Češi platí za mobil víc než většina Evropy. Teď jim ceny může začít srážet Lidl
LUKÁŠ KOVANDA
Lidl znovu zkouší přepsat pravidla hry. Tentokrát ne v regálech s potravinami, ale v kapsách zákazníků. Řetězec ze skupiny Schwarz Group chce vyrůst v plnohodnotného virtuálního mobilního operátora a postupně vstoupit až na tři desítky trhů. Jinými slovy, vedle rohlíků a jogurtů by mohl začít „prodávat“ i gigabajty. A pokud vsadí na svou tradiční zbraň, cenu, může to zamíchat kartami i v Česku, kde mobilní služby patří k nejdražším v Evropě.
Právě jeho velikost z něj dělá potenciálně silného hráče. Lidl patří mezi lídry českého maloobchodu, má miliony zákazníků a stovky prodejen, které může využít jako distribuční síť pro nové služby.
Nebude budovat vlastní síť, ale jako virtuální operátor si ji pronajme. To výrazně snižuje bariéru vstupu. Navíc díky partnerství s technologickou firmou 1Global získává přístup k infrastruktuře, licencím i mezinárodním kontraktům.
Jenže český trh mobilních služeb není úplně otevřené hřiště.
Podle dat Českého telekomunikačního úřadu existují sice desítky virtuálních operátorů, ale realita je mnohem koncentrovanější. Tři hráči, tedy O2, T-Mobile a Vodafone, kontrolují zhruba 97 procent trhu. Konkrétní čísla to jen potvrzují. T-Mobile drží přibližně 38,5 procenta SIM karet, O2 zhruba 32,6 procenta a Vodafone 25,5 procenta. Na všechny ostatní hráče tak zbývají jen jednotky procent trhu. Virtuální operátoři tak fungují spíše jako přívěsek než skutečná konkurence.
Celkový počet aktivních SIM karet v Česku dál roste a v roce 2024 dosáhl zhruba 15,7 milionu. Naprostá většina uživatelů využívá mobilní internet s trvalým přístupem a rychle přibývá těch, kteří mají neomezená data.
To by za normálních okolností mělo tlačit ceny dolů, jenže v Česku se děje pravý opak.
Ukazuje to srovnání Evropské komise napříč jednotlivými typy tarifů. Česká republika se ve většině sledovaných kategorií pohybuje v horších cenových pásmech. Jinými slovy, nejde o výjimku u jednoho typu tarifu, ale o systémový problém napříč celou nabídkou.
Ještě názornější je pohled na konkrétní modelový balíček pro náročnější uživatele. U tarifu zahrnujícího 50 gigabajtů dat a 300 hovorů činí průměr EU zhruba 19,6 eura (490 Kč) měsíčně. V Rumunsku lze přitom podobnou službu pořídit za necelých 5 eur (125 Kč), v Rakousku zhruba za 8 eur (200 Kč) a ve Francii kolem 9 eur (tedy 225 Kč). Česko se naopak pohybuje výrazně výše (přibližně 850 Kč) a patří k nejdražším trhům v celé Evropské unii. A to i po přepočtu na kupní sílu, tedy při zohlednění toho, kolik lidé v jednotlivých zemích vydělávají.
Problém přitom není jen v samotné ceně, ale v tom, jak vzniká.
Hlavním důvodem je specifický stav trhu, který funguje jako oligopol. Operátoři drží oficiální ceny vysoko jako jakousi daň za pasivitu, protože počítají s tím, že většina lidí nemá čas ani chuť se o cenu hádat. Těm, kteří se ozvou a pohrozí odchodem, pak srazí cenu klidně o polovinu. Tato strategie podpultových slev trh deformuje, neboť běžní zákazníci svými drahými tarify fakticky dotují slevy pro ty průbojnější. Celý systém navíc betonují vysoké velkoobchodní ceny, které menším virtuálním operátorům neumožňují nabídnout skutečně levné služby. A také podezření regulátorů na takzvanou tichou dohodu mezi velkými hráči, jejichž chování je až nápadně podobné.
Vstup Lidlu by tak mohl být oním budíčkem, který tento zablokovaný systém konečně rozbije.
