14.5.2022
Kategorie: Společnost

Komu pořád ještě neni jasný, co jsou dezinformace?

Sdílejte článek:

ANTIVIRUS

Často vidim někoho spekulovat o tom, co že to vlastně jsou ty dezinformace, jako kdyby to byla nějaká záhada. Každou chvíli se někdo ptá, “co to vůbec je, taková dezinformace?” Připadá mi to zvláštní, protože to slovo se používalo desítky let, aniž by měl někdo potíže chápat, co znamená.

S příchodem Convidu a akutní potřeby médií přesvědčit hordy zombíků o narůstajícím počtu věcí, který nejsou pravda, se ale stalo to, že masmédia (MSM) se toho slova zhostily a se záludností jim vlastní se jaly ho hojně používat… a samozřejmě úplně špatně. Vždycky je tu možnost, že skutečnym důvodem špatnýho používání nebyla záludnost, ale debilita, jelikož MSM rozhodně disponujou v nemalej míře obojím, ale sázel bych spíš na tu záludnost. Neschopnost ověřit si, co se děje na Ukrajině, je jedna věc; neschopnost ověřit si význam českejch slov se mi zdá trochu moc i na hovnovinky. Neboli masmédia ví, že to slovo používaj špatně, ale je jim to ukradený, protože účel světí prostředky. Pointa je označit někoho za dezinformátora. Je celkem jedno, co to přesně znamená, pokud je všem jasný, že je to něco špatnýho a že to vládu “opravňuje” zakročit, jak se jí zachce.

Zmatenost lidí ohledně významu toho slova je teda pravděpodobně z velký části důsledkem špatnýho používání toho slova masmédii. Označujou za dezinformátora v podstatě kohokoliv, kdo říká něco jinýho, než oni. “Pletou” si tedy pojem dezinformace s pojmem něco, s čim nesouhlasíme.

Mimochodem jsem si celkem jistej, že jedním z důvodů, proč to slovo v MSM tak horlivě hážou kolem sebe, je ten, že se (důvodně) chtěj vyhnout tomu, aby za ty dezinformátory byli označeni oni. Pamatuju si, když lidi v alternativních médiích začali označovat CNN a další za Fake News, k čemuž měli pádný důvody. Pak se toho v CNN a jinde rychle chytli a začali to házet zpátky na ty alternativní média, v klasickym postupu psychopatů “obviň protivníka z toho, co děláš sám”. Jelikož MSM maj větší dosah, k většině lidí se jejich kecy dostanou dřív, a když pak lidi slyší z jinejch zdrojů, že “MSM jsou Fake News”, maj pocit, že se ty zdroje “opičí” a už to neberou tak vážně. Tenkrát to bylo dost trapný; tentokrát to ty média nějak podchytily dřív.

Jelikož dezinformace, balamucení, manipulování a podobný zákeřnosti jsou jedním z hlavních témat tohoto webu, mám tu o tom samostatnou sekci, kde jsem ty základy vysvětlil, ale v zájmu napravení mediálních dezinformací o tom, co je to dezinformace, jsem se rozhodl o tom informovat trochu víc detailně, abych lidi trochu oddezinformoval. (Při troše štěstí tak snad dosáhneme transformace zdeformovanýho myšlení formou informační reformy.)

Svojí definici dezinformace jsem podal jako: “vědomě lživé tvrzení, které se vás pokouší o něčem přesvědčit”

Jen tak pro jistotu jsem tentokrát konzultoval slovníky, pro případ, že by měly nějak odlišnou teorii. Jedna definice, kterou jsem našel, je: “záměrně zkreslená informace, uvedení v omyl”

druhá: “obecně jakákoliv zkreslená, falešná informace, používaná s cílem ovlivnit jednotlivce i určitou skupinu lidí určitým žádoucím způsobem”

Neboli obě definice souhlasí s tou mojí a přesně tak se to slovo vždycky až do dob Convidu používalo. Takže tu není žádnej důvod ke zmatení. Nekoukejte na televizi a budete mít ve věcech jasno.

Jak jsem taky už řekl, za dezinformaci teda neni možný považovat jakejkoliv názor, ani omyl nebo chybu v úsudku, stejně jako nějakej odhad nebo předpověď. Když v předpovědi počasí řeknou, že zejtra bude jasno a ono pak prší, neni to dezinformace. Tohle bylo před dvěma lety všem jasný. Dneska v tej hlavě evidentně mnozí tak úplně jasno nemaj. Nejspíš jim tam začne brzo pršet.

Jednoduše se dá říct, že dezinformace je forma lži. Rozdíl mezi těma dvěma je ten, že dezinfo je specifičtější tim záměrem. Lhát můžete například jen tak pro zábavu, nebo abyste nešli do vězení, nebo třeba protože máte mentální poruchu – to z vašeho tvrzení ale ještě nedělá dezinformaci.

