
Evropa plánuje dál vyrábět inflaci
MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ
Statistici pokračují ve zveřejňování předběžných odhadů vývoje inflace. Ekonomové dopředu sázeli na to, že také během února bude meziroční tempo inflace pokračovat ve velmi pozvolném zpomalování. A to se přesně potvrdilo. Podle předběžného odhadu spotřebitelské ceny v únoru 2025 meziměsíčně vzrostly o 0,2 % a meziročně o 2,7 %. Připomínáme, že lednová meziroční inflace dostáhla 2,8 %. Jedná se tak o malé zpomalení tempa růstu cen.
Na definitivní údaje o inflaci si musíme počkat až do příštího týdne, kde Český statistický úřad zveřejní podrobnosti. Už dnes je ale jasné, že inflaci dál přiživují zdražující potraviny. Jejich ceny jsou proti loňsku vyšší o 4,7 %. To není překvapivé v situaci, když meziroční tempo růstu cen v zemědělství přesahuje 9 %. To se zákonitě musí propsat do vyšších koncových cen potravin.
Naproti tomu ke zpomalení inflace přispěly energie, o kterých se měsíce mluvilo jako zdroji zdražování. Tentokrát byly energie meziročně nižší o 3,6 %. Ani to však není překvapivé za situace, kdy zlevňování energií bylo patrné už ze statistiky výrobních cen. Užijme si proto nyní krátké období, kdy koncové ceny energií dočasně klesají. Toto období nejspíš nebude mít dlouhého trvání. Zatímco cena elektřiny na burze v posledním roce plus mínus stagnuje, cena zemního plynu od února 2024 soustavně roste a emisní povolenky se budou během dalších dvou let stahovat z oběhu.
Celkově můžeme říci, že průměrné tempo inflace za rok 2024 dosáhlo 2,4 %. To byla její nejnižší úroveň za posledních 6 let. Na druhé straně jsme se znovu pohybovali nad 2% úrovní, na kterou jsou centrální bankéři citliví. Značná část centrálních bank včetně české a včetně amerického Fedu má totiž inflační cíl nastavený na 2 %. To znamená, že centrální banka vlastně chce, aby naše peníze ztratily každých 36 let polovinu své hodnoty. Takto řečeno to už nevypadá jako moc pěkné číslo, že?
A teď si představte, že také v letošním roce tempo inflace v průměru skončí nad 2% cílem České národní banky. Podle našeho odhadu průměrné tempo inflace v roce 2025 dosáhne 2,5 %. Jenomže pokud – čistě teoreticky – by dlouhodobě inflace dosahovala 2,5 % tak jako nejspíš tento rok, pak by naše úspory ztratily polovinu své hodnoty už každých 29 let. A kdyby inflace dosahovala soustavně 5 %, pak by úspory ztratily polovinu hodnoty už každých 15 let. 5% inflace se může zdát jako vysoká, ale na tomto místě jsme už mluvili o tom, že vykazovaná inflace je zhruba poloviční proti té, kterou skutečně vnímáme v peněžence. Vycházet z 5% inflace je tedy velmi realistický odhad.
A že inflace je vše, jen ne zkrocená, ačkoliv podle posledních čísel mírně polevuje, dokumentuje i dnešní zpráva, že Německo naléhá na EU, aby zmírnila fiskální pravidla a zvýšila výdaje na obranu skrze dluhové financování. Řekněme si narovinu, že pod tím se neskrývá nic jiného než tisk peněz. Hráči na finančním trhu si to uvědomují. Výnosy německých dluhopisů dnes vzrostly nejvíce od roku 2022 právě kvůli obavám z dluhového financování pod novou vládou a z tisku peněz. Tohle je totiž zelená pro inflaci.
- Co měsíc dal: Únor 2025 - 22.3.2025
- Rusko: Budeme napadeni nebo napadneme? - 22.3.2025
- Jednotná, evropská pomoc Ukrajině? - 22.3.2025
pro stát parazitů jsou dvě skutečná požehnání:
1) volič debil
2) inflace
Myslím, že by se měla uvádět taky inflace mezidekádová.
Podle ChatGPT: „Celková inflace v Česku mezi lety 2015 a 2025 je přibližně 55,5 %. To znamená, že cenová hladina v roce 2025 bude o 55,5 % vyšší než v roce 2015. “
A to jsou pouze oficiální data, takže skutečnost bude ještě o dost horší.
