21.4.2026
Redakce
0
Kategorie: Společnost1 přečtení

Dräger Nealkotest v akci aneb dopadení hašlerkového piráta

Sdílejte článek:

D-FENS

Ne velikonoce Policii ČR asi už úplně přeskočilo. Protekční pracovnice různých těch tiskových odborů asi dostaly pomlázkou do hlavy nebo už si vůbec neuvědomují reálný dosah toho, co zveřejňují. Tak jsme se dozvěděli, že hrdinná policie v Moravskoslezském kraji odhalila bonbónového piráta.

Bonbónový pirát

Policie MSK se na Xku pochlubila, že se jí podařilo odhalit řidiče, který řídil úplně zbonbónovaný.

 

Nechali ho dýchnout do detektoru Dräger Alkotest a ten ukázal 4,1 promile alkoholu. Nicméně policisté pomocí mozkového myšlení určili, že tady něco nesedí, protože řidič nebyl mrtvý ani nevykazoval známky těžké opilosti, naopak, výsledky z detektoru bonbónů rozporoval. Provedli tedy opakovanou zkoušku, při které se bonbónový pirát ukázal střízlivý. Prý hašlerky.

Na fotce si mimojiné povšimněte, že detektor je poškozený a jako takový neměl být vůbec použit. Mohl krátce předtím upadnout na zem a poškodit se tak, že nebyl s to dodávat správné výsledky.

Zpráva byla jednoznačně PR záležitost, která asi měla ukázat, že policisté aktivně používají mozkové myšlení, jsou tvrdí, ale féroví. Za hašlerky vám nevezmou řidičák, jsme právní stát. Nicméně myslím, že zveřejňovat něco takového nebyl od policie dobrý nápad, protože tím nechtěně poodhaluje, že postupy Českého metrologického institutu (ČMI) při schvalování Detektoru Dräger Alkotest byly nejspíš nějakým způsobem nedostatečné, jak je popsáno zde.

Jde o to, že veselý příběh, který PR oddělení PČR KŘ MSK radostně vrhlo vstříc veřejnosti, se vůbec neměl odehrát. Podmínkou schválení detektoru totiž bylo, že jeho detekční princip musí být vysoce selektivní, tedy reagovat pouze na alkohol, a pokud už dojde k detekci jiné látky než alkohol, musí se tak dít maximálně do 0,10 promile. 4 promile bonbónů v dechu jsou tedy naprosto neslučitelné s tím, jak byl detektor pralinek schválen. Přístroj měl buď ukázat 0,10 promile, nebo Error.

Policejní detektor Dräger Alcotest je stanovené měřidlo. To je kategorie měřidel, které podléhají nějakému zvláštnímu režimu, aby byla zajištěna jejich přesnost a spolehlivost. To je proto, že jsou pomocí nich nastavovány závazkové vztahy nebo se používají k stanovení sankcí. Podobně je na tom například vodoměr. Jak by se vám líbilo, kdyby vodoměr ukazoval místo 120 m3 třeba 4,7 gigabytu, protože neměřil průtok vody trubkou, ale dat kabelem?

Samozřejmě se nabízí otázka, kolik ještě existuje řidičů, kteří řídili zbonbónování a nakonec byli stíháni nebo dokonce potrestáni za alkohol za volantem, protože ČMI schválil měřidlo, které se následně ukázalo v provozu nespolehlivým, protože ho ovlivňují nějaké jiné substance, než je alkohol, navíc je to natolik běžná věc, jako mentolové bonbóny.

Ono se léta mezi lidmi šušká, že ta věc detekuje různé věci a následně to indikuje jako alkohol v dechu. Mezi veřejností se mluví o pralinkách, kompotech, ovocné šťávě, ústních vodách a samozřejmě mentolových bonbónech. Z toho se dá dovodit, že se s tím už asi poměrně hodně řidičů setkalo a někteří to následně publikovali. Také se dají najít rozsudky, kdy se řidiči bránili falešně pozitivním detekcím soudně, většinou neúspěšně, protože policie soudy „umí“ a generální linie je nepřipustit vůbec žádné pochybnosti o detektoru Dräger Alcotest. Nikdy se však nestalo, že by policie sama a ještě na sociálních sítích publikovala něco takového. Už to není urban legend ani lidová slovesnost, policie nám sděluje, že její měřidlo alkoholu v dechu detekuje bonbóny.