Podívejme se z několika stran na jeden relevantní příklad z nedávný doby. Při začátku “očkování” proti Convidu mnozí říkali, že bude třeba dostat víc než jednu dávku. Vláda to označila za dezinformaci a s naprostou přesvědčivostí tvrdila, že to není pravda, neboli že bude jen jedna dávka. Dnes už víme, co se nakonec ukázalo bejt pravdou. Co teda tenkrát byla nebo nebyla dezinformace?

Pokud ti, co tvrdili, že bude třeba víc dávek, to věděli, tak prostě říkali pravdu. Pokud to nevěděli, tak to byla předpověď, což nelze považovat za dezinformaci, obzvlášť když se jako na potvoru vyplnila.

Na druhou stranu, pokud vláda věděla, že bude třeba víc dávek (a podle všeho to věděla), tak tvrzení opaku jednoznačně byla dezinformace, a pokud to nevěděla, tak to opět byla jen předpověď, i když v jejich případě – jak jinak – mylná.

Nicméně bych chtěl poznamenat, že v oblasti předpovědí je tu ohromnej rozdíl mezi tím, jestli něco říká Franta na svym webu nebo vláda v televizi. Pokud uvede Franta na webu mylnou a stupidní předpověď o vakcínách, tak by to nemělo nikoho zajímat. I kdyby to nebyl Franta, ale třeba Aeronet, tak si to přečte… kolik, pár desítek tisíc lidí z deseti miliónů v republice? Nedokážu si představit, jak by to mohlo “ohrozit” náš stát. Ale vláda to vidí jako hrozbu a takový weby vypíná.

Když ale se svojí arogantní sebejistotou vypustí mylnou předpověď ministr zdravotnictví, tak se to z těch 10 miliónů lidí dostane prakticky ke všem, a potom je to zatraceně nebezpečný, i když to neni “dezinformace”. Nedokážu si představit, jak by náš stát moh “ohrozit” Aeronet nebo Protiproud nebo jakejkoliv jinej web, kterej čtou řádově tisíce nebo desetitisíce lidí, ať už se tam píše cokoliv. Vláda tu ale nejen prokazatelně šíří opravdový dezinformace, ale mimoto s neuvěřitelnou arogancí vypouští do éteru nepodložený hovadiny, což při autoritářskej debilitě větší části populace, a s ohledem na to, že to uslyší skoro všichni, rozhodně nebezpečný je. Naše vláda evidentně vůbec nechápe svoje postavení, roli, povinnosti a pojmy jako zodpovědnost. Ale to jen tak na okraj.

Vytrhávání z kontextu a zamlčování relevantních okolností je forma dezinformace

Tím by se tohle téma víceméně dalo považovat za vysvětlený, ale hlavní důvod, proč tohle píšu, je poskytnout pár dalších konkrétních příkladů, který maj nějakou historii a na kterejch je srozumitelně a jasně vidět, co je co.

USA klame RUSA

Jednou z oblastí, kde byly dezinformace vždy na denním pořádku, je špionáž. Za studený války (dneska už bych asi měl dodat: tý první) se USA a Rusko snažily navzájem dezinformovat pořád. Třeba tu byly nukleární zbraně – oba státy chtěly mít nad tim druhym navrch, chtěly vědět, jak na tom ten druhej je, a nechtěly, aby ten druhej věděl, jak na tom jsou oni. Nicméně nějaký “my vám to neřekneme” tady nemá význam. Obě strany měly nějakou schopnost dostat se k tajnejm informacím tý druhý strany. Proto bylo žádoucí, aby až se třeba Rusko dostane k informaci o počtu americkejch atomovek, ta informace byla úplně špatně. Buď chtěli Amíci, aby si Rusové mysleli, že toho má Amerika víc a “nedovolovali si”, nebo chtěli, aby si mysleli, že toho maj málo a neměli tak potřebu sami vyrábět víc – to už je jedno. Bylo třeba jim nějak podsunout nesprávný informace a přesvědčit je, že jsou správný. Přesně takhle fungujou a vždycky fungovaly dezinformace.

V praxi to pak probíhalo třeba tak, že si vytipovali někoho, u koho bylo podezření, že krmí Rusy tajnejma informacema. Toho pak nechali “objevit” informaci, že maj 1345 bomb, s tim, že on si myslel, že nikdo neví, že tu informaci našel. Pokud to vyžblebtnul Rusům, zabila CIA dvě mouchy jednou ranou. Jednak dezinformovali Rusy a jednak našli toho informátora, když zjistili, že se k Rusům ta informace dostala. (Pak samozřejmě zabili tu třetí mouchu – toho informátora.)

A tady můžeme poukázat na zásadní rozdíl v pojmech: ten informátor Rusy informoval, zatímco CIA Rusy dezinformovala, ačkoliv ta “informace” byla jedna a ta samá. Informátor si totiž myslel, že ta informace je pravdivá, zatímco CIA věděla, že je nepravdivá. To je celá podstata problému.

Dalo by se tu podotknout, že v případě vzájemnýho dezinformování třeba CIA a KGB to nemusí nutně bejt špatná činnost. Logicky tu může účelem bejt bezpečnost vlastní země, což je legitimní pozitivní cíl (ale víme, jak se to vždycky zvrhne). Každopádně tu jde o ten záměr oklamat tu druhou stranu.