…Největší krvavá lázeň ale byla mezidekádová inflace 1995 až 2005. To bylo rovnou 66 procent.
Za to jak debilně ojroovce po celá desetiletí volily si nezaslouží nic jného než svou likvidaci.
Nějakých 700 milionů ojrodebilů je pro planetu příliš velká hrozba.
To, co hlásí ČNB a staťák není inflace, je to index spotřebitelských cen, navíc hodně cinknutý. Jedná se tedy o zpožděný a nepřesný indikátor inflace.
Inflace je znehodnocení měny a vzniká téměř bezvýhradně tiskem peněz, její projevy na cenu rohlíku jsou postupné. To paní Šichtařová bezpochyby ví, ale tímto článkem se vlastně staví na stranu vládních fabulátorů – ta jejich čísla neznamenají vůbec nic.
Babiš rozjel korekci spotřebitelských cen k inflaci za kovidu a bylo jasné, že když se předtím celkem bez vlivu na cenu rohlíku zdvojnásobila M1, tak Babišova korekce povede k růstu cen na dvojnásobek v nějakém konečném čase. Jenže k tomu ještě přidal jeden bilión státního dluhu on a další bilion Fiala. To jednak znamená, že jednou nebude pro dva miliony lidí k dispozici zdravotní péče v život ohrožujícím stavu a jednak je to další naředění měny, které se nevyhnutelně časem projeví v ceně rohlíků.
Takže mezi březnem 2020 a konečným stavem bude celková změna indexu hodně přes 100% – jediné co je otázkou, jak dlouho to potrvá, zda ještě rok, dva, to záleží na řadě faktorů. Dá se tedy říct, že jsme někde v půlce cesty, kterou nevyhnutelně urazíme.
Dobrou zprávou je, že jsme o dost dál, protože staťák každý rok generuje novou metodiku, která umožňuje každý rok spočítat co nejnižší inflaci – většinou se jen upravují váhy jednotlivých složek trhu tak, aby se z exaktních čísel, která mají nějakou relevanci udělal jeden zbytečný agregát. Jak na tom skutečně jsme víme podle stavu peněženek – sice tam padá trochu víc z výplat, ale ven může pořád jen tolik, kolik tam je, čímž klesá spotřeba jako taková (tedy ne nominální v korunách, ta roste a vláda to vydává za úspěch).
Jádrem pudla je pochopitelně Tošovského zlatý tunel z kraje devadesátek, kdy se ČNB zbavila seriózního zlatého krytí a mohla začít s celkem volným tiskem papírků. Mohli jsme tenkrát jít jinudy, ale Havel holt tohodle pána, který už se do ČR bojí jezdit jmenoval guvernérem a k němu i další výtečníky.
Měna bez tvrdého komoditního krytí je odsouzena k inflaci a národ, který je násilím nucen ji používat (ano, to je stav ČR) je odsouzen k ústupu střední třídy. Že je inflace nejlepší nástroj na likvidaci střední třídy psal už Lenin, ale sám na to neměl odvahu, Leninské ruble obsahovaly stejně stříbra jako carské, jen na nich už nebyl Mikuláš, ale pěticípá hvězda. Tento smysl inflace potvdil i nestor dnešní světové ekonomy J.M.Keynes, který Lenina dokonce i citoval – v době, kdy ještě inklinoval k rakouské škole.
A je to logické:
– bohatí mají většinu majetku v nepeněžních statcích a hodnota dolaru, koruny či jenu je jim víceméně ukradená.
– chudí jedou z ruky do huby, nemají rezervy a už před pádem měny se měli bídně.
– střední třída je ale na hodnotě oběživa závislá hodně, protože v něm má nějaké rezervy a o ty inflací přichází, čímž přestává být střední třídou a padá dolů.
to je nějaká obřezaná aritmetika ?
ceny 1990/2025 ,rozdíl v % , podíl na dekádu, % ročně
1 rohlík 1990 0,30 Kčs / 6,- Kč, 2000% , 570 %, 57%
pivo 10° 0,5L 2,-Kčs / 20,- Kč , 1000% , 285% , 28%
brambory 1kg 2,-Kčs / 30,- Kč , 1500% , 428%, 42%
možná lokomotivy zlevnily, o čemž ovšem velice pochybuji