Venezuela: Ministr zahraničí Petříček „koordinuje“

Venezuela trpí pod vládou marxistického prezidenta Nicoláse Madura. Ten se drží u moci díky armádě. Předseda parlamentu Juan Guaidó se v současné rozbouřené politické situaci postavil jasně proti Madurovi a prohlásil se prezidentem Venezuely, protože Maduro „není schopen vlády“. Guaidó si prakticky obratem vysloužil uznání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ho uznal jako legitimního prezidenta Venezuely a podobně tak učinily i další státy Jižní Ameriky.

Za Madura se postavily Kuba, Rusko, Čína či Írán. Rusko dokonce pohrozilo USA, aby „zapomněly na intervenci“. Nejde o nic malého. Maduro se pokouší obnovit těžbu na ropných polích Venezuely s pomocí ruských naftařů a jde tak zase, jak jinak, právě o tuto surovinu. Pohled televizních kamer na zoufale prázdné regály venezuelských obchodů mi připomněl mou někdejší návštěvu SSSR na počátku sedmdesátých let minulého století do Moskvy a Leningradu v rámci studentské výměnné praxe. Právě tak vypadalo jedno řeznictví v Moskvě, kde si pamatuji na bílé dlaždičky a úplně prázdné pulty, kde nebylo ani kilo masa. Takže ruští odborníci, pokud jsou to pamětníci Sovětského svazu, si mohou připadat tak trochu jako v bývalém táboře míru a socialismu.

Evropská unie s jasným programem podpory Guaidóa coby nového prezidenta Venezuely nepřišla. Na jeho podporu sice vystoupil předseda Evropské rady Donald Tusk z Polska, mluvčí Evropské komise však zaujala „obezřetnější postoj“: „Stojíme za demokratickými silami v zemi a podporujeme tamní parlament, rádi bychom politický proces, který by vedl k volbám,“ řekla ve čtvrtek novinářům mluvčí Evropské komise. Na odpovědi novinářů, proč EU neuzná Guaidóa úřadujícím prezidentem, reagovala podle agentury Reuters vyhýbavě.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček pak podle iDnes.cz prohlásil, že česká diplomacie kroku americké administrativy rozumí. „Nicméně ČR bude koordinovat svůj postoj a další kroky s evropskými partnery. V EU bychom v této záležitosti měli postupovat jednotně,“ doplnil.

Zdaleka tak opatrní ale nebyli jiní západoevropští politici. Také francouzský prezident Emmanuel Macron zopakoval, že Madurovo zvolení v roce 2018 nebylo legitimní. Na Twitteru Macron také španělsky a francouzsky ocenil „statečnost Venezuelanů, kteří požadují svobodu“. I další politici evropských zemí se vyjadřovali na podporu Guaidóa.

Osobně také „rozumím“ kroku americké administrativy a zejména „rozumím“ i Petříčkově snaze vyhnout se jasnému postoji proti diktátorovi Madurovi a nebýt okatě podporovatelem americké zahraniční politiky. Zvláště po podpisu nové smlouvy mezi Francií a Německem bychom však neměli být natolik servilní, abychom nemohli mít vlastní názor a politiku v záležitostech, které se týkají zemí daleko od nás, Evropy. Jen díky odporu vůči rozhodnutí ministrů vnitra EU o povinných kvótách se nakonec kvóty „neujaly“. Samozřejmě, že se o situaci ve Venezuele bude muset v EU vést diskuse a přijme se nějaké „oficiální stanovisko“. To by však nemělo být důvodem k tomu nemít svůj jasný postoj, a to se zdaleka netýká jenom tragické situace ve Venezuele, ale i v dalších státech světa.

[ad#pp-clanek-ctverec]