Myslím, že to nebylo chytré. Ještě štěstí, že blbé novináře nenapadlo se nad tím zamyslet, takže jim to tak nějak prošlo.

Foukněte nám tady do té štěrbiny

Další dvě příhody s detektorem pralinek Dräger Alcotest jsem zažil já sám. Od té doby, co častěji jezdím pracovně na jižní Moravu, jsem také častěji předmětem policejních kontrol na chlast. Já tedy nevím, jak přitom používají to mozkové myšlení. Jak moc je pravděpodobné, že v devět hodin ráno pojede chlápek ve firemním autě, nenápadně ale přesto označeném, s budějovickou registrací nalámanej? Z toho je přesně vidět, že jim nejde o to zachycovat nebezpečné a podnapilé řidiče. Jim jde o to, najít nějaké chudáky, co předchozího večera něco oslavovali a budou mít nula nula nic, aby dostali čárku od náčelníka. Podle toho to taky dopadá. Každou chvíli čteme o obskurních a závažných nehodách, které spáchají různí ctihodní občané pod silným vlivem alkoholu. Možná až moc ctihodní. Řada z nich patří do nekontrolovatelné a netrestatelné kategorie, prominenty napojené na politiku, na policii, na velké firmy propojené se státem a médii, a fízlové si to kompenzují na běžných lidech. Jak se jim spí, když přijdou z práce domů?

U mně ale nebude fungovat ani jedno, protože alkohol skoro nepiju. Ta jejich křečovitá snaha nachytat mě za volantem pod vlivem alkoholu mě docela baví. Nicméně nedělám jim to zbytečně složitější, spíš hraju blbce a koukám, jak nedodržují a zjednodušují si různé postupy.

Zajímavý je průběh těchto kontrol. Nějaký policejní nadřízený, například Bronislav Šabršula nebo nějaké podobné soustavně ožralé prase, je poslal „bojovat s alkoholem“ a ti simplexové dělají jen to. Zbytek je jim u prdele. Kdybych měl na zadním sedadle položený panzerfaust a na sobě uniformu Waffen SS, bylo by jim to jedno. Tato filozofie poznamenala celý průběh i této „kontrolní kontroly“.

Přišlo hovado. Asi byl od dopravní služby, což je malé plus. S těmi většinou nebývají problémy. Nicméně na první pohled to nebyl žádný raketový vědec. Byl to nějaký chlapec z moravského venkova, který se neuživil rukama ani hlavou, a až policejní sbor mu poskytl jistotu a perspektivu. Kde příroda ubrala na inteligenci, tam přidala na aroganci. Na půl huby řekl jediné slovo. „Doklady?“

Nevěděl jsem, co mám udělat s doklady. Předložit? Zapálit? Sníst? Chyběl mi tam přísudek. Tak jsem nedělal nic.

„Já čekám“, informoval mě po chvíli policista.

„Já taky“, svěřil jsem se mu.

„A na co?“

„Až mi srozumitelně sdělíte, co po mně požadujete“.

Ukázalo se, že požaduje předložit moje doklady. Po déletrvajícím hledání jsem mu poskytl doklady od vozidla a od sebe. Znáte to, když něco hledáte a může to být na více místech, že je to vždy na tom posledním? Zase to tam bylo.

Nicméně o doklady vůbec nešlo, protože už se žhavil Dräger Pralintest 7510.

Na procesu příprav bylo zajímavé, že se do hry nedostala obvyklá rekvizita, totiž náústek. To je příležitostný zdroj taškařic, protože odmítám odpovědnost za policejní odpad a odmítám převzít jak jeho obal, tak použitý náústek. Také jsem několik náústků odeslal poštou doporučeně na místně příslušná krajská velitelství s tím, že není můj a že si ho policista u mě v autě zapomněl. Odpověď ani poděkování nikdy nepřišly, takže jim je asi v pořádku vrátili. Nyní to vypadalo, že o podřadnou zábavu s policejními odpadky přijdu, což mi přišlo líto. Ale zároveň jsem byl zvědav, jak hodlá policejní simplex provést zkoušku alkoholu v dechu bez naústku, který je tam právě k tomu, aby propojil řidičovy hříšné alkoholem nasáklé plíce s nesmírně sofistikovaným a vysoce přesným detektorem bonbónů v přístroji Dräger Alcotest.

