Maškary na olympiádu

Pan Pehe se nám z politiky dal na fotbal. A tvrdí, že úspěšné fotbalové týmy mají země, které přijímají migranty. Tedy ne Česko. Co si o tom myslíte?

Že Pehe coby jeden z novodobých Goebbelsů na první pohled od nepaměti hledá cestu ven z krajiny blbosti a trapnosti a ne a ne najít dveře. Na pohled druhý je to pouze prachobyčejný leč prominentní demagog a propagandista. Kupodivu zřejmě dobře placený kdo ví kým. Což je trochu s podivem, neb reálná vypovídající hodnota a dopad jeho pamfletů i vyjádření nestojí dle mého za zlámanou grešli.

Je tristní sic příznačné současné vládě jedné strany a vlády, že tento zjevný kolaborant patří mezi poradce soudruha prezidenta. Koneckonců v kontextu šíbra Koláře, který si Pavla vodí od začátku, je Pehe jen zanedbatelnou figurkou. Co se týká jeho demagogie nyní aplikované na fotbal, jenž se nyní vzhledem k mistrovství Evropy nabízí, je zvláštní, že na jakýkoliv významnější úspěch pak čeká třeba Švédsko coby migrační inkubátor progresivistů.

Pokud by měl Pehe pravdu, pak bychom i my bezmála s milionem ukrajinských málem polobohů měli brzy v kopané dominovat. A i kdyby tomu tak bylo, pak přece nelze nadřazovat potenciální sportovní úspěchy bezpečnosti země, jejích občanů a záměrnému rozkladu národa.

A ještě jedna sportovní aféra, tzv. olympijská kolekce, která vypadá jako Rorschachův test. Myslíte, že je to klasická provokace, kdy se za „umění“ schovává lenost nebo je za tím něco jiného?

Z části provokace, z části reálný odraz současného paumění, které by dal do kupy průměrně vyvinutý jedinec ze zvláštní školy. Stačí si k jakémukoliv progresivnímu a „pokrokovému“ uměleckému braku vymyslet na oko „cool“ příběh – obdobně jako to udělala dvojice prominentů ze Zárubovic klanu u slepičích dresů české hokejové reprezentace – a máte z poloviny vyhráno.Jste-li – nebo alespoň vypadáte – jako zástupce či alespoň příznivec v současnosti pokřivené nátlakové komunity LGBTXYZŽ, pak vás za kdejakou cypovinu mediální a političtí pologramoti hlavního proudu postaví skoro na piedestal.

V USA došlo ke „král je nahý“ momentu v debatě Bidena s Trumpem. Myslíte, že v Demokratické straně skutečně nevěděli, jak je na tom prezident?

S úsměvem sleduju, jaká aféra se najednou strhla okolo stavu Bidena, který byl evidentně na hranici senility už před samotným zvolením za prezidenta Spojených států, kdy si pletl svou vnučku s mrtvým synem. Myslím, že až na pár naivních zaslepenců musí Bidenův nesvéprávný stav reflektovat prakticky každý. Věřím, že i PePa Stosedmička vnímá jakés takés signály – pocházející nejen od vrchního signalisty a politického eunucha v čele současné české protektorátní vlády. Co skutečně stojí za momentálním propíráním Bidenova stavu, se dozvíme později.

Na Slovensku se zase řeší „skandál“, protože strana Andreje Danka SNS nechce povolit, aby slovenský Audiovizuální fond jen tak dával peníze na to, co Dankova strana považuje za propagandu. Myslíte, že je to dobře?

Když vidíme, co vzniká za naše peníze za umělecký balast nezřídka sloužící prorežimní propagandě, čest výjimkám, pak mám neodbytný pocit, že by se mělo financování umění z veřejných peněz výrazně omezit. Samozřejmě procesní stránka věci je na širší debatu a dle mého na finálním „schvalovacím procesu“ napříč politickým a názorovým spektrem.

Andrej Babiš se nyní oficiálně paktuje s rakouskými Svobodnými a s Viktorem Orbánem. Kritici ale připomínají přístup těchto stran k Benešovým dekretům a také, že Svobodní nechtěli ČR v EU kvůli Temelínu. Je to validní kritika, nebo jenom šťourání?

Předesílám, že to u mě může být dáno tím, jak jsme mnozí přivykli, že do Babiše určitá hlasitá a protežovaná část spektra šťourá už z principu – ale z větší části mi to jako validní kritika nepřipadá. Neb stoprocentní – ba ani významně méněprocentní – shodu na politické scéně těžko naleznete i na republikové úrovni, natož na úrovni mezinárodní. Tedy pochopitelně vyjma liberálně-levicové politické spektrum, které v drtivé většině ovládlo prakticky všechny země takzvaného Západu.

Na Aspen Ideas Festivalu zazněla zajímavá kritika do vlastních řad demokratů od Jamese Carvilla. Jednak že se strana moc začala vyžívat v terminologii, takže používá termíny jako „barevné komunity“. A tím se těmto menšinám sama vzdaluje. A dále, že strana působí jako rozkazovačná ženská, ve stylu „přestaň koukat na fotbal, pít pivo, používej kondomy“. Trefil Carville problém dnešní levice?

Podle vámi citovaných výroků Carville určitě vystihl jednu ze stran problému současné progresivistické levice. Nicméně podle mého přesvědčení nejde o nevědomost, ale o záměr. V tom je podstata, kterou je třeba si uvědomit. U pologramotných politruků coby loutek vedených na jevišti pro nás plebs o nevědomost jít samozřejmě může. Ale co se týká procesů řízení a těch, kteří za současným – opět a stále – totalitním režimem stojí, pak jde o záměrné kroky směrující k vytyčenému plánu a cíli.

PL