5.10.2021
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika, Exklusivně pro PP

Česká obvinění nejsou kryta fakty

Sdílejte článek:

CATHOLIC OBSERVER

Vzhledem k tomu, že ještě i o tomto víkendu neutichla publicita ohledně česko-polského sporu ve věci dolu a elektrárny Turów, v níž se jednání skončila neúspěchem, v němž jsou českými medii podávána neúplná fakta a v některých případech i nepravdy – a vzhledem k tomu, že vůbec nepředstavují pohled polské strany, která především vytýká české straně nevůli, předkládám čtenářům PP výtah z polské expertní práce:

Češi se domáhají uzavření dolu Turów, a to znamená – sousední elektrárny, jelikož považují těžbu uhlí na tomto území za příčinu poklesu podzemních vod na jejich straně, a také za příčinu prašnosti a hluku. Experti jasně ukazují, že nikoliv důl Turów, nýbrž meteorologické podmínky mají na úroveň vod na české straně největší vliv, a že náhlé zavření dolu může vést k opravdové ekologické katastrofě.

Výzkumný ústav Polského státního institutu meteorologie a vodohospodářství (Polski Instytut Meteorologii i Gospodarki Wodnej Państwowy – Instytut Badawczy) připravil nezávislou vědeckou práci, v níž se uvádí, že hlavní vliv na zásoby vod u české hranice mají meteorologické podmínky a nikoliv činnost dolu Turów, patřícího společnosti PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna (GiEK) ze skupiny PGE. Z  třicetiletého pozorování vědců také vyplývá, že horská plocha Žitavského výběžku, v němž se turoszowský energetický komplex nachází, je hydrologickému suchu zvláště vystaven. Práce obsahuje analýzu dat a provedených pozorování, získaných na základě dlouholetých výsledků měření z mnoha míst registrujících srážky a vodočtů umístěných na území dolu Turów i v jeho sousedství podle polské i české strany hranice. Takže má vysokou kvalitu a směrodatnost.

Příčinou nedostatku vody je prodlužující se sucho

Středisko východních studií také uvádí, že Čechy jsou příkladem státu, v němž sucho narostlo do hodnosti tématu veřejné debaty. Minulý rok byl v této zemi po řadě sedmým rokem největšího sucha za pět století, lišící se od předchozích délkou a dosahováním značně vyšších teplot. V jeho vrcholném momentu hrozil nedostatek vody každé páté obci, zvláště na jihu Moravy a v severozápadních regionech. Boj neusnadňuje fakt, že Praha se po léta koncentrovala na výstavbě systému zabezpečení před povodněmi a na snížení jejich účinků. ČR je již v EU nejméně sladkou vodou zásobenou zemí (nepočítaje ostrovní země). Přes postupnou nápravu situace nebyl od května 2020 např. problém nedostatku podzemních vod, a experti – bereme-li v úvahu dlouhodobé změny klimatu a strukturální těžkosti místního zemědělství a lesnictví – očekávají po několikaleté přestávce návrat sucha s koncentrovanou silou. Experti meteorologie a vodohospodářství také zdůrazňují, že hydrologickému suchu jsou vystaveny zvlášť horská území vzhledem k jejich iniciující účast na vytváření vodních zásob. V posledních letech pozorovaný nedostatek sněhové pokrývky udržující se v zimním období narušuje proces regenerace vodních zásob. V situaci deficitu vod, způsobeného letně-podzimním suchem, se sucho projevuje již v jarním období, a určuje tak pokračování sucha z předchozí sezóny.