LUKASKOVANDA.CZ
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc KVĚTEN 2026:
*****************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Anonym 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Zdenka Pimperová 400,- Kč, ing. Jaromír Válek 500,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč
Celkem za měsíc: ... 5 920,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
(14 votes, average: 4,57 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Přechodný pesimismus věčného optimisty
RUDOLF BARÁNEK Od raného mládí mě přátelé nebo kolegové v kolektivu, ve kterém jsem v určité životní etapě působil,
Jak dluhy hnaná ekonomika vytváří častě...
BAWERK.EU Rychlost globálního zotavení je podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) od roku 1975 pomalejší a slabší,
Zlevnění nehrozí, ale nebojte se, oni nám vysvětlí že jsme specifický trh a že si za to můžou lidi sami.
Ano můžou, setrvale už 30 let v každých volbách drtivá většina souhlasně vyjádří přání mít se hůř – a takové přání naplní i tzv. opoziční vláda vůči té, pro kterou někdo hlasoval, program má skoro stejný…
Celkem by mě zajímalo, k čemu člověk potřebuje 50 giga dat měsíčně a víc. Nikdy jsem nespotřeboval víc než 3 a to jen v obdobích, kdy jsem musel pracovat stále online. Každopádně internet by měl být samozřejmě zcela zdarma.
No vidite, a já těch 50 GB spotřebuji za dva dny.
Takže používáte nějaký tarif na veškerý domácí ipracovní internet?
1) Zábava. 2 hodinový film má 8GB, nebo i víc. Takže jeden film denně, 8*30=240GB měsíčně, a to jste si ještě ani nepřečetl maily…
2) Práce. V závislosti na tom, co děláte, někdo potřebuje analyzovat fotky a videa ve vysokém rozlišení – ne, nejen pornoprůmysl, stačí normální výroba.
3) „Bezpečnost“. Je stále běžnější, že lidé vidí zabezpečení svého domova v tom, že posílají videozáznam z času, kdy nemá zloděj puštěnou rušičku někam na internet, aby se mohli podívat všichni. Dalším krokem pak bude: kdo nemá kameru v obyváku, ten jistojistě týrá manželku.
Překvapuje mne, že zrovna tak aktivní dikutér jako leafroller tohle nedokázal vymyslit.
Jojo, Lukáš Kovanda opět úplně vedle. Virtuální operátoři jsou užiteční zhruba stejně jako virtuální obchodníci s energiemi – vůbec.
Problém je státem řízený kartel několika málo velkých subjektů – oligopol. Operátoři musí zajistit za daných podmínek tisíc kravin užitečných nejbohatším (bezplatný roaming v EU kupříkladu) a tím jsou nuceni náklady rozpustit i do těch nejnižších tarifů. Zároveň v praxineexistuje žádná konkurence zato plná mezifiremní komunikace: končím smlouvu u jednoho operátora, přecházím k druhému a jako náhodou mi zrovna v tu chvíli začne vnucovat svou nabídku ten třetí.
Co potřebujeme je otevřený trh s minimální regulací a malé metropolitní sítě – jak často voláte meziměsto? Jak kdo, že? Malou síť o pár základnovkách z nabídky jetých kusů na eBayi může provozovat i banda studentů, zdaleka ne každá musí mít nutně laciné propojení do sítí jiných. A mezi takovou sítí za pár kaček na měsíc a celonárodní sítí velkých operátorů lze jistě najít řadu použitelných mezistavů – ale žádný z nich není vůbec možné vytvořit a obzvláště v dnešní době je argument omezeného pásma ve vzduchu úplně mimo.
Tedy jádro problému je v přemíře regulací, která v praxi brání smysluplné konkurenci. Virtuální operátoři jsou pro provozovatele sítí nezajímavé nutné zlo a jejich zákazníci jsou ti poslední, kdo se dostanou k informaci kdy síť po výpadku znovu naskočí a podobně – přitom cenově není moc kde brát, levnější v praxi nejsou. Proto mají 3%, víc lidí, kteří mají dojem, že jim to pomůže tu prostě není.