3.12.2017
Kategorie: Politika

Jak je to s tím Dublinem?

Sdílejte článek:

VÁCLAV VON PRACHEN

Petr Robejšek: Jeden kolega mě dnes upozornil na příspěvek pana poslance Václava Klause ml. Jeho text zní takto:

„Víte co se děje v Bruselu? Hlasování o schématu Dublin 4 v Evropském parlamentu. Bude znamenat definitivní ukončení suverenity členských zemí EU: Přestanou mít sebemenší právo rozhodovat o tom, kdo bude žít na jejich území. Ukončí spory o povinné kvóty migrantů pro jednotlivé země, bude znamenat automatismus v určování, kolik migrantů do té které členské země EU přijde. Zkusím otevřít debatu v českém parlamentu, hned jak skončí ustavující schůze.“

[ad#textova1]

Toto telegrafické sdělení zní velmi dramaticky a vyvolalo velkou pozornost na sociálních sítích. Řekl bych však, že není přesné. O mně jistě nikdo nemůže tvrdit, že bych viděl EU a její migrační politiku nekriticky. Měl jsem v tomto ohledu jasno mnohem dříve než mnozí ostatní. A tak prosím zvažte moji interpretaci situace.

Co se dosud stalo?

V dubnu 2016 navrhla Evropská komise reformu Dublinské smlouvy. Ta měla odrážet zkušenosti s migrační vlnou v letech 2015 a 2016. Odpovídající dokumenty jsou ke stažení z internetu. Podstatná je reakce Evropského parlamentu na tyto návrhy.

Komise EP, která se k návrhům EK vyjadřovala, byla vedena švédskou poslankyní Cecilií Wikströmovou. Ta se dlouho snažila lobovat pro změny v návrhu komise, a to s následujícím výsledkem. V návrhu EK bylo škrtnuta povinnost uskutečnit azylové řízení v zemi, kam migrant nejdříve vstoupil. Z návrhu komise bylo vyjmuto i zpochybnění žádosti o azyl, jestliže migrant před vstupem na území EU vstoupil na území jedné z třetích zemí, které jsou označeny jako „bezpečné“. A konečně za třetí. V případě že žadatel o azyl prokáže, že má rodinné vazby, jazykové znalosti anebo pracovní kontakty na určitou zemi EU tak může být do této země přidělen.

Co se ještě může stát?

Některé části (pozměněného) návrhu Evropské komise by mohly být přijaty jak v Evropském parlamentu, tak v Radě Evropských států. Ale ty části, které má pravděpodobně na mysli pan Klaus ml. se týkají vynuceného rozdělování migrantů na jednotlivé země a trestných plateb, které bychom třeba my museli platit za nepřijímání těchto migrantů. Tyto části s vysokou pravděpodobností nemohou získat většinu v Radě Evropských států. Evropská komise to sama přiznává, ale říká, že se cítila povinována poučit se ze zkušeností let 2015 a 2016 a navrhnout na tomto základě reformu.

Které významné faktory rozhodnou o osudu Dublinu IV?

Evropská komise může návrhy a doporučení formulovat. Evropský parlament o nich může jednat a doplňovat je. O tom, jestli vůbec a co z toho bude opravdu provedeno, rozhodují následující důležitá fakta:

  1. Rada ministrů, tedy zástupci evropských vlád, odmítá o Dublinu IV vůbec mluvit.
  2. Pokud jde o téma azyl, tak mají poslední slovo národní vlády.
  3. Hlavní důvod pro Brexit byla imigrace. A to šlo „jen“ o imigraci Evropanů v Evropě. Vnucená imigrace nepřizpůsobivých lidí z civilizačně nesourodých regionů je nejspolehlivější prostředek jak EU vyhodit do vzduchu. Něco takového proto neudělá dokonce ani všehoschopný pan Juncker.
  4. To jestli se od reality odcizené představy Evropské komise (obohacené duševními výdobytky z dílny Evropského parlamentu) prosadí, nezáleží jenom na politicích. Byznys politiků má jako společného jmenovatele s názvem kompromis a to kdykoliv, a když na to přijde o čemkoliv. Na své politiky se občané nemohou nikdy plně spolehnout.
  5. Chtějí-li občané, aby jejich politici opravdu vládli pro celou zemi a nikoliv pro sebe anebo cizí mocnosti tak musí dávat své vládě jasně, trvale a důrazně najevo, co si přejí. Možností k tomu je celá řada. Od psaní protestních dopisů, přes návštěvy v kancelářích svých poslanců a rezoluce až k nenásilným, ale nepřehlédnutelným demonstracím.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Václav Prachen

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 3,27 out of 5)
Loading...