Policistovo řešení mě nemálo fascinovalo. Ukázal na místo v přístroji, kam se za normálních okolností zasouvá náústek a vyzval mě, abych do toho foukl.

Do úst se mi dralo něco jako „ty si děláš prdel, debile“. Tímto způsobem by šlo použít například neprůkazný orientační detektor Dräger 5000, který je tomu uzpůsoben, avšak rozhodně nikoli 7510.

Proč? Jsem velmi dobře obeznámen s přístrojem Dräger a náležitostmi jeho používání a schválení, a to zejména:

Pracovní pokyn pro měření alkoholu v dechu č. 114-MP-C008-08 hovoří pouze o použití přístroje v kombinaci s náústkem, měření s nekompletním přístrojem bez náústku nelze pokládat za platné. Ani když vyjde negativní, ani když vyjde pozitivní.

Nyní to zajímavější.

Opatření obecné povahy č, 0111-OOP-C040-17, kterým se stanovují metrologické a technické požadavky na stanovená měřidla, včetně metod zkoušení pro schvalování typu a pro ověřování stanovených měřidel: „analyzátory alkoholu v dechu“, který ve svém bodě 3.2 uvádí:

Analyzátor alkoholu v dechu provede měření pouze tehdy, pokud je odebraným vzorkem vzorek alveolárního vzduchu. Analyzátor neprovede měření především tehdy, je-li výdech vzduchu nesouvislý nebo je-li výdech vzduchu z horního respiračního traktu. V případě přerušení výdechu nebo při výdechu z horního respiračního traktu nesmí analyzátor alkoholu v dechu vyhodnotit výsledek měření jako číselnou hodnotu.

Tzn. aby byl detektor schválen jako stanovené měřidlo, vůbec nesmí při použití způsobem, jak činil onen moravský génius, vydat hodnotu. Musí napsat „error“ nebo něco takového. Pokud by přístroj numerický výsledek poskytl, měl buď závadu, nebo jeho proces schválení neprovedl správně a přístroj požadavek bodu 3.2 od počátku neplnil. Osobně bych řekl to druhé.

Tak jsem čekal, co se stane. Výsledek však byl hezká, kulatá, numerická nula. Aby taky ne. To, co detektor v ten moment analyzoval, byl vzduch z okolí smíchaný se vzduchem z mé pusy. Vypovídací hodnota takového měření je rovněž nula.

Přemýšlel jsem, co s tím udělat. Napadaly mě různé varianty. Jedna byla mu nesprávný způsob provádění zkoušky vytknout, protože vzato kolem a kolem takto nebude detekovat pozitivně ani řidiče, který by byl ožralý jak cep a ten hned za rohem může někomu uškodit. Druhá byla podat na něj stížnost. Třetí byla dělat totálního pitomce a začít po něm vyzvídat, co se změnilo a odkdy se Dräger 7×10 smí používat bez náústku. Další byla prohlásit, že přístroj má zjevně vadu a požadovat jeho přezkoušení, což by sice stálo nějaké peníze, ale zase by jim to na pár týdnů sebralo hračku a nemohli by nějakou dobu otravovat další řidiče.

Nakonec jsem naznal, že nejlepší bude nechat to přesně tak, jak to je. Proč se snažit napravit jejich chybu, když ji můžeme využívat. Doufám, že se tento způsob měření rozšíří napříč policejním sborem.

Záhadou mi je, proč se tento konkrétní policista, jistě velmi inteligentní a zákonu oddaný muž, zvolil tento postup. Chtějí šetřit, přestože policie má prachů jak šlupek a rok co rok odsává fantastické částky ze státního rozpočtu? Jeden náústek stojí 10 Kč. Nebo se to někomu zdálo jako skvělý nápad? Že je tam ta věc zbytečná? Nebo už měli plné zuby toho, že jim chodí použité náústky poštou?