UFO disinfo

Každej, kdo se kdy zabejval fenoménem UFO a mimozemšťanů, dávno ví, že “informace”, který o těchto tématech “unikaj” z vlády, ať už oficiálně nebo ne, se dezinformacema jen hemží, nejmíň od roku 1947. Je to ožehavý téma a vláda má strach z toho, že by lidi zjistili, co se opravdu děje. Tajnejch vládních projektů je v této oblasti zejména v USA nespočet a desítky let do toho mizí bilióny dolarů. (Když Pentagon veřejně přiznává, že “nemůže najít” asi 22 biliónů dolarů nebo kolik to teď je, nabízí se tu alespoň částečný vysvětlení.)

Takže vláda sedí na neskutečnym kvantu tajnejch informací, lidi po nich vytrvale pátraj, a spousta whistleblowerů má tendence některý z těch informací různejma způsobama zveřejňovat. Nemělo by teda nikoho překvapit, že stejně jako u příkladu se studenou válkou se tady najde motivace a prostor k dezinformacím. Vláda často uvolní nějakou “informaci”, aby těm pátrajícím dala něco, nad čim můžou chvíli polemizovat, a často tim odlákala pozornost od něčeho mnohem důležitějšího.

Což je jeden z možnejch účelů dezinformace – dát lidem něco, co odláká pozornost od něčeho mnohem závažnějšího. Třeba se někdo dostává moc blízko k informacím o nějakym incidentu, tak vláda “vytvoří” falešnej incident a nastrčí ho prostřednictvím nějakejch dokumentů místo toho pravýho. Tím získá takříkajíc kontrolu nad narativem. Když informace o incidentu “unikne”, lidi se přinejmenším začnou hádat o tom, jestli je to pravý nebo ne, a někteří si budou jistí, že jo, takže jednak vznikne rozkol v řadách UFAnatiků a mimoto se celá situace zamlží a poskytne dezinformátorům čas, aby podnikli další kroky ke schování důkazů, zahlazení stop a podobně.

Jiná možnost je, že vláda, když už by musela přiznat oficiálně jejich existenci, by měla tendenci tvrdit, že malí šediví jsou tu, ale nepředstavujou žádnou hrozbu, protože kdyby řekli, že jsou to parchanti a jejich technologie je 1000 let před naší, tak maj na rukou dost průser.

Nebo například může vláda někdy nenápadně podporovat myšlenku, že nějaký UFO byla opravdu kosmická loď odněkud zdaleka, protože je třeba utajit, že byla ve skutečnosti made in USA a nikdo o tom nemá vědět.

Samozřejmě je tu teď úplně irelevantní, co je pravdy na čemkoliv ohledně UFO. Vysvětluje se tu princip toho, jak fungujou dezinformace. (Jen to tak zmiňuju, protože se určitě zas najde nějakej blb, kterej se na to zaměří a úplně ho mine pointa.)

Kdopak nám to tu ty bludy šíří?

Na těchto příkladech jsme si ukázali, že dezinformace typicky šíří někdo, kdo něco tají a koho ohrožuje možnost, že by se na veřejnost (nebo ke specifickej skupině) dostala pravda. Mnozí si jistě všimli, že je to obvykle vláda, ať už americká, naše, ruská, nebo jakákoliv jiná. Největší specialista na dezinformace na planetě je pravděpodobně CIA. Nedávno jsem zmínil Operaci Mockingbird, což byl/je vysloveně nástroj CIA pro dezinformování veřejnosti skrz MSM.

Hlavním nástrojem vlád pro šíření dezinformací jsou samozřejmě ty plně ovládaný masmédia. Momentálně se například pokouší nakukat lidem, že Ukrajinská armáda není plná nacistů, ačkoliv dobře vědí, že je. Je to úplně učebnicovej příklad. Dobře vědí, že lžou, protože je prakticky nemožný to nevědět. Je tu ten aspekt, že se něco tají – tají se, že doslova a do písmene fandíme nacistům. A je tu to ohrožení pravdou – kdyby totiž celá veřejnost včetně zombíků pochopila, že jejich vláda opravdu fandí nacistům, nesetkalo by se to s velkym ohlasem, stejně jako to nemá ohlas mezi náma, co to víme.

Můžeme ještě podtrhnout, že tu máme dva odlišný jevy. Jednim je samotný šíření dezinformací, čehož se vlády dopouští odjakživa a MSM přinejmenším desítky let (ale samozřejmě to může dělat kdokoliv). Druhym jsou obvinění ze šíření dezinformací, čehož se dopouští ti samí viníci, nicméně tady v drtivej většině případů nejen že ti obvinění nešíří dezinformace, ale často šíří přímo pravdu, což je přesně to, co vládám vadí a co je ohrožuje.

Drobná rada do budoucna: máte-li nejasnosti ohledně toho, co nějaký slovo znamená, doporučuju víc používat slovníky a míň poslouchat politiky a vygumovaný hlavy v médiích.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
32 komentářů