí postižených právě vzory a učiteli současného lliberálně/ proresívního
burešo/fialového hnusu !
Je pro mě smutné sledovat jak si nemyslící a naivní vovce ,v roce 1989 ohdlodlaně cinkajíci od skutečně svých bytů a aut opakovaně na nás i sebe,nadšeně a neomylně vybírají své jejich krve a majetku chtivé
své gotvaldovako/urválkovské řezníky a pohůnky.
Ať klidně pětina frikulínů z kolonyje czechyja odejde.
Nic se neděje, nastěhuje se sem místo nich pětina afričanů aby zachránili tupým ojroovcím důchodový systém.
Pokud by kdy stát měl upřímnou snahu tento úprk přibrzdit musí pro mladé vyttvořit prostředí jistoty a bezpečí, umožňující jim naplno rozvinout při svém návratu domů svá nová poznání vědění a um,
Dost naivní představitele senilního dědka v časech
kdy je samostané myšlení,užitečné vědění a podnikatelský um hodnocen současou zdejšíi prašivou vládou a právním řádem této země jako trestný čin.