Poučení nebude

Druhý příběh je také z jižní Moravy, kraje přemotivaných policistů a mizerného červeného vína, které chutná jak fridex a pravidelně u mě vyvolává gastroezofageální reflux. Minulá příhoda se odehrála v Žarošicích, což je vesnice mezi Slavkovem a Kyjovem. Tato druhá se odehrála jen o kousek dál, v obci Archlebov.

Tentokráte se jednalo o policisty z hlídkové služby, nebo něčeho takového. Policista měl na sobě taktické černé pyžamo a vypadal jako ninja, který čistil komín. Nevím, jak jste na tom vy, ale já mám pořád tendenci se domnívat, že policista reprezentuje stát, takže má podle toho vypadat, co zahrnuje některé formální znaky, jako je uniforma a upravený vzhled.

Zde trochu odbočím. Americký ministr obrany Hegseth před časem v Quanticu držel spíč ke generálům U.S. ozbrojených složek. Byla to zajímavá řeč a líbila se mi. Vysvětlil jim, co od nich nová administrativa očekává a co rozhodně neočekává. Hegseth šel hodně do detailu. Mimochodem tam zaznělo, že si nepřeje vojáky s plnovousy, protože vojáci mají vypadat jako válečníci. Nechápu, jak policejní velitelé mohou dopustit, aby jejich podřízení vypadali jak nějaká parta hajných. Ale jejich věc. To je jejich sbor, není to můj sbor.

Tento policista byl vybaven uválenými, pomačkanými, opranými a špinavými černými taktickými tepláky. Možná že je 364 dnů v roce jako ze škatulky a já měl zrovna smůlu, ale vypadal jako vágus. Možná vykonával nějakou záslužnou činnost, třeba osedlal hrocha a pronásledoval vrahy, zloděje a překupníky v bažinách, nebo hledal drogy v kamionu s prasaty. Já vím, je čelendž udržovat výstrojní kázeň, když vám nadřízený močí na nádobí, ale přece jen existují ty skvělé prací prášky s renew efektem, co dělají ze starých hnusných hadrů nové oblečení a to by právě ta jeho uniforma by to potřebovala.

K taktické uniformě také patří taktický plnovous a i tady bylo spoustu prostoru pro zlepšení. Barber udělal fatální chybu. Blond taktický plnovous měl jakýsi divný zašpičatělý tvar. Vypadal jako ženský rozkrok.

Představivost je hrozná věc.

Tentokrát jsme šli přímo na věc a lege artis postupem, tedy s náústkem. Obal od něj jsem nepřevzal, a sdělili mu, že se o policejní odpadky starat nebudu. Nic to s nim neudělalo a začal mi strkat do auta ten krám.

„Poučení nebude?“, dotázal jsem se.

„Jaké poučení? Prostě do teho fókněte“, pravila vagína.

Ještě tam něco píčoval, že to jistě nedělám poprvé, ale to jsem mu nerozuměl, protože právě kolem projel kamion.

Zůstal jsem zírat. Tohle jsem přece jen nečekal. Tím poučením jsem myslel, že policista bude realizovat poučovací povinnost, zejména vysvětlí úkon, který se chystá provést a právní následky s ním spojené. Čekal jsem, že ze sebe narychlo vysouká něco jako „řidič ve povinen všechno a my jsme povinni nic“ nebo nějaké to policejní vysírání typu „zákon má znát každý“, ale tohle předčilo moje představy.

Pochopil jsem, že tady chci moc. Oni nejspíš ani nevěděl, že má povinnost mě o něčem poučit, vůbec ho to ani nenapadlo. Prostě chasník udělal zkoušky, přišel ke sboru, tam mu dali „uniformu“, pistoli, detektor bonbónů a poslali ho ven s tím, že každý je povinen mu do teho fóknot a bez pěti pokut se nevracej. No co. Lepší než makat ve fabrice nebo v lese.

Tím pádem by byla zbytečná i diskuse o tom, zda má důvodné podezření, že řídím pod vlivem alkoholu a tím i důvod mě testovat. Na místě zjevně nebyl prostor pro ústavněprávní diskusi.

Když jsem tam tak přemítal o této jeho odpovědi, která mě tedy na chvíli zcela znehybnila, napadla mě ještě jedna věc. Tou dobou (2025) se už nějak vědělo o vlivu mentolových cukrovinek na detekci „alkoholu v dechu“. Měl jsem žvýkačku a vyfoukl jsem z ní malou bublinu. Policista se na mě celou dobu koukal a pokládám za vyloučené, že by si toho nevšiml.

Čekal jsem, jak bude reagovat. Správně mě měl v tuto chvíli vyzvat, abych žvýkačku vyplivl. Samozřejmě nic.

Tak jsem do teho fóknul. Policista čuměl na displej a nula. Jaké to překvapení.

„Nula“, povídal. Skoro mi přišlo, že to zní zklamaně. V ten moment o mně vagína zcela ztratil zájem. Čekal bych nějaký projev radosti, jak nám dneska ti řidiči skvěle abstinují. Znuděně mi ukázal, abych jel pryč. Už jsem pro vagínu neměl cenu. Je třeba honit čárky.

Pár postřehů

Schválení ČMI, které z detektoru Dräger Alcotest 7×10 udělalo stanovené měřidlo, se jeví víc než sporné. ČMI už v minulosti několikrát ukázal nadstandardní snahu vycházet silovým složkám vstříc, uvidíme, jak dlouho svoji pozici kolem detektoru bonbónů udrží. Použití orientačního detektoru Dräger 7×10 jako průkazného je evropský unikát, takže buď jsou metrologové ve všech okolních zemích úplně blbí a ti naši jsou geniální, nebo…

Použití sice metrologicky nevyhovujícího detektoru bonbónů jako detektoru alkoholu je metodicky celkem slušně popsáno, avšak tato ustanovení policisté nedodržují. Řidiči tyto předpisy neznají a průběh vyvolávání alkoholových duchů dostatečně nedokumentují, takže to u správních řízení prohrávají. Kdyby byli všichni důslednější v obraně svých práv, situace by se nejspíš zlepšila.

Hlavní chyba je v tom, že se orientační měřidlo, pouhý detektor, používá pro screening. Tím jsou všichni střízliví řidiči vystaveni riziku falešně pozitivní detekce. Jinak by tomu bylo, kdyby policie tímto krámem testovala pouze řidiče, u kterých je spolehlivý předpoklad, že pod vlivem alkoholu skutečně jsou. Pak by popsaný problém vymizel.

Ať nikoho, kdo dočetl až sem, ani nenapadne nechat se od fízlů ukecávat, aby nechtěli odborné vyšetření, až jim ten krám něco naměří. Hašlerky, žvýkačky, rozinky, Listerine nebo samozřejmě chlast. Fízlové budou říkat, že se nic neděje, že je to v pohodě, že je to jen zbytkový alkohol a na úřadě se to v klidu vyřeší. Kdyby měli každýho joudu vozit na krev do nemocnice, tak by nedělali nic jiného a neměli by dost čárek. Proto je pro ně výhodnější řidiče nějak uchlácholit, že se to na úřadě vyřeší a že ten detektor je ohromně přesný, takže by to v nemocnici měli horší. A já už vím, jak se to na úřadě v klidu vyřeší, protože jsem jich několik v klidu řešil a dopadlo to většinou blbě. Seberou vám papíry a dají pětimístnou pokutu, protože nebude existovat jiný důkaz než měření detektorem hašlerek. Je to drill, je to něco, o čem se nepřemýšlí. Orientační dechová zkouška je pozitivní, jedeme do špitálu. Je to jediná možnost, jak si opatřit důkazy ve svůj prospěch, a když to neuděláte, propadnete peklu.

 

D-FENS

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Ultraoptimistická varianta

    VIDLÁK Ještě než vás sestřelím pesimistickou variantou budoucího vývoje (po nějaké chvíli oddechu), dáme si dneska naprostou utopii. Co

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)