Protifiltrační clona je polskou iniciativou  

PGE poznamenává, že od začátku prací na prodloužení koncese na těžbu dol Turów bylo téma ochrany vodních zásob prioritním. Jednoznačné expertizy a důkazy, že důl má vliv na osm činných zdrojů vody, nacházejících se na území ČR, dosud nejsou. V případě zdroje vody v Uhelné jsou vzhledem k jeho umístění podnikány profylaktické činnosti, spočívající na budování protifiltrační clony do hloubky 60-110 m a délky okolo 1200 m, která zabezpečí zdroj před odplynutím vody z území Uhelné ve směru k dolu. – Zdůrazňuji, že z české strany zde potenciální odplynutí vody z území Uhelné nikdo neprokázal, takže to jsou jedině činnosti preventivní, k nimž jsme se zavázali v rámci rozhodnutí ve věci životního prostředí – poznamenává Zbigniew Kasztelewicz, náměstek předsedy ve věci těžby PGE GiEK. V rámci procesu koncese byla vypracována zvláštní zpráva o životním prostředí, v níže jsou především obsaženy analýzy, týkající se předpokladatelného vlivu a především popisující nezbytné prostředky minimalizující potenciální vliv činnosti dolu. Odpovězeno bylo na několik tisíc nahlášených připomínek a návrhů, a účastníci řízení, a také osoby zainteresované na věci, získali informace ke všech otázkám, vzbuzujícím pochybnosti

Dodrženy byly všechny procedury

V souladu s právními požadavky státu i unijního se procedury hodnocení vlivu na životní prostředí účastnili představitelé orgánů administrativy, společenských a také představitelé sousedních zemí, čili České republiky a Spolkové republiky Německa. V rámci této procedury byl podáván odpor. Řídíce se principy dobré praxe zorganizovala PGE GiEK na podzim 2019 v lokalitách Chotyně a Uhelná doplňující, právními předpisy nezahrnuté, právo setkání s občany ČR, během nichž se hovořilo o prostředcích, jaké budou podniknuty s cílem vyloučení potenciálního vlivu turošowské skrývky na příhraniční oblasti. Krom toho, rovněž nadstandardně mimo právní předpisy, se v první polovině r. 2019 konala také setkání s občany města Opolno-Zdrój. Zdůrazněme, že procedura hodnocení vlivu další exploatace ložiska Turów na životní prostředí trvala téměř 5 let. Námitky české strany, že PGE nebere ve své činnosti v úvahu ekologické aspekty, pak nejsou kryty fakty. Rozhodnutí, které vydal Regionální ředitel ochrany životního prostředí ve Wrocławi 21. Ledna 2020, ukládá dolu Turów konkrétní povinnosti, v tom realizaci řady investic omezujících jeho vliv na životní prostředí. Jsou to tzv. prostředky minimalizující vliv. Všechny pokyny jsou ze strany PGE skrupulózně plněny.

Důl nezpůsobuje odvodnění vrtů pitné vody

Budování podzemní protifiltrační clony probíhá velice přesně. Investice má cenu až 17 mil. zlotých. Po ukončení její výstavby budou provedena hydrodynamická a technická šetření, ověřující účinnost clony. V případě potřeby bude lze clonu rozšířit. Její účinnost bude průběžně monitorována polsko-českým systémem monitoringu. Stojí za připomenutí, že úroveň podzemních vod v rajonu dolu Turów je po léta monitorována polsko-českými a polsko-německými specialisty. – Měřicí síť obsahuje 550 měřicích míst hladiny podzemních vod, z čehož 150 patří do polsko-české a polsko-německé měřicí sítě. Výsledky šetření specialistů potvrzují, že důl odvodnění ve zdrojích vody nezpůsobuje – poznamenává PGE GiEK. Sławomir Wochna, ředitel dolu Turów rovněž zdůrazňuje, že zbudování protifiltrační clony blízkosti české obce Uhelná je krokem vstříc požadavkům české strany, vyplývajícím z obav o místní vodní zdroje. – Investice je činností profylaktickou, k níž se důl Turów zavázal z vlastní iniciativy – dodal ředitel.

