15.12.2021
Redakce
0
Kategorie: Politika

Emmanuel Macron: Ať Evropa řeší ilegální migraci podle maďarského vzoru

Sdílejte článek:

IVAN DAVID

DAVIDV EU se schyluje k souboji Titánů. Blíží se okamžik, kdy bude Evropská rada a Rada ministrů pro konkurenceschopnost jednat způsobu, jakým bude utraceno 337,5 miliardy eur z Fondu obnovy a 575,73 miliard eur z rozpočtu EU do roku 2027. Podle Víceletého fiskálního rámce pro léta 2021 – 2027 má být na projekty Zeleného údělu z rozpočtu EU vyčleněno 45%. Stejný podíl financí má být utracen na protiuhlíková opatření i z Fondu obnovy. A nyní se v rámci o nařízení o taxonomii bude řešit, která opatření budou považována za „přínosná pro klima“ a tudíž proplatitelná z rozpočtu EU. Unie je rozdělená na 2 zhruba stejně silné bloky. A najednou vznikají spojenectví, která nikdo nepředpokládal.

 


Základem této zajímavé situace je rozpad osy Berlín-Paříž, která doposud společně protlačovala všechny integrační projekty. Minimálně v této otázce. Nyní jsou Německo a Francie hlavními rivaly sporu o způsobu utracení peněz na ekologizaci EU. Německo prosazuje, aby byly z rozpočtu EU i z Fondu obnovy propláceny výhradně dotace na solární a větrné elektrárny. Nová spolková vláda sociálně demokratického kancléře Olafa Scholze se pod tlakem Zelených v koaliční smlouvě zavázala, že 8% rozlohy Německa bude vyčleněno na tyto tzv. „obnovitelné zdroje“ energie. Solárními a větrnými elektrárnami by tedy mělo být zastavěno 28.590,88 km2. Což je území odpovídající spolkové zemi Braniborsko, která je pátou největší spolkovou zemí.

Po přečtení programového prohlášení nové německé vlády jsem pochopil, proč Komise v rámci reformy Společné zemědělské politiky EU prosazovala, aby 10% zemědělské půdy přestalo být využíváno k zemědělství. Půda měla být obětována na solární a větrné elektrárny. Při jednáních v Trialogu Rada prosadila snížení podílu půdy ležící ladem na 4,5%. Nový předpokládaný předseda německé CDU Friedrich Merz, který má ve funkci nahradit neúspěšného kandidáta na kancléře Armina Lascheta, už varoval, že Zelení budou na zvyšování podpory solárním a větrným elektrárnám používat tlaku přes Brusel.

Olaf Scholz je v Německu nyní považován za něco jako „zvláštního tajemníka“ šéfky Zelených a ministryně zahraničí Annaleny Boerbockové v úřadu spolkového kancléřství. Ještě v pátek 10. 12. 2021 Scholz v Bruselu při jednání se svojí krajankou a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou (CDU) prosazoval plynové elektrárny jako nástroj, jimž by měla být zvládnut přechod od uhlí k čistějším zdrojům energie. Včera však jeho veškerou snahu Baerbocková smetla ze stolu, když prohlásila, že Zelení nepřipustí, aby byl nyní spuštěn německo-ruský plynovod Nord Stream 2. Podle ní prý porušuje pravidla EU stanovená v plynovém balíčku.

Zelená ministryně se zřejmě čtením celého balíčku nařízení nezdržovala. Německo v něm má výjimku právě pro Nord Stream 2. Nařízení v závěru výslovně uvádí, že se nevztahuje na zařízení, u nichž v době schvalování v roce 2009, již probíhala výstavba, nebo které měly schválená stavební povolení. Nařízení tak plnou vahou dopadlo pouze na země jako Bulharsko, které byly Bruselem/Berlínem donuceny zrušit plánovanou stavbu plynovodu, jež měl být součástí South Streamu – tedy sítě potrubí přivádějícího plyn z Ruska do Evropy jižní cestou. Smetanu v podobě tranzitních poplatků nakonec slízlo Turecko, které umožnilo ruskému Gazpromu napojit potrubí vedené pod Černým mořem na svoji soustavu, jíž je veden do EU plyn z Ázerbajdžánu.

Francie naopak prosazuje, aby do seznamu bezemisních zdrojů byla zařazena i jaderná energetika. V zemi galského kohouta pochází 80% elektřiny z jaderných elektráren. V posledních letech Francie obnovila jejich výstavbu a její firma AREVA by se s novými jadernými reaktory ráda prosadila i v dalších zemích. A nyní vstoupila do hry slavná francouzská diplomacie. Včera přistál v Budapešti na státní návštěvu Maďarska francouzský prezident Emmanuel Macron (LREM). Po jednání s premiérem Viktorem Orbánem (FIDESZ) veřejně pochválil Maďarsko za příkladně tvrdý postup vůči nelegální migraci. Na společné tiskové konferenci dokonce prohlásil, že obě země budou spolupracovat na tom, aby EU přehodnotila svůj přístup k migraci podle maďarského vzoru. „Současná situace na polsko-běloruských hranicích je taková, že nás nutí přemýšlet o reorganizaci, abychom zabránili přílivu migrantů, abychom lépe chránili naše hranice a úspěšně našli způsoby a prostředky pro efektivnější spolupráci mezi Evropany v této oblasti.“, řekl Macron včera v Budapešti. Maďarsko je přitom jednou ze zemí, které byly Evropským soudním dvorem odsouzeny k pokutám za nepřijímání migrantů. Soudní dvůr stále ještě jedná i o stížnosti proti plotu, který na hranicích proti migrantům postavilo Maďarsko.

Francie v lednu na půl roku přebírá předsednictví v Evropské radě. Právě během 1. pololetí 2022 budou vrcholit jednání o definici klimašetrných zdrojů energie. Je možné, že na hlasování o tom, za co utratit více než 913 miliard eur, dojde v okamžiku, kdy radu bude řídit právě Macron. A francouzský prezident nyní předvádí, že umí kráčet ve stopách slavného ministra zahraničí Charlese Maurice de Talleyranda.

Dnes hodlá v jednáních pokračovat s celou skupinou Visegradské čtyřky, která se schází k zasedání v Budapešti. Již včera Macron veřejně přislíbil ochranu Maďarsku a Polsku během doby francouzského předsednictví. Evropská komise se snaží na Polsko a Maďarsko uvalit sankce v podobě zastavení dotací a zbavení obou zemí hlasovacích práv v Radě kvůli údajnému porušování zásad právního státu. Macron se včera na tiskovce veřejně postavil na stranu obou „unijních rebelů“. “Můžeme mít rozdílné názory, je však důležité, aby byl každý členský stát respektován, aby člověk chápal, jak v těchto otázkách vzniká napětí. A hlavně abychom spolu kráčeli po cestě dialogu a respektu.“, řekl Macron jehož citoval rakouský deník Exxpress. Toto diplomatické prohlášení lze přeložit slovy: „Během francouzského předsednictví žádné sankce nebudou. A když se dohodneme o jádru – tak ani nikdy později.“

Francie stojí v čele bloku 10 zemí, které se snaží prosadit, aby do výčtu bezemisních zdrojů byla zařazena jaderná energie. Dalšími členy skupiny jsou Bulharsko, Chorvatsko, ČR, Finsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Macron se snaží všemi silami sehnat dalších 6 zemí, s nimiž by skupina mohla prosadit svou proti Německu. Zemí provozující jaderné elektrárny je nyní v EU 14. Zatím je mezi nimi i Německo, které ale hodlá všechny jaderné elektrárny během příštího roku odstavit. O odchodu od jaderné energetiky jednají i vlády v Belgii a Španělsku. Zatím však váhají se stanovením data, protože čekají, zda vypnutí německých jaderných elektráren nezpůsobí velký evropský black-out.

Skupinu atomových zemí by mohlo doplnit Holandsko, jehož vláda zvažuje výstavbu jaderné elektrárny. Proplatitelnost části nákladů na výstavbu je velmi lákavá pro holandského premiéra Marka Rutteho (VVD), který svoji politiku staví na rozpočtové úspornosti. O znovuzapojení do atomového klubu jedná i vláda Estonska. Zájem o výstavbu jaderného zdroje projevuje i polská vláda. Macronově snaze o prosazení jaderné energetiky silně pomáhá i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která Francii svým chováním doslova nahání spojence. Po jednání se španělským Vysokým představitelem pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU Josepem Borrellem minulý týden v Bruselu prohlásila, že Německo Evropskou komisi donutí k sankcím proti Polsku a Maďarsku. Baerbocková tím Macronovi fakticky přihrála na včerejší smeč.

Orbán a Macron se veřejně shodli, že výstavba jaderných elektráren, podpora a ochrana vlastního zemědělství a budování vlastních zbrojovek je klíčem k suverenitě evropských zemí. Macron už dříve v Evropské radě spolu s bývalým rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem (ÖVP) vetoval Obchodní dohodu EU-MERCOSUR, kterou chce Evropská komise otevřít společní trh Unie větším dovozům potravin a zemědělských produktů z jihoamerických zemí.

Ve stopách Kurze zdá se, kráčí i nový – třetí v pořadí od svržení Sebastiana Kurze – rakouský kancléř Karl Nehammer, který si opět dovoluje vzdorovat Německu. Nedá se od něj očekávat podpora jádra, negativní postoj k jaderným elektrárnám je v Rakousku zabetonovaný jako dostavěná a nikdy nespuštěná JE Zwentendorf, ale v interview pro WELT prohlásil, že se staví proti americké linii s ohledem na kontroverzní rusko-německý plynovod Nord Stream 2. “Očekávám, že Nord Stream 2 bude v brzké době podle plánu zprovozněn,” potvrdil nový šéf ÖVP rakouskou podporu projektu, na kterém se podílí i státní energetická společnost OMV.

Nemyslí si také, že „nic spojovat zprovoznění Nord Stream 2 s ruským chováním na Ukrajině,“ řekl Nehammer. „To by jen poškodilo Evropskou unii.“ Nord Stream 2 je „evropský projekt, který by neměl být používán jako prostředek tlaku proti Moskvě“. V otázce migrace Rakousko také nic ze svých zásad neslevilo. “Nesmíme přetížit náš sociální systém”, řekl Nehammer už dříve.

Příští půlrok bude napínavý, zejména pro ty, kdo celý ten souboj reality s ideologií nakonec zaplatí, tedy pro “konečné spotřebitele” v EU a jejich udržitelný způsob života.

 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky