Kdo ještě věří v odborné řízení státu?

Ale pojďme raději k dvojici odborných (?) argumentací, které v nedávné době použili vysocí úředníci.

Martin Filko, ředitel Institutu finanční politiky slovenského ministerstva financí:

V jednom ekonomickém experimentu mají účastníci podle svého uvážení vložit do společné kasy část peněz, které předtím dostali od organizátora experimentu. Zbytek si mohou nechat. Společné peníze se znásobí a rozdělí mezi účastníky rovným dílem.

Pro mě naprosto neuvěřitelné, jak vysoký státní úředník ministerstva financí může byť i jen na svém blogu veřejně uvažovat (či argumentovat?) Tímto způsobem. Kde tam vidíte byť jen gram odbornosti? Nicméně to je čistá ideologie. Pokud vám jeho argumentace nepřijde úplně scestná, zkuste si přečíst toto.

V České republice se místní národní banka rozhodla obrat občany o cca 5-7% jejich úspor a příjmů v českých korunách. Samozřejmě v dobrém úmyslu a jen a právě pro blaho všech. Co však obyvatelé slonovinové věže monetární POLITIKY nečekali, byl dost hlasitý odpor i ze strany svých obvyklých spolupachatelů, ekonomů. A tak se ČNB odhodlala k vysvětlování svého kroku. Kdo má zájem, může si přečíst vyjádření. Poslední bod číslo 12 doporučuji si přečíst několikrát za sebou.

Mě však zaujalo to, jaké statistiky, resp. informace se v rozhodování o miliardových objemech a zásadních zásazích používají:

Singer používá při pohledu na chování spotřebitelů a očekávání vývoje poptávky i takovou argumenty, jako výrazně rostoucí četnost vyhledávání letáků (a tedy slev a nejnižších cen) přes Google.

Takže milí občané České republiky. Pokud se vám umělé a politické oslabení české koruny nelíbí, musíte se zorganizovat. Přestat Guglit kdejaké letáky, slevy a podobné deflační termíny. Zkuste například hledat prodejce automobilů Porsche, Maserati, exotické dovolené v Pacifiku, šperky, zlato, diamanty ….
Na závěr ještě zmíním mou nejoblíbenější politickou statistiku, kterou je statistika nezaměstnanosti, se kterou si své “užívají” američtí měnoví politici. Rozběhli dotace pro své kamarády z Volstrítu s tím, že je zastaví, pokud se nezaměstnanost sníží na určitou hranici. Kdyby uměli česky, mohli si přečíst můj článek, kde vysvětluji “záhadu”, jak se může snižovat míra nezaměstnanosti zároveň se snižováním míry zaměstnanosti. Protože ani extrémním uvolněním měnové politiky v Americe se nedaří nastartovat hospodářský “růst” a tak jim nezaměstnanost klesá. Lidé prostě už ztratili víru a práci si přestali hledat (čím byli vyřazeni ze statistiky nezaměstnanosti).

Nuž a tak se hranice nezaměstnanosti, po jejímž dosažení by se teoreticky měly ukončit masivní dotace pro Wall Street bude muset posunout níže.
Takže přátelé, s tou vírou v možnost odborného řízení státu skutečně raději velmi opatrně a s alespoň zdravou mírou skeptického uvažování.

[ad#velkadolni]