Prašnost menší než 50% přípustné normy

Důl v Turowě vede po mnoho let rovněž intenzivní činnosti, které omezují vliv prašnosti. Za tímto účelem byl namontován mj. specialistický systém proměřování práce uhelného bunkru, díky čemuž je možné stále monitorování emisí prachu. Posláním systému je včasné vyrozumění důlních služeb o úrovních koncentrace prašnosti v oblasti bunkru. Měřicí systém se skládá z pěti čidel. Čidla monitorují jakost vzduchu, plynoucího na území bunkru z jižního směru, přemísťujícího se od bunkru ve směru území zástavby sídlišť Zatonie a Trzciniec a také v okruhu bunkru samého. – Námi zavedené měření dovoluje podniknout rychlé a účinné aktivity zmenšující vliv prašnosti na jakost ovzduší. V průběžné analýze se využívá hodinová informace o směru a rychlosti větru, a také o výši koncentrace prachu. Průběžně jsou prováděny aktivity mající za cíl zabezpečení přilehlých území od prašnosti, především rekultivací směrem zalesňování. Na bývalém vnitřní skládce dolu roste již 20 milionů našimi pracovníky zasazených stromů – uvádí ředitel dolu. Doplňkovými dolem podnikanými aktivitami s cílem místního omezení emisí prachu jsou především kropení přesypů a míst nakládky a také intenzifikace kropení cest v okruh bunkru.Za připomínku stojí, že okruh uhelného bunkru je již po několik let dolem Turów pojat do komplexního systému minimalizačních činností. V letech 2013–2017 byla technologická sestava bunkru vybavena instalací skrápění vodní mlhou, na 30 přesypech a v 6 místech nakládky bylo namontováno celkem přes 200 mlhovacích dýz. Výsledky efektu omezení prašnosti při použití instalace vodní mlhy vykázaly účinnost 98% – Každoročně provádíme nezávaznou kontrolně-měřící sadu koncentrace prachu kolem odkrývky. V r. 2020 tvořily hodnoty střednědobých koncentrací prachu v měřících bodech umístěných na území sídlišť Zatonie a Trzciniec o 50% méně než je přípustná úroveň – uvádí Sławomir Wochna.

Hluk pod kontrolou

Důl Turów rovněž upozorňuje na emise hluku. Úroveň hluku kolem skrývky se měří v dvouletých cyklech a také kontrolně – pokaždé po použití minimalizujícího prostředku. Poslední šetření v oblasti hlukové ochrany KWB Turów,provedné akreditovanou laboratoří překročení přípustných hodnot průměrné úrovně hluku v denní i v noční době nevykázala. Použití válců s tichým chodem u pásových dopravníků je jedním z úkolů minimalizujících vliv báňské činnosti na prostředí. Jiným příkladem je zastavování práce dopravníků a skrývkových rýpadel v noční době (od 22 do 6 hodin). Tudíž i v tomto případě se argumenty české strany pro zavření polského dolu míjí s fakty.

Okamžité uzavření dolu hrozí ekologickou katastrofou

Velmi důležité závěry, týkající se okamžitého zastavení těžby v Turowě, vyplývají také z analýzy expertního týmu Báňské a hutnické akademie Stanisława Staszice v Krakově (polskou zkratkou AGH) pod vedením prof. Dr. ing. Marka Cały. Dle názoru expertů z AGH musí být důlní dílo Turowa k likvidaci připraveno odpovídajícím způsobem, což je proces časově náročný, a okamžitá realizace návrhu České republiky může vyvolat katastrofální a nevratné účinky, hlavně v oblasti zhoršení vodních podmínek, vedoucích na zhoršení vlastnosti půdy, a následkem toho k projevům velkých sesuvů v různých částech důlního díla a způsobení citelné ekologické katastrofy. Jakmile přestane odvodňování skrývky, způsobí to totiž její nekontrolované zaplňování vodou, pocházející hlavně z atmosférických spadů a podzemních přítoků.

Absence exploatace ložiska a s ní spojeného vnitřního zavalování také způsobí, že nebude možné provést naplánovanou izolaci skládky popelů z elektrárny Turów, stávajícím při východním úbočí skrývky. To pak nebude dostatečným způsobem odizolované od srážkových vod, což se přičiní ke zhoršení jakosti vody v nádrži.

Dle názoru expertů AGH podání návrhu Soudu EU Českou republikou na uvalení dočasného prostředky okamžitého zastavení práce dolu Turów budí řadu pochybností ekologické, ekonomické i společenské povahy a a také svědčí o neznalosti reálií spojených s umrtvením činnosti povrchových dolů.

 

 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,47 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky